https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ptaci-muz-uz-deset-let-krmi-papousky-protoze-ho-to-bavi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ptačí muž už deset let krmí papoušky. Protože ho to baví

10.11.2015 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
A když po celodenní dřině v krámku přiletěli na střechu Sekarova domku dva papoušci, nasypal i jim trochu rýže ze své misky. Ilustrační foto.
A když po celodenní dřině v krámku přiletěli na střechu Sekarova domku dva papoušci, nasypal i jim trochu rýže ze své misky. Ilustrační foto.
Muž, který sázel stromy, se stal světovým fenoménem. Dokazuje totiž, že i zdánlivě malý a nepatrný čin může změnit svět k lepšímu. Nemusíte ale jen sázet stromy. Třeba opravář kamer Sekar z indického města Čennaj už deset let krmí na střeše svého domu papoušky. Někdy se jich tu slétnou i čtyři tisíce.
 

Vstává každé ráno o půl páté, aby si připravil krmení. Rozhodně to není jen trocha ptačího zobu. Zvědaví opeřenci jsou schopni každý den zkonzumovat okolo šedesáti kilogramů uvařené rýže. A když je navařeno, je zapotřebí všechno krmení rozmístit na dřevěné fošny na střeše, které slouží ptákům za jídelní stůl. Jakmile je potrava rozmístěna, slétnou se ze všech koutů zelení papoušci a dají se s chutí do jídla. Přilétají každé ráno a večer. Je to podívaná pro celou ulici. Proč se ale Sekar vlastně stal Ptačím mužem z Čennaje?

Sekar se do města přestěhoval před pětadvaceti lety, aby si zde otevřel malou dílnu. Jistě, tu a tam přisypal veverkám a měl i krmítko, ale nic z toho nepřipomínalo dnešní vyhlášené papouščí manévry. Jeho živobytím bylo prostě jen opravovat kamery a fotoaparáty a jeho dny plynuly v nezměněném tempu. Až do roku 2004, kdy se v Indickém oceánu probudila ničivá síla tsunami a smetla polovinu města. Všichni lidé tu museli znovu začít od začátku, uklízet, opravovat, stavět. A když po celodenní dřině v krámku přiletěli na střechu Sekarova domku dva papoušci, nasypal i jim trochu rýže ze své misky.

Papoušci přiletěli i druhý den a ze společného stravování s opeřenci se stal zvyk. Po čase začal připravovat papouškům zvláštní misku rýže. Také strávníků se slétávalo více. „Pět, deset, padesát,“ vzpomíná Sekar. „Ale od momentu, kdy se jich sletělo jednou asi 150, jsem je přestal počítat.“ Papoušci se mezi sebou evidentně o činnosti Ptačího muže navzájem spravili a začali na krmení létat po tisících. Jejich počet se nyní ustálil na přibližně 4000 jedincích. Sekar je nejen krmí, ale o několik zraněných papoušků i pečuje.

Krmení pro papoušky ho přijde každý den na 500 rupií, což je přibližně 40 % jeho denního výdělku. O nějaké změně ale neuvažuje. I když stárne a má stále větší problémy rozmístit po střeše krmící desky nebo rozdělit krmení, nedokáže si představit, že by ptákům nenasypal. Jeho největší starostí prý je, kdo se o ptáky, kteří se jako smaragdová okřídlená bouře každý den snáší na jeho střechu, postará, až tu nebude.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist