http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/s-likvidaci-plastu-by-mohly-pomoci-housenky-zavijece-voskoveho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

S likvidací plastů by mohly pomoci housenky zavíječe voskového Video

5.5.2017 05:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zájem o housenky a dospělce drobných motýlů zavíječe voskového dosud projevovaly jen dvě nepříliš početné skupiny obyvatel. Nově ke včelařům a rybářům přibyli odpadáři.
Zájem o housenky a dospělce drobných motýlů zavíječe voskového dosud projevovaly jen dvě nepříliš početné skupiny obyvatel. Nově ke včelařům a rybářům přibyli odpadáři.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Housenky, které dosud měly praktické využití jen jako živá nástraha pro sportovní rybolov, nyní mění pohled na řešení problematiky plastových odpadů. Jak ukázal výzkum mezinárodního vědeckého týmu, žravé larvy obyčejného zavíječe voskového mají až neobyčejný apetit. S dalekosáhlými důsledky pro odpadové hospodářství a hory plastů na skládkách. O podrobnostech referuje žurnál Phys.org.
 

Zájem o housenky a dospělce drobných motýlů zavíječe voskového dosud projevovaly jen dvě nepříliš početné skupiny obyvatel. Včelaři, kteří v nich viděli nebezpečné škůdce úlů, a rybáři zase doceňovali hemživost malých housenek coby účinné rybí návnady. Federica Bertocchiniová, badatelka Institutu pro biomedicínu a biotechnologii ve španělské Cantabrii (CSIC), měla blíže k první uvedené skupině. Sama je totiž amatérskou včelařkou a s nepříjemným hmyzem, jehož enzymatický arzenál umožňuje trávit i včelí vosk, měla ve vlastních bzučících chovech dost často problémy.

Při odběrech obtížných parazitů do plastových sáčků si ale brzy povšimla jedné věci. Pokud ponechá housenky v sáčcích dostatečně dlouhou dobu, sami se prokoušou plastovými stěnami ven.

To by v zásadě nebyl zase až tak průlomový objev. Že se tyto housenky dokážou prohryzat plastem, se už obecně delší dobu ví. Podobně užitečně si také počínají i různé druhy bakterií. Byla to ale právě Bertocchiniová, která se jako první podívala na rychlost celého procesu rozkladu plastů a složení plasty-rozkládajících enzymů. A při spolupráci s kolegy-biochemiky z Univerzity v Cambridge dospěla k závěru, že „výkon“ housenek zavíječe dalece přesahuje cokoliv, na co jsme dosud byli zvyklí.



Housenka zavíječe voskového umí natrávit polyethylen.
Housenka zavíječe voskového umí natrávit polyethylen.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

První mikroskopické trhliny se v povrchu plastového sáčku začínají objevovat už po čtyřiceti minutách od aplikace housenek, a po dvanácti hodinách je už hmota obalu snížena o 92 miligramů. Přijde vám to málo? Loni ještě tolik vychvalované plasto-žravé bakterie dokázaly za 24 hodin redukovat za stejných podmínek o 0,13 miligramu.

Housenky zavíječe voskového nevynikají jen v rychlosti, s jakou se s plasty vypořádávají, ale především v „typu“ likvidovaného plastu. Jejich trávicí enzym si totiž poradí s polyetylenem (PE), který tvoří podstatnou část plastové odpadní zátěže. Vzhledem k tomu, že plasty tvoří dvě až tři pětiny objemu na skládkách ukládaného odpadu (a že až 40 % plastových odpadů má svůj původ právě v polyetylenu), narůstá od uveřejnění studie význam parazitických motýlů velmi rychlým tempem na globální úrovni.

Sáčky, pytlíky, jednorázové tašky, obaly a fólie; to vše, po miliardách až bilionu kusů, každoročně zaplavuje skládky. Přitom se kumuluje nejen na nich, ale splachem či úmyslně v mořích a oceánech. A zavíječ voskový by mohl přinést efektivní řešení.

To by se podle Paola Bombelliho, biochemika z Univerzity v Cambridge, neskrývalo v nějaké masivní násadce včelích škůdců na skládky, ale vycházelo by takříkajíc přímo z jejich těl. „Pokud je totiž jeden jediný enzym schopný spustit celý chemicko-rozkladný proces, neměl by být už problém jej laboratorně reprodukovat ve větším měřítku.“ Samotný původ trávicího enzymu je zatím nejasný. „Může to být symbiotická bakterie v jejich zažívacím traktu, nebo součást výměšků slinných žláz,“ říká Bertocchiniová. Housenky zavíječe voskového jsou prostě evolučně vybaveny k tomu, aby si díky tomuto enzymu poradili s voskem, přírodním polymerem, který má k polyetylenu z chemického hlediska poměrně blízko. Podstatné přitom je, že zmíněné housenky plast nevstřebávají, ale přímo rozkládají na jednodušší polymerní řetězce.

„Takže snaha izolovat tento trávicí enzym by mohla brzy vyústit ve funkční způsob, jak se zbavit nahromaděných plastů v mořích i na skládkách,“ dodává Bertocchiniová.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Blíž přírodě
Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist