http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brit-navrhl-kureci-matrix-prumyslovy-chov-kurat-v-bezvedomi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

fotogalerie uvnitřBrit navrhl "kuřecí Matrix" – průmyslový chov kuřat v bezvědomí

2.4.2012 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Základní myšlenka je jednoduchá: zbavme kuřata ve velkochovech schopnosti cítit bolest.
Základní myšlenka je jednoduchá: zbavme kuřata ve velkochovech schopnosti cítit bolest.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | André Ford
Vzrůstající poptávka po kuřecím mase na jedné straně, na druhé straně velkokapacitní a krutý chov živých zvířat. Jak z toho ven? Britský student architektury André Ford vidí řešení v chovu kuřat zbavených schopnosti cítit bolest, umístěných do závěsných rámů, které by ptákům dodávaly výživu a vzduch a odebíraly exkrementy. Jakési hydroponické pěstování znecitlivěných kuřat. Média jeho návrhu dala přezdívku „kuřecí Matrix“.
 

„Když lidé mluví o zvířatech, mají na mysli buď své domácí miláčky, nebo zvířata, která natáčí David Attenborough v dokumentárních filmech o přírodě. To, co se nám dostane na talíř, ale vnímáme spíš jako zemědělský produkt,“ vysvětluje André Ford na serveru Naturoids. Jeho koncept nazvaný Farming the Unconscious (Chov v bezvědomí), který připravil v rámci svého projektu pro britskou univerzitu Royal College of Art, má podle něho jeden hlavní smysl: vyrábět kuřecí maso bez utrpení.

Základní myšlenka jeho vize je jednoduchá: zbavme kuřata schopnosti cítit bolest tím, že jim zasáhneme do mozkové kůry, která zpracovává podněty z nervové soustavy. Z kuřat by se tak stala jen hmota masa necítící bolest a neprožívající stres nebo frustrace.

Smyslů zbavená kuřata by kvůli přibírání svalové hmoty musela “cvičit“, Ford navrhuje trénovat kuřecí svaly pomocí elektrických impulzů.

Na zahraničních webech a blozích se Fordovo řešení setkalo s označením kuřecí Matrix. To André Ford komentoval s tím, že podobnost je zde jen na první pohled. V kultovním sci-fi filmu Matrix jsou lidé umístěni v podobných rámech, jaká Ford navrhuje pro kuřata. Lidé jsou využíváni jako zdroj energie pro počítačový systém. Zde ale podobnost končí. V Matrixu totiž poskytne počítač lidem luxus jakési virtuální reality, takže lidé ve své mysli dál prožívají - byť naprogramované - životy. Chov slepic a lá André Ford by ale ptákům tuto „laskavost“ nenabídl. Zvířata by neprožívala a necítila vůbec nic.



Poptávka po mase podle Forda neustále narůstá, nejvíce právě u kuřecího masa. Je proto čím dál těžší vyhovět požadavkům na tzv. welfare zvířat, tedy životní pohodu zvířat. Velkovýkrmny kuřat mají k ideálním podmínkám k životu daleko. Ford si myslí, že už prostě nejsme schopni zajistit odpovídající životní pohodu průmyslově chovaným zvířatům.

Na tom, jak lidé ve velkém vyrábějí své potraviny, není podle něho nic přírodního. Pokud by chovatelé kuřat uvedli Fordův nápad do praxe, pak by jim to podle něho přineslo zvýšení produktivity a efektivity výroby masa. Současné chovy jsou náročné na prostor a plýtvají zdroji. „Kuřecí Matrix“ by díky vertikálnímu zavěšení chovných jednotek dosáhl jednoznačně lepšího využití prostoru, výrazně lepší kontroly zdravotního stavu a snazší nakládání s trusem ptáků.

André Ford nejprve uvažoval o „pěstování“ kuřat zcela zbavených hlavy. Svůj prvotní nápad ale přehodnotil do současné podoby.

Návrh André Forda také nabízí využití krve kuřat jako základu pro hydroponické pěstování vzácných orchidejí. „Kuřata zbavená vnímání jsou pak ve své podstatě to samé, co rostlina. Obojí je složeno ze stejných chemických prvků,“ vysvětluje André Ford. V podstatě jde jen o jiný přístup, než jaký zvolili vědci, snažící se vypěstovat maso ze zkumavky. Podle Forda stojí laboratorní syntéza bílkovin před problémem, jak „vyrobit“ cévy. Jeho řešení nic takového řešit nemusí.

André Ford kdysi býval vegetariánem. Při realizaci průzkumu a hledání podkladů pro svůj návrh znovu přehodnocoval svůj vztah spotřebitele k potravinám živočišného původu. „Právě jsem ve stádiu, kdy se zbavuji myšlenky vrátit se k vegetariánství. Rozhodně vím, že bych nemohl být vegan,“ říká André Ford.

Současná britská produkce kuřecího masa je okolo 800 milionů kuřat ročně. Podmínky jejich chovu nejsou vždy zcela vyhovující. Ptáci kvůli stravě a světelnému režimu, který jim zkracuje den, rostou rychleji: během 6 až 7 týdnů jsou dostatečně velcí na porážku. Část zvířat se jí ale nedočká, protože zemřou na selhání srdce či plic, které se nedokáží tak rychle vyvinout, aby zvládli zásobit rychle narostlou svalovou hmotu. Ptáci také trpí tím, že jejich kosti neunesou váhu těla a lámou se.

André Ford: Kuřecí Matrix

předchozí    další
Chov v bezvědomí
Chov v bezvědomí
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | André Ford
Chov v bezvědomí
Chov v bezvědomí
Chov v bezvědomí
Chov v bezvědomí
Chov v bezvědomí
Chov v bezvědomí
Rozdíl mezi orchidejí a kuřetem zbaveným schopnosti vnímat bolest není skoro žádný
Chov v bezvědomí

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist