https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/hornovltavicke-pastviny-zvou-turisty
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Právo: Hornovltavické pastviny zvou turisty

21.6.2006 | ŠUMAVA | Právo
Turisté na Šumavě mají nyní k dispozici nově otevřenou naučnou stezku. Její značená trasa prochází přírodní rezervací „Hornovltavické pastviny“, kterou vyhlásila správa národního parku v dubnu 2005.
 
„Rezervace o rozloze téměř deset hektarů se nachází v katastru obce Kubova Huť, naučná stezka rezervací začíná těsně pod penziónem Klose. Do 18. století bylo zdejší území součástí rozlehlého pralesního hvozdu, který se táhl přes Boubín směrem k západu ke Kvildě a k východu až ke zlaté stezce mezi Volary a Libínským Sedlem,“ uvedla Silvie Havlátková ze Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Předmětem ochrany jsou v této lokalitě cenné minerotrofní rašeliny s porosty krátkostébelných ostřic, komplexy mokřadů v okolí Kubohuťského potoka a prameniště, která tvoří spolu se sukcesními plochami složitou mozaikovitou strukturu s maximální druhovou diverzitou ptačích společenstev.

Když obyvatelé kolonizovali území Šumavy v 18. století, káceli nebo vypalovali velké plochy pralesa, vytrhávali pařezy i s kořeny a odvodňovali vykácenou plochu. Aby mohli zorat a sekat, museli vysbírat kameny. Kámen snášeli na okraje pozemku do dlouhých valů nebo zídek. Odtud název kamenný snos. Kameny se ze zemědělské plochy sbíraly každoročně, a tak kamenné valy postupně rostly a prodlužovaly se. Postupně tak vymezily vlastnické hranice jednotlivých pozemků a v krajině vytvořily jedinečnou strukturu.

Kamenné snosy se staly postupem času zvláštním biotopem. Obnažené hromady kamenů se rychleji na slunci ohřívají, ale také rychle chladnou. Chybějí na nich půda a vegetace, a tak vytvářejí malou místní kamennou poušť.

Skuliny mezi kameny vyhledávají pavouci, brouci, plazi a malí obratlovci. „Jedním z nejhojnějších obyvatel kamenných snosů je zmije obecná a ještěrka obecná nebo ještěrka živorodá. Zhruba od 50. let minulého století se zde nehospodaří. Odvodňovací rýhy postupně zarostly rašeliníkem a pozemky se znovu zamokřily. Dokud se na pozemcích ohraničených snosy páslo, ovce a kozy okousávaly vše, co zde rostlo. Odolávaly jim jen jalovce, některé borovice a smrky. S ukončením pastvy se zde uchytily dřeviny a tak dnes pozemky i kamenné snosy porůstají borůvky, jeřáby, břízy nebo javory a smrky,“ doplnila Havlátková.
reklama

 
Petr Pokorný

| Právo

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist