V EU se vede boj o směrnici o energetické účinnosti
Jednou z původních myšlenek směrnice byl závazek týkající se renovací veřejných budov. Podle představ EU by se jich ročně mělo opravit na tři procenta. Z posledního návrhu směrnice však tento požadavek vypadl kvůli rozpočtovým omezením jednotlivých členských států.
Budovy přitom představují 40 % primární spotřeby energie EU a stojí za nimi 36 % emisí CO2. EU se v původním návrhu zaměřovala jen na budovy veřejné a netýkal by se budov s výměrou pod 250 m2, kam spadá například většina poštovních úřadů nebo sociálních bytů. Podle EurActivu je okolo 12 % bytového fondu v Evropě obecních. Členské státy tlačí na to, aby se požadavek vztahoval až na budovy od výměry 500 m2.
V původním záměru byl požadavek na energetické firmy, aby u svých koncových odběratelů provedly taková opatření, která povedou k ročním úsporám 1,5 % energie. Do dalších návrhů se pak dostala výjimka pro malé odběratele, jako jsou firmy zaměstnávající maximálně 50 lidí a ročním obratem 8 milionů eur.
„Je to velmi koordinovaný a dobře organizovaný pokus vyhnout se úsporám energií,“ komentuje průběh změn Brook Riley z organizace Friends of the Earth. „Revidovaný dokument je plný logických mezer a z původního záměru nezůstalo skoro nic.“
Program renovací a energetických úspor ve veřejných budovách se v dlouhodobém měřítku vyplatí, jednotlivé členské státy však děsí aktuální investice, které by si opatření vyžádala. Velká Británie zastává názor, že by směrnice vedla státy k investování do věcí, které nejsou vždy efektivní, co se týče vynaložených nákladů.
Podporu návrhu o 1,5 % energetických úspor nevyjádřilo ani Nizozemí. „Členské země by se měly samy rozhodnout, jak velkou míru energetických úspor připustí,“ zaznělo z Amsterodamu. Podle Rileyho a ostatních zastánců směrnice byl i původní návrh příliš měkký a po jeho vykuchání se stal bezzubým nástrojem.
Revidovaný dokument by měl být předložen ministrům EU dne 24. listopadu. Během polského předsednictví by měl být připraven pracovní návrh, který bude projednán v pracovních skupinách během prosince. Pak převezme předsednictví Dánsko. Podle serveru EurActive je podle Dánska důležité udržet směrnici tak, aby byly splněny cíle, které si EU klade pro rok 2050.
Pokud má EU ambice dodržet plán a snížit emisní mapu Evropy do roku 2050 a hodlá vyškrtnout toto opatření, bude muset „přitvrdit“ podmínky ostatních úsporných elementů.
Článek byl uveřejněn na serveru EurActiv 3. 11. 2011 pod názvem „Backstage battle over energy efficiency directive“.reklama
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
Greenpeace: V návrhu Strategické agendy EU chybí ochrana klimatu
Piráti představili tři kroky, kterými chtějí vylepšit unijní Zelenou dohodu