Letošní sucho a nízké stavy vody způsobují, že jsou raci v našich řekách a potocích viditelnější než obvykle. Ve snaze jim pomoci je lidé často přenášejí do jiných vodních toků, mohou jim tím však uškodit. Největší pomocí je nechat raky na místě a do jejich života nezasahovat.

Kriticky ohrožená skalnička hvězdnice alpská roste v chráněné krajinné oblasti České středohoří na posledních dvou lokalitách, v CHKO Lužické hory na jediné. Tato rostlina je pozůstatkem poslední doby ledové a daří se jí pouze na izolovaných místech se specifickými podmínkami. Aby z naší přírody nezmizela definitivně, připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR speciální záchranný program, takzvaný regionální akční plán.

Polník jasanový, nebezpečný škůdce jasanů se v červnu poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Od Česka ho dělí jen 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) zapojený do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.

Vrátit kdysi uměle upraveným korytům toků přírodní charakter, zlepšit jejich schopnost zadržovat vodu a podpořit biodiverzitu bylo cílem několika jihočeských revitalizací. Týkaly se Dubenského a Borového potoka na Českobudějovicku, Křížového potoka a jeho přítoků na Šumavě i přítoků Chlumského potoka v chráněné krajinné oblasti Blanský les.

Od roku 2017 oživují českobudějovický park Stromovka a také místní vědecký kampus květnaté pásy. Pokud je chcete vidět v plném květu, je právě ideální doba.

V chráněné krajinné oblasti České středohoří se dlouhodobě sleduje výskyt a početnost jednotlivých druhů rostlin, živočichů a hub, aby se vědělo, jak prosperují. Monitoring motýlů, který zde organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, odhalil překvapivá čísla.

Jeden dobře vyvinutý samec klidně může vážit i tunu. A lze tedy v jisté nadsázce naznačit, že právě kvůli té hmotnosti z bizonů ve Spojených státech amerických vznikl tak těžký problém k řešení. Stali se totiž předmětem legislativně-politického sporu. Který se točí kolem toho, co za zvířata vlastně bizoni jsou, a komu patří.

Běžná kapradina dokáže ve svých listech hromadit nejen živiny, ale i některé stopové prvky včetně vzácných zemin, ukázal rozsáhlý výzkum vědců z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) napříč Českou republikou. Papratka samičí tak může pomoci sledovat kvalitu životního prostředí, koloběh živin, stav krajiny i dopadů lidské činnosti na lesní ekosystémy.

Stromy máme rádi. Poskytují nám chlad přírodní klimatizace, stín v horkém letním dni, uklidňují rozrušenou mysl. A taky skvěle fungují jako přirozená „úložiště“ atmosférického uhlíku. Odhaduje se, že absorbují asi čtvrtinu oxidu uhličitého, emitovaného lidskou činností. Jenže ne vždy a za všech okolností. Když je sucho, samy vydají více CO2, než kolik absorbují.

Čtyřiadvacátého července uplynuly přesně čtyři roky od vzniku rozsáhlého požáru v okolí Hřenska. Oheň se tehdy v období extrémního sucha rozhořel v oblasti Malinového dolu a kvůli celé řadě nepříznivých okolností se postupně rozšířil na plochu přesahující 1000 hektarů - zanechal po sobě viditelně spálenou krajinu. Ta dnes působí úplně jiným dojmem, všudypřítomné odstíny černé vystřídala bujná zeleň rychle postupující spontánní obnovy lesa.