Bahňáci. Rozmanitá skupina ptáků, kteří jsou zpravidla vázaní na vodu, mokřady a podmáčené louky a kteří vlivem intenzivního způsobu hospodaření z české krajiny ubývají. Česká společnost ornitologická (ČSO) se během tří let zaměří na podporu hnízdních i potravních biotopů pro vzácné ptáky jakými jsou čejka chocholatá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, kulík říční, břehouš černoocasý či pisila čáponohá.

Památný strom spojený s legendou o narození svatého Václava dostává novou budoucnost. Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) se podílí na záchraně jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších dubů v České republice prostřednictvím roubování a pěstování nových sazenic. Ty mají v dalších letech zamířit na místa spojená s přemyslovskou tradicí, do soukromých zahrad i veřejných prostor.

Méně časté sečení městských trávníků v Českých Budějovicích se už stalo tradicí. Po celou sezónu na nich kvetou byliny a nabízejí potravu opylovačům, včetně řady ohrožených druhů.

Mezi invazní organismy neřadíme jen zástupce rostlin a živočichů, ale i další, méně nápadné a méně známé skupiny organismů, například houby*. Vesměs se jedná o vláknité, často mikroskopické organismy se saprotrofním, mykorhizním, nebo – a to nejčastěji – parazitickým způsobem výživy. Jejich skrytý způsob života doprovázený masivní tvorbou spor a častá schopnost parazitace na původních hostitelích z nich dělají nenápadné, ale o to nebezpečnější kandidáty invazí.

Návštěvníci Rýchor nebo Dvoraček si mohou podél turistických cest všimnout ochranných klícek a menších oplocenek. Nejde o náhodné prvky v krajině, ale o cílená opatření na ochranu sasanky narcisokvěté (Anemone narcissiflora), jedné z nejvzácnějších a nejohroženějších rostlin krkonošské květeny.

Je to zatím otázka bez odpovědi, učiněná záhada. A vědci si marně lámou hlavu nad tím, jak by svá pozorování z terénu nějak vysvětlili. Protože ten malý ptačí zádrhel, který nyní řeší, by mohl mít dost zásadní dopad na všechny behaviorální a etologické studie. Že je to trochu moc informací najednou?

Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi.

Asi nikoho by nenapadlo spojovat drobnou okrasnou rybku s řízením dopravního prostředku. Přesto právě to se podařilo izraelským vědcům, kteří v pozoruhodném experimentu naučili zlaté rybky ovládat vozidlo pohybující se po souši. Výsledky překvapily nejen veřejnost, ale i samotné výzkumníky.

Se zármutkem oznamujeme, že nás opustil profesor RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., mezinárodně uznávaný ekolog a dlouholetý profesor Ústav pro životní prostředí PřF UK naší fakulty. Profesor Kindlmann patřil k výrazným osobnostem české vědy a dokázal jedinečným způsobem propojit exaktní matematické modelování s praktickou ochranou přírody.