http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prehrada-na-becve-byt-nemusi-idealni-variantou-je-bocni-poldr
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Přehrada na Bečvě být nemusí. Podle ochránců přírody je ideální variantou boční poldr

11.1.2017 09:50 | OLOMOUC (Ekolist.cz)
Řeka Bečva je poslední štěrkonosnou řekou v České republice, která nebyla dosud přehrazena velkou přehradou.
Řeka Bečva je poslední štěrkonosnou řekou v České republice, která nebyla dosud přehrazena velkou přehradou.
Foto | Adin Vyhlídka
Unikátní tok řeky Bečvy má být přerušen vodním dílem (přehradou) Skalička. O existenci poldru se v území mezi Hranicemi na Moravě a Valašským Meziříčím uvažuje už dlouhodobě, ale prakticky ze dne na den byl změněn poldr na přehradu. Stát již začal vykupovat pozemky, přestože samotná přehrada není jediným řešením protipovodňových opatření. Skupina ekologických organizací a odborníků z univerzit – Spojená Bečva – v pondělí 16. ledna na Univerzitě Palackého v Olomouci představí alternativní variantu bočního poldru, která by tak zachovala bez překážek tok poslední štěrkonosné řeky u nás, na jejímž toku nestojí přehrada.Informovala o tom Barbora Hertlová z Hnutí DUHA Olomouc.
 

Přehradu na toku Bečvy může nahradit boční poldr, který má stejnou kapacitou jako navrhovaná přehrada a při povodních zadrží stejné množství vody. Na rozdíl od přehrady minimalizuje zásahy do ochranářsky významných území včetně Evropsky významné lokality (EVL) Hustopeče – Štěrkáč a rovněž více zachovává stávající rekreační oblast u Hustopečí nad Bečvou.

„Výstavba velkých vodních děl je v posledních letech kriticky vnímána po celém civilizovaném světě. Je otázkou, zda nás podobná díla ochrání před povodněmi a suchem. Krajina pod velkými vodními díly naopak vodu ztrácí. Další riziko vidím v zahlubování koryt pod přehradami, které omezují transport štěrků a tím urychlují hloubkovou erozi v korytech. A právě tento proces urychluje vysychání krajiny a akceleruje riziko povodní,“ říká k záměru výstavby přehrady Jan Hradecký, děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Řeka Bečva je poslední štěrkonosnou řekou v České republice, která nebyla dosud přehrazena velkou přehradou. Přestože veřejnost může štěrkové nánosy v řece vnímat jako něco běžného, je důležité si uvědomit naprosto odlišný charakter chování řeky v průběhu povodní. Během povodňových stavů řeka přetváří svou energii v pohyb štěrků a tím se její „síla tlumí“. Pokud bude pohyb štěrků během povodní přerušen, zvýší se eroze níže pod přehradou. Řeka začne hledat nová místa, kde nabrat ztracený štěrk, a začne se zahlubovat. Zahloubená řeka způsobí snížení hladiny podzemních vod (vysychání studní), poškození břehů a staveb na řece (mosty, silnice, jezy, stavby na březích). Umělé bagrování a převážení štěrků pod přehradu, jak jej navrhuje Povodí Moravy, není ekonomicky dlouhodobě udržitelné řešení a je navíc finančně náročné.

Jedinečný je nejen samotný tok, ale i okolní příroda mezi obcí Skalička, Hustopečemi nad Bečvou a Valašským Meziříčím. Štěrkové nánosy meandrujícího toku Bečvy jsou jednou z posledních lokalit kriticky ohrožené rostliny židoviníku německého nebo ptačích druhů pisíka obecného a kulíka říčního. Okolní lužní lesy vyhovují jedné z největších populací evropsky chráněného brouka lesáka rumělkového na území ČR. Na podmáčených loukách v okolí obce Skalička bývají také vidět u nás už poměrně vzácné čejky chocholaté.

Ta však není jediným zástupcem ptáků. „Významným fenoménem Bečvy je výskyt kolmých hlinitých břehů, kde je v současné době zřejmě největší česká kolonie břehule říční hnízdící tímto původním způsobem. Za zmínku určitě stojí i pravidelné a početné hnízdění ledňáčka říčního, v roce 2016 zde poprvé zahnízdila i vlha pestrá,“ doplňuje Josef Chytil, předseda Moravského ornitologického spolku.



Obce v okolí chystané přehrady se k záměru staví neutrálně nebo pozitivně. Kromě osady Kamenec totiž nemusí dojít k významnému vystěhovávání a bourání domů na jejich území a navíc stát garantuje velmi štědré finanční ohodnocení pozemků na území přehrady. V prostoru poldru by ale bylo možné – ač omezeně – i nadále na pozemcích hospodařit. Obce by tak mohly získávat nějaké prostředky z hospodaření na pozemcích do vlastního rozpočtu dlouhodobě namísto jednorázové finanční náhrady. Vše je navíc zakrýváno iluzí o zvýšení rekreačního potenciálu místa.

„Přehrada Skalička má přinést zvýšení rekreačního potenciálu místa. Zaplavený prostor ale bude mít tvar spíše „mělkého rybníku“, protože celé území se nachází v rovinatém terénu. I při minimálním vypouštění bude klesat hladina budoucí přehrady o desítky délkových metrů (pokles hladiny o půl metru výškových může v některých místech způsobit ústup hladiny nádrže o deset metrů). Místo vodácky atraktivní řeky k rekreaci zbudou pláže plné bahna a komárů. Navíc místo je již dnes rekreačně využíváno v místech bývalých štěrkopískových dobývacích prostor, kde vznikla veřejnosti přístupná jezera,“ dodává Barbora Hertlová z Hnutí DUHA Olomouc. Bližší informace o problematice přehrady vs. bočního poldru Skalička jsou k nalezení na Spojená Bečva

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist