K čemu jinému než k hromadné destrukci ještě mohou posloužit jaderné zbraně? Nedalo by se s nimi i něco vytvořit? To byly otázka, které v 50. a 60. letech minulého století aktivně řešila Americká komise pro atomovou energii (AEC). A při hledání odpovědí objevovalo netušené hloubky. Naštěstí plán na mírové bombardování Aljašky zůstal z větší části jen na papíře.

Umělá inteligence mění hru v předpovědích povodní. Ve Vídni vyvinuli metodu, která i v oblastech s omezeným množstvím dat dokáže přesně odhadnout odtok vody. Zároveň pomáhá plánovat udržitelné hospodaření s vodními zdroji v době klimatické změny.

Týden výzkumu a inovací pro praxi a životní prostředí (TVIP 2026) i letos nabídne bohatý a kvalitní program pro všechny zájemce o aplikovaný výzkum, inovace a rizikový management v oblasti životního prostředí. Počet přihlášených přednášek téměř dvojnásobně překonal loňský ročník, což je jasným signálem rostoucího zájmu odborné veřejnosti. Účastníci se mohou těšit na nová témata, aktuální výzkumné výsledky i několik zajímavých novinek.

Farma Bezdínek na Ostravsku zavedla ve svých sklenících pěstování zeleniny bez zbytků pesticidů. Stala se zároveň první farmou v Česku s certifikací 0% reziduí pesticidů. Biologickou ochranu proti škůdcům tu zajišťují přirození nepřátelé škůdců, jako jsou například vosičky, ploštice nebo bakterie.

Dnešní univerzity a vysoké školy často tvoří města ve městě – nejen rozlohou svých areálů, ale také počtem studentů a zaměstnanců, kteří do nich denně míří. Jak se ale tyto desetitisíce lidí za prací nebo studiem dopravují? Používají hromadnou dopravu, chodí pěšky, nebo spíš jezdí autem a po cestě vyloží děti ve škole? Jakou roli hraje vzdálenost bydliště, rodinná situace či dostupnost parkování? Podle aktuálních výsledků společného průzkumu deseti českých vysokých škol je nejčastějším prostředkem hromadná doprava.

Rada hl. m. Prahy schválila návrh na změnu energetického zákona, který metropole předloží Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (PSP ČR) v rámci své zákonodárné iniciativy. Cílem změny v rámci Aktivního zákazníka je, aby mohla být elektřina sdílena mezi více odběrnými místy, čímž by kraje či města ušetřily velké množství veřejných financí. Návrh musí ještě před předložením v PSP ČR schválit Zastupitelstvo hl. m. Prahy.

V Evropě loni přibylo 19 gigawattu (GW) větrných elektráren a vítr už pokrývá 20 procent spotřeby elektřiny v EU. Česko naopak patří k nejpomalejším trhům, když připojilo pouze 13 megawattů (MW; tisícina gigawattu). Vyplývá to z čerstvých statistik asociace WindEurope. S rozvojem zdrojů se mění i jejich podoba: moderní pevninské turbíny dnes běžně dosahují výšky 200 až 270 metrů. To díky silnějšímu a stabilnějšímu větru ve větších výškách umožňuje vyrábět více elektřiny a levněji než u starších typů.

České teplárenství prochází největší proměnou za desítky let – a její dopady pocítí domácnosti i města. Na dálkové teplo je v Česku napojeno cca 1,5 milionu domácností. Způsob, jak teplárny odchod od uhlí zvládnou, ovlivní emise, kvalitu ovzduší i budoucí cenu tepla.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT ve spolupráci s Asociací zelených střech a fasád připravilo odbornou metodiku zaměřenou na zásady instalace zelených střech z hlediska požární bezpečnosti staveb. Zelené střechy se stávají stále běžnější součástí moderní výstavby díky svému přínosu ke zlepšení mikroklimatu, hospodaření s dešťovou vodou i energetické efektivitě budov. Jednotný přístup k posuzování požárních rizik zelených střech v českém prostředí však dosud chyběl, což vedlo k nejednotnému výkladu a nejistotě při jejich navrhování a schvalování.