Čeští vědci hledali odpověď na otázku, proč žije u rovníků více druhů

Tým českého ekologa Davida Storcha zkoumal příčiny rozdílů v biologické rozmanitosti na povrchu Země. Vědci analyzovali dostupná data, prováděli vlastní terénní výzkum v Česku i ve světě a spolupracovali s uznávanými pracovišti, například s americkou Yaleovou univerzitou. Výzkumníci se zabývali nejenom tím, kde se jednotlivé skupiny rostlin a živočichů na Zemi vyskytují, ale také jejich vzájemnou evoluční příbuzností. Rozdíly v biologické rozmanitosti není podle jejich výsledků možné přičíst na vrub jedinému faktoru.

Zatímco počet druhů narůstá se zvětšováním sledované plochy na všech kontinentech, s pozorovaným nárůstem počtu druhů směrem od pólů k rovníku je to složitější.

Nepotvrdila se domněnka, že počet druhů roste díky nárůstu celkového počtu jedinců v oblasti. Pokles počtu druhů směrem od rovníku nelze vysvětlit ani rychlejším vznikáním druhů v tropech. Spíše se podle vědců zdá, že každé prostředí má limit pro celkový počet druhů, které se zde mohou vyskytovat.

„Naše zjištění mohou mít zásadní dopad na schopnost předvídat změny v biologické rozmanitosti způsobené současnými globálními změnami,“ říká David Storch z Centra pro teoretická studia a Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Globální data o rozšíření různých druhů na Zemi, která čeští vědci analyzovali, jsou k dispozici teprve v posledních několika letech, dříve dostupná nebyla. Doplňující terénní výzkumy prováděli vědci v zahraničí, především v Africe, ale i u nás. Pracovali například v bývalém vojenském prostoru Mladá u Milovic.

Vysvědčení pro českou přírodu

V hodnocení současného stavu přírody se podle Davida Storcha zatím nenaplnily katastrofické, ale ani pozitivní scénáře. Příroda se vyvíjí, avšak jinak, než bylo předpovídáno. Na opuštěných místech vzniká takzvaná nová divočina a do krajiny se vrací velké šelmy. Hlavním problémem ČR je podle Storcha dnes především zarůstání bezlesých ploch, které v naší přírodě v minulých stoletích převažovaly díky extenzivnímu způsobu zemědělství. Ideální pro velkou biodiverzitu je právě jemnozrnná mozaika lesů a bezlesí.

Výsledky tohoto základního výzkumu publikovaly nejprestižnější časopisy, jakým je Nature nebo Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Přínos výzkumu ocenila i Grantová agentura České republiky, která ho financovala.

---

reklama

---