Jihočeská krajina a Horní Rakousko ukrývají jedny z nejcennějších přírodních klenotů střední Evropy – mozaiku luk, lesů a mokřadů, kde po staletí nacházely domov stovky druhů rostlin. Jenže toto bohatství tiše mizí. V posledních desetiletích zde druhová rozmanitost rostlin alarmujícím tempem klesá a s ní se vytrácí i tvář krajiny, kterou znaly generace před námi. Právě proto vznikl přeshraniční projekt „Rostliny podél hranice" s ambicí tento znepokojivý trend zastavit.

Řízené vypalování Správy NP Podyjí, které proběhlo u Hnanic a Havraníků počátkem března, vyvolalo na sociálních sítích značně rozporuplné reakce. Je až s podivem, jaké nepochopení ze strany veřejnosti naše práce občas přináší. Na druhou stranu je přirozené, že lidem při spatření ohně v přísně chráněné přírodě vyvstanou na mysli velké otazníky. S řízeným vypalováním se totiž běžně nesetkáte. Asi největší obavu má běžný laik o život drobných tvorů. Spousta kritiky a obav vzniká z pouhé neznalosti. Zatímco laici pláčou, entomologové i botanici jsou nadšeni. Kdo se chce nad problematikou ohně více zamyslet, ať si přečte následující řádky, kde jsme vybrali a pokusili se osvětlit několik nejvýraznějších mýtů a otázek ohledně řízeného vypalování.

Nová rezervace divokých koní, sedmnáctá rezervace velkých kopytníků v České republice a druhá v Libereckém kraji, vznikla v Českém ráji. Zvířata pro ni poskytla rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích. Tak jako v jiných částech České republiky, i v nové rezervaci budou divocí koně odstraňovat expanzivní druhy trav a dalších rostlin, aby tak uvolnili prostor pro vzácnější druhy vegetace. Rezervaci v Českém ráji založila ochranářská organizace ČSOP Bukovina.

Svědectví o pohybu rysa ostrovida na hranici chráněné krajinné oblasti Lužické hory a národního parku České Švýcarsko přinesli obyvatelé jedné z obcí. Se šelmou se setkali v pátek 13. března před desátou hodinou večer při své cestě do Doubice, která leží na pomezí obou chráněných území. Zastavili automobil, aby zvíře mohlo přejít silnici a ve vzniklé situaci se jim je ve světle reflektorů podařilo zachytit fotoaparátem mobilního telefonu.

Každé jaro se tisíce žab a čolků vydávají na riskantní cestu ze svých zimovišť k vodě. Do cesty se jim ale staví nebezpečné silnice. U příležitosti Světového dne žab (20. března) spustil Český svaz ochránců přírody kampaň na platformě Darujme.cz. Cílem je vybrat prostředky na stavbu ochranných bariér, které obojživelníkům zajistí bezpečnou cestu k rozmnožištím.

Je tomu přesně 35 let, co byl vyhlášen největší národní park v České republice – Národní park Šumava. Za tu dobu se z něj stalo jedno z nejnavštěvovanějších chráněných území v zemi a společně s Národním parkem Bavorský les také největší ryze přírodní území.

Rostlinná společenstva v Evropě procházejí dlouhodobými proměnami. Druhy, které dávají přednost chladnějším podmínkám, postupně ustupují, zatímco teplomilnější druhy se více rozšiřují. Mezinárodní tým vědců s účastí odborníků z Botanického ústavu AV ČR nyní poprvé porovnal, jak tyto změny probíhají v různých typech prostředí – v lesích, na loukách a na horských vrcholech. Výsledky výzkumu publikoval v časopise Nature.

Ptáci patří mezi důležité šiřitele semen. Jejich pomoc oceňují zejména dřeviny s dužnatými plody. V tropických lesích mohou být opeřenci zodpovědní za šíření až 80 procent stromových druhů s masitými plody. V některých případech se ale stromy na to, že budou semena sezobnuta spolu s plody, spoléhat nemusí. Semena se mohou například jen zachytit na peří slétnuvších se ptáků. Tak je tomu třeba u tropických stromů rodu Pisonia - přítulnice.

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i ve světě. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, ale odstranit jej není jednoduché. Správa národního parku Podyjí a Magistrát hlavního města Prahy patří k prvním institucím, které k jeho systematickému odstraňování přistoupily, a právě na jejich lokalitách probíhal výzkum. Nové výsledky ale ukazují, že samotné vykácení akátu ještě neznamená návrat původního lesa.