Libor Jankovský: Stanovisko Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně k otázce vývoje a vzniku Standardů ochrany přírody a krajiny
14.7.2025
Ilustrační snímek.
Text standardů je připomínkován odbornou veřejností a oponentními pracovišti a tyto připomínky jsou vždy řádně prodiskutovány celým týmem a transparentně vypořádány. Výsledný text tak odráží většinový odborný názor, podložený aktuálními výsledky výzkumu i dlouhodobou zkušeností a praxí a zároveň vytváří prostor pro nestandardní řešení výjimečných situací. Jako takové jsou Standardy péče o přírodu a krajinu pilířem oboru.
Domníváme se také, že odborné a morální renomé LDF MENDELU, jako odborného garanta projektu, renomé oponentních pracovišť (FLD ČZU Praha, FZKI SPU Nitra) stejně jako renomé členů autorských kolektivů, jsou dostatečnou zárukou toho, že celý průběh vzniku a aktualizací standardů probíhá korektně a odborně, bez osobních animozit či naopak protekcionizmu.
Ing. Kolařík, Ph.D., měl a má možnost zúčastňovat se tvorby standardů. Jako člen autorského kolektivu se podílel na vzniku většiny standardů a jeho příspěvek je neoddiskutovatelný. Pokud však není schopen akceptovat základní postupy diskuze a princip většinového názoru, tak nás to mrzí, nemůžeme nadřadit názor jedince názoru skupiny, zvláště pokud jej není schopen v odborné diskuzi vysvětlit a obhájit.
Přečtěte si také |
Jaroslav Kolařík: Katastrofa jménem Standardy péče o přírodu a krajinu
Věříme, že si čtenáři najdou čas a podívají se na aktualizované texty standardů a udělají si vlastní názor na celou situaci.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V Byňově vznikla ze zarostlého území louka pro vzácné živočichy a rostliny
Orchideje v Českém středohoří chrání klece. Mají zamezit okusování zvěří
V Jeseníkách našli botanici spolu s dobrovolníky 450 druhů rostlin. Mezi nimi i vzácné vrby, orchideje nebo masožravkyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
JS
Josef Střítecký
14.7.2025 12:28Dobře popsané jádro sporu. Komplexní zhodnocení proti umanutosti. Dík.
Odpovědět
Jindřich Kynický
16.7.2025 18:53 Reaguje na Josef StříteckýJde však o to kdo je více umanutý. Ten kdo hraje fair play, ten zpravidla prohrává.
Odpovědět
va
vaber
14.7.2025 12:57Žijeme v postfaktické době. Nikdo už neví co je dobře a co špatně, co je dobré a co je špatné, kde je lež a kde je pravda.Svět není černobílý. Jsou názory a každý si obhajuje svoje. Pokud je debata o problému férová ,každý by se měl podřídit většině i když je známo z historie ,že jednotlivec může mít pravdu i když všichni říkají ,že je v+l.
Soudcem by měl být pokus a praktický výsledek, to bohužel mnohdy nejde udělat. I na praktické výsledky lze pohlížet různě.
Odpovědět
Soudcem by měl být pokus a praktický výsledek, to bohužel mnohdy nejde udělat. I na praktické výsledky lze pohlížet různě.
JŘ
Jaroslav Řezáč
15.7.2025 06:32 Reaguje na vaberto je to, že tady není žádná haedline podle který jet. V časové ose to bude nějaký kompilát, protože vše má svůj vývoj.
Postfaktická doba je jinak řečeno krize hodnot.
Odpovědět
Postfaktická doba je jinak řečeno krize hodnot.
