Senátní slyšení neodstranilo spory o ochranu přírody na Šumavě
Účastníci jednání se nakonec dohodli na tom, že národní park na Šumavě je nutné zachovat v co nejlepším stavu, aby tam turisté nejezdili kvůli lyžování a sportovním aktivitám, ale právě kvůli unikátní šumavské přírodě.
Starosta šumavské obce Kubova Huť Zbyněk Klose souhlasil s tím, že "pilířem prosperity pro Šumavu je ochrana přírody a krajiny". Doporučil co nejmenší zasahování lidí do přírodních procesů. Podobně člen rady parku Jaroslav Neužil se vyslovil proti radikálním změnám v šumavské krajině.
Jaromír Bláha z Hnutí Duha uvedl, že petici ochránců přírody podepsalo už přes 60.000 lidí. Vládní novela podle něj míří dobrým směrem, neboť stanoví ochranu přírody jako prioritní cíl v národních parcích. Měla by také uzákonit, aby přírodě bylo ponecháno nyní alespoň 30 procent plochy parku a do roku 2030 až polovina území parku, uvedl Bláha. Dalším požadavkem je "omezení další zástavby harmonické krajiny Národního parku Šumava", což je podle Bláhy vůbec největší hrozba.
Kritici těchto požadavků argumentují tím, že lesy v bezzásahovém území vysychají a že toto území vytváří neprostupnou bariéru pro návštěvníky. Podle profesora Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jsou ale obavy z vysychání nepodložené. Podle Neužila i starostové souhlasí s tím, že do parku nelze volně pustit 1,5 milionu návštěvníků, kteří na Šumavu ročně přijedou. Podle něj mají možnost chodit po turistických cestách a divočinu navštívit v rámci organizovaných prohlídek, což prý už veřejnost ocenila.
reklama
