Sucha, přívalové deště a klimatické extrémy mění tvář české krajiny rychleji, než si stačíme uvědomit. Půda ztrácí schopnost zadržovat vodu, vegetace mizí a odvodněné toky nestíhají čelit extrémům počasí. Přitom právě zdravá půda, pestrá vegetace a chytrá správa vody mohou rozhodnout o tom, zda česká krajina budoucnosti bude živá a odolná — nebo vyschlá a zranitelná.

V době narůstající klimatické krize se stává zemědělství nejen obětí extrémních výkyvů počasí, ale i klíčovým hráčem, který může významně přispět k řešení problému. Zvláště v českém kontextu je téma uhlíkově negativního zemědělství čím dál aktuálnější. Nejde přitom pouze o otázku zachytávání uhlíku. Jde o celkovou proměnu vztahu k půdě, krajině a hospodaření s vodou — o návrat k základním principům zdravé a resilientní krajiny.

Sedmý ročník soutěže Czech Envi Thesis, který vyvrcholil 26. listopadu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, potvrdil, že zájem studentů o environmentální témata napříč univerzitami v České republice stále roste. V letošním ročníku soutěžilo 54 prací, přičemž informací o soutěži se během roku podařilo zasáhnout více než 60 000 vysokoškolských studentů.

Evropský program LIFE financuje především rozsáhlé inovační akce, které vyžadují spolupráci vědy, průmyslu a veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí již řadu let podporuje tuzemské projekty, aby se více zapojily do tohoto programu. Díky tomu roste počet odborníků i samotných projektů celoevropského významu zaměřených na obnovu přírody, oběhové hospodářství nebo ochranu klimatu. Výstupy těchto projektů mají pozitivní dopady v oblasti životního prostředí a klimatu v naší zemi. Podpora ministerstva by měla zajistit i lepší zapojení občanské společnosti, nevládních organizací a místních aktérů, veřejné správy i podnikatelských subjektů do programu LIFE.

Pracovní skupina byla vytvořena za účelem posouzení rozsáhlého výpadku dodávek elektřiny ze dne 4.7.2025 a zabývá se průběhem události, včetně rolí jednotlivých aktérů v širším kontextu. Vznik pracovní skupiny na národní úrovni pod svým vedením inicioval Energetický regulační úřad (ERÚ).

Národní pracovní skupina k posouzení červencového výpadku elektřiny zveřejnila průběžné výstupy a návrhy nápravných opatření. Ta mají podobným událostem v budoucnu předejít, případně zmírnit jejich průběh.

Ústecký kraj patří k nejvýraznějším průmyslovým regionům střední Evropy – a zároveň k těm, které dnes hledají novou identitu. Jen málokde je průmyslová minulost tak viditelná jako zde: opuštěné továrny, monumentální výrobní haly, aktivní, ale i rekultivované lomy, specifická sociální struktura i silná industriální kultura. Jak ale místní aktéři tuto minulost vnímají? Mohou být staré továrny a průmyslové krajiny motorem budoucího rozvoje, nebo jsou spíše přítěží, která region brzdí?

Vědci z Biologického centra AV ČR využili mimořádné příležitosti nízké hladiny vody v největší české vodní nádrži Lipno a zmapovali odpadní výpusti na více než třetině pobřeží. Průzkum vedli od konce října do druhé poloviny listopadu a odhalili téměř 50 různých rour, z nichž asi dvacet slouží či sloužilo k odvádění odpadních vod. Výsledkem je interaktivní mapa, která může sloužit jako podklad pro přípravu opatření ke zlepšení kvality vody na Lipně.

V historických budovách lze dosáhnout výrazných energetických úspor i bez zásadních stavebních zásahů, které vzhledem k památkové ochraně nejsou možné. Ukazuje to odborná studie zpracovaná týmem členů České rady pro šetrné budovy (CZGBC) na příkladu zámku Blatná. Podle analýzy mohou moderní technická řešení a cílené dílčí úpravy snížit spotřebu energie v řádu desítek procent. Vedle samotné úspory energií může správně navržená renovace významně rozšířit možnosti využití budovy, a to i během chladného období roku.