Jindřich Kynický
16.7.2025 19:02Dnes jsem se uprostřed Afriky večer zastavil a přečetl si po dlouhé době celý článek na dobrou noc, už je tma a náš tábor uprostřed pralesa utichá, tak se nesmím smát nahlas. I přesto se musím alespoň v teto diskusi vysmát a vyjádřit pohrdání někým, jako je Jankovský. Je až neuvěřitelné jak se dál pokouší lhát a nedokáže kvůli své umanutosti a zlobe odpustit ani panu Kolarikovi. Neusmevnejsi jsou poslední odstavce "odborné a morální renomé LDF MENDELU, jako odborného garanta projektu,... jsou dostatečnou zárukou toho, že celý průběh vzniku a aktualizací standardů probíhá korektně a odborně, bez osobních animozit či naopak protekcionizmu. Toto se bohužel nedařilo ani před 20 či 10 lety. A od nástupu tohoto děkana to dosáhl extrému. Je smutné se s odstupem času, kdy na LDF nepůsobím, ohlédnout zpět a zjistit, že ty spory a animosity skutečně ani po skoro 10 letech nejen že nekončí, ale dál gradují. Přeji všem dobrým a férovým lidem dobrou noc a klidné sny.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
18.7.2025 18:40Vážený pane děkane, český rozhlas mne denně ujišťuje, že je u nás demokracie, což Vy popíráte. V demokracii má každý právo na to mít jiný názor než je ten momentálně oficiální. A tento svůj pohled zveřejnit. Takže pan Kolářík uvádí demokracii do praxe. Svůj odlišný pohled odůvodňuje. Jestli jsem ho dobře pochopil, velké výhrady má k záměrnému poškozování stromů člověkem, které se zdůvodňuje podporou ohrožených drůhů a zvýšením biodiverzity, což zní velmi dobře. Navíc jsou prý k tomuto používány neperspektivní stromy, které by jinak v NP Podyjí byly (sic!) vykáceny, jak sdělil v diskusi pod článkem pan Čížek, aby se uvolnil prostor starým stromům. Jenže třeba dub, ale i buk rostou jako solitéry i v zápoji. Právě kolem takových stromů chodím, když se pěšky dopravuju na chalupu. Takže tento argument pana Čížka dokazuje jen jeho neznalost, stejně jako tvrzení, že je to nutné pro roháče obecného, protože jen tak se dostane k míze, potravě dospělců. Samec se k ní prokousat nedokáže, ale samice ano. Jinak by tento impozantní brouk dávno vymřel. Takže veteranizace je často jen úředně schválené vandalství.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
19.7.2025 18:23Ještě si, vážený pane děkane doplnit jeden příklad kdy většinový názor vědecké obce je řekněme velmi sporný. Jde o to, že podle vědců je za kůrovcovou kalamitou. Předpokládám, že slovo vědec má úzký vztah k slovesu vědět. Takže vědci by měli vědět, že tzv. neopadavé druhy, musí s vodou nakládat velmi zodpovědně, nemohou totiž prostě shodit listoví a zkrátit vegetační období. A měli by též vědět, že kůrovcovou kalamitu spustilo, že se vědci asi domnívali, že hospodářské lesy na nehospodářské změní papír. O smrkové vysazené monokultury na Šumavě i v dalších národních parcích či jinak chráněných územích jako s hospodářskými, pokud jde o zamezení rozšíření kůrovce, tedy napadené stromy odstranit a polky či vývraty alespoň odkornit. Nadměrnému výskytu se neubrání ani ten nejzdravější strom, zvláště když rojení kůrovce je opakované. Tady je jediná oblast kde sucho, které toto opakované rojení umožnilo, mělo negativní vliv. Ale základ bylo neasanované dřevo, třeba po orkánu Kyrill a populace kůrovce třeba v Bavorsku, která toho využila vinou člověka ke kalamitnímu přemnožení, které zničilo smrkové lesy široko daleko, zvláště i když se i zde zasahovalo liknavě a pomalu. Ne sucho, ale lidé, včetně některých vědců mohou za kůrovcovou kalamitu, pane děkane.Jen doplním, že je typické mlčení o tom, že ty milióny stromů mohly odpařováním vody ochlazovat a zároveň podpořit malý vodní cyklus. Škody na přírodě nelze vyčíslit. A co hůř, chybná identifikace příčiny vede k chybné teorii bezzásahovosti, které povede k další devastaci především porostů smrku, které rozhodně nenahradí modřín, na většině našeho území ostatně nepůvodnější než smrk. A i buk nám "krade" vodu. Uvědomujete si vůbec katastrofální důsledky svých chybných rozhodnutí. Soudím, že ne
Odpovědět
va
vaber
20.7.2025 07:36 Reaguje na Petr DubskýZkošel jste někdy sám likvidovat nějaké přemnožené brouky. Kdo nechával přemnožit sarančata v Africe.
Takových diskutérů a diskusí už tu ,na Ekolistu ,bylo.
