Jaroslav Kolařík: Katastrofa jménem Standardy péče o přírodu a krajinu
Politizace odborných standardů – riziko pro arboristiku
SPPK byly zamýšleny jako doporučené postupy stanovující parametry výstupů a technický popis činností v péči o přírodu a krajinu. Vydavatelem je státní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ve spolupráci s vybranými akademickými pracovišti a dalšími odbornými autoritami. Původní myšlenka byla chvályhodná – sjednotit terminologii a postupy napříč oborem, zlepšit kvalitu praxe a zajistit srozumitelnost mezi projektanty, dodavateli, investory i úřady. Pokud by standardy zůstaly striktně odborným nástrojem, mohly výrazně prospět jak stromům, tak arboristům.
Slibný začátek SPPK (2011–2016)
Když jsem v roce 2011 přišel na AOPK ČR s projektem tvorby oborových standardů, měl jsem naivní představu, že ukotvení těchto standardů pod státní agenturu povede k rychlé implementaci do praxe a rozšíření mezi všechny zainteresované strany – zejména mezi vlastníky pozemků a stromů na nich rostoucích. A zpočátku to skutečně vypadalo nadějně. Do roku 2016 vzniklo prvních 12 titulů arboristických standardů (řada A) a ty se záhy staly základem ceníků prací, oborových softwarů pro hodnocení stavu stromů a pronikly do vzdělávacích programů od certifikací až po akademickou sféru. Například AOPK ČR promítla nově definované typy řezů stromů do svých oficiálních ceníků obvyklých opatření, což sjednotilo terminologii napříč republikou.
Důležité je, že vývoj těchto prvních standardů byl transparentní a otevřený. Koordinaci zajišťovalo akademické pracoviště (tehdy Arboristická laboratoř při MENDELU) a do vývojové rady se mohl přihlásit kterýkoli zástupce zájmové skupiny, který měl o konkrétní řešenou problematiku zájem. V praxi se tak u jednoho stolu setkávali odborníci různých názorových proudů, tříbila se terminologie a vyjasňovaly priority. První zveřejněné standardy byly přijaty velmi pozitivně jak veřejnou správou, tak podnikatelskou sférou i profesními spolky. Zdálo se, že obor arboristiky konečně získává pevné mantinely kvalitní praxe, za kterými stojí celá komunita.
Vstup státu do vývoje a selekce expertů
Tato idylická situace však netrvala dlouho. Kolem roku 2016 do procesu vývoje standardů vstoupil stát přímo – AOPK ČR převzala koordinaci a do čela vývoje se postavil úředník. Důsledky na sebe nenechaly čekat. Z vývojové skupiny byli obratem vyřazeni členové, kteří nevyhovovali osobním preferencím nového vedoucího. Paradoxně tak v aktuální skupině pro vývoj standardů chybějí zástupci majoritních organizací poskytujících arboristické vzdělávání a certifikace v ČR.
Ještě závažnější však byly následné změny v obsahu standardů. Standardy, které v praxi úspěšně fungovaly téměř 10 let, se začaly "inovovat". Samotná potřeba občasné aktualizace je samozřejmě legitimní – žádný standard nemůže zůstat neměnný navždy, obzvlášť s rozvojem nových poznatků a technologií. Problém však nastal v tom, jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou změny prosazovány.
Konzistence a kompatibilita: zásady ignorované při inovacích
Při aktualizaci oborových standardů je nutné zachovat určité hranice a protokol. Minimálně dvě klíčové zásady by měly být respektovány:
• Konzistence: Zásady a pravidla, na kterých se obor jednou dohodl a která byla kodifikována na dostatečně dlouhou dobu, se nemají měnit jen proto, že noví členové vývojového týmu mají "svůj názor". Jednou zavedená a praxí prověřená pravidla nelze libovolně přepisovat – má to dalekosáhlé důsledky. Co bylo v arboristické praxi upevněno za uplynulých 10 let, nelze najednou anulovat jen rozmary úředníka, který možná plně nechápe všechny dopady, jež jsou však pro odborné arboristy denní realitou.
• Kompatibilita: Standardy musí představovat souhrn zásad kvalitní praxe vycházejících z aktuálních poznatků a z mezinárodních zkušeností. Nelze se uzavírat do národní bubliny – stromolezecká a arboristická komunita je mezinárodní a sdílí osvědčené postupy napříč státy. V současnosti jsou nejlepším vyjádřením mezinárodních zkušeností Evropské arboristické standardy (European Arboricultural Standards), vytvořené s participací Evropské arboristické rady (EAC) a zapojením desítek zemí. Jde o projekt financovaný EU, na němž spolupracovalo 11 evropských zemí od roku 2019 a jehož cílem bylo do roku 2025 vydat jednotné technické standardy pro arboristickou praxi. Tyto evropské standardy jsou nyní postupně překládány a implementovány ve více než 30 zemích Evropy i mimo ni – jsou zkrátka vnímány jako autorita v oboru.
Bohužel, aktuální vývoj SPPK obě výše zmíněné zásady zcela ignoroval. Inovace standardů proběhly bez respektu ke kontinuitě pravidel a bez snahy o sladění s mezinárodně uznávanými postupy.
Sporné změny ve standardech SPPK (příklady)
Co konkrétně se stalo špatně? Zmíním několik nejzávažnějších změn, ke kterým v posledních aktualizacích standardů došlo:
• Přepsání klíčových definic řezu stromů (SPPK A02 002): V aktualizované verzi standardu Řez stromů došlo ke změně obsahu zásadních technologických kategorií, jako je obvodová redukce koruny a lokální redukce. Jinými slovy, to, co bylo dosud v praxi chápáno pod určitými termíny řezu, nová verze definuje jinak. Následek? Projekty a hodnocení stromů provedené podle standardů z let 2012–2024 nebudou zpětně kompatibilní s projekty realizovanými od roku 2025 dále. V praxi byly od roku 2012 posouzeny a ošetřeny podle původních definic doslova miliony stromů. Teď by každý realizátor musel zjišťovat, zda arborista, který daný strom hodnotil nebo navrhoval řez, měl na mysli technologii podle standardu z roku 2015, anebo tu „novou“ z roku 2025. To je samozřejmě nereálné a do péče o stromy by to vneslo chaos.
• Legalizace záměrného poškozování cenných stromů (SPPK E02 005): Česká republika je aktuálně zřejmě jedinou zemí, která ve svých standardech legalizuje úmyslné poškozování stromů – tzv. veteranizaci – a to dokonce u těch nejcennějších, senescentních nebo památných stromů. Jakkoli je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, nic to nemění na faktu, že takový postup vůbec standard připouští. V zahraničí je něco takového nemyslitelné – veteranizace stromů se tam provádí jen experimentálně nebo výjimečně pro biodiverzitní účely, ale určitě není kodifikována jako běžná praxe v národních standardech péče o dřeviny.
• Tolerance nekvalitního výsadbového materiálu (SPPK A02 001 a A02 002): Dalším alarmujícím posunem je postoj k výsadbě stromů. Místo aby standardy důsledně trvaly na používání kvalitních sazenic a školkařských výpěstků, normalizuje se využívání nekvalitního materiálu. Aktualizovaný standard Výsadba stromů pracuje s variantou, že vysadíme i technologicky nekvalitně vypěstovaný strom (např. s poškozeným kořenovým systémem či nevhodnou korunou) a následně to „napravíme“ razantním řezem koruny na stanovišti – včetně případného zakrácení terminálního výhonu (vrcholu) stromu. Dokonce se uvádí kategorie „výrazná redukce koruny po výsadbě“ pro opadavé listnáče prostokořenné nebo technologicky chybně pěstované stromy. Evropské standardy přitom takový postup odmítají – správný postup je vysazovat pouze kvalitní stromky s vhodně upraveným kořenovým systémem a správnou strukturou koruny, aby žádný drastický řez po výsadbě vůbec nemusel být aplikovaný. České aktualizované standardy tak de facto legitimizují neprofesionální přístup některých dodavatelů (použití levného, nekvalitního materiálu s tím, že „ono se to pak nějak ořeže“), namísto aby ho jasně odsoudily.
Dopady na praxi: odborníci mezi státním kladivem a kovadlinou
Díky oné nešťastné politizaci oborových standardů se Česká republika ocitá zcela mimo hlavní proud profesionální arboristiky. Vytváří se velmi nebezpečná dichotomie pro všechny skutečné odborníky v oboru:
• Konformita vs. odbornost: Buď se rozhodnete „držet basu“ se státem a budete navenek deklarovat používání státem schválených (byť odborně problematických) standardů – čímž si zajistíte klid před úředníky, ale popřete současné vědecké poznatky a mezinárodně osvědčené postupy. Nebo budete ve své praxi vycházet z nejnovějších publikovaných výzkumů a oborově uznávaných metod, což však před úředními orgány raději zatajíte, protože by formálně neodpovídaly českým SPPK.
Tato situace staví profesionální arboristy do nepříjemné role – buď budou “papírově” používat horší postupy, nebo dělat kvalitní práci potají. Mezi tímto kladivem a kovadlinou se ocitli i mnozí vlastníci stromů (včetně velkých měst a majoritních správců stromové populace), kteří si v uplynulých letech nechali zpracovat plány péče o spravované stromy podle původních standardů z let 2012–2020. Nyní by teoreticky měli tyto plány aktualizovat podle nekompatibilních verzí standardů z roku 2025 – což je prakticky nemožné. Lze očekávat, že v zájmu zachování kontinuity péče budou mnozí nadále využívat původní (neaktualizované) verze metodik, oficiální „platnost“ neplatnost. To ovšem dále podrývá autoritu nových SPPK a vytváří zmatek.
Nenechme se odradit: poučení a výhled do budoucna
Vykreslil jsem výše velmi pochmurný obraz současnosti oboru arboristika v ČR. Přesto bych nerad, aby to vyznělo jako definitivní prohra. Historie nás učí, že odborná správná cesta si nakonec místo najde, byť třeba navzdory státu. Ještě kolem roku 2000 vydávala tatáž státní agentura (AOPK ČR) metodiky, které požadovaly řez stromů paralelně s kmenem (flush cut) a zatírání řezných ran penetračními nátěry. Dnes každý profesionální arborista ví, že to jsou nevhodné postupy, které stromům spíše škodí. Fakt, že stát tehdy vyžadoval něco, co odborníci v terénu nechtěli a neměli dělat, není tedy nic nového. Postupně se i státní orgány musely přizpůsobit novým poznatkům a tyto zastaralé požadavky opustit.
Věřím, že podobně i nyní (byť se zpožděním) bude Česká republika donucena okolnostmi přejít zpět ke kvalitním a osvědčeným postupům, jaké akceptují mezinárodní arboristické autority. Evropské arboristické standardy jsou již realitou a bude stále obtížnější je ignorovat. Snad do té doby nezničíme příliš mnoho stromů a nezdeformujeme názory příliš mnoha mladých lidí vstupujících do oboru.
Na závěr si dovolím osobní poznámku a ponaučení. Omlouvám se celému oboru arboristiky za svou dřívější naivitu, se kterou jsem projekt SPPK předal do rukou státní agentury. Tato zkušenost mě naučila, že dobré úmysly je třeba hájit před politickými vlivy mnohem obezřetněji. Sdílím tento příběh zejména jako varování pro kolegy v dalších zemích, kde nyní s obrovským nasazením implementují Evropské arboristické standardy: buďte opatrní a snažte se vyhnout tomu, abyste své rozpracované standardy přenechali ke spravování státním úřadům. Úřední akceptace výsledků bohatě stačí – přímá regulace totiž může nadělat více škody než užitku.
reklama

Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (73)
Michal Ukropec
4.7.2025 11:22 Reaguje na DAG
Jakub Graňák
4.7.2025 12:47 Reaguje na DAGJan Horník
4.7.2025 13:40 Reaguje na Jakub GraňákSlavomil Vinkler
4.7.2025 14:18 Reaguje na Jan HorníkJan Horník
4.7.2025 14:35 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
4.7.2025 14:39 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
5.7.2025 17:43 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
5.7.2025 17:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Pokorný
6.7.2025 12:33 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Pokorný
6.7.2025 12:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jakub Graňák
5.7.2025 08:53 Reaguje na Jan Horník
Jakub Graňák
5.7.2025 09:16 Reaguje na Jan HorníkJan Horník
5.7.2025 09:53 Reaguje na Jakub GraňákJan Horník
5.7.2025 10:52 Reaguje na Jan HorníkLuděk Praus
5.7.2025 15:58 Reaguje na Jan HorníkMichal Krátký
5.7.2025 10:59 Reaguje na Jakub GraňákJaroslav Pokorný
6.7.2025 12:37 Reaguje na Michal KrátkýTaky bych to tak viděl. Nad některými zásahy odborných(?) arboristů bych zaplakal.
Jaroslav Pokorný
6.7.2025 12:28 Reaguje na Jan HorníkProtože odborní lesníci jsou vyučováni, že takové nemocné a chátrající stromy je nutné z lesa co nejrychleji odstraňovat, protože se v nich množí škodlivý hmyz, jako třebas tesaříci a pod.
Jarek Schindler
6.7.2025 15:24 Reaguje na Jaroslav PokornýJan Horník
6.7.2025 16:27 Reaguje na Jarek SchindlerMichal Krátký
6.7.2025 21:32 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
7.7.2025 06:42 Reaguje na Michal Krátký
Jakub Graňák
7.7.2025 08:47 Reaguje na Jarek SchindlerZ mého pohledu by příspěvek ke zlepšení stavu ze strany lesnictva mohl být takový, že sem tam nechají nějaký vhodný strom (nejlépe na nějakém okraji) být na stanovišti až do úplného rozkladu - o tom už jsme se tu spolu bavili, pamatujete?
S čím však nemohu souhlasit, je Vaše sdělení, že páchníci jsou škůdci stromů. Páchníci se živí červeným a bílým trouchem - tedy shnilým dřevem. Z mých již bohatých zkušeností se stromy osídlenými tímto "nájemníkem" bych si troufal tvrdit, že páchníci stromům rozhodně neškodí. Larvy přispívají k redukci trouchu a tím i k vysychání dutiny - a to je pro strom jednoznačně pozitivní. Mohu doložit příklady s GPS souřadnicí, pokud by jste na tom trval, ale radši bych kdyby jste netrval, přece jen jsme na veřejném fóru...
Jan Horník
4.7.2025 10:42Rád bych se pana autora zeptal, která změna ve standardu znamená jim uváděnou "normalizaci používání nekvalitního materiálu". Děkuji
Slavomil Vinkler
4.7.2025 12:42Jan Horník
4.7.2025 13:43 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
4.7.2025 14:16 Reaguje na Jan HorníkJan Horník
4.7.2025 14:39 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
4.7.2025 15:18 Reaguje na Jan HorníkJarek Schindler
6.7.2025 15:29 Reaguje na Michal KrátkýMichal Krátký
6.7.2025 21:36 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
7.7.2025 06:52 Reaguje na Michal KrátkýJan Horník
5.7.2025 09:02 Reaguje na Jarka O.Emil Bernardy
5.7.2025 09:14 Reaguje na Jan HorníkEmil Bernardy
5.7.2025 09:34 Reaguje na Jan HorníkJan Horník
5.7.2025 12:47 Reaguje na Emil BernardyTy jsou mimo.
Michal Ukropec
6.7.2025 09:30 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Blažek
4.7.2025 18:35Práci zdar.
