1 milion lahví za 1 minutu? Realita neekologického, ale rentabilního byznysu

Za jednu minutu se na celém světě prodá 1 milion balených vod. Spotřeba každým rokem roste. Kromě západního světa narůstá zájem hlavně v Asii. Důvodem zde je větší kvalita balené vody oproti kontaminované podzemní vodě. Zatímco v roce 2006 se prodalo 300 miliard plastových lahví, v roce 2016 tomu bylo 480 miliard. V roce 2021 by mělo dojít k navýšení o celou pětinu. Tato čísla uvádí výzkum Packaging organizace Euromonitor International odhalující nejnovější trendy v oblasti obalů za rok 2017. Mezi největší konzumenty balené vody patří Mexiko, Thajsko, Itálie, Německo a Francie. Jaký dopad má tato masová produkce plastů na životní prostředí?

Podle výše zmíněného výzkumu méně než polovina lahví v roce 2016 byla recyklována a pouze 7 % bylo použito pro výrobu nových lahví. Ačkoliv statistika pro ČR není dispozici, můžeme se podívat na členské státy EU. Například Francie každý den vyhodí do koše 25 milionů lahví, z čehož je jen 49 % recyklovaných. Zbytek končí na skládkách, ve spalovnách nebo v přírodě. Řešit tento problém se snaží EU, která by do roku 2025 měla zakázat ukládat plastové lahve na skládky ve všech členských zemích. Co se však děje s plastovými lahvemi, které kamsi mizí? Většina končí v řekách a oceánech. Podle rozsáhlé studie The New Plastics Economy od Nadace Ellen MacArthur každý rok přibude v oceánu 8 milionů tun plastů, což působí smrt milionům zvířat včetně ptáků, ryb a jiných živočichů. Znečištěné oceány mají negativní dopad i na lidské zdraví. Mořské ryby, které jíme, v sobě totiž obsahují mikroplasty.

V červnu 2017 se vůbec poprvé konala konference OSN o oceánech, kde se řešilo znečištění oceánů. Dnes v nich plave 150 milionů tun plastů. Odhaduje se, že v roce 2050 bude v oceánu více plastů než ryb. Výsledkem konference, které se zúčastnilo 6 000 lidí, byl seznam 14 akčních bodů. Jedním z cílů je radikálně snížit používání plastů a mikroplastů, zvláště pak sáčků a plastů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové lahve. Ale jak zabránit byznysu, který podle francouzského časopisu Socialter má hodnotu 150 miliard euro ročně? Výše zmíněná studie navrhuje přejít na tzv. ekonomii nových plastů (New Plastics Economy). Tato strategie by měla být založená na recyklaci, podpoře znovupoužitelných a rozložitelných obalů, zabránění únikům plastů do přírody a nalezení alternativních materiálů pro výrobu plastů místo fosilních paliv.

Při recyklaci plastů však dochází ke zhoršování kvality, a proto je řešením omezení produkce plastů. Organizace Zero Waste například uvádí recyklaci jako pouze jeden z pěti bodů v přístupu k zamezení vzniku odpadů. Podle ní by lidé měli plasty odmítat kupovat, redukovat jejich spotřebu, znovu je používat, až následně je recyklovat a v případě rozložitelných odpadů je kompostovat. Jak se k tomu staví hlavní aktéři plastového průmyslu? Podle Greenpeace šest největších producentů balených vod používá jen 6,6 % recyklovaného materiálů na výrobu lahví. Firmy jako Coca-Cola odmítají zveřejnit detaily ohledně využití plastů. Brání se také zavedení daní či poplatků za jedno použití, jako je tomu v některých zemí u plastových sáčků. Některá města se rozhodla vzít iniciativu do vlastních rukou. Průkopníkem je v této oblasti San Francisco a Concord, kde je od roku 2015 zakázáno prodávat balené vody.

---

reklama

---