Odpovědět
Takových diskutérů a diskusí už tu ,na Ekolistu ,bylo.
PD
Petr Dubský
20.7.2025 18:17Pane Vabere, mám velmi rád diskutéry, kteří reagují na něco, co jsem nenapsal. Takže ještě jednou, vědělo se velmi dobře jak je smrková monokultura citlivá na ohrožení přemnožením lýkožrouta smrkového a neudělala se dobře známá opatření. Jaká jsem též napsal. A tím způsobené extrémní přemnožení, které smrky pochopitelně nedaly, se svedlo na sucho, aby se zamaskovalo lidské selhání s obrovskými důsledky, které jsem též popsal. Pokud jde o sarančat, pokud je chcete zlikvidovat, je třeba vysledovat, kde nakladla vajíčka a před rojením provést hlubokou orbu. To jen abych zodpověděl Vaši otázku. Jinak jsem oslovil autora článku, od něho se ale zjevně odpovědi nedočkám, což mne vede opět k otázce na Ekolist k čemu je taková diskuse.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
20.7.2025 19:56Jinak pane Vabere, na zahrádce, jsem totiž něco jako zahrádkář, jsem se s přemnoženým broukem nesetkal, ale nemám tam staré stromy, takže ani vzácné brouky, zato mravenci mi "pijí" krev, ale ti prostě do přírody patří. Snažím se mít pestrou skladbu drobného ovoce. A k tomu jabloně staré asi 40 let. Trávníku je minimum.Takto koncipovaná zahrada přitahuje zejména měkkýše, ať už se skořápkou nebo bez ní. Pokud jde o jiné živočichy je spolu s šneky mou oblíbenkyní jejich vzdálená mořská příbuzná se sedmi chapadly a úžasnými schopnostmi. V okolí byly krásné lesy, převážně jehličnaté a když se v nich objevil strom s lýkožrout byl rychle poražen. Naše příroda je převážně vytvořená člověkem, osídlení u nás sahá i do doby vzdálené 8000 let a podle toho má vypadat péče o ni. A jak jsem už psal, podpisem se z lesa hospodářského nestane les, kde je možné zásahy omezit až zrušit. Takový les musí být před tím přeměněn, což je ovšem práce na staletí. A ne laciná. Vědec to má vědět, jinak není vědec. Chcete ještě něco vysvětlit?
Odpovědět
Karel Zvářal
20.7.2025 21:32 Reaguje na Petr Dubský1* Ten na to zítra bude valit nevěřícně bulvy (poslední řádek). Vědec je automaticky každý, kdo je pro bezzásah, neb mantra zní: Příroda ví nejlíp, jak má les vypadat.
Odpovědět
va
va
vaber
21.7.2025 09:14 Reaguje na Petr DubskýŽe tu žije člověk už dávno vím,už tu byli lovci mamutů. Otázka je kdy začal jeho vliv měnit přírodu. Říká se že do roku 1000 byl naše území a celá Střední Evropa pokryta lesem ,určitě s minimálními zásahy člověka.
Nikdo nemluví o celé přírodě,ale diskuse je jen o menší části NP.
Chcete říct, že když člověk do nějakého území vlezl a zasáhl do něj ,je už nemožné, aby tam vyrostlo něco bez,, pomoci,, dokonce i finanční, člověka, nebo, že tam vyroste jen něco hrozného. Za staletí dokáže přiroda vytvořit svůj les a bez člověka , o tom nepochybuji. Jinak by totiž život na téhle planetě nemohl existovat.Život nevznikl za pomoci člověka. To by měl vědec vědět ,jinak není vědec.
Jak tu píšu stále, člověk přírodě nepomáhá ,člověk ji ničí . Potom někde vytvoří zahrádku a jásá jak pomohl.
Odpovědět
Nikdo nemluví o celé přírodě,ale diskuse je jen o menší části NP.
Chcete říct, že když člověk do nějakého území vlezl a zasáhl do něj ,je už nemožné, aby tam vyrostlo něco bez,, pomoci,, dokonce i finanční, člověka, nebo, že tam vyroste jen něco hrozného. Za staletí dokáže přiroda vytvořit svůj les a bez člověka , o tom nepochybuji. Jinak by totiž život na téhle planetě nemohl existovat.Život nevznikl za pomoci člověka. To by měl vědec vědět ,jinak není vědec.
