Mladého rysího samce zaznamenaly na jaře a v létě fotopasti v CHKO Brdy. Nový výskyt rysa tu byl potvrzen po čtyřech letech. Při hledání nového teritoria jsou rysí kocouři schopni ujít trasu i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou. Cestu jim ale komplikují migrační bariéry, jako jsou silnice, železnice či zástavba.

V rámci výzvy k předkládání návrhů LIFE 2025 bylo přijato rekordních 1095 žádostí o financování z prostředků EU v celkové výši přesahující 3,1 miliardy EUR. Žádosti byly podány v rámci 4 podprogramů: Příroda a biologická rozmanitost; Oběhové hospodářství a kvalita života; Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; a Přechod na čistou energii.

Snímky útesů zaplavených růžovými a žlutými květy, pořízené během dovolených, působí na sociálních sítích malebně. Nemusí sloužit ale jen k chlubení. Vědcům odhalují, jak jeden z nejškodlivějších pobřežních invazních druhů dobývá nová území. Mezinárodní tým, vedený vědci z Botanického ústavu AV ČR, analyzoval více než 1 700 fotografií ze sociálních sítí a platforem občanské vědy. Sledoval na nich druhy rodu Carpobrotus (kosmatcovník) v šesti zemích.

Do Záchranné stanice Falco se dostala skutečná ptačí rarita. Buřňák severní je ptákem Atlantického oceánu, v České republice nebyl zatím nikdy pozorován. Až do 9. října, kdy zbloudilého, totálně vysíleného buřňáka srazil v Děčíně vlak. Od té doby bojuje o život v záchranné stanici Falco. Pokud tento boj vyhraje, bude nezbytné ho dopravit zpět k oceánu. Pokud ne, stane se muzejním exponátem prokazujícím první výskyt tohoto druhu u nás.

Netypická pastva koz v národní přírodní památce Peklo na Liberecku zlepší podmínky pro vzácné bledule jarní a vytvoří pestřejší mozaiku stanovišť, na kterých se střídají plochy lesa a bezlesí.

Lesní požáry v Evropě jsou častější, rozsáhlejší a méně předvídatelné. Místo výhradního soustředění na hašení by se Evropa měla zaměřit také na prevenci a chytré hospodaření s krajinou. Shodli se na tom odborníci z celé Evropy, kteří se sjeli do Děčína na mezinárodní konferenci Oheň v ekosystémech střední Evropy. Zúčastnilo se jí na 150 vědců, lesníků i ochranářů.

Asi před rokem mi vyprávěl fotograf přírody Jaromír Kříž, že mu doma zahnízdily vlaštovky v ptačí budce pro rehky. Nechtělo se mi tomu vůbec věřit. Každý přece ví, že vlaštovky v budkách nehnízdí, že si staví vlastní hnízda z bláta a to uvnitř budov, nejčastěji ve stájích.

V sobotu, 11. 10. 2025, v 10 hodin zahajujeme v Zubrnicích Zemskou výstavu ovoce starých odrůd, kterou připravil Český svaz ochránců přírody (ČSOP) ve spolupráci s Muzeem v přírodě Zubrnice. V rámci programu Oživení starých odrůd vystavujeme ojedinělou kolekci více než 150 odrůd jabloní a hrušní. Najdete ji v areálu skanzenu, ve stodole ze Zadní Lhoty. Potrvá do neděle 19. října 2025.

V různých částech Česka letos vzniká v rámci programu Zelené oázy sedm nových komunitních a školních zahrad. Na programu se podílí společnost MOL ČR spolu se společensky prospěšným podnikem Kokoza. Jejich cílem je přinést do měst a obcí více zeleně a poskytnout místním obyvatelům prostor pro sousedské scházení a pěstování nejen zeleniny a bylinek, ale i vztahů.

Hořečky jsou živým důkazem toho, jak se může z poměrně běžné a hojné rostliny stát kriticky ohrožený druh na pokraji vyhynutí. Pro tři nejvzácnější z nich připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR záchranné programy. Ty – kromě péče o místa, kde hořečky dosud rostou - zahrnují i jejich pěstování ve speciálních podmínkách v Botanické zahradě hl. města Prahy. Nyní se zhruba na třicítce míst sbírají semena pro budoucí kultivaci či výzkum – například v národní přírodní přírodní památce Kopičácký rybník nedaleko Chlumce nad Cidlinou nebo v národní přírodní památce Polabská černava na Mělnicku.