Ačkoli někteří lidé v Severní Americe při pondělním úplném zatmění Slunce reagovali různými překvapivými způsoby, nebyli jedinými živočichy, kteří se během vzácné události chovali neobvykle. Kojoti vyli, sovy houkaly a gorily se odebraly ke spánku. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto shání pomoc veřejnosti při zkoumání podivného chování zvířat, uvedl server Sky News.

Řecký ostrov Santorini, dnes tolik oblíbená turistická destinace, vznikl sopečnou činností. Je vlastně pozůstatkem velkého sopečného kráteru na rozhraní Egejského a Krétského moře. A přestože patří k nejlépe prozkoumaným sopkám na světě, skutečná velikost jedné z historických erupcí zůstávala až dosud neznámá.

V lipenské přehradě ubývají dříve hojní candáti. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a rybáři nyní zahájili projekt, kterým chtějí ověřit, zda populaci candátů na Lipně ohrožuje narůstající populace sumce velkého. Do přehrady instalovali šest desítek umělých hnízd, v nichž se mají candáti vylíhnout.

Španělský region Katalánsko, který už mnoho měsíců čelí silnému suchu, řeší, jak skloubit nedostatek vody s intenzivním chovem prasat. Při něm je velká spotřeba vody a současně některé její zdroje znečišťuje, napsal server Politico. Ekologické organizace kritizují velkochovy prasat, které jsou však pro mnohé farmáře výhodnější než jiné zemědělské činnosti.

Lidé kdysi patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky dávno předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem vážily do té míry, že je pohřbívaly vedle sebe, uvedl server BBC News.

Ochranáři Mezinárodní ochranářské skupiny JARO spolu s partnery na léto plánují návrat kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého do volné přírody v Krkonoších. Upravují vybraná místa tak, aby vzácnému motýlu, který čelí kolapsu v ČR i v zahraničí, vyhovovala. V zimě ochranáři v Krkonoších otevřeli plochu, která je dvakrát větší než některé lokality, na kterých jasoň přežívá na Slovensku či v Polsku, řekl předseda skupiny JARO David Číp. Projekt návratu jasoně červenookého do Krkonoš je součástí mezinárodního projektu LIFE.

Mezi hlavní příčiny úbytku druhové diverzity lesních organismů ve střední Evropě patří nedostatek lesních stanovišť, které nebyly ovlivněny hospodářskou činností člověka a vzájemná izolace zachovalých stanovišť na krajinné úrovni. Vědci z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a Botanického ústavu Akademie věd ČR se ve svém výzkumu zabývali vlivem vlastností nejzachovalejších lesních stanovišť a jejich krajinného kontextu v rámci ČR na druhovou rozmanitost a zastoupení lišejníků rostoucích na živých i mrtvých stromech, jakožto příhodné modelové skupiny organismů reprezentující lesní biodiverzitu.

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se změnami podmínek, řekl na brněnských veletrzích Techagro a Silva Regina lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, i když zpochybnil budoucnost buku.

V Brně se vyskytuje 1492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Je to víc, než vědci očekávali. Na studii více než deset let pracoval tým botaniků z Masarykovy univerzity. K druhové pestrosti flóry přispívá různorodost městského prostředí včetně lesních a travnatých biotopů na periferii.

Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě.