http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sladci-se-snazi-zmirnit-ekologickou-zatez-piva
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Sládci se snaží zmírnit ekologickou zátěž piva

8.7.2016 09:06 | LONDÝN/The Guardian (ČTK)
Pokud jde o vodu, je poněkud složitější stanovit, kolik je jí potřeba na výrobu piva - od pěstování chmele a ječmene až po vymytí veškerého pivovarnického zařízení. Nedávné studie naznačují, že může být potřeba až 300 litrů vody na vznik jediného litru piva
Pokud jde o vodu, je poněkud složitější stanovit, kolik je jí potřeba na výrobu piva - od pěstování chmele a ječmene až po vymytí veškerého pivovarnického zařízení. Nedávné studie naznačují, že může být potřeba až 300 litrů vody na vznik jediného litru piva
Přemýšleli jste někdy o tom, jakou zátěž pro životní prostředí představuje obyčejné pivo? Zřejmě ne, pokud ho tedy sami nezkoušíte v malém či velkém objemu vařit. Pak si uvědomíte neradostnou skutečnost: že přeměna ječmene na fermentované pivo za sebou zanechává ekologickou stopu epických rozměrů. Pro představu: Na každou lahev piva se odhaduje průměrná spotřeba energie asi 0,2 kilowatthodiny, což je dost na zhruba tři a půl hodiny provozu televize s úhlopříčkou obrazovky 100 centimetrů.
 

Pokud jde o vodu, je poněkud složitější stanovit, kolik je jí potřeba na výrobu piva - od pěstování chmele a ječmene až po vymytí veškerého pivovarnického zařízení. Nedávné studie naznačují, že může být potřeba až 300 litrů vody na vznik jediného litru piva. A co hůř, většina ingrediencí používaných k výrobě piva se ve skutečnosti nekonzumuje, takže zbytky chmele a sladu je třeba někam vyhodit či zlikvidovat.

Milovníci řemeslných druhů piva, kteří se snaží myslet na životní prostředí, tohle asi neradi uslyší, ale vysokoalkoholická chmelová piva spojovaná s touto čím dál tím oblíbenější pivní scénou, mohou být pro životní prostředí ještě o něco horší.

Proč? Protože silnější aroma obvykle vyžaduje proces známý jako suché chmelení, což znamená, že se chmel přidává po vaření. V komerčním měřítku to obvykle vyžaduje energeticky náročný proces opakované cirkulace, plus pohyb piva mezi nádržemi, což znamená spotřebu většího množství energie na čerpání a více vody na čištění.

A co víc, chmelová, vysokostupňová piva obecně vyžadují více ingrediencí. U některých řemeslných sládků není výjimkou, že používají až dvakrát tolik sladu než při průmyslové výrobě piva, a o 25 procent víc chmele. Jen ve Skotsku se například odhaduje celkový každoroční objem odpadu v podobě vedlejších produktů z vaření piva na 53.682 tun, podotýká server listu The Guardian.

Dobrou zprávou je, že díky své podstatně menší velikosti takzvaní řemeslní sládci pravděpodobně zanechají menší ekologickou stopu než jejich mega-pivovarničtí kolegové. To všechno by se ale mohlo změnit s tím, jak velké pivovary ve snaze zvýšit odbyt začínají napodobovat řemeslné druhy piva i s jejich náročností na ingredience.

Najdou se ovšem i tací, kdo se vydávají opačným směrem. Například v Leedsu sídlící pivovar Northern Monk Brew právě uvedl na trh možná první pivo na světě nezanechávající žádné odpady - a chutná neuvěřitelně. Pivo, nazvané Wasted, je zlatavý světlý ležák s obsahem alkoholu 6,7 procenta a vzniklo ve spolupráci s charitativní skupinou Real Junk Food Project. Ta mimo jiné provozuje sérii podniků pod heslem "zaplať, kolik můžeš", kde servíruje pokrmy připravené z vyhozeného jídla ze supermarketů, jídelen, restaurací nebo třeba od fotografů jídla.

Pivo Wasted vzniklo s pomocí 120 kilogramů vyhozených hrušek, croissantů a briošek. A nejen že tvůrci piva zužitkovali vyhozené jídlo, ale ještě pivo naplnili do lahví ze stoprocentně recyklovatelného skla a všechny zbytky z chmelu a sladu darovali místnímu farmáři, aby je použil jako krmení a hnojivo.



tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist