České teplárenství prochází největší proměnou za desítky let – a její dopady pocítí domácnosti i města. Na dálkové teplo je v Česku napojeno cca 1,5 milionu domácností. Způsob, jak teplárny odchod od uhlí zvládnou, ovlivní emise, kvalitu ovzduší i budoucí cenu tepla.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT ve spolupráci s Asociací zelených střech a fasád připravilo odbornou metodiku zaměřenou na zásady instalace zelených střech z hlediska požární bezpečnosti staveb. Zelené střechy se stávají stále běžnější součástí moderní výstavby díky svému přínosu ke zlepšení mikroklimatu, hospodaření s dešťovou vodou i energetické efektivitě budov. Jednotný přístup k posuzování požárních rizik zelených střech v českém prostředí však dosud chyběl, což vedlo k nejednotnému výkladu a nejistotě při jejich navrhování a schvalování.

Městská spalovna Spittelau ve vídeňském obvodu Alsergrund zaujme nejen svou barevnou fasádou od Friedensreicha Hundertwassera, ale i inovativním využíváním odpadu. Nedávno uvedla do provozu velké tepelné čerpadlo, které zachycuje odpadní teplo uvolněné při čištění spalin. Téměř beze ztrát jej pak přeměňuje na energii k vytápění a ohřevu vody až pro 16 000 domácností. Podobná technologie je ve světě stále ojedinělá.

Hlavní město Praha hledá nové způsoby, jak reagovat na environmentální výzvy – od přehřívání ulic a vlny veder až po hospodaření s vodou. Vedle systémových adaptačních opatření proto otevírá prostor i nápadům, které přicházejí od veřejnosti. Jedním z nástrojů, jak tyto podněty zachytit a dál rozvíjet, je inovační maraton Nakopni Prahu.

V roce 2025 stoupla spotřeba elektřiny, plynu i tepla, z toho největší meziroční nárůst Energetický regulační úřad (ERÚ) zaznamenal u plynu. Také výroba elektřiny se loni zvýšila a Česko zůstalo jejím čistým exportérem. Rostla výroba tepla ze zemního plynu a biomasy.

Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) již po osmé v rámci programu Pestrá krajina ocenila farmy a hospodářství, která kladou při své činnosti důraz na zadržování vody v krajně nebo na zvyšování druhové pestrosti na užívaných pozemcích. Záštitu nad konferencí, jejíž součástí bylo slavnostní vyhlášení výsledků tohoto programu, a která proběhla 12. února 2026 v aule České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole, převzali předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Veronika Vrecionová, manželka prezidenta republiky Eva Pavlová a předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil. Představujeme šestici farem, které letos odborná porota programu Pestrá krajina vybrala a ocenila zlatou či stříbrnou medailí.

Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU) sledovali výskyt psychoaktivních léčiv ve vodě a v raných vývojových stadiích ryb žijících v toku ovlivněném komunálním znečištěním. V rámci mezinárodního výzkumu, na kterém spolupracovali s kolegy z Baylor University v USA, zjistili přelomové informace o hromadění psychoaktivních léčiv v jikrách a plůdku pstruha obecného. Výzkumníci přinesli první důkaz o hromadění psychoaktivních léčiv, které se nesmí podávat těhotným ženám z důvodu možného poškození matky, plodu nebo narušení průběhu těhotenství, v jikrách a vylíhlém váčkovém plůdku.

Čistá energie má hezký cíl, ale hodně špinavý začátek. Bez kovů vzácných zemin se neobejde řada moderních technologií – od elektromotorů po vysoce účinné větrné elektrárny. Jejich těžba však ničí krajinu a posiluje globální závislosti. Vědci nyní přicházejí s překvapivým řešením: místo těžké techniky by mohly vzácné kovy „těžit“ rostliny.

Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů.

Podíl slunce na výrobě bezemisní elektřiny v České republice se stále zvyšuje. Potvrzují to i čísla za výrobu fotovoltaických elektráren provozovaných společnostmi Skupiny ČEZ, které v osmi krajích ČR dodaly do sítě více než 185 GWh. Za růstem o 30,4 procenta stojí nově zprovozněné elektrárny a příznivější počasí s lepšími osvitovými podmínkami než o rok dříve.