Přehrada na Bečvě být nemusí. Podle ochránců přírody je ideální variantou boční poldr
Přehradu na toku Bečvy může nahradit boční poldr, který má stejnou kapacitou jako navrhovaná přehrada a při povodních zadrží stejné množství vody. Na rozdíl od přehrady minimalizuje zásahy do ochranářsky významných území včetně Evropsky významné lokality (EVL) Hustopeče – Štěrkáč a rovněž více zachovává stávající rekreační oblast u Hustopečí nad Bečvou.
„Výstavba velkých vodních děl je v posledních letech kriticky vnímána po celém civilizovaném světě. Je otázkou, zda nás podobná díla ochrání před povodněmi a suchem. Krajina pod velkými vodními díly naopak vodu ztrácí. Další riziko vidím v zahlubování koryt pod přehradami, které omezují transport štěrků a tím urychlují hloubkovou erozi v korytech. A právě tento proces urychluje vysychání krajiny a akceleruje riziko povodní,“ říká k záměru výstavby přehrady Jan Hradecký, děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Řeka Bečva je poslední štěrkonosnou řekou v České republice, která nebyla dosud přehrazena velkou přehradou. Přestože veřejnost může štěrkové nánosy v řece vnímat jako něco běžného, je důležité si uvědomit naprosto odlišný charakter chování řeky v průběhu povodní. Během povodňových stavů řeka přetváří svou energii v pohyb štěrků a tím se její „síla tlumí“. Pokud bude pohyb štěrků během povodní přerušen, zvýší se eroze níže pod přehradou. Řeka začne hledat nová místa, kde nabrat ztracený štěrk, a začne se zahlubovat. Zahloubená řeka způsobí snížení hladiny podzemních vod (vysychání studní), poškození břehů a staveb na řece (mosty, silnice, jezy, stavby na březích). Umělé bagrování a převážení štěrků pod přehradu, jak jej navrhuje Povodí Moravy, není ekonomicky dlouhodobě udržitelné řešení a je navíc finančně náročné.
Jedinečný je nejen samotný tok, ale i okolní příroda mezi obcí Skalička, Hustopečemi nad Bečvou a Valašským Meziříčím. Štěrkové nánosy meandrujícího toku Bečvy jsou jednou z posledních lokalit kriticky ohrožené rostliny židoviníku německého nebo ptačích druhů pisíka obecného a kulíka říčního. Okolní lužní lesy vyhovují jedné z největších populací evropsky chráněného brouka lesáka rumělkového na území ČR. Na podmáčených loukách v okolí obce Skalička bývají také vidět u nás už poměrně vzácné čejky chocholaté.
Ta však není jediným zástupcem ptáků. „Významným fenoménem Bečvy je výskyt kolmých hlinitých břehů, kde je v současné době zřejmě největší česká kolonie břehule říční hnízdící tímto původním způsobem. Za zmínku určitě stojí i pravidelné a početné hnízdění ledňáčka říčního, v roce 2016 zde poprvé zahnízdila i vlha pestrá,“ doplňuje Josef Chytil, předseda Moravského ornitologického spolku.Obce v okolí chystané přehrady se k záměru staví neutrálně nebo pozitivně. Kromě osady Kamenec totiž nemusí dojít k významnému vystěhovávání a bourání domů na jejich území a navíc stát garantuje velmi štědré finanční ohodnocení pozemků na území přehrady. V prostoru poldru by ale bylo možné – ač omezeně – i nadále na pozemcích hospodařit. Obce by tak mohly získávat nějaké prostředky z hospodaření na pozemcích do vlastního rozpočtu dlouhodobě namísto jednorázové finanční náhrady. Vše je navíc zakrýváno iluzí o zvýšení rekreačního potenciálu místa.
„Přehrada Skalička má přinést zvýšení rekreačního potenciálu místa. Zaplavený prostor ale bude mít tvar spíše „mělkého rybníku“, protože celé území se nachází v rovinatém terénu. I při minimálním vypouštění bude klesat hladina budoucí přehrady o desítky délkových metrů (pokles hladiny o půl metru výškových může v některých místech způsobit ústup hladiny nádrže o deset metrů). Místo vodácky atraktivní řeky k rekreaci zbudou pláže plné bahna a komárů. Navíc místo je již dnes rekreačně využíváno v místech bývalých štěrkopískových dobývacích prostor, kde vznikla veřejnosti přístupná jezera,“ dodává Barbora Hertlová z Hnutí DUHA Olomouc. Bližší informace o problematice přehrady vs. bočního poldru Skalička jsou k nalezení na Spojená Bečva
reklama