Zdokumentování vlků ve volné přírodě je snazší než kdy dřív. Vyfotografovat je může prakticky kdokoliv, kdo si pořídí fotopast a podaří se mu ji nainstalovat na místo jejich pravidelného výskytu. Záznamy někdy vznikají také při náhodných pozorováních a ojedinělých blízkých setkáních. Na internetu koluje velké množství materiálů, jež zachycují tyto šelmy. Ne vždy je však jasný jejich původ nebo i to, zda se na snímcích skutečně jedná o vlky. Záběry potom bez kontextu pomáhají prezentovat např. mylné informace o vlčím chování nebo i poplašné zprávy. Často se to stejné video či fotografie šíří mezi veřejností, vždy s udáním jiného autora, místa vzniku nebo i data pořízení. V některých případech může jít o spontánní reakci, u jiných bohužel vše nasvědčuje tomu, že se nejedná o náhodu.

S předjařím jsme s naší ČSOP Morava vyrazili do terénu, tentokrát do Popic. Cílem bylo dělat vyřezávky náletových dřevin v přírodní památce Hochberk. S šířením pozvánky pro dobrovolníky ale přišly i námitky. Proč vlastně kácíme a sekáme? Kritika zásahů do volné přírody, likvidace křovin, které poskytují zvířatům úkryt a plody pro potravu, narušování „přírodních procesů“ a „volné přírody“. Je pochopitelné, že skupinka ochranářů s motorovými pilamii a pákovými nůžkami může působit zvláštně. Jenže oni zachraňují step. Ta je na rozdíl od všudypřítomných a rychle se šířících křovin čím dál vzácnější a ohroženější.

Příroda je na dosah všude, není nutné za ní jezdit do turisticky atraktivních míst, vzkazuje Agentura ochrany přírody ČR. Poukazuje, že i v okolí našich domovů lze pozorovat mnoho zajímavých zvířat a rostlin. Právě o nich toho ale někdy víme překvapivě málo. Proto přišla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR před časem s výzvou pro veřejnost k mapování veverek: „Na veverku s mobilem“.

Praha jako samostatný kraj má nejnižší lesnatost ze všech krajů ČR, výměra lesů je v současnosti 5 223 ha, tj. něco přes 10 % plochy města. Všechny lesy bez ohledu na vlastnické vztahy jsou zařazené do kategorie lesa zvláštního určení jako lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Z celkové plochy lesa patří Hlavnímu městu Praze 2 821 ha, cca 1 390 ha vlastní fyzické a právnické osoby a církve, zbylých cca 1 000 ha Lesy ČR.

V centrální části Šumavy se pohybuje nejméně sedmero vlků, z toho minimálně tři loňská mláďata. Tento počet byl potvrzen v terénu při sledování stopní dráhy vlků a následně z fotopastí. Bohužel aktuálně jeden vlk na území Šumavy nepřežil střet s autem.

Není žádným tajemstvím, že zdravé lesy poskytují člověku hned celou řadu ekosystémových služeb, a to nejen zásobovacích, jako je produkce dřeva nebo lesních plodů. Původní lesní pokryv byl ale rozdroben do té míry, že více než 70 % všech těchto porostů na Zemi leží do vzdálenosti menší než jeden kilometr od lesního okraje a mnohé lesy jsou menší než 10 hektarů, přičemž bývají nezřídka obklopeny krajinou přeměněnou lidskou společností na ornou půdu, pastviny nebo lidská sídla.

Lesy ČR ve snaze snížit počet přemnožených hrabošů a ochránit sazenice lesních dřevin vyhlašují nový program Vracíme sovy lesu. Rozmístí do lesů budky pro sovy. Ty mají dravým ptákům usnadnit zahnízdění v oblastech, kde kvůli kůrovcové kalamitě zmizela většina stromů a s nimi i přirozené úkryty pro sovy.

Na česko-bavorsko-rakouském pomezí o rozloze 13 000 km2 žije 107 samostatných rysů. Přibližně třetinu z nich tvoří novopečené matky doprovázené koťaty. Mezinárodní studie projektu 3Lynx dává nahlédnout do toho, jak se daří rysům na Šumavě.

Když v roce 2000 brněnští ochránci přírody organizovali první ročník ankety o nejsympatičtější strom, asi málokdo z nich si dokázal představit, že o dvě dekády později budou jejich myšlenku šířit statisíce lidí po celé Evropě. Nápad oslavy stromů s nejzajímavějšími příběhy opustil hranice České republiky právě před deseti lety. Informuje o tom David Kopecký z Nadace Partnerství.