Při založení Národních parků Šumava před třiceti lety si odborníci kladli řadu otázek, souvisejících s tím jak se příroda vyvíjí bez lidského zásahu. Třeba jestli se les dokáže sám obnovit, zda jsou znovu vysazené populace zvířat životaschopné a jaké biotopy pro svůj život potřebuje tetřev hlušec.

Aktuální článek publikovaný v časopise Nature přinesl zajímavé poznatky o významu při rozkladu mrtvé biomasy stromů a množství uhlíku uvolněném v globálním měřítku při jejím rozkladu. Tato informace ale (pokud by byla vytržená z kontextu) může vést k mylnému pochopení významu mrtvého dřeva v uhlíkovém cyklu v lesích. Podívejme se tedy na to, zda je opravdu uvolňování uhlíku rozkladem mrtvého dřeva v lesích problém, nebo zda toto dřevo spíše pomáhá v omezování celkových emisí CO2.

Ornitologové začali v ptačím parku Josefovské louky s hloubením nového ptačníku. Postupně tu vznikne soustava různě velkých mělkých tůní s ostrůvky o velikosti 3 hektary. Významně se tak rozšíří již existující mokřad, který pomůže nejen vzácným ptákům, ale i obojživelníkům či vážkám a přispěje k zadržení vody v regionu.

Pod elektrickým vedením vysokého a velmi vysokého napětí jsou tzv. ochranná pásma, kde by kvůli ochraně vedení neměly růst stromy. Distribuční společnost EG.D, člen skupiny E.ON, připravila ve spolupráci s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně nový pilotní projekt řízené výsadby rostlin v ochranném pásmu kolem elektrického vedení vysokého i velmi vysokého napětí. První takovou výsadbu provedla specializovaná firma v tomto týdnu v lokalitě Obora poblíž Netolic na jihu Čech. Cílem je minimalizovat nutnost kácení dřevin a přispět k rozvoji rostlin i živočišných druhů v těchto oblastech.

Významnou složku našich smíšených lesů v minulosti tvořila jedle bělokorá. Při úvahách o obnově lesů po kůrovcové kalamitě nelze tuto dřevinu opomenout, její výraznější návrat je pro budoucnost našich lesů velmi žádoucí. V loňském roce se ale dramaticky zhoršil zdravotní stav současných jedlových porostů v důsledku napadení podkorním hmyzem, zejména lýkožroutem prostředním a smolákem jedlovým. Přesto nelze rezignovat na zvýšení zastoupení jedle v našich lesích. Lesníci musí pozorně sledovat její zdravotní stav, asanovat napadené stromy, sázet nové jedle a věnovat se i výchově mladých jedlových porostů.

Sjelo se sem asi osmdesát lesníků z celé republiky. Chtějí se podívat na les, který bývá dáván za vzor: Klokočná. U malé stejnojmenné obce v okrese Praha-východ se totiž 30 let pěstuje les přírodě blízkým způsobem. Za jeho vznikem stojí z velké části jeden člověk, Vladislav Ferkl, který si Klokočnou vymyslel, prosadil a zrealizoval.

Východoevropské stepi a lesostepi, celiny, severoamerické prérie, jihoamerické pampy, louky, lučiny a pastviny. Záleží, jak ostře si je nadefinujeme, ale tyhle přepestré travnaté oblasti dohromady pokrývají 26-43 % rozlohy zemské souše. S výjimkou polárních oblastí patří k nejrozšířenějším ekoregionům všech kontinentů a k plošně největším biomům světa. A současně k těm nejohroženějším. Plošně likvidovaným naším nezájmem, nezměrnou exploatací a paradoxně teď i naší chutí pomáhat přírodě. Píše o tom Vox.

Den za obnovu lesa je největší celostátní lesnickou akcí pro veřejnost, kterou pořádají Lesy České republiky. Uskuteční se v sobotu 16. října na třinácti místech ve všech krajích republiky, a to od 10 do 16 hodin. Každý může vysadit stromy v lesích nové generace, pomoci s jejich oplocením či úklidem klestu a dalšími pracemi, které s obnovou krajiny po kalamitě souvisí. Nebo sledovat nabízený program pro celou rodinu či se jen projít po okolním lese, posedět u ohně a opéct buřty. Sobotní Den za obnovu lesa navazuje na první ročník, jehož se zúčastnilo 32 000 lidí. Informují o tom Lesy České republiky.

Poptávka po vodě v posledních letech roste a její nedostatek a zhoršující se kvalita se stává celosvětovým problémem. Stále častěji se objevují zprávy o nutnosti snižování spotřeby vody stejně jako výzvy ke zlepšení hospodaření s ní. Jednou z možností jak ušetřit pitnou vodu je nahrazovat ji ve vhodných případech vodou užitkovou. Typickým příkladem je zalévání truhlíků, zahrádek a veřejné zeleně.

Do databáze významných stromů Prahy bylo zařazeno pět nových dřevin. Ke stávajícím unikátním velikánům nově náleží dva převislé buky na Ďáblickém hřbitově, jinan na malešickém sídlišti, jasan na Olšanských hřbitovech a žižkovská lípa republiky. Cílem celopražské databáze významných stromů, která nyní čítá již už 318 jedinců, je zachovat jejich poselství a zajistit jim nerušený růst na stanovišti.