ČSOP: Skupina poslanců navrhuje snížit ochranu stromů i na hrázích rybníků. Včetně staletých dubů Krčínových rybníků

Mezno je kapitola sama pro sebe. Co o něm vím, hlava mi nebere. a ANO 2011? Důležitá je spolupráce. ANO pomohlo se zákazem norování a chovu loveckých psů, a " spojenci" odtolerují" další devastaci přírody. Hlavní je třídní boj a ideová nenávist k myslivcům, rybářům nebo včelařům, a příroda? Ta má předse velkou samoobnovovací schopnost! S ekologismem na věčné časy, a nikdy jinak!

Blbosti je nutno odsoudit, ať pocházejí od jakékoli strany. Nejhorší je populizmus = i když vím, že je to hloupost, tak je nutno to prosadit, abych si získal přízeň lidí, voličů.
ANO v tom bohužel vede.

Někdo holt chybí znalosti toho, proč nechával Krčín osazovat hráze rybníků duby, no !

Nic o tomto nevím,ale nejde o obnovu starých stromů za mladé?Pařezy funkci zpevnění hráze budou plnit ještě dlouho a podle fota ještě nemohl být čas na vysázení mladých stromků ...

Pokud ty stávající stromy jsou zdravé, tak obměnu lze akceptovat, nicméně by měla být postupná a ne že to jako v Mezně sestřelí komplet všechno.

Pokud jsou stávající stromy zdravé, tak nelze obměnu akceptovat v žádném případě. Obzvláště pak v situaci, kdy jediným důvodem jejich kácení je jen a pouze ekonomický zisk z prodeje dřeva. "Hoši od ryb" by měli mít na srdci spíš wellfare chovaných ryb, ten bude zcela jistě větší v rybníce obklopeném vzrostlou zelení...
Že něco podobného předkládají anonističtí ... není nic překvapivého. Ti až zjistí, že jim pár hlasů můžou přinést i pedofilové, tak budou vyřvávat za právo uzavírat sňatky i s kojenci.

Hoši od ryb potřebují pevnou hráz.

KOusek níže pan P.Jeřábek.

Jojo, píše... že mrtvé pařezy a kořeny jsou pro stabilitu hráze větší problém než živé stromy... celou hráz bude třeba rozkopat a pařezy i s kořeny vytahat.

Přečtěte si laskavě páně Jeřábkovy příspěvky ještě jednou - jasně uvádí, že vzrostlé vitální stromy jsou na hrázích ponechávány.

Jsem opravdu jen laik,takže možná napíšu blbost, ale u stejnověké aleje mi postupná ... a zdůraznil bych velmi postupná ... obměna přijde vcelku rozumná, bo věková různorodost těch dřevin výrazně snižuje riziko, že stávající dřeviny bude jednou nutno obměnit v poměrně velmi krátkém období (myšleny jednotky roků), což mi nepřijde jako optimální.

A jinak k těm vašim dvěma příspěvkům ... když člověk vidí jak se poslanci za ODS snaží vylepšit zákon o ochraně přírody, tak si nejsem jist, jestli zrovna tohle je to, co sektu velkouzenáře od nich nějak moc odlišuje.

Jediným kriteriem pro kácení v krajinných prvcích typu stromořadí má být posouzení stability a zdravotního stavu jedince. K jeho posouzení slouží vyhláškou stanovené řízení o kácení, kde se zdravotní stav jedince zhodnotí. Tak je možné dosáhnout toho, že alej zůstane po staletí "v původní podobě" díky postupné výměně kusu za kus. Nebo se taky může stát, že celá alej lip padne za oběť lokálnímu přemnožení kriticky ohroženého druhu - krasce lipového (to jsem viděl na vlastní oči) a musí se obnovovat celá...
Z pohledu krajinářského je správně, že je vysazován kus za kus, zůstane tak zachován krajinný ráz. Nelze postupovat stylem: vykácím kilometr nebo dva, vysadím... za 40 let vykácím další kilometr... představte si jak by ta krajina vypadala?
Mimolesní liniové zeleně bylo v této zemi už v průběhu kolektivizace zdevastováno víc než dost na to, aby ten zbytek na nějž si ani komanči nedovolili sáhnout (viz. Třeboňsko), padl za vlast pro jakousi fiktivní "liberalizaci" a účelové kecičky o tom "jak vlastníci sami nejlíp ví...". Dřív nejlíp věděla strana a jak to nejen z pohledu krajinného rázu dopadlo... a to ještě platí že víc hlav, víc rozumu:-)

Co se týče toho "vylepšení Zopk" od ODSáků - souhlas s Vámi. Dle mého názoru na strunku "osobních svobod" brnkající pravicový populismus.

Přiznám se, že ne úplně jsem vás pochopil, protože já o obměně stylem "kus" za kus právě píšu, nikde jsem nepsal o tom, že by se měl "sestřelit" třeba kilometr porostu. Pokud se například alej skládá z 30 stromů a já co 10 let "vyměním" například 4 ... čísla jsou čistě ilustrativní, je to jen příklad ... tak mi to přijde jako zcela ok, krajinný ráz zůstane zachován a věková různorodost porostu se podle mne žádoucím způsobem zvýší.

Aleje se sází najednou,ne postupně,ale opakuji,víc o tom nevím.

V alejích jsou běžně dosazovány stromy jakožto náhrada za odumřelé a staticky rizikové jedince. Co je však to nejpodstatnější - kácení mimolesní zeleně se řídí jasnými pravidly... neexistuje aby kdejakej jouda s prutem rozhodoval, co se bude kácet.
Mimochodem, např na třeboňsku jsou staleté (i přes 400 let věku) stromy zpevňující hráze domovem desítek druhů živočichů, mimo jiné např roháčů. Dosud nikoho ani nenapadlo sejmout z těch stromů ochranu a nechat je dle libovůle kdejakého pamrda dle libosti kácet. Nicméně u anonistů tupost a neznalost problematiky nepřekvapuje - předkladateli jsou pracovník ZZN, ekonomka, rybář (zjevný střet zájmů) a zemědělec - ani jeden nemá s dendrologií nic společného.
V současné společnosti, která je schopná do svých čelních řad nominovat jedince, který veřejně říká, že zákony a pravidla platí jen pro slabé, je ale možné všecko. Tak si držte klobouk...

ČR je v krajině ( myšleno mimo les) velmi nerovnoměrně zastromena. V některém katastru jsou stromy o obvodu 80 cm a větší v množství stovek stromů a v jiných v množství deset tisíc stromů. Jednotliví vlastníci s více stromy jsou znevýhodněni přehnanou ochranářskou politikou a strácejí motivaci k sázení a následné údržbě. Jestliže lze republiku rozparcelovat na NP, či CHKO a zbytek a v chráněných oblastech jsou pravidla pro vše přísnější, tak proč tam, kde je hodně zastromeno a dobře udržováno nejsou pravidla mírnější?

Já nevím, rybník nemám, ale není to tak, že stromy nejprve hráz vystužují ale pak ničí?

Problém je v tom, podle směrnic na vodní díly II a IV kategorie na návodní straně nemají být stromy.
A na základě toho se kácí.
Pokud jde o Mezno - nejsem rybníkář, ale co vím, pařezy i s kořeny po pokácených stromech je potřeba z hráze odstranit.
Takže rozkopat hráz, vyndat dřevo a vše znovu zasypat a utěsnit.
Prý kořeny v hrázi jsou časovaná puma, někdo neví kdy v hrázi zůstanou mez zmenšení objemu, a nebo kdy vyhnijí a hráz zeslabí.
Zbytek nechám na vás, zda, pokud je to pravda s těmi pařezy, se vyplatí pokácet zdravé stromy.

