Válka je zcela nepřirozeným a život ničícím jevem, v němž je destrukce přírody neboli ekocida (z řeckého οικος - dům a lat. Caedo - zabíjet) nanejvýš patrné.

V minulém týdnu se v Jihlavě na mezinárodní konferenci „FORESTS´ FUTURE 2022 – Consequences of Bark Beetle Calamity in Central Europe“ sešli vědci a lesničtí odborníci z osmi zemí Evropy a diskutovali o průběhu kůrovcové kalamity, obnově lesa na vzniklých velkoplošných holinách i o budoucnosti lesů ve střední Evropě. Garantem setkání byl Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., záštitu nad konferencí poskytl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

V oblastech Středního východu a pásmu severní Afriky žije okolo 6 % globální lidské populace. Zdrojů sladké vody se tu ale – v porovnání se zbytkem světa – nachází jen 1 %. Což rámuje obraz nedostatku. Nedostupnost vody v podobě řek, sněhových srážek nebo dešťů ale nemusí nutně znamenat žízeň. Protože voda je lidem přístupná i nekonvenčními cestami. Stejně jako v dalších vyprahlých regionech světa.

Se začátkem letních prázdnin začne i zvýšený nápor na krásy Krkonošského národního parku. Není od věci si připomenout, jaká pravidla platí v tomto cenném a křehké území.

Řada měst, vesnic a osad na Islandu nyní přistoupila k plošné inventarizaci domácích mazlíčků, koček. Lokálně jsou tu přijímány poměrně radikální vyhlášky, jež omezují jejich volný pohyb. Ukládají jim zákaz vycházení v nočních hodinách. Jak k tomu došlo? Kočičí sága se tu píše už dlouho.

Skotští výzkumníci se pokusili stanovit, jak se na území 16 evropských států v posledních 30 letech proměnila koncentrace olova ve svalovině drobné zvěře – tedy pernaté zvěře, králíků a zajíců - jež byli odloveni myslivci a lovci. A pokusili se odhadnout míru zdravotních rizik konzumace takového masa.

Hroch obojživelný je krásné (a nebezpečné!) zvíře, stravuje se zdravě, rádo se sluní. A jde o třetího nejtěžšího suchozemce na světě. Ale ve vodě je jako doma. Málo se už však ví, že hroch ve vodě vlastně neplave. Jde spíš o jakýsi podvodní cval. Ale zatraceně rychlý.

Jakými dřevinami zalesňovat holiny po kůrovcové kalamitě? Tato otázka trápí mnohé vlastníky lesů i lesníky. Zvláště když přes 60 % vzniklých holin je větších než pět hektarů. Ale máme i souvislé holiny o rozloze stovek hektarů. Je proto tříhektarová holina vlastně malá? Naše měřítko vnímání velikosti holin se mění. Takové holiny jsme si v minulosti ani nedovedli představit. Navíc se velmi pravděpodobně menší holiny budou spojovat do větších jednolitých celků, jak bude pokračovat rozpad zbytků stojících porostů, a dílo zkázy postupně dokoná vítr a sníh.

Paralela mezi moderním traktorem a například čtyřnohým diplodokem není ve vzhledu, ale v podobné hmotnosti. Autoři aktuální švýcarsko-švédské studie z toho u současné zemědělské techniky odvozují možnost vzniku podobného efektu, jací kdysi měli obří prehistoričtí býložravci na půdu, po níž prošli.