Uhynula Nabiré, jeden z posledních pěti severních bílých nosorožců
Nabiré byla posledním jedincem severního bílého nosorožce chovaná v Evropě. „Jde o těžko popsatelnou ztrátu. Nabiré byla nejvlídnější nosorožec, kterého jsme v zoo chovali,“ uvedl ředitel zoo Přemysl Rabas. „Nejde však jen o to, že jsme ji měli velice rádi. Její smrt je především symbolem katastrofického úbytku nosorožců v důsledku nesmyslné lidské chamtivosti. Smrt Nabiré přiblížila další zvířecí druh k úplnému vyhubení.“
Další tři zvířata má ZOO Dvůr Králové v rezervaci v keňské Ol Pejetě a jednu samici v zoo v americkém San Diegu.
Ve volné přírodě už severní bílí nosorožci zřejmě vyhynuli, poslední stopy jejich přítomnosti byly průkazně zaznamenány ve střední Africe v roce 2007
Nabiré se narodila 15. listopadu 1983 v ZOO Dvůr Králové jako teprve druhý nosorožec severní bílý odchovaný v lidské péči. Celý život prožila ve Dvoře Králové. „Patologická cysta uvnitř těla Nabiré byla obrovská, po vypuštění tekutého obsahu vážila ještě 40 kilogramů. Neexistovala žádná možnost, jak ji léčit,“ uvedl zoolog Jiří Hrubý.
Chov Nabiré byl součástí snah ZOO Dvůr Králové o rozmnožení těchto nejvzácnějších nosorožců světa. Zabřeznout už sice nemohla, její levý vaječník se však zdál být zdravý, takže by se Nabiré mohla stát dárkyní buněk. Embryo by pak případně mohla donosit samice nosorožce bílého jižního.
Kvůli této teoretické naději byl samici okamžitě po úhynu odebrán potenciálně zdravý vaječník a odvezen do specializované laboratoře v Itálii. Odebrány byly rovněž vzorky několika různých typů tkání, které by mohly být využity pro budoucí techniky umělého oplodnění, popsal Jan Stejskal, vedoucí komunikace a mezinárodních projektů Zoo Dvůr Králové.
„Cítíme jako svou povinnost pokusit se severní bílé nosorožce zachránit. Jsme jediní, snad ještě se San Diegem, kdo to díky množství nasbíraného biologického materiálu může udělat. I když jsme si samozřejmě vědomi, že šance na úspěch je malá,“ řekl ředitel zoo Přemysl Rabas.
Kromě výzkumu hormonálních cyklů, který ve Dvoře probíhal už od 80. let, proto zoo od roku 2001 začala spolupracovat s berlínským Institutem pro výzkum zoo a divokých zvířat (IZW) na umělých technikách oplodnění. Všechny samice byly nejprve stimulovány hormonálními implantáty, v letech 2006 a 2007 pak byly samice Nájin a Fatu opakovaně inseminovány semenem severního samce.
Po neúspěšných pokusech o umělou inseminaci se zoo v prosinci 2009 rozhodla převézt dva samce a dvě samice do keňské rezervace Ol Pejeta. Zvířatům se v přirozených podmínkách zlepšil zdravotní stav, oběma samicím se zlepšily hormonální cykly a opakovaně se pářily. K zabřeznutí však nedošlo a dnes už neexistuje naděje na jejich rozmnožení přirozeným způsobem. Z vyšetření, která proběhla na konci roku 2014, ale vyplývá, že obě severní samice v keňské Ol Pejetě by stále mohly být vhodnými dárkyněmi vajíček.
Do ZOO Dvůr Králové byli severní bílí nosorožci přivezeni v roce 1975 z jižního Sudánu, šlo o skupinu čítající dva samce a čtyři samice. Z této zakladatelské skupiny dva jedinci ještě žijí – samec Sudán je v keňské Ol Pejetě a samice Nola je umístěna v kalifornském San Diegu. Kromě nich jsou na světě ještě dvě samice, matka Nájin a dcera Fatu, které se obě narodily v ZOO Dvůr Králové, odkud byly v roce 2009 společně se samcem Sudánem převezeny do Keni.
reklama