Problém je v tom, podle směrnic na vodní díly II a IV kategorie na návodní straně nemají být stromy.
A na základě toho se kácí.
Pokud jde o Mezno - nejsem rybníkář, ale co vím, pařezy i s kořeny po pokácených stromech je potřeba z hráze odstranit.
Takže rozkopat hráz, vyndat dřevo a vše znovu zasypat a utěsnit.
Prý kořeny v hrázi jsou časovaná puma, někdo neví kdy v hrázi zůstanou mez zmenšení objemu, a nebo kdy vyhnijí a hráz zeslabí.
Zbytek nechám na vás, zda, pokud je to pravda s těmi pařezy, se vyplatí pokácet zdravé stromy.

Aha,tak první odstavec asi hodně vysvětluje.

Problém je v tom, podle směrnic na vodní díly II a IV kategorie na návodní straně nemají být stromy.
A na základě toho se kácí.
Pokud jde o Mezno - nejsem rybníkář, ale co vím, pařezy i s kořeny po pokácených stromech je potřeba z hráze odstranit.
Takže rozkopat hráz, vyndat dřevo a vše znovu zasypat a utěsnit.
Prý kořeny v hrázi jsou časovaná puma, někdo neví kdy v hrázi zůstanou mez zmenšení objemu, a nebo kdy vyhnijí a hráz zeslabí.
Zbytek nechám na vás, zda, pokud je to pravda s těmi pařezy, se vyplatí pokácet zdravé stromy.

Problém je v tom, podle směrnic na vodní díly II a IV kategorie na návodní straně nemají být stromy.
A na základě toho se kácí.
Pokud jde o Mezno - nejsem rybníkář, ale co vím, pařezy i s kořeny po pokácených stromech je potřeba z hráze odstranit.
Takže rozkopat hráz, vyndat dřevo a vše znovu zasypat a utěsnit.
Prý kořeny v hrázi jsou časovaná puma, někdo neví kdy v hrázi zůstanou mez zmenšení objemu, a nebo kdy vyhnijí a hráz zeslabí.
Zbytek nechám na vás, zda, pokud je to pravda s těmi pařezy, se vyplatí pokácet zdravé stromy.

Našel jsem odkaz na metodický pokyn k péči o dřeviny na nízkých sypaných hrází:

Dle nich záleží na případu od případu.

Odkaz je zde: https://www.portalobce.cz/povodnovy-plan/public/files/mp-c11_98_vegetacehraze.pdf

A toto je přímo ke dřevinám:
. Přípustnost dřevin na hrázích
Základní kritéria pro ponechání dřevin, event. jejich odstraňování
Ponechat je možno zdravé vzrostlé stromy, které na nízkých zemních hrázích rostou po delší dobu a nebyl pozorován žádný jejich škodlivý vliv. Ty je pak nutno pěstovat, ošetřovat a chránit.
Výhodnější bude také ponechat dočasně porost dřevin, a to jak stromy, tak keře:
• na vzdušních svazích hrází ohrožených přelitím (při nedostatečné kapacitě pojistného zařízení),
• na neopevněných návodních svazích hrází jako ochranu proti abrazi.
Tyto porosty je nutno pěstovat, t.j. zejména provádět zdravotní výběr, prořezávky a probírky.
Odstranit je třeba všechny odumírající, značně poškozené, nemocné a uhynulé dřeviny, stromy silně nakloněné a hrozící vyvrácením, větve stromů značně přesahující nad hladinu nádrže a dřeviny znemožňující přístup a omezující přehlednost.
S přihlédnutím k významu hráze a stupni jejího ohrožení deformačními a průsakovými poruchami je třeba odstranit:

