Vlk sražený na dálnici D1 přišel až z Karpat, ukázala analýza DNA
„Genetické analýzy ověřily, že zvíře sražené na dálnici D1 je vlk. Srovnání s databází několika set zvířat z celé střední Evropy ukázalo, že jedinec pocházel z karpatské populace. DNA děděná po mateřské linii (mitochondriální DNA) nese variantu, která je nejčastější u vlků ze středního a západního Slovenska a polských Beskyd," říká molekulární ekolog Pavel Hulva z Univerzity Karlovy.
Tato varianta se podle něho vůbec nevyskytuje u takzvané středoevropské nížinné populace vlka, která obývá převážně západní Polsko a Německo a zahrnuje i české smečky v Podbezdězí a na Broumovsku. "Příslušnost ke karpatské populaci ukazují i analýzy jaderné DNA,“ dodává Hulva, který genetický výzkum usmrceného vlka vedl.
U vlků se podle ochránců přírody můžeme s mnohasetkilometrovými přesuny setkat zejména u mladých samců, kteří hledají nové teritorium. To byl zřejmě i případ zvířete usmrceného na Vysočině. Zjara jsou dlouhé přesuny vlků nejčastější.
Osud vlka z D1 ilustruje jeden z problémů, s nímž se velcí savci potýkají v člověkem pozměněné krajině. Silnice kromě rizika zabití zvířete představují bariéry, které brání pohybu zvířat a způsobují fragmentaci populací. K rozvoji více ekologicky šetrných dopravních sítí v Karpatech by měl přispět projekt TRANSGREEN, který od ledna tohoto roku probíhá v České republice, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku a na Ukrajině.
„Výskyt vlků na česko-slovenském pomezí je v posledních letech spíše sporadický a mrzí nás, že zvíře už nenajde partnera pro založení další smečky. Je potřeba šetrněji plánovat dopravní sítě, aby naše silnice byly bezpečnější pro divoká zvířata i pro řidiče,“ říká Miroslav Kutal z Hnutí DUHA.
„Zajímavé je, že velmi blízko inkriminovaného místa se vlk vyskytoval i na jaře roku 2016," říká Václav Hlaváč, ředitel Správy chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy. Zvíře bylo podle něho zachyceno na fotopast a pak podle neověřených údajů místních obyvatel rovněž uhynulo po srážce s vozidlem. "Podobné údaje naznačují význam Vysočiny pro dálkové přesuny velkých savců i jejich schopnost unikat lidské pozornosti. Na dálnicích a silnicích nehynou jen vlci, ale i rysi, losi, vydry a řada dalších druhů zvířat,“ dodává Hlaváč.
Kromě silnic coby bariér jsou pro vlky další hrozbou pytláci a legální lov, který probíhá na Slovensku. Karpatská populace je lovem zatížená mnohem víc než celoročně hájená populace z nížin Polska a Německa, rozptyl vlků z Karpat je proto méně obvyklý, tvrdí ochránci přírody.
reklama
