Ve dnech 28.–30. listopadu 2025 v Sokolově uspořádala NaturaServis s.r.o. (Roman Rozínek) ve spolupráci s „Žabí hlídkou“ (Ludmila Korešová) třídenní konferenci Praktická ochrana obojživelníků, která přilákala šedesát účastníků z řad biologů, organizátorů jarních transferů, úředníků, zaměstnanců stavebních firem i studentů z celé České republiky i ze Slovenska. Setkání nabídlo prostor pro sdílení zkušeností, diskusi o aktuálních výzvách v ochraně přírody nebo představení nových metod monitoringu i praktických zásahů v terénu.

Od 1. prosince 2025 začínají v celé České republice platit nová pravidla pro používání zábavní pyrotechniky. Jejich cílem je chránit zdraví lidí, přírodu i zvířata – včetně těch, která se ocitla v péči záchranných stanic sdružených v Národní síti záchranných stanic (NSZS). Novela zavádí mimo jiné ochranná pásma o poloměru 250 metrů kolem tzv. citlivých objektů, mezi něž patří nemocnice, domovy pro seniory, útulky, zoologické zahrady i záchranné stanice pro hendikepovaná zvířata. V těchto pásmech bude nově zakázána většina hlučné pyrotechniky.

Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Aby také ne, když je na Šumavě někde omezen vstup veřejnosti a důvodem, je většinou dlouhodobá přítomnost tetřeva. I když, tato omezení se týkají jen malé části celé Šumavy – je to něco přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Ale i to stačí, aby se v očích některých návštěvníků stal nepřítelem.

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Potvrdil to výzkum jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky, prováděný v milovické rezervaci velkých kopytníků i v dalších českých lokalitách, kde tito velcí býložravci žijí.

Vědecký tým z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) pod vedením Milana Řezáče objevil a popsal zcela nový druh pavouka, který se rozmnožuje výhradně partenogenezí – tedy bez účasti samců. Tento jedinečný objev, publikovaný v prestižním Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research, je prvním případem takto zdokumentované parthenogeneze u pavouků v Evropě.

Vzácný druh šelmy se po letech opět objevuje a rozmnožuje v Lužických horách. Genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, provedené v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, jednoznačně prokázaly přítomnost kočky divoké. Monitoring z fotopastí Hnutí DUHA Šelmy, podpořený dobrovolníky, navíc umožnil získat první spolehlivé důkazy o reprodukci tohoto kriticky ohroženého druhu. Objev poskytuje nové poznatky o stavu populace a významu ochrany přírodních ekosystémů.

Orlinské údolí je unikátní tím, že díky špatné přístupnosti se zde zachovaly více než stoleté stromy, především duby, které zde vyrostly v původně světlém řídkém porostu. Údolí navazuje na vlašimský zámecký park, který je součástí evropsky významné lokality Vlašimská Blanice a ve kterém žije vzácný brouk páchník hnědý. Právě tento brouk, obývající výhradně staré stromy, je průvodcem novou naučnou stezkou.

Záchranné stanice Národní sítě přijaly v tomto roce už 2262 zvířat zraněných na silnici. Nešlo jen o „obyčejné“ zajíce či srnky. Celkem 12 silničních obětí patřilo mezi naše nejvzácnější, kriticky ohrožené druhy. Přežily jen tři. Na silnici byla zraněna i chaluha malá, která je v Česku tak vzácná, že ani není v seznamu chráněných druhů. Zejména v zimním období se zvířata často pohybují kolem silnic. Stojí za to dát nohu z plynu!

Ambiciózní plán ornitologů postupně přeměnit zanedbané území výsypky nedaleko Mostu v plnohodnotný ptačí park je zase o něco blíž ke splnění. Během jednoho roku, kdy Česká společnost ornitologická (ČSO) o území pečuje, se podařilo úspěšně rozběhnout obnovu přírody. Zásadně v tom pomohl projekt podpořený v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, jehož součástí byl výkup pozemků, jejich první úpravy i otevření návštěvnické stezky.