Na řece Labi se nacházejí dvě lokality soustavy Natura 2000, ve kterých je bobr evropský (Castor fiber) předmětem ochrany a ve kterých lze očekávat negativní vliv plavebního stupně Děčín v případě jeho výstavby. Konkrétně se jedná o EVL Labské údolí a EVL Porta Bohemica. V návaznosti na tzv. naturové hodnocení Koncepce vodních cest, jejíž součástí je i zmíněný plavební stupeň Děčín, byla mimo jiné posuzována kompenzovatelnost negativního vlivu plánovaného vodního díla na přítomné bobří osídlení.

Malé Karpaty – rozeklaná, divoká krajina, které dobře sedne označení romantická, má svůj, na první pohled neviditelný protějšek – pod povrchem, v hloubi skal i pod úrovní náhorních plošin. Neméně členitý a tajemný, jako je celé pohoří. Z několika krasových oblastí v Malých Karpatech je asi nejzajímavější Plavecký kras s největším počtem jeskyní.

Lesníci nebo vlastníci lesa, kterým se podaří obstarat a vysadit vhodné sazenice, ještě nemusí mít vyhráno. Klíčovou roli při zalesňování hraje kvalita sazenic. Mohou trpět stresem ze sucha, nebo s nimi mohlo být nesprávně manipulováno - a celá práce při výsadbě stromečků může vzít za své. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti nabízí pomoc: test sazenic v tlakové komoře.

Díky velkým kopytníkům se milovické pastviny dočkaly dalšího návratu. Po letech se tam objevily barevné koberce jarních bylin. Skoro tři desítky let od odchodu armády přitom bylo jaro na milovických pláních docela jednotvárné, zelené jarní trávníky zpestřovaly jen kvetoucí stromy.

Včera začalo napouštění vody do cenných dubových lesů v národní přírodní památce Hodonínská dúbrava. Je to možné díky tomu, že skrz dúbravu vede potrubí, kterým se kdysi transportoval popílek z nedaleké elektrárny. Místo popílku dnes potrubí vede vodu z řeky Moravy. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

S přicházejícím jarem skončil zimní spánek syslů. Monitoring tohoto kriticky ohroženého savce může právě začít. Do terénu vyrazí odborníci na jižní Moravě i na západním Slovensku. Mapování syslů je ale velmi náročné, a tak odborníci uvítají pomoc veřejnosti.

Medvědice, která byla 8. dubna odchycena v oblasti Lysé hory a dostala telemetrický obojek, se čile přesouvá mezi beskydskými pohořími. Za dva týdny intenzivního monitoringu urazila minimálně 132 kilometrů, tedy průměrně 9,5 kilometru za den. Většinou se pohybuje v lese, odkud přichází více než 92 % veškerých záznamů o jejím pohybu. Odborníci zároveň na základě analýz DNA potvrdili, že jde o stejného jedince, který se na podzim loňského roku pohyboval na Vsetínsku.

V Krkonoších byste přirozené lesy poznali snadno – v nižších polohách, kde je delší vegetační doba v roce, rostou různé druhy stromů, různě staré stromy a je v nich dost „mrtvého“ dřeva. To vyhovuje smíšeným lesům s jedlí, bukem, javorem, břízou atd. O něco výš, cca od 1 000 m nad mořem, to buky už nezvládají, ale líbí se tam smrkům. Smrky mohou dokonce vytvářet monokulturu, kde jiné druhy dřevin najdete jen těžko. Ještě výš, od 1 200 m nad mořem, jsou klimatické podmínky tak kruté, že tam smrk spíš živoří, než žije, ale dobře to snáší kleč. Na samotných hřebenech, kde je vegetační doba dlouhá něco málo přes dva měsíce v roce, je už jen tundra. Slovo tundra prochází od sámského tūndâr, což označuje místo, kde je tak hnusně, že ani les neroste.

Vůbec první dvojčata zubrů v historii České republiky se v loňském roce narodila v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, nedaleko Benátek nad Jizerou. O vzácném přírůstku informovali vědci a ochranáři v rámci zveřejnění výsledků sčítání českých zubrů za rok 2018.