Duby představují důležitou součást našich lesů. Vlivem klimatické změny vzrůstá význam sucha jako hlavního faktoru způsobujícího zvýšené odumírání stromů. V současných podmínkách teplejšího klimatu jsou v oblastech, kde tvoří společně smíšené lesy, vůči suchu odolnější duby než buk lesní.

Vědecké experimenty v terénu obvykle vychází z předem důkladně promyšlených hypotéz, dobře připravené metodiky, jsou podchycené velmi sofistikovaným uspořádáním a realizovány pod bedlivým dozorem, za průběžného sběru dat a dlouhodobého monitoringu. Pro malé pole s ječmenem v Cambridgeshire to neplatilo. V roce 1960 tu na čtyřech hektarech zemědělské půdy vznikla pokusná plocha prostě jen z badatelské zvědavosti.

Nikoliv jedno, ale hned dvě smrtelná střetnutí, při nichž šimpanzi napadli gorily, popsala nová studie. Je to vůbec poprvé,co se podařilo tuhle „válku“ mezi primátky reálně pozorovat! A to ačkoliv o možné existenci podobných konfliktů se tušilo…

K tomu, abyste do krajiny zasažené těžbou vrátili vodu, nemusíte dělat mnoho. Naprší sama. Pokud ale chcete, aby takto vzniklá vytvořená vodní plocha současně podporovala i rozmanitost a pestrost života ohrožených druhů hmyzu, dalších živočichů a třeba rostlin, se hodí pár praktických doporučení. Čeští biologové je představili svou studií, aktuálně publikovanou v Journal of Applied Ecology.

V české přírodě se lze setkat s nejedovatými užovkami obojkovou, podplamatou, stromovou a hladkou a jedovatou zmijí obecnou. Pro laika je však mnohdy obtížné je rozeznat. Rozdíly mezi hady, žijícími v Česku, má za cíl ukázat nová edukační expozice v zoologické zahradě v Praze. Hadi u nás patří k ohroženým druhům, sdělil kurátor plazů Petr Velenský.

Početní stavy divokých prasat v naší krajině v posledních desetiletích významně narostly. Na řadě míst je dnes jejich populační hustota více než jeden jedinec na km2 a trvale roste. V takovém množství se z nich stává klíčový druh, jenž významně ovlivňuje ekonomiku zemědělského hospodaření, na silnicích působí dopravní nehody, poškozuje pozemky v blízkosti lidských sídel a negativně ovlivňuje diverzitu rostlinných i živočišných společenstev. Vědci z lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkoumají faktory ovlivňující možnosti stabilizace početnosti prasat a hledají východiska ze současného nevyhovujícího stavu. Své poznatky publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2021.

Bydlet dnes na západě Spojených států amerických znamená žít v dosahu požárů. Potlačovat tu oheň znamená jen oddalovat a zhoršovat to, co je v podstatě nevyhnutelné. Těmito slovy začíná článek žurnálu Vox, který bilancuje dosavadní výčet škod, jednotlivých požárů, rozlohu vypáleného a ohněm zdevastovaného území. A nabízí i řešení.

Přesně před 10 lety dne 15. července 2011 byla zahájena nenásilná občanská blokáda, při níž po několik následujících týdnů několik stovek dobrovolníků a ochránců přírody z celé republiky zabránilo vykácení cenné lokality v okolí Ptačího potoka (někdy také nazývané Na Ztraceném) v oblasti Modravských slatí národního parku Šumava. Dnes je místo blokády součástí jádrových přírodních zón ponechaných samovolnému vývoji. Oblast se stala významným místem, kde mj. žije a hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec. Ve své tiskové zprávě o tom informovalo Hnutí DUHA.

Čtvrteční večer 24. června nepřinesl na jih Moravy po úmorně horkém dni zklidnění, ale extrémní bouři s krupobitím. A k tomu tornádo. Během necelých padesáti minut se tahle v Česku dost raritní klimatická porucha prohnala úsekem v šíři několika stovek metrů a délce šestadvaceti kilometrů. Za sebou zanechala absolutní spoušť a devastaci.