O obnovu starých sadů se snaží Fakulta životního prostředí UJEP ve spolupráci s Muzeem v přírodě Zubrnice. Projekt má několik částí: výsadbu nových stromů historických odrůd, aktivity pro veřejnost, například procházky po zaniklých sadech, které dnes sice plodí, ale nejsou aktivně využívány. Nově k obnově jednoho ze sadů přispěje i diplomová práce studentky programu Obnova krajiny Zuzany Pfeiferové.

Plastové odpady se do mokřadních rezervací v Andalusii nezanáší jen větrem a vodou. S jejich šířením vydatně napomáhají ptáci. Ti, jejichž hnízdiště jsou tu chráněná.

Projekt Revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku, který v loňském roce získal 1. místo v kategorii Krajina v soutěži Adapterra Awards, pokračuje díky získané finanční odměně dalšími kroky. Ocenění honorované částkou 100 000 Kč Správě KRNAP umožnilo realizaci dalších opatření na podporu zadržování vody v krajině.

Na několika tocích v CHKO Železné hory proběhl nedávno monitoring střevle potoční. Průzkum potvrdil výskyt této vzácné ryby na vybraných lokalitách. Údaje budou využity pro aktualizaci regionálního akčního plánu, který pro její záchranu připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Vytvořit nové místo pro přírodu chtějí ochránci přírody z organizace Čmelák v Brništi, kde na jaře za tím účelem koupili pozemek o rozloze 2,6 hektaru. Vzniknout by tu měl ovocný sad, alej, remízek, ale i pastvina. Výsadbu prvních stromů chtějí stihnout ještě do konce roku.

Česká krajina se mění – vysychá, eroduje, ztrácí biologickou rozmanitost. Projekt Krajina naruby během dvou let ukázal, že cesta k nápravě vede především přes lidi, kteří se nebojí jednat. Osm regionálních konferencí, výstava a krátké filmy přinesly desítky inspirací, jak adaptovat krajinu na klimatické změny od tůní až po odvahu úředníků.

Luňák červený (Milvus milvus), elegantní dravec s výrazným vidlicovitým ocasem, se po desetiletích úbytku znovu hlásí o místo v evropské krajině. Přestože jeho početnost pomalu roste, stále čelí celé řadě antropogenních hrozeb a každoročně tak značná část luňáků hyne přímo či nepřímo vinou člověka. Evropský projekt LIFE EUROKITE za pomoci telemetrie zjišťuje, jak velký podíl mají na úhynech luňáků právě příčiny způsobené člověkem a jak lze tato rizika účinně omezit. Jedním z partnerů projektu je Česká společnost ornitologická.

Čápi bílí letos zažili druhou nejúspěšnější sezonu v jedenáctileté historii programu Čapí hnízda, během něhož veřejnost sleduje průběh jejich hnízdění. Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala celkem 838 hnízd s již vzrostlými čapími mláďaty. Rekordní byl počet 1262 zapojených dobrovolníků, kteří ornitologům pomáhají získávat stále přesnější data o hnízdění čápů v Česku.

Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se zapojila do rozsáhlého evropského výzkumu, který zkoumal dopady globálních klimatických změn na růst stromů. Výsledky této studie byly právě publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.