Jak tu píšu stále, člověk přírodě nepomáhá ,člověk ji ničí . Potom někde vytvoří zahrádku a jásá jak pomohl.
Karel Zvářal
21.7.2025 10:39 Reaguje na vaberVýborně, vidět, že vám to nesmírně pálí!-) O sukcesi se učí už na základní škole, tedy např že nehlídané pole zaroste plevely. Vědec by měl vědět, že zakonzervováním stejnověké monokultury riskuje kalamitu nebo třeba požár. Ten, na koho byla ta poznámka směrovaná, tyto banálně tragické události oslavuje a široce medializuje.
Odpovědět
va
vaber
22.7.2025 08:10 Reaguje na Karel ZvářalUvědomte si ,že já mluvím o části NP a ne o všech lesích ČR. V USA mají monokulturní přírodní sekvojové háje a jak si je chrání.
Některé druhy stromů dokáží vytlačit konkurenci jiných a vytváří si větší či menší monokulury, přirozeně.
Nikdo nic neoslavuje ,to je lež. Naopak někdo chce využívat kůrovce k obhájení těžby v NP, zbytečného zasahování do lesů NP a k útokům na ochránce přírody ,kteří těžbu v NP nechtějí.
Odpovědět
Některé druhy stromů dokáží vytlačit konkurenci jiných a vytváří si větší či menší monokulury, přirozeně.
Nikdo nic neoslavuje ,to je lež. Naopak někdo chce využívat kůrovce k obhájení těžby v NP, zbytečného zasahování do lesů NP a k útokům na ochránce přírody ,kteří těžbu v NP nechtějí.
Karel Zvářal
22.7.2025 08:44 Reaguje na vaberKdo jaký je, takový už zůstane (u Svěráků byto bylo: "stále kvoká, stále kvoká").
Odpovědět
va
vaber
21.7.2025 09:18 Reaguje na Petr DubskýSamozřejmě ,že nechci další vysvětlování, stačilo.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
21.7.2025 20:17Pane Vabere, ptal jste a a já se Vám snažil odpovědět. Uvádí se, že v USA právě rozorání pole, porodnice sarančat, zničilo neúmyslně tamní populaci sarančat takže by to mělo fungovat i v Africe. Jinak saranče je i potrava, i lidé ji mohou jíst a nevíme, co by intenzivní hubení mohlo způsobit. Třeba sysel byl před šedesáti lety škůdce a teď ho opečováváme jako kdyby šlo o poslední populace v Evropě. Jdeme ode zdi ke zdi.
Odpovědět
va
vaber
22.7.2025 08:18 Reaguje na Petr DubskýSouhlas ,ale tak jako přemnožení sarančat nezavinil člověk tak i přemnožení kůrovce nezavinil člověk.
Pokud jde o zahrádku myslel jsem všeobecně. Člověk všude hodně míst zničí a potom malý kousíček někde upraví a jásá jak pomohl přírodě. Myslím ,že to není cesta k opravdové pomoci přírodě, příroda potřebuje taky volnost a ne jen úzké limity do kterých ji tlačí člověk.
Odpovědět
Pokud jde o zahrádku myslel jsem všeobecně. Člověk všude hodně míst zničí a potom malý kousíček někde upraví a jásá jak pomohl přírodě. Myslím ,že to není cesta k opravdové pomoci přírodě, příroda potřebuje taky volnost a ne jen úzké limity do kterých ji tlačí člověk.
PD
Petr Dubský
21.7.2025 20:51Pokud jste pane Vabere myslel mne tím kdo jásá jak založil zahrádku a pomohl přírodě, opět jste nepozorně přečetl, co jsem napsal nebo to záměrně překrucujete. Jen jsem popsal, že mám určité zkušenosti, pro jiné to je nevzhledná zarostlá džungle, protože z nevědomosti jsem podcenil růst některých rostlin, rozhodně jsem to nepsal jako chlubení se.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
26.7.2025 18:02Pane Vabere, člověk nerespektováním staletých zkušeností lesníků v péči o smrkové monokultury kůrovcovou kalamitu zavinil. A nezásahem proti kůrovci v bezzásahových zónách udržuje riziko pokračování kalamity. Stačí se zajímat o fakta.
Odpovědět