•
keře, nálety, výmladky i mladší stromky (a též buřeň), zejména tvoří-li souvislý porost, který omezuje přehlednost povrchu hrázového tělesa a tím znesnadňuje jeho řádnou kontrolu, stromy a dřeviny prokazatelně nemocné (např. tracheomykóza dubů) či odumírající, pokud nejde o památné stromy (v tomto případě je nutno postupovat podle zákona o ochraně přírody a krajiny),
• vzrostlé stromy ohrožující celistvost hráze vývraty (pozor obzvláště na smrky), stromy ohrožující svým kořenovým systémem stavební objekty, zejména výpustná a přelivná zařízení, opevnění návodního svahu, geodetická pozorovací stanoviště, prorůstající do trubní i otevřené drenáže,

•
stromy bránící příjezdu mechanizmů pro případ nutných oprav, údržby, a zejména pro řešení mimořádných situací (např. v případě nutnosti zřízení nouzového přelivu),
veškeré dřeviny (a též buřeň) omezující plnou průtočnost pojistných zařízení (včetně odpadů od nich),
• stromy překážející při event. nutnosti zřídit protifiltrační a zatěžovací lavice nebo nouzový přeliv,
• dřeviny bránící geodetickým kontrolním měřením.
Kácení je třeba provádět úrovňově, t.j. při zemi s ponecháním co nejnižšího pařezu a pařezy neklučit. Je-li možno připustit do budoucna strom na tomtéž místě, odstraní se horní část kořenového systému a po dosypání vzniklé prohlubně za pečlivého hutnění se v témže místě vysadí strom nový.
Po odstranění dřeviny je třeba nadále potlačovat pařezové výmladky. Je-li výmladnost zmýcených dřevin příliš intenzivní, je možno ji potlačit nátěrem řezné plochy pařezu nebo bazální části kmene, popřípadě u keřů postřikem listů vhodným arboricidem (chemické přípravky, aplikují se podle návodu zředěné vodou nebo olejem nejvhodněji v době vegetace; v nedostatečných dávkách působí naopak
stimulačně).

Díky. Já jsem s Vaším příspěvkem velice spokojen. Toto odborníci z ČSOP neumí ani náhodou.

Díky,toto dává smysl.

Jinak z fotky je zřejmé, že stromy byly vychýlené do rybníka. U tohoto rybníka jsem byl jen 2x a to ještě před hodně lety. 10 - 15 let? Když jedu z Prahy do Jistebnice na zahrádku, tak se občas v lese zastavím. Rybník je ale až za lesem.

ono se tak nějak zvláštně traduje, že kořeny stromů zpevňují hráze. asi to všichni mají z Jiráskových starých pověstí českých nebo z podobného historicky a technicky relevantního zdroje. tak nějak to má nějaký smysl u spodního (povodního) svahu hráze, kdy to tak nějak snad brání erozi při deštích a zpomalí to vymílání při neřízerném přelití, ale u návodní strany sice kořeny stromů můžou něco dočasně zpevnit, ale mrtvý trouchnivějící kořen (a to je dříve nebo později osud každého kořenu) představuje docela zásadní zdroj poruchy. ostatně, jděte se kouknout na nějakou pořádnou udržovanou vodní stavbu se sypanou hrází, a spočítejte tam na návodní straně stromy metr nad provozní hladinou (a můžete spočítat stromy i na povodním svahu). můžete začít na Lipně I, pokračovat na vltavském laterálním kanálu a skončit třeba na josefově dole nebo slezské hartě.

