S pomocí těžké techniky Calla obnovila písčiny a písčité stěny v Pískovně Lžín. Zásah podpoří ohrožené a pískomilné druhy živočichů, např. samotářské včely.

Jednou z reakcí na přírodní katastrofu může být rozvoj turistiky. Doklady přitom najdeme i v české historii, například na dodnes atraktivní krajině Šumavy. Právě tam se v 60. a 70. letech 19. století, kdy porosty zasáhla vichřice a kůrovec, turistika rozvinula.

Během monitoringu sov v chráněné krajinné oblasti Jeseníky se potvrdil výskyt pěti ze šesti druhů, které v oblasti žijí. Organizátoři to považují za velmi úspěšný výsledek. Mezi zaznamenanými druhy jsou sýc rousný, puštík obecný, výr velký, kulíšek nejmenší a také jedna lokalita s výskytem kriticky ohroženého puštíka bělavého.

ČESON (Česká společnost pro ochranu netopýrů) vyzývá obyvatele i návštěvníky metropole ke spolupráci na projektu mapování výskytu netopýrů v pražských mostech, který začal v roce 2024 a pokračuje i letos. Letouni již opouštějí svá zimoviště, a tak je za teplých večerů můžeme opět sledovat. Viděli jste při večerní procházce kdekoliv na území hl. města Prahy vyletovat netopýry z mostní konstrukce? Dejte nám o tom vědět! Přispějete tak k rozšíření znalostí o tomto typu úkrytů, což pomůže netopýry efektivněji chránit při plánovaných rekonstrukcích.

V souvislosti se změnami klimatu jsou lesní ekosystémy vystaveny novým podmínkám, které na ně mají různé dopady. Až doposud chyběl expertní systém, který by dokázal sledovat tyto dynamické změny vývoje lesů v dostatečném časovém a prostorovém rozlišení, a umožnil tak rychle přijímat opatření k minimalizaci škod pomocí adekvátního lesnického managementu.

Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat všichni návštěvníci Šumavy.

Nová studie pod vedením vědců z utrechtské univerzity odhalila významné změny v globálním koloběhu kyslíku ve sladkých vodách. Výzkum, který byl minulý týden zveřejněn v časopise Science Advances, odhaluje, že způsob produkce a využívání kyslíku ve vnitrozemských vodách se od roku 1900 dramaticky změnil. A na vině je lidská činnost.

Invazní ryba sumeček černý je v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a působí ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují a spolupracují s místními rybářskými podniky a rybářskými svazy na účinných metodách regulace. Cílem je chránit původní biodiverzitu vodních ekosystémů a zároveň minimalizovat ekonomické ztráty, které tento invazní druh způsobuje. Zapojit se může i veřejnost.

Poslední kalamita podkorního hmyzu, které Česká republika i okolní státy čelily v letech 2018–2023, zřejmě odeznívá. Před lesníky a vlastníky lesů stojí nové výzvy v podobě zalesňování vytěžených ploch, péče o kultury vzniklé umělou obnovou i o nárosty vzniklé přirozenou obnovou a velkou výzvou je výchova nových mlazin, které na kalamitních plochách postupně vznikají.

Staré stromy jsou důležitými prvky v naší krajině. Jsou krásné, obdivované a milované. Některé pohledy do krajiny si bez nich téměř ani neumíme představit. Loni provedené biologické hodnocení starých krkonošských velikánů chráněných jako památné stromy navíc nade vší pochybnost prokázalo, jak důležité jsou pro pestrost živé přírody – pro biodiverzitu.