Ižurnál: Dolní Těrlicko zmizelo před 50 lety pod vodou. Nyní se opět dostalo do mapy
18.6.2012 | DOLNÍ TĚRLICKO | Ižurnál
Před půl stoletím zmizela obec Dolní Těrlicko i s katolickým kostelem pod hladinou Těrlické přehrady. Místní historický nadšenec Ladislav Chroboček teď dal se svými přáteli dohromady mapu dna přehrady. Podle starých fotografií zakreslili 292 objektů, rodinných domků, hospodářských budov i gruntů.
Na mapu dna Těrlické přehrady se do místního kulturního domu chodí dívat především starší lidé. Mnozí z nich stále pamatují jaro roku 1962, kdy museli opustit své domovy a hledat nové.
„Bylo to strašné. Měli jsme osm roků postavený domek a museli jsme ho bourat. Dostali jsme peníze na vklad, museli jsme do pokladny dát účty a oni nám to proplatili. Na ruku jsme peníze nedostali,“ vzpomíná devadesátiletá Marta Hrabovská. Někteří už tenkrát bydleli nad přehradou. Rok 1962 byl pro ně rokem velkých změn.
„To jsem byl na vojně. To se přehrada začala napouštět. Když se vrátil v roce 1965, už byla plná,“ pátrá v paměti dvaasedmdesátiletý Jaromír Mrkva. Za mapou dna přehrady a výstavou historických fotografií se skrývá Ladislav Chroboček, nadšenec, který nechce nechat některé etapy historie svého rodiště v zapomnění.
„Chodil jsem po lidech a tahal od nich vzpomínky a fotografie. Poslední rok jsem se dal dohromady s paní Šejbingerovou, která se obětovala, že vypracuje celou mapu. Místo nynější vody je tam všechno, co je pod ní. Zatopených objektů bylo 292. Když se přehrada zatápěla, byl jsem na cestě a dívali jsme se, jak letí do vzduchu kostel,“ vypráví Ladislav Chroboček.
Jaroslava Šejbingerová, která mapu podle dostupných fotografických pohledů zakreslila, prozradila, proč musela přehrada vzniknout: „Těrlická přehrada sloužila k rozšiřování dolů jako technická voda. Oni tady chtěli mít zásobárnu vody na to, aby to bylo na zpracování uhlí v šachtách.“
Zatopení Dolního a části Horního Těrlicka jednou možná vyjde knižně. Fotografické i písemné podklady včetně mapy už Ladislav Chroboček má. Teď už chybí jediné, sehnat někoho, kdo by vydání takové publikace zaplatil.
reklama
„Bylo to strašné. Měli jsme osm roků postavený domek a museli jsme ho bourat. Dostali jsme peníze na vklad, museli jsme do pokladny dát účty a oni nám to proplatili. Na ruku jsme peníze nedostali,“ vzpomíná devadesátiletá Marta Hrabovská. Někteří už tenkrát bydleli nad přehradou. Rok 1962 byl pro ně rokem velkých změn.
„To jsem byl na vojně. To se přehrada začala napouštět. Když se vrátil v roce 1965, už byla plná,“ pátrá v paměti dvaasedmdesátiletý Jaromír Mrkva. Za mapou dna přehrady a výstavou historických fotografií se skrývá Ladislav Chroboček, nadšenec, který nechce nechat některé etapy historie svého rodiště v zapomnění.
„Chodil jsem po lidech a tahal od nich vzpomínky a fotografie. Poslední rok jsem se dal dohromady s paní Šejbingerovou, která se obětovala, že vypracuje celou mapu. Místo nynější vody je tam všechno, co je pod ní. Zatopených objektů bylo 292. Když se přehrada zatápěla, byl jsem na cestě a dívali jsme se, jak letí do vzduchu kostel,“ vypráví Ladislav Chroboček.
Jaroslava Šejbingerová, která mapu podle dostupných fotografických pohledů zakreslila, prozradila, proč musela přehrada vzniknout: „Těrlická přehrada sloužila k rozšiřování dolů jako technická voda. Oni tady chtěli mít zásobárnu vody na to, aby to bylo na zpracování uhlí v šachtách.“
Zatopení Dolního a části Horního Těrlicka jednou možná vyjde knižně. Fotografické i písemné podklady včetně mapy už Ladislav Chroboček má. Teď už chybí jediné, sehnat někoho, kdo by vydání takové publikace zaplatil.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
