Sněmovna asi uzákoní zákaz kožešinových farem v ČR. Ale s výjimkami
Zákaz by podle poslanců, kteří ho prosazují, měl platit od konce příštího roku. Sněmovní zemědělský výbor doporučil odklad na konec ledna 2019, předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) navrhl leden 2021. Ještě rok navíc navrhoval dát provozovatelům farem poslanec ANO Josef Kott, doporučoval jim také kompenzovat nejen náklady spojené s ukončením chovu, ale i roční čistý zisk.
Poslanec TOP 09 Herbert Pavera doporučil novelou umožnit ministerstvu zemědělství, aby samostatnou vyhláškou stanovilo podmínky chovu psů. Dosavadní vyhlášku o chovu psů a koček pokládá za nedostatečnou.
Novela by měla zakázat "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin". Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií. Provozovatelé by mohli žádat kompenzace od státu, podle návrhu by neměly být nárokové.
Zemědělský výbor doporučil předlohu upravit tak, že by se zákaz vztahoval i na chov zvířat "převážně" kvůli jejich kožešině. Chovatelé by podle výboru měli dostat od státu kompenzaci za zrušení farmy, ovšem jen v případě, pokud chov zahájili nejpozději koncem loňského června.
Výbor pro životní prostředí doporučil ze zákazu vyjmout farmy, které se budou moci prokázat certifikátem programu WelFur. Podmínky tohoto programu vycházejí z projektu Evropské komise Welfare Quality, který je určen pro všechny chovy mléčného skotu, prasat a drůbeže v EU. Výbor chce dát chovatelům na získání tohoto certifikátu dva roky.
Podle ochránců zvířat ale WelFur není zárukou dobrého zacházení se zvířaty. “WelFur je jakýsi pochybný koncept pro měření kvality welfare, životní pohody, zvířat na kožešinových farmách. Byl vyvinut samotnými chovateli a podle našeho názoru (ale i podle názoru mnoha odborníků), není vyvinut tak, aby měřil všechny potřeby zvířat na farmách. Přijetí tohoto návrhu by v praxi neznamenalo žádné zlepšení podmínek na našich farmách, možná naopak. Koncept WelFur se navíc vůbec nezabývá velmi „nehumánním“ způsobem usmrcování norků či lišek,” sdělila Lucie Moravcová z organizace Svobody zvířat.
Novelu podepsalo pět desítek poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentují tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat, i etickými důvody. Předloha má ale taky mnoho oponentů. Obávají se mimo jiné toho, že by zákaz vedl ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy.
V Česku je podle informací ze Sněmovny devět aktivních farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně 20.000. Počet farem se dlouhodobě snižuje.
reklama
