Nohy slůňat, která se v Zoo Praha narodila v roce 2016, už nesou nějakou váhu. Starší Max aktuálně váží 938 kg a mladší Rudi 676 kg. Oba si ale stále rádi hrají a jsou velice aktivní. A jejich kopyta – tenčí než u dospělých slonů – jsou tudíž náchylná k prasklinám. I oni proto musejí pravidelně absolvovat pedikúru. Informuje o tom Zoo Praha.

Extrémní sucho, které zasáhlo v letošním roce Českou republiku, oživilo diskusi o výstavbě nových přehrad a budování rybníků. Jenže právě průběh letošních veder zároveň ukázal, že tento způsob zadržování vody v krajině nefunguje. Informuje o tom Dalibor Dostál z organizace Česká krajina.

Extrémní sucho a horko ve střední Evropě během letošních letních měsíců je jeden z výkyvů počasí, který odborníci nejčastěji přičítají globální klimatické změně. Oteplování planety je skutečností, což ovlivňuje růstové podmínky nejen v evropské krajině. Jednotlivé mezinárodní i národní organizace na to reagují různými doporučujícími adaptačními a mitigačními opatřeními. Jedno z takových jsou agrolesnické systémy (ALS), jež jsou známé z tradičního tropického a subtropického zemědělství.

Mohutné, staleté stromy plné dutin a odumírajícího dřeva jsou miniaturní zoologické zahrady. Jeden větrem ošlehaný velikán může dokonce hostit více zvířat, než celá zoo. Jen nejsou příliš velká. Najdeme tu naše největší brouky roháče, úchvatně se lesknoucí zlatohlávky a krasce, nejrůznější motýly a můry, hnízda samotářských včel, ale i hnízda a nocoviště nejrůznějších ptáků, netopýrů, doupata kun a lasiček i pelíšky ježků, lišek či jezevců. Jenže takové stromy z krajiny rychle mizí a s nimi i jejich vzácní zvířecí obyvatelé. A tak se ochránci přírody i entomologové rozhodli urychlit čas a pro podporu divokých zvířat vytvářejí takzvané zoostromy.

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž od letošního roku k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Nejméně 572 stoletých Stromů svobody se podařilo najít díky kampani Stromy svobody 1918–2018, kterou zaštiťuje Nadace Partnerství. Stromy – především lípy – sázené na podzim roku 1918 a během celého roku 1919 byly zhmotněním všeobecné euforie ze vzniku samostatného státu a konce Velké války. Rostou na více než 340 místech po celé České republice a částečně také na Slovensku. Těch, které byly vysázeny ještě v roce 1918, zůstalo do letošních dnů 264. V prvním roce nezávislého Československa jich pak přibylo dalších 308.

První záznam o hnízdění v jižních Čechách pochází z 90. let minulého století z Třeboňska, podruhé zahnízdily v roce 2015 na Českobudějovicku. Vždy šlo ovšem o jeden pár. Teprve v loňském roce se hnízdiště vlh objevila na dvou místech v kraji a poprvé také vznikla kolonie těchto atraktivních ptáků, kde z pěti hnízdících párů čtyři vyvedly mláďata. A právě do této pískovny na Českobudějovicku se vlhy vrátily i v letošním roce.

Desítky let myslivci v České republice smutně sledují, jak v krajině dramaticky ubývá drobná zvěř, která byla dříve v přírodě běžná. Kromě zajíců jde především o ptáky zemědělské krajiny, jako jsou koroptve nebo křepelky. Nyní myslivci získali překvapivého spojence. Koroptve pomáhají do krajiny vracet divocí koně a další velcí kopytníci. Informuje o tom Dalibor Dostál ze spolku Česká krajina.

Vrba je jedna z nejzajímavějších dřevin České republiky. Vrb je u nás 21 původních domácích druhů a tak byla vyhlášena Dřevinou roku 2018. Vrba zajišťuje ochranu břehových svahů nebo rekultivaci lomů. Důležitá je také jako zdroj proteinové včelí výživy při jarním vylétání z úlů. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.