Hranický kras je nevelké území (přibližně 5,5 x 4 km) velkého významu. Tvoří ho devonské a spodno-karbonské vápence macošského a líšeňského sou-vrství uložené jižně a východně od města Hranice. Nejznámějšími krasovými jevy zde jsou na levém břehu Bečvy Zbrašovské aragonitové jeskyně a na pravém břehu v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic Hranická propast, která je vskutku velkou „dírou do světa“. Celkem je v Hranickém krasu zatím evidováno 29 jeskyní.

Populace vydry říční (Lutra lutra) v České republice je dle schváleného Programu péče pro tento druh (Poledník et al. 2009) monitorována hned několika různými metodami, z nichž každá poskytuje odlišná data využitelná k různým účelům. V tomto článku se zaměříme na výsledky celostátního mapování a odhadů početnosti pomocí zimního stopování a tato data se na závěr pokusíme prezentovat i v kontextu často zmiňované problematiky predace vydry na pstruhových vodách.

4. květen byl vyhlášen jako Mezinárodní den nártounů. Nártouní mláďátko narozené loni v ochranářském centru na Boholu, které vzniklo v rámci Projektu Tarsius, slaví první narozeniny. Je to obrovský úspěch.

Někteří z nás nazývají současné výkyvy počasí klimatickou změnou, jiní zase jen dočasným obdobím, které se periodicky opakuje a není nutné se jím nechat příliš znepokojovat. Ať si o tom myslíme cokoliv, tak je však více než zřejmé, že v přírodním prostředí dochází ke změnám natolik rozsáhlým, že to v minulosti lesníci, zemědělci ani ochránci přírody ještě nezažili. Snad nejvýrazněji se pak dopady těchto změn projevují ve vodním hospodářství a ve stavu našich lesů.

Od 90. let minulého století se stále častěji setkáváme s pojmem „chřadnutí smrku“, a to nejen na severní Moravě, ale i v sousedním Polsku a Slovensku. Příčiny jsou dnes již zřejmé a koncovým hráčem je kůrovec. Jeho gradaci v oblasti Nízkého Jeseníku podpořila i mimořádně suchá vegetační sezona roku 2015. Každoročně zde tak vzniká několik set hektarů holin, jen např. v roce 2016 se objem kůrovcového dříví přiblížil 2 milionům m3 a údaje za rok 2017 budou velmi podobné.

V poslední době se objevily v tisku a na internetu články, odvolávající se na americké studie koček domácích a jejich vlivu na okolní faunu. Řekněme si rovnou, že kočky z toho nevyšly právě nejlépe a soudě podle titulků v našem tisku, jmenované studie padly na úrodnou půdu i u nás. Kočky jsou pokládány za mnohem škodlivější faktor než chemizace zemědělství, dráty vysokého napětí, skleněné tabule oken a vliv silniční dopravy dohromady. Podívejme se však na “kočičí problém“ nezaujatě a zvažme, zda je třeba v podmínkách střední Evropy vyvolávat hysterii podobnými studiemi, navíc implantovanými z poněkud jiného prostředí. Pokud je nám známo, v naší republice se zatím nikdo vlivem domácích koček na místní faunu vážněji nezabýval, takže veškeré údaje uváděné v našem tisku jsou pouze subjektivní odhady (což je pochopitelně náš článek také, i když se snažíme zvážit všechna pro a proti).

Když začátkem letošního února upozornili horolezci na zřícenou Dětskou věž na Kokořínsku, nikdo z místních si nedokázal vybavit, kdy se vlastně věž sesula k zemi. Včera, nebo před rokem? Pod věží přitom prochází turistická značka a je tu poměrně čilý ruch. Jak je to možné? Pískovcová suť zhroucené Dětské věže se totiž nenápadně rozptýlila na zbytcích mnohem mohutnější věže – Jestřebické perly, k jejímuž pádu došlo v lednu před čtyřmi lety. Bloky z Jestřebické perly tehdy zcela přehradily cestu Šemanovickým dolem a musela nastoupit těžká technika, aby cestu prohrnula. Pád další věže o hmotnosti kolem padesáti tun na trosky té předchozí pak zůstal téměř bez povšimnutí. Nabízí se otázka, jestli v poslední době není těch zřícených skal nějak víc, než jich bylo v minulosti.

Češi dvanáct let chrání 45 000 hektarů unikátního tropického pralesa, kde žijí vzácné opice kahauové nosatí nazývané též “pivaři z Bornea“. Nyní hrozí, že bude projekt na ochranu těchto unikátních obyvatel ostrova Borneo zastaven kvůli nedostatku finančních prostředků. “Pivařům“ na Borneu hrozí vyhynutí kvůli rozpínání plantáží palmy olejné a infrastruktury na úkor pralesa. Informovala o tom Koalice proti palmovému oleji.

Elektrovody vysokého napětí jsou v souvislosti s ochranou přírody skloňovány zejména jako příčina vážných zranění (popálenin) ptáků. Přesto i tato mince má dvě strany a i v drátech táhnoucích se od obzoru k obzoru lze najít nějaké pozitivum – v současné krajině, na jednu stranu stále více zarůstající a na stranu druhou masivně zastavované, jsou totiž ochranná pásma elektrovodů vzhledem k pravidelnému vyřezávání veškerých dřevin důležitým koridorem bezlesých společenstev. Respektive, mohly by být…