Je to nejsilnější příběh, jaký se odehrál v ochraně přírody na evropském kontinentu. Zubr evropský byl tisíce let vládcem evropské i české přírody. Pod tlakem lidí postupně mizel z krajiny, až ho člověk po první světové válce ve volné přírodě vyhubil úplně.

Už pro 1200 zvířat v nouzi letos vyjížděla Pražská zvířecí záchranka. Telefonátů pak řešila více jak 3000. V sezóně mláďat se vyjíždělo i více jak 15x za den. Pro srovnání, v roce 2024 to bylo cca 800 zvířat.

Dudek chocholatý, jeden z nejpůvabnějších ptáků české přírody, se u nás postupně šíří. Nejlépe se mu daří na jižní Moravě, kde mu břeclavští ochránci přírody už šestým rokem pomáhají instalací speciálních hnízdních budek nahrazujících chybějící dutiny stromů. S podporou programu Ochrana biodiverzity letos kontrolovali 27 vybraných budek a pět z nich dudci obsadili, přičemž v nich úspěšně vyvedli 25 mláďat. Tyto aktivity přispívají k posilování populace dudka u nás a dokládají význam spolupráce ochránců přírody a lesníků v regionu.

Mendelova univerzita v Brně je hlavním koordinátorem mezinárodního projektu zaměřeného na ochranu a zachování jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia), klíčové dřeviny v lužních lesích střední a jižní Evropy. V rámci České republiky se jedná zejména o region jižní Moravy, především nedávno zřízenou Chráněnou krajinnou oblast Soutok. Cílem projektu je zvýšit odolnost jasanu úzkolistého a ochrana ekosystémů v povodí Dunaje. Za tímto účelem je na vybraných plochách napříč Evropou budována dendrometrická síť schopná zaznamenávat v reálném čase data o růstu a zdraví stromů.

Desítky nových kaštanovníků setých byly během podzimu vysázeny v Nasavrkách, které mají tento nádherný strom ve svém znaku. Stalo se tak na ploše vymezené v územním plánu mezi hřbitovem a plánovanou výstavbou nových rodinných domů.

Téma mokřadů a jejich ochrany je v současné době velmi aktuální. Mokřady z naší krajiny dlouhodobě ubývají, přitom jsou tak důležité pro zadržení vody v krajině, pro příjemnější mikroklima i pro život mnoha druhů rostlin a živočichů. Proto se jim věnoval i letošní, již 11. ročník konference Naše příroda s názvem Mokřady v době klimatické změny. Záznam všech přednášek lze nyní shlédnout i na webových stránkách konference (www.konferencepriroda.cz), kterou každoročně pořádá časopis Naše příroda ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody.

Analýza před dvěma tisíci lety zaniklého meandru Dyje poskytla vědcům jedinečná data o vývoji říční krajiny a lidského osídlení v krajině tzv. Soutoku na jihu Moravy.

Lépe porozumět zranitelnosti krajiny v měnících se klimatických podmínkách a navrhnout taková opatření, která jí umožní zvládnout i extrémy počasí. Takové jsou cíle projektu, který zahájil Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK) na jaře roku 2025. Zapojené obce v povodí říček Bělé a Vidnávky na Jesenicku díky němu získají podrobný rozbor krajiny ve svém okolí a návrhy konkrétních opatření, které mají posílit její odolnost a zvýšit v ní retenci vody. Důležitou součástí projektu je spolupráce s místními obyvateli. „Místní znalost je klíčová – nikdo nezná krajinu lépe než ti, kdo v ní žijí,“ uvádí autoři projektu.

Agronomická fakulta a Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU koordinují mezinárodní projekt v Amazonii, který přispívá k ochraně biodiverzity, udržitelnému hospodaření a zvyšování kvality života. Jde o první projekt Erasmus+, který přímo řeší kompenzaci uhlíkové stopy mobilit prostřednictvím výsadby stromů na projektových plochách. Cílem projektu je propojení zemědělství, lesnictví, ekologie, ekoturismu, vzdělávání i komunitního rozvoje. Součástí konsorcia je i Ministerstvo školství Ekvádoru.