Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.

ÚJV Řež ze Skupiny ČEZ a britská společnost Rolls-Royce SMR podepsaly Memorandum o porozumění (MoU), jehož cílem je prohloubit další spolupráci při zavádění technologie malých modulárních reaktorů (SMR) v České republice a v zahraničí. Dohoda navazuje na stávající kontrakt na analýzu, testování a hodnocení kritických komponent a je jejím přirozeným pokračováním při výstavbě malých modulárních reaktorů Rolls-Royce SMR.

Cenou za komunikaci změny klimatu byl letos oceněn sociální a environmentální psycholog a vysokoškolský pedagog Jan Krajhanzl. V roce 2021 založil Institut 2050, zaměřující se na výzkumy a komunikační strategie v oblasti vztahů společnosti a životního prostředí a změny klimatu. Organizátoři letos už podruhé udělili také cenu „Inspirace ze zahraničí“. Získala ji skotská datová vědkyně Hannah Ritchie působící na Univerzitě v Oxfordu a jako zástupkyně editora datové platformy Our World in Data.

Čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustili se svými americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha první globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů. Na webu https://terradrought.eu/ (a americkém protějšku http://terradrought.unl.edu/) najdou uživatelé aktuální a podrobné informace o aktuálních epizodách sucha na celém světě a také archiv těchto událostí.

Hlavní město zná svůj projekt roku oceněný v rámci soutěže Adapterra Awards 2025. Cenu Prahy získaly vodojemy pod správou Pražských vodovodů a kanalizací. Projekt porotu zaujal tím, jak proměnil technickou infrastrukturu v prostor plný života a ukázal, že i velké městské podniky mohou být lídry v ochraně přírody. Finále pražského kola přineslo i další inspirativní projekty – propojení domu se zelení, inspirativní firemní sídlo a proměnu sídliště.

Rakouská metropole posiluje ochranu před extrémními dešti. Rozsáhlé úpravy retenčních nádrží na západě města mají obyvatele ochránit nejen před tisíciletou, ale dokonce i pětitisíciletou vodou. Průběžné investice do modernizace protipovodňového systému se radnici vyplácí. Loňské povodně překonala Vídeň téměř bez následků.

Ochotu mladých lidí přispět na snižování emisí CO2 významně ovlivňuje skutečnost, zda jejich vrstevníci znají jejich rozhodnutí. Vyplývá to z experimentu, který mezi více než 700 středoškoláky a vysokoškoláky provedli vědci Národního institutu SYRI. Tam, kde mladí lidé věděli, že jejich příspěvek bude na konci experimentu zobrazen ostatním, byla darovaná částka podstatně vyšší.

Každý den skončí v českých jídelnách v odpadu tisíce kvalitních uvařených porcí. Ve školních jídelnách je to v průměru okolo 10 % uvařených porcí jídla. Projekt Zachraň oběd, který již čtvrtým rokem pomáhá přebytečná jídla darovat lidem v nouzi místo jejich vyhazování, nyní přichází se dvěma zásadními novinkami: spouští pilotní spolupráci s potravinovou bankou a rozšiřuje model darování sociálně slabým žákům.

Projekt Fakta o klimatu spustil nový online kurz Dekarbonizujeme Česko, který srozumitelně vysvětluje, co znamená dekarbonizace a jak může Česká republika postupně snižovat emise skleníkových plynů. Kurz je svým způsobem první svého druhu v Česku – propojuje aktuální data, vědecké poznatky a praktické příklady a nabízí přehledný rámec, jak o ochraně klimatu uvažovat napříč sektory českého hospodářství tak, abychom chránili klima a zároveň podporovali kvalitu života a ekonomicky prosperující společnost.