Velký potenciál k nápravě škod spáchaných na životním prostředí důlní činností. Příslib čistější vody v potocích a taky posílení národní bezpečnosti v oblasti kritických surovin. Skvělý nápad, šitý na míru Apalačskému pohoří, však naráží na nejistotu legislativy. Kdyby se z odpadní vody podařilo vytěžit něco hodnotného, komu by to vlastně patřilo?

Česká rada pro šetrné budovy uspořádala jubilejní 10. ročník odborné konference Šetrné budovy 2026 s podtitulem Klimaticky odolné stavby pro udržitelnou budoucnost. Téměř 300 odborníků z řad investorů, architektů a technologických lídrů na akci uskutečněné 18. března 2026 společně hledalo cesty k transformaci stavebnictví v době narůstajících klimatických výkyvů. Konference se uskutečnila pod záštitou Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu, generálním partnerem byla skupina Saint-Gobain, hlavními partnery se staly společnosti ČSOB, LIKO-S, WAGO a Sekyra Group.

Budou se v budoucnu stavět domy z opotřebovaného textilu nebo konopí? Budeme je izolovat deskami vyrobenými z ohraných tenisových míčků nebo odpadního skla? V Praze se tento týden představily české startupy a inovační projekty pro udržitelné stavitelství.

Výstavbu větrných elektráren v Česku více lidí podporuje než zavrhuje. Podpora roste, pokud se obyvatelům v okolí, či obci nabídne hmatatelná výhoda z větrníku v blízkém okolí. Nic by k podpoře výstavby větrníků v blízkosti nepřesvědčilo 15 % Čechů. Češi jsou větrné energii ve srovnání s ostatními energiemi nakloněni dlouhodobě, potvrzuje březnový výzkum STEM/MARK v sérii Energotrack. Ve srovnání s ostatními zdroji energie si drží vítr v posledních třech letech třetí místo za vodní a sluneční energií.

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezóně v daném regionu, ale také globálně tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody či nevýhody konkrétních produkčních oblastí.

Může váš environmentální žal umenšit pohled na zakotvené ropné plošiny? Zní to zvláštně, ale s určitou znalostí kontextu to možné opravdu je. Rezavějící kolosy těžařských věží ve skotském Cormarty Firth totiž víc než názorně dokumentují úpadek globálního průmyslu těžby fosilních paliv.

K čemu jinému než k hromadné destrukci ještě mohou posloužit jaderné zbraně? Nedalo by se s nimi i něco vytvořit? To byly otázka, které v 50. a 60. letech minulého století aktivně řešila Americká komise pro atomovou energii (AEC). A při hledání odpovědí objevovalo netušené hloubky. Naštěstí plán na mírové bombardování Aljašky zůstal z větší části jen na papíře.

Umělá inteligence mění hru v předpovědích povodní. Ve Vídni vyvinuli metodu, která i v oblastech s omezeným množstvím dat dokáže přesně odhadnout odtok vody. Zároveň pomáhá plánovat udržitelné hospodaření s vodními zdroji v době klimatické změny.

Týden výzkumu a inovací pro praxi a životní prostředí (TVIP 2026) i letos nabídne bohatý a kvalitní program pro všechny zájemce o aplikovaný výzkum, inovace a rizikový management v oblasti životního prostředí. Počet přihlášených přednášek téměř dvojnásobně překonal loňský ročník, což je jasným signálem rostoucího zájmu odborné veřejnosti. Účastníci se mohou těšit na nová témata, aktuální výzkumné výsledky i několik zajímavých novinek.

Farma Bezdínek na Ostravsku zavedla ve svých sklenících pěstování zeleniny bez zbytků pesticidů. Stala se zároveň první farmou v Česku s certifikací 0% reziduí pesticidů. Biologickou ochranu proti škůdcům tu zajišťují přirození nepřátelé škůdců, jako jsou například vosičky, ploštice nebo bakterie.