V České republice se vyskytují čtyři druhy orlů – orel mořský, orel skalní, orel královský a orel křiklavý. Všichni tito majestátní dravci byli v minulosti nemilosrdně pronásledováni. Díky přísné ochraně se však postupně v naší krajině opět zabydlují a hnízdí. Nově bylo ochránci přírody ze Stanice pro záchranu živočichů v Bartošovicích a ze Zoo Ostrava prokázáno hnízdění orla křiklavého v moravskoslezském regionu.

Historické mapy patří k cenným pramenům poznání vývoje krajiny v minulých staletích. Díky nim si můžeme udělat představu o velikosti sídel našich předků, přečíst pomístní názvy, zjistit stav zalesnění a zemědělské půdy. Některá kartografická díla odkazují na kulturní a přírodní zajímavosti, další na ložiska surovin, dávno zaniklé doly a další prvky v krajině. Postupem času si geografové začali všímat i krasových jevů – jeskyní, závrtů, ponorů a vyvěraček. Do map je zaznamenali dávno před tím, než se tato místa stala pro své přírodní krásy turisticky navštěvována a později pro svou jedinečnost i chráněna.

Více jak sedm měsíců spásají divocí koně z Exmooru dvě přírodovědně cenné lokality Východních Čech. Na lokalitě Na Plachtě v Hradci Králové koně pomáhají pečovat o teplá písčitá stanoviště a rákosiny, v Ptačím parku Josefovské louky nedaleko Jaroměře spásají vlhké louky. Podle ochránců přírody jsou dosavadní výsledky pro přírodu i její obyvatele fantastické. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Český svaz ochránců přírody JARO Jaroměř, Česká společnost ornitologické a Česká krajina.

Edafon, edafon – mikrofon, gramofon, telefon, suzafon, fon ... Fon, to je přece jednotka hladiny hlasitosti. Tak to bude určitě něco se zvukem. Že by nějaký hudební nástroj, nebo vylepšený Edisonův fonograf? Takovéto myšlenky proběhnou jistě alespoň části čtenářů hlavou a začne jim v ní vrtat, proč by článek o nějakém hudebním nástroji či snad předchůdci gramofonu měl být zrovna v časopise o české přírodě. Pro uklidnění musíme poznamenat, že termín edafon nemá se zvukem pranic společného a poprvé jej použil německý přírodovědec Raoul Heinrich Francé v roce 1913 k označení půdních mikroorganismů. Dnes má význam poněkud širší a rozumí se jím prakticky všechny živé organismy, které se volně vyskytují v půdě – netýká se tedy kořenů a semen rostlin.

Kopec Špraněk. Výrazná krajinná dominanta. Nejrozsáhlejší kra devonských vápenců v oblasti Javoříčsko-mladečského krasu. Pitoreskní skalní brána Zkamenělého zámku. Území se vzácnou květenou a s výskytem mnoha zvláště chráněných druhů živočichů. Pestrá krajinná mozaika. Od skalních stepí, přes vápencové bučiny až po zachovalé suťové lesy. Plošně malé území s vysokou bio i geodiverzitou. A to nejcennější se skrývá pod zemí. 14. dubna 2018 uplynulo přesně 80 let od okamžiku, kdy lidé poprvé vstoupili do velkých podzemních dómů a podívali se na krásy kopce Špraňku i „z druhé strany“.

Prameny a studánky provázejí lidstvo od nepaměti. Nalézt ve správné chvíli v přírodě pramínek čisté vody je úžasný pocit, který vyzkoušeli už dávní poutníci, lovci i zemědělci. U každého obydlí býval pramen, lidé pracující v parném létě na polích využívali vodu z lesních studánek. Studánky sloužily i poutníkům. Lidé se proto o studánky starali a všemožně přirozené zdroje vody chránili – budovali kolem nich drobné stavbičky, stavěli jednoduché či složitější stříšky, upravovali okolí pro sebe i pro zvěř.

Proměna bývalého vojenského prostoru Milovice pokračuje. Nejviditelnější je v místech původní, čtyřicetihektarové pastviny v sousedství Milovic, kde se již čtvrtým rokem pasou divocí koně z anglického Exmooru. Plochy, kde letos rozkvetly kopretiny a šalvěje, jsou letos opět rozsáhlejší, než v předchozích letech. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Hranický kras je nevelké území (přibližně 5,5 x 4 km) velkého významu. Tvoří ho devonské a spodno-karbonské vápence macošského a líšeňského sou-vrství uložené jižně a východně od města Hranice. Nejznámějšími krasovými jevy zde jsou na levém břehu Bečvy Zbrašovské aragonitové jeskyně a na pravém břehu v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic Hranická propast, která je vskutku velkou „dírou do světa“. Celkem je v Hranickém krasu zatím evidováno 29 jeskyní.

Populace vydry říční (Lutra lutra) v České republice je dle schváleného Programu péče pro tento druh (Poledník et al. 2009) monitorována hned několika různými metodami, z nichž každá poskytuje odlišná data využitelná k různým účelům. V tomto článku se zaměříme na výsledky celostátního mapování a odhadů početnosti pomocí zimního stopování a tato data se na závěr pokusíme prezentovat i v kontextu často zmiňované problematiky predace vydry na pstruhových vodách.

4. květen byl vyhlášen jako Mezinárodní den nártounů. Nártouní mláďátko narozené loni v ochranářském centru na Boholu, které vzniklo v rámci Projektu Tarsius, slaví první narozeniny. Je to obrovský úspěch.