Temná stránka fotek z exotické dovolené v Asii: utrpení slonů
Při náhodném listování alby cestovatelů na sociálních sítích, kteří zamířili do Thajska, Kambodže, Indie nebo na Sumatru, můžete snadno nabýt dojem, že kdo nemá fotku na slonovi, jako by v Asii ani nebyl. Ke snímku na slonovi, při jeho krmení nebo koupeli, se snadno nechá zlákat každý. Skoro nic to nestojí a taková fotka je pak milou vzpomínkou na exotickou dovolenou plnou nevšedních dobrodružství. Slony má rád skoro každý, pár drobných za snímek poslouží ke zlepšení životních podmínek zvířete a celá atrakce je dost často prezentována jako ekoturistika. Jak ale doplňuje například Jan Schmidt-Burbach, veterinární poradce organizace WAP (World Animal Protection), taková představa je realitě hodně vzdálená.
„Počet slonů držených v zajetí narostl v Thajsku v posledních pěti letech o třetinu,“ říká, a vysvětluje, že tato zvířata tu nepochází ani z místních chovů, ani nejsou využívána jako dříve k práci. Většina z nich pochází z volné přírody, kde jsou odchyceni a následně s pomocí brutálních metod výcviku „umravněni“. A co je čeká dál? Občasné krmení, „výchovné bití“, ubíjející nuda, prakticky nulový kontakt s ostatními slony. Čas mimo turistickou sezónu totiž často tráví „na řetězu“, který jim neumožňuje více než třímetrový pohyb do stran. Teprve až se objeví první výletníci, nastupují do „práce“.
I když jejich majitelé budou vždy pochopitelně tvrdit něco jiného, tři ze čtyř asijských „slonů pro turisty“ sdílí tentýž osud. Sloni, kteří postávají kdesi u cesty a vypadají, že nemají nic jiného na práci než se nechat krmit a hladit, jsou podle WAP vlastně konečnou fází procesu útoku „cestovně-zábavného průmyslu“ na přírodu celé Asie. Dokládají to 3000 konkrétních případů zbídačelých slonů, kteří dnes v Thajsku (Laosu, Kambodži, Indii, Nepálu a na Srí Lance) slouží k pobavení turistů. Co na tom, že jsou obstoupeni stresujícími davy lidí, hlukem hudby a automobilové dopravy. Jejich jediným úkolem je vydělávat svým majitelům peníze. Za pár bahtů fotku, za trochu víc třeba krátkou projížďku.
Rozsáhlá informační kampaň organizace WAP v loňském roce přispěla k tomu, že více než 160 cestovních kanceláří z celého světa přímo zrušila ve svých nabídkách možnost prodeje „projížďky na slonech“ a podobných kratochvílí. Krátce na to se ke kampani připojil i web TripAdvisor, s tím, že rovněž nebude zprostředkovávat tyto „zážitky z divočiny“. Evidentně to ale nestačí. Cestovatelé ze seznamu první desítky zemí, kteří nejhojněji navštěvují Thajsko, připouští, že si snímek se slonem pořídilo ve 40 % případů. Loni to tedy odpovídalo přibližně 12,8 milionům projížděk na slonovi.
Z 220 turistických atrakcí nabízejících sloní zážitky v asijských zemích, které WAP monitorovala, neubyla jediná. „Krutý trend využívající slony k turistickým vyjížďkám a nejrůznějším šou naopak neustále stoupá,“ říká Schmidt-Burbach. „A proto chceme, aby si turisté uvědomili, kolik z těchto zvířat je uloupeno z volné přírody svým matkám jako mláďata. A kolik z nich podstoupí drastický výcvik a je odsouzeno k životu v příšerných podmínkách.“ Schmidt-Burbach tvrdí, že nestačí jen podobné zážitkové akce regulovat, ale že je nezbytné cestovatele a turisty vzdělávat. „Místa, kde chovají slony, se mohou stát úžasnými sloními rezervacemi s výrazným záchovným potenciálem, majáky naděje. Je ale nezbytné upustit od zneužívání slonů odchycených z volné přírody a podporování této neúnosné sloní turistiky.“
reklama
