Lépe porozumět zranitelnosti krajiny v měnících se klimatických podmínkách a navrhnout taková opatření, která jí umožní zvládnout i extrémy počasí. Takové jsou cíle projektu, který zahájil Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK) na jaře roku 2025. Zapojené obce v povodí říček Bělé a Vidnávky na Jesenicku díky němu získají podrobný rozbor krajiny ve svém okolí a návrhy konkrétních opatření, které mají posílit její odolnost a zvýšit v ní retenci vody. Důležitou součástí projektu je spolupráce s místními obyvateli. „Místní znalost je klíčová – nikdo nezná krajinu lépe než ti, kdo v ní žijí,“ uvádí autoři projektu.

Agronomická fakulta a Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU koordinují mezinárodní projekt v Amazonii, který přispívá k ochraně biodiverzity, udržitelnému hospodaření a zvyšování kvality života. Jde o první projekt Erasmus+, který přímo řeší kompenzaci uhlíkové stopy mobilit prostřednictvím výsadby stromů na projektových plochách. Cílem projektu je propojení zemědělství, lesnictví, ekologie, ekoturismu, vzdělávání i komunitního rozvoje. Součástí konsorcia je i Ministerstvo školství Ekvádoru.

Odstraňování nežádoucích druhů rostlin z chráněných lokalit by mohlo být v budoucnu rychlejší a levnější. Nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí dronu a robota s umělou inteligencí má za sebou první měsíce testování v rezervaci velkých kopytníků na Nymbursku.

Porosty na březích dvou jihomoravských potoků, Lovčického a Slatinského i s přítoky, letos obnovily Lesy ČR v rámci dvou projektů spolufinancovaných čtyřmi miliony korun Evropskou unií. Jejich součástí je i podpora biodiverzity a následná pětiletá péče o vegetaci. Cílem je zmírnit dopady klimatické změny. Tyto porosty budou zároveň fungovat jako větrolamy proti větrné erozi.

Ve dnech 28.–30. listopadu 2025 v Sokolově uspořádala NaturaServis s.r.o. (Roman Rozínek) ve spolupráci s „Žabí hlídkou“ (Ludmila Korešová) třídenní konferenci Praktická ochrana obojživelníků, která přilákala šedesát účastníků z řad biologů, organizátorů jarních transferů, úředníků, zaměstnanců stavebních firem i studentů z celé České republiky i ze Slovenska. Setkání nabídlo prostor pro sdílení zkušeností, diskusi o aktuálních výzvách v ochraně přírody nebo představení nových metod monitoringu i praktických zásahů v terénu.

Od 1. prosince 2025 začínají v celé České republice platit nová pravidla pro používání zábavní pyrotechniky. Jejich cílem je chránit zdraví lidí, přírodu i zvířata – včetně těch, která se ocitla v péči záchranných stanic sdružených v Národní síti záchranných stanic (NSZS). Novela zavádí mimo jiné ochranná pásma o poloměru 250 metrů kolem tzv. citlivých objektů, mezi něž patří nemocnice, domovy pro seniory, útulky, zoologické zahrady i záchranné stanice pro hendikepovaná zvířata. V těchto pásmech bude nově zakázána většina hlučné pyrotechniky.

Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Aby také ne, když je na Šumavě někde omezen vstup veřejnosti a důvodem, je většinou dlouhodobá přítomnost tetřeva. I když, tato omezení se týkají jen malé části celé Šumavy – je to něco přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Ale i to stačí, aby se v očích některých návštěvníků stal nepřítelem.

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Potvrdil to výzkum jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky, prováděný v milovické rezervaci velkých kopytníků i v dalších českých lokalitách, kde tito velcí býložravci žijí.

Vědecký tým z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) pod vedením Milana Řezáče objevil a popsal zcela nový druh pavouka, který se rozmnožuje výhradně partenogenezí – tedy bez účasti samců. Tento jedinečný objev, publikovaný v prestižním Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research, je prvním případem takto zdokumentované parthenogeneze u pavouků v Evropě.