Rakouská metropole dokončila začátkem května první městský superblok a proměnila část obvodu Favoriten v příjemnější čtvrť. Nový koncept veřejného prostoru dává přednost lidem, zeleni a komunitnímu životu před auty. Projekt inspirovaný Barcelonou postupně vznikal od roku 2021 i za aktivní účasti místních obyvatel.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zavádí inovovaný systém varování před nebezpečím závažných požárů vegetace. Jeho cílem je včas upozornit na situace, kdy mohou vzniknout požáry, které se rychle šíří a mají potenciálně významné dopady na obyvatele, majetek, infrastrukturu i přírodní prostředí. Na rozdíl od běžného hodnocení požárního nebezpečí nový systém nesleduje pouze aktuální počasí, ale kombinuje několik faktorů, které ovlivňují vznik a následné chování požárů v krajině.

Když se mluví o rovnosti žen a mužů, zemědělství nebývá první oblastí, která nás napadne. Možná si vybavíme nerovné odměňování nebo nedostatek žen ve vedení firem. Pole, traktor, kravín – toho jako by se otázka rovnosti netýkala. Přitom právě tady má nerovnost velmi konkrétní dopady, a to nejen na životy lidí, ale i na produkci potravin a stav krajiny.

Opuštěné průmyslové areály a pozemky, známé jako brownfieldy, často zůstávají dlouhé roky nevyužité. Výsledkem je mnohdy velmi zchátralý stav nevyužívané lokality. Výzkumný tým z Provozně ekonomické fakulty a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně proto navrhl systém využití těchto pozemků formou městského zemědělství na vyvýšených záhonech. Celý systém je navíc putovní a jakmile na pozemku začne plánovaná stavba, záhony se jednoduše přesunou na jiný prázdný brownfield.

Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo 18. června 2026 aktualizaci Dopravního plánu Prahy a Středočeského kraje pro období 2026–2030. Strategický dokument, který zpracovala organizace ROPID, určuje směr dalšího rozvoje Pražské integrované dopravy (PID) v příštích letech a stanovuje rámec pro investice do infrastruktury, vozidel i organizace provozu.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let. Unikátní technické dílo ukryté hluboko pod zemí, které provozuje Skupina ČEZ, slouží jako obří akumulátor energie a klíčový prvek pro stabilitu tuzemské elektrizační soustavy.

První energeticky soběstačná obec v České republice čelí vážnému riziku, že bude muset po dvou desetiletích úspěšného provozu omezit nebo uzavřít svou bioplynovou stanici. Důvodem je blížící se konec státní provozní podpory a nová modernizační vyhláška, jejíž podmínky jsou pro obecní projekty ekonomicky silně nevýhodné. Podobné systémové překážky budou v nejbližších letech řešit desítky dalších bioplynek a tepláren na biomasu po celém Česku. Nesmyslná byrokracie navíc brzdí i komunitní energetiku, která nezvládá naplnit svůj potenciál.

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku. Umožní to celková modernizace elektrárny, která dá dvěma ze čtyř orlických soustrojí schopnost fungovat obousměrně. Voda se bude do orlického jezera čerpat z níže položené přehrady Kamýk a bude možné uložit jednorázově až 750 MWh energie, tedy denní spotřebu 80 tisíc českých domácností. Tento typ přestavby fungující elektrárny, stejně tak jako výměna dvou Kaplanových turbín za reverzní Francisovy, budou světovými unikáty.

Nejsou to klasické hurikány, ale v mnohém se jim podobají. Takzvané medikány vznikají nad Středozemním mořem a přinášejí prudké větry, přívalové deště i rozsáhlé záplavy. Přestože se objevují jen několikrát do roka, jejich ničivý potenciál roste spolu s oteplováním moří a vědci jim věnují stále větší pozornost.