Vědci neví, co stojí za syndromem zhroucení včelstev, pesticidy ale zřejmě mají svůj podíl viny
Syndrom zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder, CCD), který způsobuje rychlý úhyn celého včelstva nebo kolonie, zůstává pro vědce i včelaře poněkud záhadným fenoménem. Chybí totiž jednoznačné vysvětlení, proč ze dne na den fungující úl „vypne“ a začne vymírat. V souvislosti s hledáním příčin CCD se hovoří vlivu klimatických změn, negativním vlivu elektromagnetického „mobilního“ záření, dosud neznámých patogenech, nebo podvýživě včelstev, uvádí Wikipedia. Polská studie nepřináší sice odpověď, ale zdůrazňuje vliv dlouhodobého a kombinovaného působení různých složek různě koncentrovaných pesticidů na včelstva, které je mohou oslabit a nástup CCD tak třeba umocnit.
Ani rozsáhlý výzkumný projekt Evropské komise EPILOBEE (do kterého je skrze vědecké instituce zapojeno 17 zemí) zatím nenašel odpověď a pro léta 2012-2014 zatím jen konstatoval zvýšení roční mortality včelstev na 34 %. Ve Spojených státech amerických není situace o nich lepší. Tamní roční mortalita se pohybuje okolo 45 %. A protože ani po důsledných analýzách vzorků se nedaří najít správnou odpověď, co je konkrétní příčinou CCD, stále častěji se hovoří o synergickém spolupůsobení řady negativních faktorů. O tom, jak vážnou součástí včelího problému mohou být pesticidy, nyní přesvědčuje svět studie vedená Tomaszem Kiljankem, farmakologem a toxikologem Národního veterinárního výzkumného institutu v Pulawě.
„Zdraví včelstev je otázkou veřejného zájmu,“ říká Kiljanek. „Včely sehrávají v životním prostředí a zemědělství nedocenitelnou úlohu. Podílí se na opylení více než 80 % rostlin v celé Evropě.“ Proto spolu s kolegy vyvinul metodu laboratorního chromatografického spektrometrického testování vzorků, které může současně testovat až 200 látek. Polští vědci díky tomu mohou zjistit, které látky konkrétně včelám nejvíce škodí. V Polsku je hledání odpovědí na CCD zvláště palčivé, protože zde existuje více než 1500 velkých zemědělských producentů, které pesticidy hojně využívají. A jak podotýká Kiljanek: „Nejde o to, že by jeden jediný pesticid byl zvláště špatný, ale spíše o to, jak v součinnosti s ostatními pesticidy může včely ovlivnit.“
Pesticidy, které sledovali polští výzkumníci, spadají z chemického hlediska do šestnácti různých skupin a jedna každá látka se může ve vztahu k včelám chovat různě, v závislosti na své koncentraci. Včely jsou přitom jich během svého života schopny akumulovat skutečně široké spektrum. Kiljanek spolu s kolegy prošetřil na sedm desítek případů vyhynulých včelstev a v 60 z nich odhalili přítomnost pesticidů. Přitom 98 % ze všech zjištěných pesticidních látek bylo již dříve schváleno a laboratorně otestováno k použití v EU.
„Je to zatím jen začátek našeho výzkumu o vlivu pesticidů na zdraví včel, špička ledovce,“ říká Kiljanek. „Jde o to, že i ve velmi malých koncentracích dokáží pesticidy oslabit obranný systém včel a umožní tak projevit se parazitů a virům. Výsledky další práce nám umožní získat další důležité informace o rizicích smíšeného efektu různých pesticidů.“
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
reklama
