Zatímco české domácnosti šetří pitnou vodou, miliony metrů krychlových se každoročně ztrácejí ještě předtím, než doputují ke spotřebitelům. Podle Českého statistického úřadu dosáhly ztráty ve vodovodní síti v roce 2025 celkem 14,2 procenta vody určené k distribuci. Mezi jednotlivými kraji přitom existují výrazné rozdíly. Úniky znamenají nejen ztrátu upravené vody, ale také části energie a prostředků vynaložených na její výrobu a dopravu.

Stavební a demoliční odpad tvoří významnou část celkového člověkem vyprodukovaného odpadu. Jak lépe rozpoznat využitelné materiály, omezit jejich ukládání na skládkách nebo využívání pro zasypávání a vracet je zpět do oběhu? Odpovědi hledal mezinárodní projekt RECONMATIC, který se zaměřil na propojení digitálních technologií, automatizace, robotizace a principů cirkulární ekonomiky.

Jak převést síť nábytkových bank a reuse center z jednorázových projektů na dlouhodobý a předvídatelný model financování? Na tuto otázku se zaměřil kulatý stůl, který se uskutečnil 3. listopadu 2026 v Poslanecké sněmovně. Pořádala jej poslankyně Jana Krutáková pod záštitou Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve spolupráci s Reuse federací. K jednání se sešli zástupci ministerstev, Parlamentu, krajů, obcí, firem a reuse sektoru.

Úsek hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu zveřejnil elektronickou publikaci „Hydrologická ročenka České republiky 2025”. Publikace přináší hodnocení hydrologických poměrů na území České republiky v loňském roce, které přímo vychází z výsledků monitoringu množství a jakosti povrchových a podzemních vod.

Nové křížence obilnin, které by mohly pomoci zemědělcům vyrovnat se s rostoucími teplotami a nedostatkem vody, bude zkoumat vědkyně Nicole Frantová z Agronomické fakulty MENDELU. Sledovat chce celý průběh života rostlin v podmínkách jižní Moravy, která je kvůli klimatické změně stále více stresovaná horkem a suchem. Celkový monitoring nových druhů Tritordeum a DDDR bude unikátní a jediný v České republice. Cílem je zjistit, zda nové druhy obilnin mohou v budoucnu přispět k rozšíření nabídky plodin vhodných pro pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

Pláže Seychel zanášejí stovky tun odpadů, které na ostrovech nevznikly. Studie oxfordských výzkumníků pomocí satelitních dat a modelování oceánských proudů ukazuje, odkud podstatná část lodního odpadu přichází. Stopy vedou k evropským rybářským flotilám operujícím v seychelských vodách i k nákladním lodím, které kolem souostroví pouze proplouvají.

Hlavní město v těchto dnech navštíví profesor Carlos Moreno, uznávaný odborník na urbanismus. Jeho koncept 15minutového města pracuje s myšlenkou krátkých vzdáleností pro každodenní pochůzky. Chce tak vytvořit sídla příjemnější pro obyvatele. Česká města zatím fungují podle mezinárodního hodnocení spíš jako 30minutová.

Nadace Partnerství už poosmé ocení nejlepší příklady toho, jak se v českých městech, obcích i krajině přizpůsobit měnícímu se klimatu. Ze 71 přihlášených projektů vybrala odborná porota 18 finalistů, kteří se ucházejí o vítězství v jednotlivých kategoriích. Mezi nejúspěšnější projekty se zařadily i čtyři z hlavního města - komunitní zahradničení, farmaření na pražských polích, květnaté louky nebo energetické úpravy budov.

Minulý týden, 30. října, uplynulo 20 let od vydání Sternovy zprávy, průkopnické ekonomické analýzy, která porovnala náklady na řešení změny klimatu s náklady na její dopady. Došla k tomu, že snižovat emise vyjde levněji než nést škody. Za dvě dekády na tomto závěru ekonomický výzkum nic nezměnil a technologie mezitím zlevnily rychleji, než se čekalo. Česko přitom s cenou škod z emisí ve svém rozhodování zatím systematicky nepočítá.