Hlavní město Praha pořádá od listopadu 2024 seriál dialogů politiků, expertů, zástupců neziskového sektoru a občanské společnosti na konkrétní témata Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 s názvem Pražský klimatický dialog. Tato setkání probíhají jednou za čtyři měsíce v prostorách Centra architektury a městského plánování CAMP od 16 do 18 hodin. Ve středu 25. března proběhl již pátý dialog, na kterém se diskutovalo o tématu udržitelné energetiky.

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.

Udržitelnost se v posledních letech stala pojmem, který se skloňuje téměř v každé oblasti lidského konání. Od korporátních strategií až po obsah nákupních košíků se zdá, že společnost kolektivně směřuje k šetrnějšímu přístupu k planetě. Přesto se při bližším pohledu na každodenní fungování průměrné domácnosti ukazuje, že cesta od ekologického přesvědčení k reálným činům bývá často dlážděna komplikacemi. Tento rozpor mezi tím, co lidé deklarují jako své hodnoty, a tím, jak se skutečně chovají u pokladny supermarketu nebo u odpadkového koše, představuje jednu z největších výzev současné environmentální politiky.

Je to něco jako internetová seznamka. Akorát že pro odpady. Tržiště Cyrkl propojuje firmy, které mají odpadní materiály, s těmi, které je dokážou využít. Obchodovat tu lze s druhotnými surovinami i vedlejšími produkty výroby a všemi typy recyklátů. Nejčastěji se na tržišti Cyrkl obchoduje s plastovými materiály a obaly pro opětovné použití jako jsou krabice, sudy nebo dřevěné palety.

Rakouská metropole začíná novou kapitolu své kávové tradice. Rodinná firma Julius Meinl jako první v zemi spustila provoz pražičky, kterou pohání zelený vodík z regionální výroby. Nová technologie má přinést udržitelnější způsob zpracování kávy. Do budoucna může ročně ušetřit až 300 tun CO2.

Metoda známá jako terramace, někdy označovaná jako „lidské kompostování“, vyvolává v Česku silné emoce ještě dříve, než je vůbec legální. Zatímco zastánci ji vnímají jako důstojný návrat do přírodního koloběhu, odpůrci mluví o neetickém nakládání s lidskými ostatky. Právě tento střet otevře vůbec první česká veřejná konference na toto téma – Společně za terramaci, která proběhne 28. května ve Francouzském institutu v Praze. Akci pořádá spolek Poslední stopa v čele se známým českým hrobníkem a správcem nově vznikajícího hřbitova se vzpomínkovým parkem v Satalicích Adamem Vokáčem.

Rekonstrukce jezu na řece Jihlavě získala ocenění v soutěži Vodohospodářská stavba roku 2025. Porotci jej ocenili za využití moderních přírodě blízkých postupů. Nová podoba jezu kromě své technické funkce – vzdouvání vodní hladiny pro využití vody k výrobě elektrické energie – vytváří atraktivní migračně prostupný biotop pro vodní živočichy.

Městské lavičky se překvapivě často vyrábí z exotického dřeva, které se dováží z druhého konce planety, protože i s postupem času si pořád zachovává svou přirozenou trvanlivost. Běžné dřevo by v náročném venkovním prostředí brzy změnilo tvar nebo podlehlo dřevokazným houbám. Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty se proto zaměřují na chemickou modifikaci lokálního dřeva, jako je buk nebo jasan, aby zvýšili jeho rozměrovou stabilitu a odolnost vůči povětrnostním vlivům i škůdcům. Díky modifikaci bude možné nahradit lokálním dřevem to exotické, které se využívá při výrobě městského mobiliáře, tedy nejen laviček, ale i odpadkových košů nebo zastávek MHD.

Městská část Praha 6 nově otevřela stálé dobrodružného hřiště v lokalitě Vypich. Po dvou letech pilotních provozů tak mohou i děti v Česku navštěvovat stálá hřiště, která si staví samy. Místa pro dobrodružnou hru se tak stávají součástí veřejného prostoru.