S rekultivací vytěžené pískovny si poradí příroda sama, ukázal výzkum

„Překvapilo nás, kolik druhů rostlin a hlavně hmyzu obsadilo plochy ponechané před 15 lety vlastnímu vývoji. Ukázalo se, že z hlediska ochrany přírody byl tento způsob rekultivace vykročením správným směrem,“ říká Petra Konvalinková ze společnosti Českomoravský štěrk, které pískovna patří. V roce 1998 zde z iniciativy Správy CHKO Třeboňsko vznikla vůbec první plocha přírodě blízké obnovy pískoven u nás. Na obnově území společnost spolupracuje s vědci, nevládními organizacemi i státní správou.
Pískovna Cep II je v současné době největší plochou svého druhu, která je ponechána přírodě blízké obnově. Na velké většině území byl pouze upraven terén, aby vznikly co nejrozmanitější podmínky pro osídlení rostlinami a živočichy. Od té doby je prostor ponechán samovolnému vývoji. Porovnáním ploch ponechaných přírodním procesům s plochami uměle osázenými borovou monokulturou dospěli odborníci k závěru, že pro přírodu je jednoznačně lepší první varianta.

„Na Cepu II je vidět, že proces obnovy těžebních prostorů zvládne příroda sama. Stačí jí jen připravit vhodné podmínky. Navíc tak ještě pomůžeme řadě ohrožených druhů, které se objevují už po několika měsících,“ říká Klára Řehounková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Dalším předmětem vědeckého výzkumu je na Cepu II ostrov v těžebním jezer. Na něm probíhá experiment obnovy území tzv. řízenou sukcesí. To znamená, že se odborníci snaží nastartovat a směřovat proces obnovy žádoucím směrem. V tomto případě provedli biologové přenos sena z blízkých přírodovědně hodnotných lokalit a sledují, jak se na ostrově uchytí různé druhy rostlin.
„Obnova území narušených těžbou s využitím přírodních procesů prostě velmi dobře funguje. Škoda jen, že v rekultivační praxi se tento moderní postup příliš neuplatňuje a jeho využití zatím nepodporuje ani naše legislativa,“ říká Jiří Řehounek, který se obnovou pískoven zabývá ve sdružení Calla a v pískovně Cep II koordinuje entomologickou část projektu.
reklama