http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-kazachstanu-hynou-sajgy-po-desetitisicich-podle-ochrancu-je-to-katastrofa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

V Kazachstánu hynou sajgy po desetitisících. Podle ochránců je to katastrofa Video

28.5.2015 11:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dosud sajgy v Kazachstánu představovaly pro ochránce přírody něco jako „maják naděje“. Druh se ve volné přírodě v padesátých letech minulého století kvůli přelovení rychle přibližoval vyhynutí, ale nastavená legislativní opatření tento trend zbrzdila, až zastavila.
Dosud sajgy v Kazachstánu představovaly pro ochránce přírody něco jako „maják naděje“. Druh se ve volné přírodě v padesátých letech minulého století kvůli přelovení rychle přibližoval vyhynutí, ale nastavená legislativní opatření tento trend zbrzdila, až zastavila.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Pytláctví, volný odstřel pro maso i krušné zimy. Tak dosud vypadal seznam rizikových faktorů pro nejcharismatičtějšího přežvýkavce eurasijských stepí, sajgu tatarskou. V posledních dnech decimuje početní stavy tohoto kriticky ohroženého druhu i něco jiného. Během minulých dvou týdnů uhynulo v Kazachstánu 85 000 sajg z ne zcela známých příčin. Velikost největší přežívající populace se tak skokově snížila o třetinu.
 

Dosud sajgy v Kazachstánu představovaly pro ochránce přírody něco jako „maják naděje“. Druh se ve volné přírodě v padesátých letech minulého století kvůli přelovení rychle přibližoval vyhynutí, ale nastavená legislativní opatření tento trend zbrzdila, až zastavila. Důslednější kontroly lovců a ochrana malých stád na území Ruska a Mongolska částečně potlačily frekventované pytláctví. V Kazachstánu se následně podařilo vytvořit jádrovou populaci, která se z 21 000 přeživších v roce 2003 do deseti let vyšplhala na více než 257 000 kusů. Ještě loni se situace pro kriticky ohrožené sajgy jevila optimisticky. To se ale změnilo předminulý týden.

„Zatím to vypadá na naprostou katastrofu,“ říká EJ Milner-Gullandová, vedoucí organizace Saiga Conservation Alliance. „První zprávy hovořily o desítkách nálezů uhynulých jedinců, z desítek se ale rychle staly stovky, a ze stovek desetitisíce. Obávám se, že sajgy stále umírají, a my nejsme schopni aktuálně říct, z jakých příčin, ani odhadnout finální čísla. Bojíme se, že počty úhynů ještě dále porostou.“



V současnosti evidují organizovaní ochránci sajg, státní veterináři a hygienici v oblastech Beptak-dala a oblasti Aktobe na 85 000 mrtvých zvířat. Jako kritický prvek, který spustil vymírání, se zdají být bakterie pasteurelózy, přenášené v ústní dutině a ovlivňující i dýchací ústrojí. Výsledky zatím ale nejsou jasné. Asylžan S. Mamytbekov, kazašský ministr zemědělství, k situaci zmiňuje: „K velkým úhynům a populačním skokům u sajg docházelo i dříve, ale pokles stavu o třetinu během několika dní je absolutně bezprecedentní. Ne jen pro sajgy, ale prakticky pro všechny velké savce.“ Podle posledních zpráv nejsou naštěstí regionální populace sajgy tatarské v Mongolsku a Rusku zatím postiženy.

Co nastartovalo masivní úhyn chráněné populace? Pravděpodobně souhra faktorů, silné zimy a genetického zatížení, které vyústilo v oslabení kazašských stád. Stáda, která po roce 2000 konečně začala obnovovat své početní stavy, vznikala z relativně malého počtu jedinců. Tím pravděpodobně utrpěla genetická diverzita a snížila se obranyschopnost celé populace. Mrazivá zima v roce 2014 a nedostatek potravy v následující sezóně pravděpodobně způsobil další oslabení. Za takové situace se infekce pasteurelózy stává ze „zdravotní komplikace“ smrtícím onemocněním.

Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist