http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/australsti-ochranci-prirody-shaneji-100-tisic-dolaru-na-nakup-licence-povolujici-lov-zraloku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Australští ochránci přírody shánějí 100 tisíc dolarů na nákup licence povolující lov žraloků

14.7.2016 01:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pokud uspějí, chtějí lidé z WWF svůj úsek (1200 metrů dlouhou síť) z vody vytáhnout a umožnit tak rybám a mořským živočichům plavat ven nebo dovnitř. Zvláště druhá varianta je podle ochránců podstatná. Obnovení přítomnosti mladých žraloků by totiž mohlo pomoci navrátit potravní pyramidě ekosystému korálového útesu původní tvar a rovnováhu.
Pokud uspějí, chtějí lidé z WWF svůj úsek (1200 metrů dlouhou síť) z vody vytáhnout a umožnit tak rybám a mořským živočichům plavat ven nebo dovnitř. Zvláště druhá varianta je podle ochránců podstatná. Obnovení přítomnosti mladých žraloků by totiž mohlo pomoci navrátit potravní pyramidě ekosystému korálového útesu původní tvar a rovnováhu.
Není to právě typická situace: australští ochránci přírody sdružení pod hlavičkou Světového fondu pro ochranu přírody (WWF) poptávají od svých příznivců sponzorské dary, aby mohli zakoupit licenci v hodnotě 100 tisíc australských dolarů povolující lov žraloků v oblasti Velkého bariérového útesu. Nehodlají ji však využít, naopak. Informuje o tom server Guardian.
 

Celý záměr se pochopitelně stal terčem kritiky, ať už z řad ostatních držitelů licence, povětšinou australských rybářů, tak i některých ochranářských organizací. Zejména ti vidí „investici“ v podobě 100 000 australských dolarů do vytvoření 1,2 kilometrů dlouhého průplavního pásu podél Útesu jako kontroverzní. Peníze by prý bylo jistě možné využít účelněji, a představa australské pobočky WWF coby „držitele licence k lovu žraloků“ se jim zdá pomýlená. Gilly Llewellynová, vedoucí australské WWF, je ale přesvědčena o správnosti takového kroku.

Jak vlastně systém licence a rybolovu funguje? Sítě natažené kolem Útesu mají primárně lapat žraloky, a bránit jim v přístupu k pobřeží. S touto praxí se započalo v roce 1962 a ročně končilo v síti okolo 10 000 exemplářů nejrůznějších druhů paryb.

Pochopitelně, sítě nelapaly jen žraloky, ale prakticky všechny ryby a želvy – karety, delfíny či dugongy, snažící se neviditelnou bariérou proniknout. A když zaplatíte danou sumu za licenci, získáte nárok na úlovky chycené vybraným úsekem sítí.

Pokud uspějí, chtějí lidé z WWF svůj úsek (1200 metrů dlouhou síť) z vody vytáhnout a umožnit tak rybám a mořským živočichům plavat ven nebo dovnitř. Zvláště druhá varianta je podle ochránců podstatná. Obnovení přítomnosti mladých žraloků by totiž mohlo pomoci navrátit potravní pyramidě ekosystému korálového útesu původní tvar a rovnováhu. Když se totiž majestátním predátorům postavily do cesty sítě, mezi koráli převládly drobné dravé ryby – chňapalové (snappers). A ti zase vytlačili většinu menších ryb, které se živily řasovým nánosem.



Bez malých rybek pak řasy převálcují bělením oslabené korálové útesy a zcela je zarostou. Návrat žraloků by tak mohl leccos zachránit. A jak věří Llewellynová, hlavně i je samé. Počty žraloků zachycených sítěmi totiž v posledních letech strmě narůstaly. Zatímco v roce 2014 bylo lapeno na 222 tun, o rok později to bylo už 402 tun. Takové množství odpovídá zhruba 100 000 mladých žraloků.

„Ty skutečně ohromné sítě zabijí ročně desítky tisíc žraloků, včetně druhů, které jsou mezinárodně považovány za ohrožené,“ říká Llewellynová. „V případě kladivounů u pobřeží Queenslandu tu hovoříme o poklesu populace o 80 %.“

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist