Letošní rok patří k nejsušším v tomto století. Kombinace teplé a suché zimy, nadprůměrných teplot, intenzivnějšího výparu a nedostatku srážek se výrazně podepsala na stavu půdy i zemědělských plodin. Zatímco obilniny situaci zvládly relativně dobře, výrazné problémy mají víceleté pícniny, trvalé travní porosty, kukuřice, brambory, chmel nebo některé ovocné plodiny. Současné ochlazení a srážky už většinu letošní úrody zachránit nemohou. Zemědělci se proto stále více zaměřují na opatření, která jim pomohou přizpůsobit se teplejšímu a suššímu klimatu.

Vodní elektrárna Vrané nad Vltavou se při příležitosti významného jubilea provozu otevře veřejnosti. Oslavy elektrárny, která vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936, budou probíhat několik dní. Nahlídnout do jejích útrub bude možné dvakrát, a to 12. a 19. září. Návštěva je možná pouze po předchozí registraci na webu.

V areálu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) přibyla nová budova. Je jí moderní dřevostavba pojmenovaná Lesovna. Ta se má sama o sobě stát učební pomůckou a umožnit studovat dřevěné konstrukce přímo v reálném prostředí existující dřevostavby. Financovaná byla z úspor univerzity a darů partnerů bez využití veřejných dotací. Fakulta Lesovnu slavnostně otevřela ve čtvrtek 3. září 2026 za účasti premiéra Andreje Babiše, ministra školství Roberta Plagy a ministra zemědělství Martina Šebestyána.

Jak bude Česká republika vypadat za několik desetiletí? Budeme žít ve společnosti založené na spolupráci a důvěře, nebo naopak v prostředí rostoucích konfliktů, technologických nerovností či tlaku na ekonomický růst? Nově vydané Scénáře budoucího socioekonomického vývoje pro Českou republiku do roku 2100 představují čtyři možné podoby budoucnosti. Publikace může pomoci veřejné správě, výzkumníkům a dalším organizacím lépe přemýšlet o dlouhodobých důsledcích dnešních rozhodnutí. Publikaci vydal Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

Na zelené transformaci rakouské metropole se může brzy podílet i hlubinná geotermální energie. Energetické společnosti OMV a Wien Energie dokončily loni v červenci vrty pro první vídeňskou geotermální teplárnu v městské části Aspern, na které navázaly testy čerpání geotermální vody. Jejich výsledky nyní ukázaly, že ložisko vykazuje výrazně lepší parametry, než naznačovaly původní odhady. Zařízení by od roku 2029 mohlo zajistit teplo až pro 25 tisíc domácností.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně uvedla do provozu nový systém pro digitální správu vodního hospodářství. Moderní technologie umožňuje v reálném čase sledovat a řídit využívání vody v areálu, odhalovat případné úniky a efektivněji využívat dostupné vodní zdroje.

Po celém Česku roste počet školních ulic – míst, kde se v ranní špičce vyhradí okolí školy pouze chodcům a cyklistům. Cílem je bezpečnost dětí a klidnější prostor před školou. Za řadou těchto proměn stojí organizace Pěšky městem, která propojuje školy, města a odborníky a provází je od prvního podnětu až k trvalému řešení.

Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) zajišťuje rozsáhlý projekt zaměřený na monitoring přirozených lesů v České republice. Vědci z brněnského pracoviště VÚK sledují růst stromů doslova v přímém přenosu – každých 30 minut vyhodnocují, jak stromy reagují na změny počasí, dostupnost vody nebo intenzitu slunečního záření. Cílem projektu je získat klíčová data pro ochranu lesů, adaptaci krajiny na klimatickou změnu i budoucí plánování druhové skladby českých lesů.

Vědkyně a vědci z Chemické sekce Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Pavly Eliášové ve spolupráci s Tomášem Hrbkem z Matematicko-fyzikální fakulty UK vyvinuli pokročilou fotokatodu, která pomáhá za pomoci slunečního světla měnit skleníkový plyn oxid uhličitý na čistý etanol. Nová technologie řeší letitý problém rozpadu materiálu ve vodě, dosahuje rekordní účinnosti přeměny a otevírá cestu k udržitelné výrobě ekologických paliv.

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.