Česká republika čelí dvojí výzvě: klimatickým změnám a demografickému útlumu. Zahraniční studenti, zejména v environmentálních oborech, mohou přinést nové impulzy, podpořit inovace a zároveň pomoci vyrovnat pokles mladé populace, který ohrožuje budoucnost vysokých škol i české společnosti.

Jak snížit množství odpadu, zvýšit míru recyklace a proměnit odpad v cenný zdroj? Švédsko, Nizozemsko, Japonsko či Kostarika ukazují, že inovace v odpadovém hospodářství nejsou utopií, ale realitou. Jejich příklady inspirují celý svět - a mohou být klíčem i pro Českou republiku, která stojí na rozcestí mezi starými návyky a cirkulární budoucností.

Bioodpad je často vnímán jako nepříjemný vedlejší produkt každodenního života – zbytky jídla, slupky, posekaná tráva či zkažené potraviny. Přitom právě tato frakce odpadu v sobě skrývá značný potenciál. Pokud s ní správně nakládáme, může se z bioodpadu stát klíčový nástroj pro zlepšení kvality půdy, snižování emisí skleníkových plynů i posilování místních potravinových systémů. Česká republika má v tomto směru značné rezervy – bioodpad tvoří více než 40 % komunálního odpadu, avšak stále často končí ve směsném odpadu a následně na skládkách či ve spalovnách. Tím přicházíme nejen o cenné živiny, ale i o příležitost k ekologicky i ekonomicky výhodnému nakládání s tímto zdrojem.

Od 9. dubna do 10. května se Vídeň promění v centrum dialogu o klimatu, umění a společnosti. Druhý ročník Klima Biennale Wien nabídne rozsáhlý program na pomezí kultury a vědy, tentokrát s leitmotivem „Unspeakable Worlds“. Festival je úspěšnou městskou iniciativou, navazuje na premiéru z roku 2024 a zapojuje do programu desítky institucí. Umění podle vedení města pomáhá otevřít témata, která je obtížné popsat slovy a která přesto zásadním způsobem formují budoucnost.

Česká komora architektů (ČKA) zveřejnila Teze ČKA pro udržitelné obce a města. Upozorňuje v nich, že udržitelnost se v české praxi často zužuje na jednotlivé budovy a energetickou úspornost, zatímco o dlouhodobé kvalitě a odolnosti rozhoduje především struktura sídla – veřejný prostor, mobilita, zelená infrastruktura, práce s vodou a vazba na krajinu. Teze mají být praktickou oporou pro rozhodování samospráv a navazují na 7 tezí pro udržitelnou architekturu vydaných ČKA v roce 2021.

Umělá inteligence je nápomocná i v energetice. Jedním z posledních příkladů je nasazení AI pro komplexní diagnostiku provozu turbíny přečerpávací elektrárny Štěchovice II a optimalizaci plánování údržby celého soustrojí. Energetici tu ve spolupráci s brněnským VUT a s využitím neuronových sítí odhalují blížící se poruchy. Štěchovická „přečerpávačka“ si vyspělou AI diagnostiku dává jako dárek k 30 letům od znovuzahájení provozu po modernizaci v 90. letech.

Ministerstvo životního prostředí nedávno sklidilo kritiku za to, jak přenastavilo roky zaběhnutý a osvědčený dotační program Nová zelená úsporám. Reputaci si zelený ministr Igor Červený s Filipem Turkem ve své kanceláři spravil vyhlášením zcela nového dotačního titulu. Ten má přinést revoluční nakládání s dešťovými vodami na českých silnicích a dálnicích, úspory na energiích i příjemnější městské prostředí.

Debata o větrných elektrárnách se v posledních týdnech vyostřila a zejména v online prostředí se může zdát, že většina společnosti s rozvojem větrné energetiky nesouhlasí. Podle aktuálního reprezentativního výzkumu, který dnes představili zástupci Hnutí DUHA, agentury FOCUS a Ústavu geoniky Akademie věd ČR ale většina Čechů a Češek větrné elektrárny nadále podporuje.

Evropa získává poprvé v historii možnost nepřetržitě monitorovat aktivitu blesků z oběžné dráhy. Vděčí za to systému družic Meteosat třetí generace. První vědecké ověření kvality sledování blesků z vesmíru provedli čeští vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, kteří potvrdili vysokou přesnost nového klíčového přístroje Lightning Imager. Tento technologický nástroj, jenž dosud využívaly pouze americké a čínské družicové systémy, zásadně ovlivní bezpečnost letecké dopravy i přesnost krátkodobých předpovědí nebezpečných bouří v Evropě.