http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-zachytili-neznamy-velrybi-zpev-muze-jit-i-o-novy-druh-velryby
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Vědci zachytili neznámý velrybí zpěv. Může jít i o nový druh velryby

29.12.2016 02:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kytovci své volání mění v závislosti na tom, zda se pohybují vodami Atlantiku nebo severu Tichého oceánu. Jinak toho o nich mořští biologové vlastně moc nevědí.
Kytovci své volání mění v závislosti na tom, zda se pohybují vodami Atlantiku nebo severu Tichého oceánu. Jinak toho o nich mořští biologové vlastně moc nevědí.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | NOAA
Biologové z oregonského Hatfieldova centra pro výzkum moří se od letošního jara „trápí“ se zvukovým záznamem, který v hlubinách Mariánského příkopu zachytila jedna z jejich automatických sond. Vydávaný zvuk bezpochyby patří kytovci, pravděpodobně z rodu plejtváků. Svou komplexitou se však vymyká všem dosud zachyceným signálům. Ve hře je možnost odhalení existence dosud nepopsaného druhu.
 

V koncích je i Sharon Nieukirková, specialistka na bioakustiku, která jednotlivé záznamy z desítek bójí a sond analyzuje. „Ten nový zvuk je nezaměnitelný. První nízkofrekvenční sténavá část je typická pro kosticovce (podřád kytovců, který nemá zuby, ale lišty-kostice, se kterými filtruje potravu z vody), ale jeho vysoce ostré vibrační dokončení je velmi neobvyklé. Ve vzájemné kombinaci, včetně těch šílených kousků, je to něco dočista nového. Zvláštností je to i proto, že moc často na nová volání kosticovců nenarážíme.“

Americká angličtina popisuje charakter zmiňovaného širokofrekvenčního zvuku jako „twangy“ a tento mohutný hlasový projev je skutečně mezi kytovci unikátní. Trvá v rozmezí 2,5 – 3,5 sekundy a je rozdělen do pěti navazujících částí. Začíná hlubokým tónem o frekvenci pod 38 Hertz a jeho kovově syntetické „metalové“ finále přestřelí 8000 Hz. Nieukirková spolu s kolegy tedy zařadila záznam volání pod název „Západopacifický biotwang“. K rozpoznání konkrétního druhu velryby však tato zvuková stopa nestačí.

Sonda hydrofonu pořídila první záznam na východ od Guamu během ponoru do 1000 metrů a volání přicházelo z mnohem větší hloubky, přibližně osmi kilometrů. Ostatně, Mariánský příkop, táhnoucí se od Japonska k severu Austrálie, je nejhlubším místem na planetě Zemi a dosud představuje téměř biology neprobádané území. „Asi byste řekli, že nejhlubší místo na zemi bude velmi tiché, ale ve skutečnosti tu zaznamenáváme celou řadu zvuků a ruchů,“ potvrzuje oceánograf Robert Dziak (NOAA).

„Asi nejblíže západopacifickému biotwangu je tzv. Star Wars volání, které patří k plejtvákům trpasličím podél Velkého bariérového útesu,“ říká Nieukirková. Jejich zpěvy totiž podléhají řadě lokálních variant a jsou typické hlasitým zvukem „boing“ (který nejen fanouškům Hvězdných válek může připomínat zvuky střel kosmických lodí). Tito kytovci navíc své volání mění v závislosti na tom, zda se pohybují vodami Atlantiku nebo severu Tichého oceánu. Jinak toho o nich mořští biologové o moc víc nevědí.

„Vzhledem k jisté vzdálené podobnosti zvuků západopacifického biotwangu a star-wars boing, jejich komplexitě, struktuře, frekvenci a kovovému zakončení, je možné usuzovat, že pravděpodobným původcem zvuku bude rovněž plejtvák trpasličí,“ shrnuje Nieukirková. Jistotou ale neoplývá. Plejtváci totiž komunikují voláním především v době páření nebo vytváření hejn. A jedno i druhé se odehrává v západním Tichomoří v zimě. Západopacifický biotwang však byl zaznamenán již několikrát mimo toto období. „Pokud je to tedy svolávání k páření nebo vábení, proč se to ozývá v průběhu celého roku?“ říká Nieukirková. „Je to prostě záhada.“

Mořští biologové z Oregonu se teď budou snažit určit, jaká je proporce volání západopacifického biotwangu v létě a v zimě, jak často se ozývá a ve kterých oblastech. Záznam zvuku také zveřejnili, aby si jej mohli poslechnout i ostatní kolegové ve světě. Šance vnést do věci trochu světla by se tak mohla zvýšit. A na konci tohoto bádání může stát i docela nový, dosud nepopsaný druh plejtváka.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist