Volby do Evropského parlamentu: kandidáti debatovali o energetice a klimatu
Debaty se zúčastnili zástupci šesti kandidujících stran a hnutí – ANO, ČSSD, KDU-ČSL, LES, Strany zelených a Pirátů. Všechny na debatě zastoupené politické strany patří k proevropsky orientovaným stranám a nebrání se větší spolupráci a závazkům na úrovni Evropské unie. Většina zúčastněných se shodovala na větší podpoře ochrany klimatu, decentralizaci energetiky a recyklace odpadu. V některých konkrétních bodech se však jejich pohledy na směřování EU v oblasti životního prostředí lišily.
Energetika evropská, energetika česká
Pro vytvoření energetické unie se v debatě vyslovil Eduard Hulicius za KDU-ČSL, Milena Vicenová kandidující za LES a částečně Ivan Jančárek z hnutí ANO. Zatímco Ivan Jančárek (ANO) vidí v energetické unii příležitost k vyjednání lepších cen na mezinárodní úrovni, pro Milenu Vicenovou (LES) společná energetická politika znamená i otázku geopolitickou.
Pro větší spolupráci EU v oblasti energetiky, hlavně v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE), pro které mají různé státy různé podmínky, byl i Ondřej Mirovský ze Strany zelených, zaskakující v debatě za Ondřeje Lišku. Strana zelených má k dispozici studii, podle níž je možné, aby byla Evropská unie v roce 2050 energeticky 100% soběstačná, jen se do toho podle slov Ondřeje Mirovského musí „politicky šlápnout“.
Spolupráci v oblasti energetických sítí vidí jako nutnou i Pavel Poc z ČSSD. V dalších oblastech energetiky je však opatrnější. Možnosti jednotlivých zemí se podle něj liší, a proto by si měla každá členská země samostatně rozhodovat o svém energetickém mixu. Stejný názor zastává i Ivan Jančárek (ANO).
K energetické unii byl nejkritičtější Tomáš Tožička kandidující za Českou pirátskou stranu. Podle něj by mohla podpořit velké nadnárodní zdroje na úkor menších. Velké věci se podle něj obecně řídí hůře než věci menší a energetika by měla být řešena ideálně na úrovni regionů. Nahrazení velkých elektráren spotřebovávajících neobnovitelné zdroje velkými elektrárnami založenými na obnovitelných zdrojích podle něj není to správné řešení. Tomáš Tožička (Piráti) také dodal, že evropská energetika měla být odpovědná i vůči lidem ze zemí mimo EU. „Energetika nesmí stát na tom, že budeme plundrovat jiné země,“ myslí si Tožička.
Politické klima v oblasti klimatu
Závažnost klimatických změn si uvědomují jak obě „zelené“ strany – Strana zelených a LES, ale i ČSSD, KDU-ČSL a Piráti. Jejich zástupci podporují ambiciózní cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, podíl OZE i energetickou účinnost a úspory.
Opatrnější co se týká ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky byl Ivan Jančárek (ANO). Situace se podle něj neustále vyvíjí a právě změny jsou to, na co musí být Evropa připravená, aby na ně dokázala efektivně reagovat. Upozornil na to, že většina emisí skleníkových zemí v současné době pochází s rozvojových zemí a Evropa by měla postupovat odpovědně, aby ambiciózní cíle netlumily hospodářství. Také je podle něj potřeba se podívat na to, jak se daří plnit současné závazky v oblasti klimatu, a za jaké náklady. 40% snížení skleníkových emisí je podle jeho slov nicméně možné, podíl OZE přijde však Hnutí ANO poměrně vysoké.
Na boj s klimatickými změnami je podle Pavla Poce (ČSSD) už pozdě a je třeba se věnovat spíše adaptaci na ně. Podle jeho slov je škoda, že „skupina kriminálních živlů napříč stranami v ČR znemožnila obnovitelné zdroje na dalších 30 let“. Přitom, který stát nyní ovládne OZE, ten vyhraje, protože bude nezávislý, tvrdí Poc.
Podobný názor zastává Eduard Hulicius (KDU-ČSL). Například odklon od jaderné energetiky v Německu se podle něj může zdát nyní sice jako nevýhodný, ale dlouhodobě na tom Německo může profitovat. Hulicius také očekává, že Evropský parlament bude muset rozhodovat o věcech podobně nepopulárních jako nedávný „zákaz“ žárovek.
Pro záměr ustanovit na evropské úrovni cíl, který by stanovil 70% recyklaci odpadů a konec skládkování a spalování recyklovatelného odpadu se jednoznačně vyslovil Tomáš Tožička (Piráti), Milena Vicenová (LES), Ondřej Mirovský (SZ) a Pavel Poc (ČSSD). Podle Poce to je i otázka surovinové bezpečnosti.
Pro lepší nakládání s odpady, byť s menšími výhradami byli i zbývající dva debatující – Eduard Hulicius (KDU-ČSL) a Ivan Jančárek (ANO). Hulicius se obává 100% závazků, v případě zákazu spalování a skládkování recyklovatelných odpadů by uvítal alespoň minimální toleranci. Ivan Jančárek by byl méně striktní v omezení spalování.
Debatující kandidáti se vyjádřili i k projednávané smlouvě mezi EU a USA o volném obchodu, která by mohla být v rozporu se současnými evropskými normami například pro bezpečnost potravin.
Pavel Poc (ČSSD), Milena Vicenová (LES) a Ivan Jančárek (ANO) ze svých zkušeností s projednáváním smlouvy věří, že evropští vyjednávači a politici nedovolí, aby byla uzavřena smlouva pro evropské občany nevýhodná. Naopak Tomáš Tožička (Piráti) je proti jakýmkoli experimentům a vytváření velkých smluv, u nichž nejsme s to dohlédnout na všechny možné důsledky. Lepší by podle něj bylo dohodnout menší smlouvy týkající se daňové oblasti nebo ochraně proti daňovým rájům. Dosavadní vyjednávání o smlouvě se nelíbí ani Ondřeji Mirovskému (SZ).
Debata s kandidáty do Evropského parlamentu pořádaná Dopravní federací, Zeleným kruhem a Klimatická koalice se uskutečnila 23. dubna 2014 v Praze.
reklama
Hlavním tématem Zelených pro evropské volby jsou nová pracovní místa