Tání permafrostu na Sibiři probudilo toxické bakterie - zabíjí zvířata i lidi
Jak píše server Bloomberg News, vlivem stabilně zvýšených teplot zvolna natává i permafrost, za jiných okolností trvale zmrzlá vrstva podpovrchového ledu v půdě arktických oblastí. Spolu s tím, jak se uvolňují půdní horizonty, dostávají se na sluncem prohřátý povrch ledem zakonzervované mršiny dávno uhynulých živočichů. A začínají se rozkládat. Bilance ze začátku srpna hovoří v případě Sibiře o tuctech hospitalizovaných lidí (ve více než polovině případů jde o děti) a také o osmi potvrzených úmrtí také o jednom potvrzeném úmrtí (opraveno 12.8.2016). Jak je to možné?
Teplo kromě hnilobných procesů také reaktivuje bakterie, které si pod ledovým příkrovem v klidu hibernovaly. Zvláštní komplikace přitom může působit anthrax (bakterie sněti slezinné), který se dostal v rozkládajícím se mase na povrch též. A je to ještě horší: v republice Sacha (Jakutsko) evidují více než 200 hromadných úložišť - hrobů, kam byla dříve zvířata nakažená antraxem ukládána. Mrazivý příkrov permafrostu se zdál být solidní pojistkou proti šíření nebezpečných spor, které v půdě dokáží perzistovat po staletí. Teď už se to jako dobrý nápad nejeví.
„Nemám žádná slova, která by to popsala,“ říká guvernér oblasti Dmitry Kobylkin v rozhovoru pro Huffington Post. „Infekce ukázala, jak dovede být vychytralá. Pětasedmdesát let spala pod zemí, než si vzala dětský život.“
Uhynulá a rozkládající se zvířata, především sobi z minulosti, zatím ohrožují hlavně soby ze současnosti. Prozatím jich na nákazu uhynulo kolem 1200 a zhruba 2500 čeká na prošetření. Jde hlavně o jedince, jejichž pastvy se vyskytují v okolí zmíněných hrobových lokalit. Přibližně 200 000 zvířat již bylo vakcinováno. I když je situace alarmující na Sibiři (zejména v lokalitě poloostrova Jamal), podobná událost prý může být očekávána v kanadské Britské Kolumbii a na jihu Bolívie. I tady totiž permafrost vlivem tepla rychle natává.
Sibiřský poloostrov Jamal nezažil nic podobného od roku 1941. Denní teploty se tu po celý měsíc pohybovaly v rozmezí od 23 do 35 stupňů Celsia, a jindy tuhá půda se natálou vodou změnila v zapáchající rozhoupané mokřiny. Část obyvatel v zasaženém regionu byla evakuována a na místě zasahují vojenští specialisté na biologické zbraně.
Anna Popova, ředitelka nezávislého zdravotnického institutu Rospotrebnadzor, se o vážnosti situace přesvědčila přímo v terénu. "Zatím byla učiněna všechna preventivní opatření, která by zabránila šíření nemocí. I když je riziko dalšího šíření minimalizováno, je nutné být připraven na další podobné situace, které by v budoucnu mohly následovat."
reklama
