http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vitezstvi-ochrancu-zvirat-od-letoska-se-nesmi-pouzivat-bateriove-klece-pro-chov-nosnic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

video uvnitřVítězství ochránců zvířat: Od letoška se nesmí používat bateriové klece pro chov nosnic

9.1.2012 04:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Miliony nosnic stále žijí takto. Kampaň organizace Compassion in World Farming, duben 2011.
Miliony nosnic stále žijí takto. Kampaň organizace Compassion in World Farming, duben 2011.
Letos začal platit zákaz bateriových klecových chovů nosnic. Ten se podařilo ochráncům zvířat po desítkách let kampaní prosadit a pak i uhájit před zrušením, výjimkami a odklady. Ochránci zvířat to vnímají jako obrovské vítězství. Pohled chovatelů nosnic je jiný: obrovské investice a obavy z nekalé konkurence firem, které pravidla nesplnily nebo pocházejí ze zemí mimo EU a zákaz se na ně nevztahuje. A spotřebitelé? Ti mohou mít lepší pocit z toho, že kvůli jejich smaženici už nemusí slepice trpět ve stísněné kleci. Nově se smí používat tzv. obohacené klece, které jsou větší. Aktivisté za práva zvířat však mají výhrady i proti nim a usilují o úplný zákaz klecových chovů.
 

Klec a obohacená klec

Letos se splnil mnohaletý sen ochránců zvířat: Od prvního ledna se v Evropské unii nesmí pro chov nosnic používat bateriové klece (označované také jako konvenční či neobohacené). Tyto klece poskytovaly ptákům životní prostor menší než plocha papíru A4, jedna slepice měla nárok na prostor 550 cm2. Studie chování slepic přitom ukazují, že slepice pro některé své přirozené potřeby a aktivity jako protahování křídel, mávání křídly, čechrání peří nebo jen otáčení potřebuje prostor větší. Na protažení křídel 653 až 1118 cm2, na mávání křídly 860 až 1980 cm2.

Vědci zkoumající chování zvířat poukazují na to, že omezení přirozených potřeb slepic způsobuje, že slepice trpí nudou a frustrací. V důsledku toho se objevuje abnormální chování, včetně poškozování sebe i okolních slepic. Běžným protiopatřením proti vytrhávání peří a kanibalismu nosnic je zkracování zobáku, které je pro ptáky bolestivé a může jim působit chronickou bolet. Zkracování zobáků ale není specialita jen klecových chovů, používá se ke zmírnění projevů agrese i v chovech na podestýlce, ve voliérách nebo ve výběhu.

Snímek nosnice z české drůbežárny
Snímek nosnice z české drůbežárny
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Kolesár / michalkolesar.net/

Od letoška je možné chovat slepice buď v jiných než klecových chovech nebo v klecích, které prostoru nabízejí víc. Jsou označovány jako tzv. obohacené klece. Nosnicím mají poskytnout větší komfort: k dispozici mají mít hnízdo, bidýlko, podklad s materiálem k popelení, vybavení na obrušování drápů. Celkový životní prostor na jednu nosnici je větší, konkrétně 750 cm2 prostoru na jednu nosnici. Ani tyto klece tedy nenabízejí prostor pro plnohodnotný pohyb, z pohledy ochránců zvířat je to však menší zlo než klece bateriové. Nicméně jejich snem je zakázat klece zcela.

Tlak a protitlak

Rozhodnutí o tom, že se s klecovými chovy nosnic musí něco udělat, padlo v Evropské unii už v roce 1999 – po zhruba dvaceti letech nátlaku ze strany ochránců zvířat a jimi zburcované veřejnosti. Do roku 2012 měl drůbežářský průmysl vyhrazen čas na to, aby se „přezbrojil“. Byl to i čas, kdy některé členské státy žádaly zrušení zákazu, prodloužení doby na přípravu nebo prostě jen výjimky ze zákazu. Naposledy loni v dubnu podalo Polsko návrh na několikaletý odklad zákazu. Některé země se naopak vydaly opačným směrem. Švýcarsko bylo první evropskou zemí, která bateriové klece zakázala v předstihu, už v roce 1992. Německo bateriové klece zakázalo před pěti lety s tím, že letos by měly skončit i chovy využívající obohacené klece.

Ochránci zvířat během přechodného období tlak drůbežářů vyvažovali a aktivizovali veřejnost, aby nenechala unijní politiky podlehnout tlaku. Proběhla celá řada lokálních i unijních kampaní, jedna z posledních právě proti zmíněnému polskému návrhu. Bojovníkům za práva zvířat se podařilo přesvědčit na 65 tisíc Evropanů, aby do Bruselu poslali pohlednice se žádostí, aby byla polská žádost odmítnuta. Dlužno dodat, že vloni již bylo nemyslitelné, aby se datum zákazu odložilo, alespoň podle prohlášení Martina Staška, tiskového mluvčího zastoupení Evropské komise v Praze.

