Stromů a lesů v české krajině už dvě století přibývá. Přesto mnoha druhům živočichů, rostlin a hub, které na stromech žijí, hrozí vyhynutí. Potřebují totiž stromy osluněné, staré nebo poškozené, například s dutinami. Jenže takových je v přírodě málo a mizí rychleji, než vznikají.

Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR patří podle prestižního seznamu Clarivate Highly Cited Researchers 2024 mezi sedm nejcitovanějších vědců působících v České republice. Zařazení dvou invazních ekologů mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa potvrzuje, že český výzkum v oboru invazní ekologie patří mezi světovou špičku a průhonické pracoviště je uznávaným lídrem ve svém oboru.

Ostravští celníci ze sekce pátrání Generálního ředitelství cel ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí odhalili rozsáhlý případ neoprávněného nakládání s chráněnými živočichy, týrání zvířat a dalších trestných činů. Při domovních prohlídkách na Karvinsku zajistili 18 živých ptáků, tři nevylíhnutá vejce a dermoplastické preparáty ohrožených druhů. Ptáci byli nelegálně odchytávání z volné přírody a někteří z nich drženi v otřesných podmínkách malého panelákového bytu.

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích Evropy. V našich podmínkách měly pomoci vyřešit řadu problémů. U některých dřevin bylo hlavním cílem zalesnění extrémních stanovišť. Od 19. století tak byl využíván například trnovník akát, dnes doložený jako invazní druh, nebo borovice černá.

V Podmolí v Národním parku Podyjí byla včera oficiálně založena Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Neformální sdružení založily správy všech čtyř národních parků v Česku – Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Ustavující memorandum o spolupráci společně podepsali ředitelé Petr Kříž (NP České Švýcarsko), Robin Böhnisch (KRNAP), Tomáš Rothröckl (NP Podyjí) a Pavel Hubený (NP Šumava).

Syntetický velrybí trus, to nezní, nevypadá ani nevoní vábně. Pro ekosystém oceánů by ale přídavky této podivné substance mohly změnit mnoho k lepšímu. Hnojením by se totiž podpořil růst fytoplanktonu, a s ním i jeho schopnost vázat atmosférický uhlík. Přes umělé velrybí výměšky se dá bojovat s klimatickou změnou.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole - Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky.

Šumavské lesy se mění. Díky bezzásahovosti, ale i jedinečnému přístupu k péči o lesy, prospívají. Zvyšuje se druhová pestrost, přibývají velké, objemné stromy, navyšuje se podíl tlejícího dřeva, přirozená obnova malých stromků je stále velmi hojná a struktura lesů již není tak jednolitá, jako v minulosti.

Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou úzce přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Silná izolace jejich jednotlivých populací naznačuje, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum vědců a vědkyň z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR však zároveň odhalil, že tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu. Tato zjištění mění pohled na dynamiku a stabilitu ledovcových ekosystémů v kontextu klimatických změn.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, kteří již dvě desetiletí monitorují výskyt a rozšíření denních motýlů v centrálních Krkonoších, ve své letošní zprávě z monitoringu okáčů rodu Erebia v Krkonoších a v Jeseníkách vysoce kladně ocenili péči o krkonošské louky. „Vysoce kladně hodnotíme péči o krkonošské luční enklávy přiléhající k vysokohorským polohám,“ uvedli.