Břetislav Machaček
5.7.2025 12:24těch mouder z EU a z hlav ochranářů a jiných aktivistů. A přitom jsme tu
nežili na poušti, ale právě naopak. Měli jsme zdravé lesy, hojnost zvěře,
kterou sem jezdili lovit lovci ze zemí, které nám nyní radí a kde už ji
tehdy neměli. Všude haldy předpisů, nařízení a výsledek je žalostný. Je
to cíl a nebo pouze chyba, kterou lze napravit? Obávám se, že moloch
zvaný EU a jemu podřízené národní agentury typu AOPK si svůj rybník asi
samy nevypustí. Vytvoří další předpisy a nařízení a převezmou roli
tvůrců toho, co kdysi lidé vytvářeli s citem spontánně a bez velkých nákladů a nebo dokonce zdarma. Za socíku jsme vysadili álej z náletů
po dohodě se zemědělci a dnes se sází drahá certifikovaná sadba tak
idiotsky, že álejí už nyní neprojede moderní zemědělská technika a
větve jsou v koruně nasazeny metr a půl nad zemí. Co ty stromy čeká,
pokud s hrstkou kořenů z kontejneru přežijí letošní sucha? Čeká je asi
mrzačení zemědělskou technikou, ale bude důvod zemědělce kritizovat.
My sázeli nálety zvyklé na skromné podmínky a ihned se jim upravila
koruna jako vysokokmen. Po přeměření šířky strojů a meze jsme tehdy
upustili od oboustranné výsadby a osázeli pouze jednu stranu. Dnes
tam rostou statné zdravé stromy bez nutnosti ořezů a bez mrzačení
stroji. Tehdy to ale byla součinnost praktiků z řad ochranářů a taky
zemědělců bez dotací a ceduliček, že to investovala EU jako dnes.
Nálety jsme mohli z lesa vykopat grátis se souhlasem lesníka a bez
certifikátů rostou lépe, jako ty mrzáky s certifikáty vyžadující
mnoho let opory, aby mohutné koruny nevyvrátil vítr z hrstky kořenů.
Jámy na stromy kopal traktor Bělorus ze Státního statku a bez nároků
na mzdu řidiče a naftu. Ředitel statku byl myslivec a tak s tím rád
souhlasil. Nechápu, jakou odbornost studovali ti, co tu dnešní výsadbu navrhli a co ji dozorují. Asi chodili za školu a nebo je učili nedouci.
Jan Horník
5.7.2025 12:57 Reaguje na Břetislav MachačekRadek
5.7.2025 14:44 Reaguje na Jan HorníkJarka O.
5.7.2025 15:00 Reaguje na Jan HorníkMezi těmi 25-70% (?) zmizelých hmyzů bohužel chybí komár a mucha, s orchidejemi velmi moc zkreslujete. Koroptve a zajíce vidíte na každém rohu?
Břetislav Machaček
5.7.2025 16:54 Reaguje na Jan HorníkPamatuji i poplatkové lovy západních lovců na vysokou a nebo
bažanty v bažantnici Šilheřovice, kde tehdy každého lovce
obsluhovali dva nabíječi, kteří mu podávali nabité pušky.
V obchodech pak nabízeli ulovené bažanty a zajíce a dnes?
Jeden bažant a jeden zajíc v tombole mysliveckého bálu je
běžnou praxí ve většině mysliveckých spolků a podzimní
hony jsou spíše procházkou a vzpomínkami na dřívější hony.
A hmyz? Před komáry jsme museli utíkat z lesů a před
ovády a mouchami z pastvin. Co venkovská chalupa, to
hnízda jiřiček a vlaštovek a ty žraly co, když tu nebyl
ten hmyz? Koukněte na entomologické sbírky předků, co
vše ještě běžně žilo před 35 roky v naší přírodě. Pak
ale přišli rozumbradové a změnili vše obráceně a výsledky
se brzo dostavily. Ubylo domácích zvířat, hnoje a taky jejich lejn plných hmyzu a much na pastvinách a tím i
hmyzožravých ptáků. To, že přibylo kůrovců není úspěch,
ale pohroma a že přibylo predátorů na úkor kořisti taky.