Snímek nosnice z české drůbežárny
Snímek nosnice z české drůbežárny
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Kolesár / michalkolesar.net/

Co na to čeští zemědělci?

„V polovině roku 2011 ještě 40 podniků chovalo v některé z hal nosnice v neobohacených klecích,“ říká Jan Žáček, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství. Z kontrol Státní veterinární správy na začátku prosince vyplynulo, že bateriové klece provozuje už jen 15 podniků. Situaci na začátku roku popisuje mluvčí veterinární správy Josef Duben: „Máme informaci pouze o jednom chovu, kde se situace s přechodem protáhla do prvních dnů nového roku kvůli vyskladňování nosnic. Situace bude vyřešena nejpozději do 10. 1. 2012.“

Jak uvádí Žáček, od ledna provádí Státní veterinární správa intenzivní kontroly dodržení zákazu chovu nosnic v neobohacených klecích a zákazu produkce vajec v neobohacených klecích. Za porušení zákazu hrozí firmě sankce v řádu stovek tisíc až jednoho milionu korun. Ze statistik ministerstva vyplývá, že v září 2011 byl meziroční pokles stavů nosnic v Česku o 2 miliony kusů na 3,7 miliony nosnic. Podle informací ministerstva pokles do konce roku ještě pokračoval.

Dana Tůmová, která coby předsedkyně občanského sdružení Českomoravská drůbežářská unie hájí zájmy drůbežářů, říká, že pokusy o odklad zákazu bateriových klecí vzdali čeští chovatelé už v roce 2008. „Rozhodli se, že požadavky splní a technologie vymění,“ říká Tůmová. Na začátku ledna je stav takový, že vyměněno je na 80 % klecových klecí, zbytek se vymění v prvním pololetí tohoto roku. Legislativně je to možné za podmínky, že ve starých klecích nebudou chovány slepice. „Čeští chovatelé požadavky EU splnili,“ konstatuje Dana Tůmová.

Podle ní je však problém, že v EU je 13 států, které se přiznaly, že požadované výměny nesplní. „Bohužel je mezi nimi i Polsko, které je naším největším konkurentem na trhu,“ svěřuje se se svými obavami Tůmová. „Musíme tedy ochránit náš trh před dovozy vajec z těchto nelegálních technologií." Koncem listopadu se ministr zemědělství Petr Bendl nechal slyšet, že pověří kontrolní orgány dozorem na tím, že se vejce z neobohacených klecí ze zahraničí nedostanou na český trh. Další z cest, na kterou Tůmová apeluje, je, aby se čeští spotřebitelé chovali jako ti němečtí či rakouští. „Žádný Němec ani Rakušan nebude kupovat dovážené zboží, pokud může koupit výrobek z jeho země. To se tu stále přehlíží. Chtělo by to trochu probudit národní hrdost,“ myslí si Tůmová.

Výměna klecí stála podle údajů drůbežářské unie zatím 1,2 miliardy a předpokládá se, že dalších 400 milionů se ještě investovat bude. Zánik nebo ukončení činnosti žádný velký podnik neohlásil. „Přesně to teď nevíme, ale činnost ukončí malé procento spíše malých chovatelů. Přesně to budeme vědět, až doběhnou kontroly Státní veterinární správy,“ říká Tůmová.

Nosnice v bateriové kleci
Nosnice v bateriové kleci

Přechod na nové klece se může promítnout i do ceny vajec. Jak odhaduje František Novák ze společnosti Lidru, která je spoluvlastníkem společnosti Česká vejce, může se vejce zdražit až o dvacet haleřů.

Co teď?

Zdálo by se, že zákazem bateriových klecí je bitva za lepší život nosnic dobojována. A přestože například aktivisté z významné aktivistické organizace Compassion in World Farming chápou zákaz jako veliké vítězství, konec snah za lepší podmínky nosnic to není. Podle Dity Michaličkové z neziskové organizace Společnost pro zvířata jsou obohacené klece pro chov nosnic sice lepší alternativou, ale nejsou dokonalé: „Stále jsou to klece“. Problém také vidí v tom, na co upozorňovala i Dana Tůmová, totiž že některé státy unie jako Itálie, Francie, Polsko, Španělsko a Rumunsko zřejmě i nadále používají bateriové klece. „EU teď řeší, jak se k tomu oficiálně postaví, zda uvalí sankce či použije jiné postupy. Budeme to sledovat,“ říká Michaličková.

Martin Hyťha z Dětí Země se přidává s tím, že i obohacené klece mají nedostatky, nejzásadnější je, že ptákům neumožňují přirozené chování. Podle něho je potřeba klecové chovy prostě zcela zakázat. Může se to zdát jako utopie, ale jak tvrdí Martin Hyťha, veškeré klecové chovy zakázalo před lety Švýcarsko. A v Německu končí obohacené klece letos.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist