Správa NP Šumava: Závěry z konference Šumava 2011 – bod zlomu

Přírodovědci, lesničtí odborníci a trvale žijící občané Šumavy, kteří se zúčastnili celostátní konference Šumava 2011 – Bod zlomu, konané ve dnech 26. – 27. 10. 2011 na Modravě, přivítali možnost seznámit se s aktuálním stavem krajiny a lesních ekosystémů Šumavy. A to jak teoreticky prostřednictvím odborných přednášek, ale i prakticky v průběhu půldenní terénní exkurse na české i bavorské straně Šumavy. Účastníci konference přivítali možnost se otevřeně vyjádřit k problematice kůrovcové kalamity v krajinných a ekosystémových souvislostech. Během několika posledních let na Šumavě převládal jednostranný pohled na ochranu nikoli přírody, ale tzv. samovolných procesů v kulturních lesích Šumavy. Možnost prezentovat komplexní odborně podložené názory v krajinných a ekosystémových souvislostech dlouho absentovala. Proto uspořádání této odborné konference vnímáme velmi pozitivně a očekáváme, že se stane odrazovým můstkem pro další podobně koncipované akce.

Na základě mnohaletých zkušeností podložených výsledky vlastních výzkumů na Šumavě, stejně tak na základě zkušeností z provozní praxe se znepokojením hodnotíme vývoj stavu smrkových lesních ekosystémů v Národním parku Šumava. Náhlý a velkoplošný rozpad stromového patra smrkových porostů se všemi negativními dopady na faunu i floru těchto ekosystémů, ale i na všechny mimoprodukční funkce lesa vnímáme jako výsledek špatných rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a Správy NP a CHKO Šumava v letech 2007-2010.

Konstatujeme, že prvořadým úkolem vedení Správy NP a CHKO Šumava musí být zastavení usychání a rozpadu živého lesa a nastavení takové péče o území, které povede ke stabilizaci narušených ekosystémů Šumavy. Jako odborní pracovníci odsuzujeme postoje a aktivity aktivistických skupin, některých politiků i některých populisticky jednajících vědeckých pracovníků, kteří v posledních letech, ale zejména v průběhu roku 2011 narušovali a neadekvátně kritizovali dobrou, cílevědomou a realitě odpovídající práci současného vedení Správy NP a CHKO Šumava.

Konstatujeme, že v západní části NP Šumavy, zejména v oblasti Modravy, Srní a Prášil kůrovcová kalamita i letos postoupila a to daleko za hranice bezzásahových území. Proto v době tvorby Zákona o NP Šumava, jehož součástí bude zonace i systém péče v jednotlivých zónách ochrany přírody doporučujme, aby zákon respektoval skutečné poměry Šumavy, aby nezavdal možnost budoucích velkoplošných rozpadů lesa, jakožto určující složky životního prostředí Šumavy a jejího širšího okolí.

NP Šumava musí respektovat účel svého zřízení a plnění svých funkcí. Systém péče o toto mimořádně hodnotné území není možné účelově zúžit na dílčí prvky a nerespektovat plnění ostatních celospolečenských funkcí. Vše zejména proto, že negativní dopady destrukce lesních ekosystémů NP Šumava nemají pouze lokální charakter, ale ovlivňují krajinu v mnohem širším regionu.