Ekologistické kecy, názory a nařízení jsou často tak
idiotské, že hraničí s debilismem, ale musí se za každou
cenu dodržovat, ač už se v praxi negativně projevují.
Pouze idiot se neumí poučit z vlastních chyb a dál lpí
na jejich dodržování až do hořkého konce. Vojenské lesy
předaly NP Šumava zdravé lesy a LČR totéž NP ČŠ a dnes?
Na Šumavě různověké smrky vystřídaly stejnověké smrčiny
a smíšené lesy NP ČŠ vystřídaly břízy na spáleništi. Už
nemám dál chuť vám vyvracet vaše ekologistické kecy.

Jakub Graňák
6.7.2025 10:10 Reaguje na Břetislav MachačekKoukám na entomologickou sbírku předka a sebe a konstatuji: O hmyzu raději moc nepolemizujte, dobu předDDTovou jste zažil maximálně jako malé děcko. Po r 89 zažila hmyzí biodiverzita a početnosti podstatné zlepšení, naopak po vstupu do EU pokles... v korelaci s poklesem a pozdějším nárustem intenzity produkce. Jestli chcete znát skutečnou diverzitu a početnosti před zelenou revolucí doporučuji publikace Františka Klapálka nebo Brehmův život zvířat sv IV. členovci a nižší bezobratlí. Pasených hospodářských zvířat v tuzemsku je zhruba tolik, co za první republiky... ubylo ustájených zvířat. Problém rozpadu koprofágních společenstev je ovšem spojen s intenzifikací pastvy.
Odkdypak Vy "brečíte" nad nedostatkem komárů?...
Nebyl jste to náhodou Vy, kdo tady možná týden zpátky dštil síru na malochovatele? Tak co si teď stěžujete? Si dobře pamatuju v devadesátkách ty kecy: "Ty chováš doma slipky, kačeny, králíky, morky, nutrie?" "Proč se na to nevysereš a radši si to nekoupíš?" Ty Vaše výkřiky jsou v podstatě totéž. Navíc si neuvědomujete, že kromě skalních venkovských chovatelů by to začalo dělat víc lidí jen za jedné podmínky - prudkého trvalého zdražení potravin - to by jste asi nerad.
Obligátní výlev žluči v poslední čtvrtině Vašeho příspěvku nemíním komentovat.
Jaroslav Pokorný
6.7.2025 12:53 Reaguje na Jakub GraňákNo, paseného dobytka bylo za I. republiky určitě více, ještě v dobách mého dětství bylo na vesnicích hodně krav i koz a drůbeže, ano, hlavně proto, že se to nedalo koupit. I když nyní nekoupíte kozí maso či nutrie. Ale jinak s vámi souhlasím, že se velmi negativně projevila chemizace a šablonovité scelování pozemků.
Jan Horník
6.7.2025 11:06 Reaguje na Břetislav MachačekMichal Ukropec
6.7.2025 09:37 Reaguje na Jan HorníkJan Horník
6.7.2025 11:07 Reaguje na Michal UkropecJaroslav Pokorný
6.7.2025 12:41 Reaguje na Břetislav MachačekDoporučil bych knihu Lovecký průvodce vypravuje.
Jaroslav Pokorný
6.7.2025 12:46 Reaguje na Břetislav MachačekTo víte, je nutno utratit všelijaké dotace a k tomu je nutno doložit, že nakoupeno bylo od schválených dodavatelů a byly dodrženy všechny předepsané standardy.
Moje tetička, a nejen ona, za socialismu pěstovala květiny, ale i salát, který dodávala do školní a nemocniční jídelny. Vždy jí zavolala vedoucí kuchyně, kolik salátů by potřebovaly, tetička brzičko raníčko vstala, salát nařezala a na kárce dovezla. Něco takového nyní naprosto nemožné. Neměla by hen tú certifikaci.
