Nová analýza organizací Transport & Environment (T&E) a Clean Cities Campaign upozorňuje na dlouhodobý trend zvětšování osobních aut v Evropě. Průměrná délka nově prodaných vozů se zvyšuje o 1,2 centimetru ročně, jejich výška a šířka pak o půl centimetru ročně. Praha může jen v důsledku postupného zvětšování osobních aut ztratit přibližně 10 % parkovacích míst, ve městech velikosti Berlína nebo Londýna by to mohlo znamenat úbytek až 120 tisíc parkovacích míst. Současně porostou náklady na provoz vozidel a údržbu infrastruktury a zhorší se bezpečnost pro pěší, včetně nejzranitelnějších účastníků dopravy, jako jsou děti.

Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Na tuto skutečnost upozorňuje mezinárodní studie publikovaná v renomovaném časopisu Nature. Na výzkumu se podíleli vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, kteří poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice (NAOK). Jejich měření jsou jedním z nejcennějších datových souborů svého druhu ve střední a východní Evropě.

Rakouská metropole i letos aplikuje jednoduchý recept na letní horka: dostatek vody, stinných míst a možností, kde si od vysokých teplot odpočinout. Soubor městských opatření se dále rozšiřuje – od téměř 2 000 pítek přes novou zeleň a vodní prvky až po desítky „cool zón“.

Historická výroba skla po sobě mohla zanechat v krajině výraznější stopu, než se dosud předpokládalo. V některých lokalitách totiž vědci nacházejí v půdě vysoké koncentrace olova. Na tuto skutečnost, která v lesních půdách zůstávala desítky let bez povšimnutí nebo se bez rozmyslu přisuzovala spalování uhlí či používání olovnatého benzínu, upozornil tým z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). Pod vedením Štěpánky Tůmové mapuje koncentrace olova a arsenu v lokalitách, kde historicky stály sklářské hutě.

Větrné elektrárny mají ve srovnání s fosilními palivy nebo automobilovou dopravou výrazně menší dopady na zdraví lidí i životní prostředí. Současné vědecké poznatky nepotvrzují, že by při dodržování platných hygienických limitů představoval hluk, infrazvuk a další aspekty provozu větrných elektráren významné zdravotní riziko pro obyvatele žijící v jejich okolí, zaznělo na nedávném online brífinku Klimatické koalice a Hnutí DUHA.

Zimní srážky mají zásadní význam pro zásoby vody v krajině. Nová studie vědců z Hydrologického ústavu Akademie věd ČR však uvádí, že jejich role se výrazně liší podle nadmořské výšky. Zatímco v nížinách může voda ze zimních srážek zmírňovat půdní sucho ještě několik měsíců po zimě, v horských oblastech půdu opouští překvapivě rychle a zásobuje především podzemní vody a prameny. Výsledky publikoval mezinárodní vědecký časopis Hydrology and Earth System Sciences.

Horu Bořeň u Teplic si nyní mohou prohlédnout i lidé, kteří se na ni nemohou fyzicky dostat. Umožňuje to digitální model a online průvodce, které vytvořil student Fakulty životního prostředí UJEP Štěpán Málek. Za svou bakalářskou práci získal stipendium statutárního města Teplice.

Mezi nejčastěji darované předměty do městského Reuse centra Ostrava patří také knihy. Jen vloni sem lidé odevzdali více než 75 tisíc funkčních předmětů k opětovnému použití. Nový život tímto způsobem získalo také více než osm tisíc knih. Reuse centrum již šestým rokem provozuje společnost OZO Ostrava.

Data z unikátní sítě online měřicích stanic DendroNetwork ukazují, že stres stromů suchem dosáhl už na konci června hodnot srovnatelných s nejsuššími obdobími předchozích let. Na některých lokalitách jsou naměřené hodnoty dokonce významně překročeny. Podle odborníků je skutečnost, že léto teprve začíná, mimořádně varovným signálem.