Je zajímavý rozdílný pohled ochranářů na les a na aleje a stromořadí. Les
prosazují vícedruhový a různověký, ale u alejí a stromořadí lpí na tom,
že se pouze obnovují nemocné stromy a často i u nich se čeká, až spadnou
samy a neobnovují se postupně při dosažení zralosti, kdy zdravotní stav
pouze klesá na úroveň, kdy ohrožují své okolí. Hráze rybníků jsou často
i komunikacemi nejrůznějších tříd a typů a musí splňovat bezpečnostní
nároky pro danou komunikaci. Pokud jsou stromy v majetku majitelů těch
rybníků, tak to kácení může být na žádost správců komunikací a pokud je
majetkem i ta komunikace, tak je pak otázka, zda ji zpřístupnit a mít
zodpovědnost za zdraví a životy uživatelů. Je to stejné jako ve městech,
kde zraní suchá větev chodce a zodpovídá za to vlastník stromu-město.
Co tak změnit zákon tak, že za svoji bezpečnost zodpovídá každý sám
a když ho zabije suchá větev, tak je majitel stromu bez viny. Je to
jako u domu, kdy se o něho musí vlastník starat tak, aby uvolněná
taška ze střechy nikoho nezranila , či zabila. Kdo je bez zodpovědnosti,
tak horuje za proschlé stromy kolem veřejně dostupných míst a co tak
taky za ně převzít PLNOU ZODPOVĚDNOST? Aha! Tak to nikdo nechce! A tak
tu máme dva rozporuplné zájmy, kdy jeden požaduje zachovat i ty proschlé
přestárlé stromy a druhý má zájem eliminovat rizika s nimi spojená za
která zodpovídá. Doporučuji změnit zákon tak, že každý bude zodpovědný
za své rozhodnutí. Pokud zamezí ochranáři kácení, tak převezmou rizika
vzešlá z tohoto zákazu. Co vy na to ochranáři bránící i naprostá torza,
jako kdysi u nás u školního hřiště, kde vaši soukmenovci bránili roky
torzo staleté vrby ze které padaly větve i za bezvětří?

Pouze dodám, že na snímcích jsou sice stromy zdravé, ale nestabilní
s náklonem nad rybníky. Tady je spíše otázka, zda je hráz dostatečně
široká a stabilní být porostlá takovými stromy ve dvou řadách. Pokud
není komunikace na hrázi nutná k dopravě a údržbě rybníků, tak bych
dvě řady nahradil jednou v koruně hráze a nikoliv po stranách a nebo
zpevnil hráze kamenným záhozem bránícím vymílání hráze a tím taky
náklonu nedostatečně ukotvených velkých stromů. Pokud byly mladé,
tak asi nikdo nepředpokládal, že změní z kil hmotnost na tuny a že
jim nebude stačit úzký okraj mezi cestou a rybníkem. Je to o tom,
co často kritizuji, že za budoucím zmarem stromů stojí ti, co je
neuváženě sázejí. Když vidím to nadšení sázet aleje kolem polních cest stromy, které bude za pár let mrzačit zemědělská technika a
nebo jim budou pluhy mrzačit kořeny, tak pláči a zuřím zároveň, že
o tom rozhodují takoví idioti. Doma si taky nikdo nezasadí strom,
který bude za pár let kácet, že mu zastíní zahradu, bazén, či dům,
ale vysadí alej tam, kde bude vadit zemědělcům užívat pole a nebo
tu polní cestu. Pak je bude kritizovat za mrzačení těch stromů
a nebo dokonce za ořez a pokácení. Bohužel idiotů máme dost i
s těmi diplomy, co nedomýšlejí do detailů dosah svých nápadů.

Něco takového znám u silnice,ve svahu.Vzrostlé stromy od svahu se naklání vně,až se zřítí a vytrhnou s balem část asfaltové vozovky....

Víte, jak já to dělám na své zahradě-jeden hektar? Nálety obyčejně nechám vyrůst do výšky, kterou zvládnu pokáceet a pak mám dřevo zdarma. Nebo (např. břízy, které se mi líbí) zkrátím na výšku hliníkového žebříku.

Krásně jim tam bude svítit sluníčko a ryby se budou radovat!

Kácení stromů na hrázích rybníků by rozhodně nemělo být ponecháno na libovůli vlastníka, který je zpravidla laik v oboru dendrologie i v oboru vodních stveb, ale mělo by být prováděno na základě posouzení odborníky z těchto oborů.