Téměř 50 lidí se ve Vídni v loňském roce rozhodlo vyzkoušet život bez vlastního automobilu. Tři měsíce se pohybovali jen pomocí veřejné dopravy, na kole, pěšky nebo sdílenými vozy. Díky tomu ušetřili 5,5 tuny CO2. Výsledky experimentu potvrzují, že cestovat po městě bez auta je možné, rychlé, a dokonce levnější.

Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2026 pěnici černohlavou. Pěvec, lidově zvaný černohlávek, svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje naše lesy i zahrady. Pro svůj libozvučný zpěv získal ostatně celý rod pěnic své jméno. Původně lesní druh se dokázal přizpůsobit změnám prostředí způsobeným lidskou činností, a dnes se s ním běžně setkáváme i v městských parcích a zahradách. Přestože patří mezi hojné druhy, čelí pěnice černohlavá řadě hrozeb, včetně přetrvávajícího nelegálního lovu ve Středomoří.

Laboratorní analýza prokázala, že v České republice vypěstované jablko Golden Delicious obsahuje 7 druhů pesticidů v koncentracích ohrožujících kojence. Toto české spolu s lucemburským jablkem měly v testování 59 jablek z 13 evropských zemí nejvyšší počet rizikových pesticidů. Z celkem 59 náhodně vybraných jablek v rámci testování iniciovaného organizací PAN Europe byly dle výsledků analýzy označené jako vhodné pro přípravu kojenecké stravy pouze čtyři vzorky z Dánska, Belgie a Itálie.

Sportovní aktivity provozované venku patří k oblastem, které začaly výrazně pociťovat dopady klimatických změn mezi prvními. Ač to právě letošní „tradiční“ zimu nemusí být vnímáno tak naléhavě jako během jiných teplejších zim, nejpatrněji zasahují klimatické změny do lyžařských sportů. Stoupající teploty v zimních měsících a ubývající přirozená sněhová pokrývka ztěžuje a někdy přímo znemožňuje především běžecké lyžování.

Při rekonstrukcích veřejného osvětlení bývá bezpečnost často uváděna jako jeden z hlavních argumentů pro instalaci LED svítidel s vyšší náhradní teplotou chromatičnosti, tedy bílého světla. Tuto argumentaci používají jak prodejci osvětlovací techniky, tak představitelé obcí, kteří ji často prezentují jako přínos pro obyvatele. Výsledkem jsou instalace bílých LED svítidel s poměrně vysokou intenzitou osvětlení ulic.Přináší však vyšší intenzita a bílá barva světla skutečně vyšší bezpečnost, jak se často tvrdí? Podívali jsme se na závěry odborných studií, které se touto otázkou zabývaly.

Klimatická změna s sebou přináší i nenápadné dopady na náš běžný život. Míchá například kartami vztahů mezi lidmi a divokou přírodou. Právě na proměňující se vztahy lidí a zvířat v čase měnícího se podnebí se zaměřuje nový projekt Etnologického ústavu Akademie věd ČR, který podpořila Evropská výzkumná rada (ERC) prestižní grantem.

Čistota, klimatizace a lepší návaznost spojů – to jsou podle 1 640 dotázaných nejatraktivnější opatření, která by zvýšila využívání veřejné dopravy v ČR. Výzkum týmu Doprava mobilita UJEP ve spolupráci s agenturou STEM/MARK, a. s., spolufinancovaný se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy v rámci programu DOPRAVA 2030, také ukazuje, že auto není dramaticky rychlejší než MHD — časová úspora bývá v průměru jen několik minut.

Převést do virtuální reality celý průmyslový gigant v takovém detailu, že v něm lze simulovat krizové situace v reálném čase, je technický unikát. Právě to se podařilo Oto Weberovi z Fakulty životního prostředí UJEP. Jeho projekt vzbudil mimořádný ohlas na největší tuzemské konferenci geoinformatiků a ukazuje, jak moderní technologie mohou pomáhat řešit krizové situace.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón.