PřírodaMožnosti adaptace lesnického hospodaření na změnu klimatu se podobají v Česku i Sasku29.10.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Jedním z největších rizik, kterým lesní hospodářství v současnosti čelí, je změna klimatu, jež se projevuje především prohlubováním period sucha, zvyšováním teploty, ale i nárůstem četnosti dalších extrémních meteorologických situací. To se odráží ve vyšší aktivitě kalamitních škůdců v suchem oslabených lesích a v šíření nových invazivních druhů. Vysoké stavy především spárkaté zvěře prakticky znemožňují přirozenou obnovu lesů a jejich regeneraci po disturbancích, komplikují rovněž umělou obnovu směrovanou k dosažení vyšší druhové pestrosti lesních dřevin.
Lesy ČR letos na podzim vypustily do Beskyd 82 odchovaných tetřevů | Obrazem28.10.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
TreeTag poprvé v České republice: od kvantifikace ekosystémových služeb k jejich srozumitelné komunikaci27.10.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V září 2026 se Česká republika poprvé zapojila do evropské kampaně TreeTag, jejímž cílem je představit veřejnosti ekosystémové služby konkrétních městských stromů prostřednictvím informačních štítků umístěných přímo v terénu. Českou část kampaně koordinovala Arboristická akademie. Do prvního ročníku se zapojilo 14 měst a obcí se 98 stromy. V celoevropském měřítku bylo v roce 2026 v databázi evidováno 1 321 označených stromů.Vzácná keptuška stepní se objevila na Hradeckém rybníku u Tovačova25.10.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Letokruhy mění pohled na šumavské lesy. Přírodní narušení zasahovala častěji porosty v nižších polohách23.10.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Více než 7 600 letokruhových sérií pomohlo vědcům zrekonstruovat 400 let vývoje lesů na Šumavě a v Bavorském lese. Rozsáhlý výzkum ukázal, že působení vichřic a kůrovce v průběhu staletí postupně sílilo. Překvapivě se přitom častěji projevovalo v níže položených smíšených lesích než v horských smrčinách. Závěry studie zveřejnil prestižní mezinárodní odborný časopis Journal of Ecology.
Většina lidí invazní druhy nezná. Jejich regulaci proto podporuje jen málo, vyplynulo z globálního průzkumu22.10.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Uvést alespoň jeden druh, který je v jejich zemi invazní, dokáže méně než polovina lidí. Také podpora opatření zaměřených na regulaci těchto druhů je nízká. Ukázala to globální studie zahrnující více než 20 tisíc respondentů z 54 zemí světa. Výsledky zároveň ukazují, že lidé s větším povědomím o biologických invazích častěji podporují i jejich regulaci.
Chtěl léčit lidi, dnes léčí krajinu. Osobností krajiny Jihomoravského kraje se stal Vilém Jurek21.10.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Někdy musí zvolit i zásah, který na první pohled působí drasticky, aby pacientovi skutečně pomohl. Krajinný ekolog Vilém Jurek, čerstvý držitel titulu Osobnost krajiny Jihomoravského kraje 2026, se péči o přírodu věnuje více než sedmnáct let. Jeho rukama prošla více než stovka cenných lokalit. Výrazně je spojen například s brněnským Kamenným vrchem, kde se nachází největší známá populace koniklece velkokvětého na světě.
Sucho v lesích má jiný vývoj než na polích20.10.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Na konci září (23.–25. 9.) se na Rejvízu v Jeseníkách konala již třetí konference „Lesnická hydrologie – věda a praxe“, kterou organizoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., (VÚLHM). Akce se zúčastnilo celkem 52 účastníků z 18 institucí, převážně z České republiky, ale i ze Slovenska.
Návrat tygrů, karet, tuňáků a slonů ukazuje, že ochrana přírody funguje. Trend zmenšujících se populací obratlovců ale podle zprávy WWF trvá19.10.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Světový fond na ochran přírody (WWF) publikoval nové vydání zprávy Living Planet Report pro rok 2026. Kromě upozornění na pokračující úbytek přírody a pokles stavu populací obratlovců přináší poprvé i dobré zprávy a důvod k naději. Na příkladu mořských želv karet obrovských, tuňáků, tygrů a slonů uvádí, že dobře zacílená ochrana a obnova přírody funguje. Právě dnes začíná v Arménii setkání COP17 Úmluvy o biologické rozmanitosti.
|
reklama |