V posledních letech se vlivem projevů klimatické změny zhoršuje zdravotní stav našich lesů. V důsledku rozsáhlých kalamit dochází k výraznému úbytku smrku a v menší míře i borovice. Těžiště obnovy lesů bude i do budoucna spočívat v hledání vhodných druhů našich domácích dřevin. Přesto se nabízí legitimní otázka, jestli je možné využít některé perspektivní a ekonomicky zajímavé geograficky nepůvodní druhy dřevin (GND) jako částečné, ale nikoli převažující, náhrady.

Pro žádoucí přeměnu druhové skladby lesů ČR s cílem zvýšit jejich ekologickou stabilitu a druhovou diverzitu v reakci na negativní změny klimatu je vhodné zaměřit se na rozšíření málo zastoupených domácích dřevin. Jednou z nich je i velmi ceněný javor klen. Vzhledem k jeho nízkému zastoupení v lesích pouze jako vtroušené dřeviny nelze spoléhat na přirozenou obnovu. Proto bude nutné více využívat umělou výsadbu, při které je důležité sledovat úroveň genetické variability zdrojů reprodukčního materiálu s cílem založit dostatečně odolné porosty.

V roce 2025 jsme s přítelkyní procestovali několik výjimečně druhově bohatých lokalit v Karpatském pohoří a okolí, abychom zjistili jejich aktuální stav. Projeli jsme Ukrajinu, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko a vraceli jsme se vždy domů, do Bílých Karpat. Změny jsme vyhodnocovali vesměs subjektivně a byly většinou neuspokojivé. Důvody změn byly různé.

Pár mravenců v kufru může znít jako banalita pro celníky, nanejvýš komplikace pro spolucestující. Jenže v Nairobi nešlo o náhodného „černého pasažéra“, ale o tisíce jedinců, královen, určených pro další prodej. Případ z Keni odhaluje rostoucí problém nelegálního obchodu s hmyzem, který je součástí globálních sítí pašování volně žijících živočichů.

Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) ve spolupráci s kolegy z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research zjistili, že řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Nová studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.

Periody intenzivního sucha a vysokých teplot v posledních letech zvyšují náchylnost lesních porostů k napadení patogeny i hmyzími škůdci, zejména podkorním hmyzem. Gradace lýkožrouta smrkového zaznamenaly v posledních dvou dekádách v Evropě výrazný nárůst a staly se jedním z hlavních faktorů ovlivňujících strukturu těžeb.

Zatímco svět hledá cesty, jak snížit emise oxidu uhličitého, vědci z českého Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) ukazují, že řešení máme částečně přímo pod nohama. Dlouhodobě chráněné louky ukládají významně více uhlíku do půdy než intenzivně obhospodařované travní porosty. Nová studie přináší důležité poznatky pro ochranu klimatu i biodiverzity.

Rekordní brigáda dobrovolníků, první čáp v nově obnovované Čapí oáze u Dvora Králové nad Labem, péče o zraněná zvířata i práce na návratu ohrožených motýlů. Tak vypadají poslední měsíce Skupiny JARO, která obnovuje mokřady, louky i další cenná místa v krajině napříč regiony.

Nový sociologický výzkum realizovaný ve spolupráci Výzkumného týmu Doprava a mobilita IEEP působícím na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a výzkumné agentury STEM/MARK, a. s., přináší ucelený pohled na to, jak česká veřejnost vnímá plánované vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Výsledky ukazují, že ačkoliv je informovanost o tomto záměru zatím velmi nízká, postoj veřejnosti je převážně pozitivní nebo neutrální a vyhlášení CHKO může zvýšit atraktivitu regionu pro návštěvníky. Zároveň je zapojení území do systému ochrany přírody příležitostí pro posílení udržitelného turismu a rozvoje území.