Vědci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně odchytili v průběhu posledních dvou let v Beskydech a Javorníkách pět vlčích samic. Každé z nich úspěšně nasadili telemetrický obojek, díky němu sbírají detailní data o prostorové a potravní ekologii vlků a jejich interakcích s člověkem pomocí nejmodernějších metod výzkumu. Intenzivní sledování pomocí GPS telemetrie probíhá v rámci mezinárodních projektů Interreg Central Europe LECA a LIFE WILD WOLF.

Lepící pasti i přes zákazy a hrozící vysoké pokuty stále ničí životy zvířat. Záchranné stanice Národní sítě evidují oproti loňsku nárůst případů ptáků přilepených do lepících pastí pro hmyz o 300 %! Co proti používání zakázaných pastí dělají orgány ochrany zvířat?

Vzácné luční orchideje právě teď rozkvétají na mnoha místech v České republice. Například na mokřadní louce v Horním Maxově na Liberecku jich každoročně kvetou stovky. Roste tam například prstnatec májový, vstavač Fuchsův, ale i ohrožená vachta trojlistá a dalších asi 120 druhů cévnatých rostlin.

Už čtyřiadvacet tak zvaných „demonstračních objektů“ založily na bezmála osmi a půl tisících hektarech Lesy České republiky. Testují a ukazují na nich různé typy hospodaření, většinou bez vzniku pasek. Při výběru a jejich zakládání podnik nyní spolupracuje se spolkem Pro Silva Bohemica.

Bezpečně přes silnice. I tak by se daly shrnout výsledky letošních záchranných transferů obojživelníků, na jejichž ochranu se zaměřil Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v roce 2025. Díky spolupráci místních organizací a nasazení desítek dobrovolníků se v letošním roce na silnicích po celé Republice podařilo zachránit 38 512 obojživelníků. V rámci 12 projektů podpořených v rámci Národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity byly pomocí dočasných zábran zabezpečeny nejrizikovější úseky silnic v celkové délce přes šest kilometrů.

Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže nekonečná trpělivost. Jeho pochopení zásadně prohlubují dvě nové studie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Kriticky ohrožený modrásek komonicový žije v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty už jen na několika místech. Dříve byl přitom rozšířen po celé České republice, dnes jsou Bílé Karpaty společně s Pálavou jeho posledním tuzemským útočištěm. Vymizel především kvůli tomu, že se v krajině přestalo tradičně hospodařit. Regionální akční plán na jeho záchranu nyní schválila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Mapa čapích hnízd se pozvolna zaplňuje oranžovými tečkami, které označují hnízda s právě vylíhlými mláďaty. Lidé pozorovali čapí mláďata již na 164 hnízdech; většina zbývajících párů sedí na vejcích. K pozorování čapích rodin však někteří lidé používají drony. Tím ptáky ruší v kritickém období hnízdění a mohou dokonce ohrozit celé hnízdění. Česká společnost ornitologická (ČSO) upozorňuje, že se jedná o porušení zákona, a apeluje na veřejnost, aby se zejména v době hnízdění chovala v blízkosti hnízd ohleduplně a čápy nerušila.

Největší skupina dobrovolníků za poslední čtyři roky odstraňovala tento pátek v milovické rezervaci velkých kopytníků invazní lupinu mnoholistou. Na čtyři desítky pracovníků společností Kooperativa a Takeda se domluvilo na společném zapojení do obnovy místní přírody.