Půdu zamořenou trhavinou TNT by mohli vyčistit rostlinní mutanti
Fytoremediace je metoda, při které se využívá zelených rostlin k odstranění znečišťujících látek z životního prostředí. Některé rostliny totiž snáší zátěž růstu v chemicky znečištěné půdě mnohem lépe než jiné. Mrkev obecná se zvládne vypořádat s DDT, dýně vstřebává do svého těla dibenzofurany, keře bezu černého zase lapají těžké kovy. Tyto rostliny dokáží z kontaminované půdy vytáhnout to, co ji činí toxickou. A udělají to prakticky zadarmo.
Když ale přijde na trinitrotoluen, jsou jindy účinné principy fytoremediace rázem v úzkých. Účinné látky TNT totiž blokují růst kořínků a poškozují povrch rostlinných buněk. Na zemi poprášené trhavinou prostě nic, co by stálo za řeč, neroste. Možná se teď ptáte, jak asi velká může být taková plocha kontaminovaná výbušninou? Je to skutečně problém?
Rozhodně se nejedná o malá území. Ve hře je totiž řada chemiček a zbrojovek a také staré vojenské výcvikové prostory. Jen ve Spojených státech amerických se v případě TNT kontaminovaných vojenských areálů hovoří o ploše deseti milionů hektarů. Tady na jeden metr čtvereční půdy (především ve svrchním horizontu) připadá až 50 g TNT. To je prakticky tolik, kolik obsahuje jeden ruční granát.
Riziko neřízené exploze je nulové, horší už je to s kvalitou vodních zdrojů nebo důsledky pro zemědělství. A zapomínat bychom neměli ani na všechna nedávná či současná bojiště, jejichž rozloha se v posledních letech rozhodně netenčí. TNT v půdě je prostě velký problém, který se více než sto let bránil vyřešení.
Univerzita v Yorku, konkrétně tým Centra pro nové zemědělské produkty (CNAP), se nedávno pustil do výzkumu, jakým způsobem TNT rostlinám vlastně škodí. Odhalili, že příčinou je reakce klíčového rostlinného enzymu MDHAR6 s trinitrotoluenem. Ta vytváří reaktivní superoxid, který poškozuje kořenové buňky. Liz Rylottová, výzkumnice z CNAP, k tomu dodává: „Snížení fytotoxicity TNT pro rostliny je prvním krokem na dlouhé cestě k úspěšně fytoremediaci zamořených ploch.“ Tím ale jejich práce neskončila. Podařilo se jim totiž vypěstovat mutantní kultivar rostliny, která zmíněný enzym šlechtěním pozbyla. V důsledku tak vznikla nová rostlina, která je vůči působení TNT imunní. A přesně takový mutant může být využit k fytoremediaci zamořených ploch.
reklama