https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/akademici-v-prvnich-zonach-sumavy-nekacet
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Akademici: V prvních zónách Šumavy nekácet!

13.4.2011 13:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Les nemusí být vždycky zelený,“ říká populační ekolog Pavel Kindlmann s odkazem na přirozeně dynamický vývoj horských smrčin.
„Les nemusí být vždycky zelený,“ říká populační ekolog Pavel Kindlmann s odkazem na přirozeně dynamický vývoj horských smrčin.
Do vyhrocené diskuze o Šumavě se zapojila i Akademie věd ČR. Přírodovědci tvrdí, že v evropských poměrech jsou Stráského plány zcela nestandardním zásahem do národního parku. Šumava je evropsky chráněnou lokalitou sítě Natura 2000 a za neuvážené kroky by tak mohly Česku případně hrozit sankce od EU. Podle vědců je třeba chránit neporušená přírodní území na Šumavě jako součást přírodního dědictví a neměly by se narušovat jedinečné vazby mezi zdejšími organismy. Na lesy v chráněných oblastech by zkrátka nemělo být nahlíženo jako lesy hospodářské.
 

„Les nemusí být vždycky zelený,“ říká populační ekolog Pavel Kindlmann s odkazem na přirozeně dynamický vývoj horských smrčin. Přírodovědci považují současné rozmnožení kůrovce, stejně tak jako jeho následný útlum po vyčerpání potravní nabídky, za zcela přirozený jev, typický pro lesní škůdce.

„Zasahovat proti kůrovci by se důsledně mělo na okrajích národního parku tak, aby se omezilo šíření kůrovce do čistě hospodářských lesů v okolí. Ve vlastním národním parku má smysl zasahovat jen velmi uvážlivě, pokud možno jiným než holosečným způsobem,“ píše se ve stanovisku Centra pro výzkum biodiverzity k otázce regulace kůrovce v Šumavském národním parku. Podle něj je v nejcennějších prvních zónách, kde se smrčiny vyskytují přirozeně, jakýkoliv zásah z ekologického hlediska nepřípustný. Stejně tak je podle nich nevhodné i užívání insekticidů.

Akademici zároveň odmítají tvrzení, že za současnou situaci může pouze netěžení napadených stromů v prvních zónách. Významnou roli podle nich hraje počasí a především průmyslové imise, které stromy oslabily. Na příkladu Tatranského národního parku ukazují, že ani zásahy proti kůrovci nemusí mít na velikost populace kůrovce vliv. Na polské straně, kde byly lesy ponechány bez lidského zásahu, došlo dokonce v 90. letech k menší kůrovcové kalamitě, než na straně slovenské, kde bylo proti kůrovci zasahováno.

Pro stromy není vidět les

Srovnání populační dynamiky kůrovce v polské a slovenské části Tatranského národního parku. Na polské straně (červená linka), kde byly lesy ponechány bez lidského zásahu, došlo k menší kalamitě, než na straně slovenské (zelená linka), kde bylo proti kůrovci zasahováno.
Srovnání populační dynamiky kůrovce v polské a slovenské části Tatranského národního parku. Na polské straně (červená linka), kde byly lesy ponechány bez lidského zásahu, došlo k menší kalamitě, než na straně slovenské (zelená linka), kde bylo proti kůrovci zasahováno.
Licence | Všechna práva vyhrazena.
Zdroj | Lieutier F., et al. 2007. Bark and wood boring insects in living trees in Europe, a synthesis. Springer, Dordrecht.

Holosečné kácení podle názorů přírodovědců negativně ovlivní vegetační složení obnovovaného ekosystému a zpomalí proces jeho obnovy. Také insekticidy se minou účinkem, protože lýkožrouta žijícího pod kůrou vůbec nezasáhnou. Zato však zahubí jiné druhy hmyzu, které žijí na povrchu. „Nejde zde jen o porosty smrku, ale především o celý unikátní a tisíci zpětnými vazbami vzájemně provázaný ekosystém, skládající se z obrovského množství mnohem nenápadnějších druhů, jakými jsou bakterie, houby, nejrůznější byliny a bezobratlí živočichové, kteří mohou být neodborným zásahem zničeni nebo významně poškozeni. Ztráta těchto nenápadných druhů by mohla mít vážné důsledky pro celý ekosystém...,” uvádí vědci.

Kindlmann také upozorňuje na skutečnost, že nyní lidé vidí v existenci národního parku pro rozvoj oblasti pouze nevýhody, o tom, že třeba zemědělcům přináší vyšší dotace, se prý ale nemluví.

Na otázku Ekolistu, jestli mohou najít dva znepřátelenými tábory, tradiční lesníci a přírodovědci přeci jen kompromis, odpověděl: „Můžeme diskutovat o ekonomické stránce věci a rozloze zón, ale menší rozloha samozřejmě znamená větší zranitelnost přírodního prostředí.“


reklama

 
Další informace |

Centrum pro výzkum biodiverzity sdružuje 115 vědců z pěti ústavů Akademie věd ČR a tří univerzit.

Stanovisko pracovníků Centra pro výzkum biodiverzity k otázce regulace kůrovcové gradace v Šumavském národním parku v názorové rubrice Ekolistu.cz

Zdeňka Vítková

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist