Do fialova se v minulých dnech zbarvily stráně v lokalitě Havranické vřesoviště, kde se od loňského května pase stádo divokých koní z anglického Exmooru. Ještě před rokem přitom v těchto místech dominovaly agresivní druhy trav, které koniklece a další kvetoucí byliny z těchto míst dlouhodobě vytlačovaly. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Některá to dělají zavěšená hlavou dolů. Jiná jen na několik hodin. Další pod bahnitou pokrývkou. Ale bez ohledu na preferovaný způsob a čas mají netopýři, sloni, žáby, včely a lidé jedno společné: všichni spí, napsal zpravodajský server Live Science.

Vývojové teorie známe především z oblasti psychologie člověka. Věnují se rozdílům mezi průměrnými výkony jedinců v závislosti na věku. Poznatky vývojových teorií umožňují pedagogům porozumět lépe dětem nebo žákům a plánovat výuku přiměřeně (a tedy efektivněji). Podívejme se v rychlosti na vývojová stádia člověka, abychom lépe porozuměli vývojovým etapám psa, kterým se budeme věnovat následně a které by měl každý kynolog znát.

Uplynulý týden byly zveřejněny zprávy o znovuobjevení dvou druhů, které se dlouho považovaly za vyhynulé: suchozemská želva Chelonoidis phantasticus a obří včela Megachile pluto. Informoval o tom The Guardian a BBC.

Současná kalamita v lesích staví vlastníky lesů do těžké situace. Musí se jednak vyrovnat s velkými hospodářskými ztrátami, a zároveň dělat složitá rozhodnutí, na jaké dřeviny se do budoucna zaměřit, aby v měnících se klimatických podmínkách měl les šanci obstát. Odborníci z praxe i vědci se na semináři Přírodní rozmanitost a ochrana přírody v praxi na toto téma shodli, že vzhledem ke globálním změnám klimatu, které ovlivní podnebí a počasí i v České republice, nelze do budoucna počítat se smrkem jako s hlavní hospodářskou dřevinou. Budoucnost českých lesů vidí odborníci spíše v jejich pestrosti.

Ještě před několika staletími měly exotické druhy dřevin punc něčeho originálního a jedinečného. Bývaly ozdobou zámeckých parků a podobnou roli později hrály také u parků městských a v městské zeleni obecně.

Světový den mokřadů, který připadá na tuto sobotu, má připomenout, proč je potřeba chránit slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, slepá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště. Tématem letošního Světového dne mokřadů je klimatická změna. Tu doprovázejí výkyvy počasí, jako jsou dlouhotrvající sucha či povodně.

Současný systém druhové ochrany je v České republice nastaven od r. 1992 a za tu dobu se až na menší úpravy v souvislosti se vstupem do Evropské unie prakticky nezměnil. Čtvrtstoletí je dostatečně dlouhá doba k vyhodnocení jeho efektivnosti. I když uvážíme pokračující negativní vlivy, jako je opouštění krajiny, pokračující intenzifikace zemědělství, fragmentace krajiny, dopady změn klimatu ad., je zjevné, že účinnost legislativních, ekonomických a informačních nástrojů či jejich uplatňování jsou nedostatečné. Nedokážeme účinně čelit úbytku druhové diverzity.

Čechy jsou ve světě mimo jiné proslaveny pro svou rybníkářskou minulost. Ryby z Čech a především pak z Třeboňska byly nakupovány a chváleny v celé Evropě. Proč se tomuto odvětví dařilo lépe u nás než jinde a proč se právě Třeboňsko stalo svým způsobem rybníkářskou velmocí?