Příhodný průběh povětrnostních podmínek posledních let v příznivém souběhu s dalšími faktory významně ztlumil trvající gradaci lýkožroutů. Lesníci třetí rok po sobě evidovali pokles kalamitních těžeb po předchozích osmi letech permanentního nárůstu. Kůrovcovou kalamitou je již však postiženo prakticky celé území Česka. Proto vzhledem ke stále obrovským počtům kůrovců v lesích a k nevyzpytatelnosti vývoje počasích v příštích letech nelze ještě hovořit o opětovném získání úplné kontroly nad populacemi kůrovců.

Dronte mauricijský, latinsky zvaný Raphus cucullatus a poněkud familiárněji též pták dodo, má v historii ochrany ohrožených živočichů hodně zvláštní, chtělo by se říct až výsadní postavení. Čím si jej vysloužil?

V polovině září 2024 došlo ve velmi rozsáhlém regionu střední Evropy, zahrnujícím Polsko, Česko, Rakousko, Rumunsko, Maďarsko, Německo a Slovensko, k velmi silným srážkám, které během čtyř dnů překonaly místní i národní srážkové rekordy. Které vedly ke vzniku záplav, jimiž byly bezprostředně zasaženy téměř dva miliony lidí. Informuje o tom World Weather Attribution..

Pachové ohradníky či pachové nosiče jsou speciální prostředky používané k odpuzování divoké zvěře, jako jsou například jeleni, srnky a divoká prasata. Tyto nosiče jsou napuštěny různými látkami, které simulují nepříjemné pachy pro zvěř. Používají se k ochraně zahrad, sadů, vinic, lesních porostů a zejména dopravní infrastruktury. Většina v současné době používaných je ale problémem pro životní prostředí. Při jejich rozkladu totiž vznikají mikroplasty. Tým českých výzkumníků nyní pracuje na ekologické alternativě. Výsledky mají mít známé do roku 2026. Ty dosavadní, po dvouletém zkoumání jsou ale velmi nadějné.

Pravidelné sčítání hořečků nahořklých probíhá vždy na konci léta. Letos rostlinám pomohlo příznivé počasí i péče o místa, kde hořečky rostou. Ta je součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Snímek je ze středečního bagrování na Pelhřimovsku – cca v hloubce 50 cm už začíná suchá zemina.

Účet za boj, který svět vede s invazními druhy, se pohybuje okolo třiceti miliard dolarů ročně. Depresivní není jen ona částka, ale i fakt, že výsledky jsou často téměř nezřetelné. Snížit náklady a učinit celý ten problém alespoň trochu stravitelnější by v případě několika nepůvodních a zavlečených živočišných druhů mohlo, kdybychom je začali jíst.

Před rokem, 16. září 2023, seismometry po celém světě zaznamenaly neobvyklý signál. Lišil se od typických zemětřesení. Šlo o monotónní kmitání s jedinečnou dominantní frekvencí. Jak odhalil mezinárodní tým vědců, vedený výzkumníky z Karlsruhe Institute of Technology (KIT), jeho zdrojem byl jediný fjord na východě Grónska. O svých poznatcích nyní vědci informovali v časopise Science.

Novou příručku pro ekologicky hospodařící zemědělce připravují vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s odborníky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jejím cílem je představit metody a přístupy, které by ekologicky hospodařícím zemědělcům mohly umožnit dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Poznatky vědci čerpají v sousedním Rakousku, které má s ekologickým zemědělstvím dlouholeté zkušenosti.

V České republice byl rok 2023 vyhodnocen jako nejteplejší za období od roku 1961, pro které existují digitalizované databáze měření. Průměrná roční teplota 9,7 °C byla o 1,4 °C vyšší než platný klimatický normál (tedy průměr za roky 1991–2020). Vzhledem k vývoji vegetace a zdravotního stavu lesů lze však rok 2023 hodnotit jako spíše příznivý. Může za to především celkově nadprůměrné množství srážek (732 mm), které představuje 107 % ročního klimatického normálu. Dobrou zprávou je, že vítr, sucho, sníh a další abiotické vlivy poškozovaly lesy výrazně méně než v předchozích letech.