Petr Dubský
5.7.2025 19:12Jaroslav Pokorný
6.7.2025 12:56 Reaguje na Petr DubskýPetr Dubský
5.7.2025 19:12Břetislav Machaček
6.7.2025 09:45 Reaguje na Petr Dubskýnějakého brouka ze své sbírky a nebo vycpaným netopýrem, či ptákem.
Mne zaráží poměr nové umělé dutiny vůči průměru kmene, který asi
nepřežije prvý pořádný vítr. Ona je navíc rozdíl dutina po větvi,
kde ji obklopují vlákna dřeva kolem dokola a ne jako zde napříč
vlákny v bezsukatém a nepříliš stabilním kmeni stromu vyrostlém
v zápoji. Stromy v lese původně pěstované na rovný štíhlý kmen
nelze nějakým šetrným zásahem změnit na pevný kmen, který bude stabilní i s tou dutinou. Je to naprosté neumětelství nedouků,
kteří bez praxe vymýšlejí podle nich moudré nápady. Opak je ale
pravdou a výsledky jsou často pouze na škodu. Ona je ta ochrana
přírody v CHKO, NP a i jinde o personálním obsazení a podle toho
to pak vypadá. Vedení se jmenuje podivnými způsoby a vybírají
se vzájemně nějak spřízněné osoby(názorově a taky politicky).
Povím to vulgárně: Já tebe, ty mně a nebo jiného kamaráda a je
vymalováno. Jeden podrží druhého a v jednotě je jejich síla páchat
podobné zhovadilosti. Ono i mnohé takzvaně odborné arboretistické
zásahy urychlují zmar stromů podivnými ořezy, které ty stromy
neunesou. Ono něco lze ořezávat na větevní kroužek, protože se
rána zatáhne a zhojí, ale jiné se musí řezat na čep, protože ten
vadí méně, než když by byla větev uříznutá na větevní kroužek.
Je to strom od stromu a taky podle jeho stáří. Kdysi jsem se už
neudržel a zkritizoval ořez nebezpečných topolů ve městě, kde
jsem řekl, že než nevhodný ořez a kácení za pět let, tak raději
kácet hned a za pět let tam už budou mladé zdravé vzrostlé stromy.
Torza vydržely roky čtyři, s vylamováním nově vyrašených větví za
každého většího větru a mokrým sněhem. Tak už tam mohly růst nové
stromy a nemusely tam 4 roky stát torza zmrzačených stromů. Ale
vše bylo údajně OK podle orgánů ochrany přírody a s certifikátem
odborné arboretistické firmy. To zmrzačené stromořadí bylo asi
3x do vykácení ohrazeno páskami a padající větve poškodily dvě
zaparkovaná auta. Stálo to za to lpění na starých stromech i za
tuto cenu? Ono všude schází hmotná zodpovědnost úředníků, kteří
nezodpovídají stejně, jako fyzická osoba za svoji činnost a tak
dělají své pokusy i na stromech. Osobní zodpovědnost by měla být zakotvená u všech lidí včetně vlády a měli by za své činy ručit
i svým majetkem. To by si sakra rozmysleli plýtvat prostředky,
krást a "vyvádět" majetek do svých kapes. Ty spolky potížistů by
si zase rozmyslely zdržovací žaloby různých staveb a podávaly by
pouze takové, které by měly většinovou podporu alespoň místních.
Oni ale stojí často i proti názorům místních a dělají jim peklo
z jejich životů a to prosím beztrestně a bez zodpovědnosti za
všechna příkoří, která tím způsobí.
Jaroslav Pokorný
6.7.2025 13:05 Reaguje na Břetislav MachačekS těmi topoly mám podobnou zkušenost, soudil bych, že se jednalo o topoly vlašské, které ale mají dřevo hodně pevné. Ovšem větve prosychají a ulamují se. Jejich ořezání, přesně jak píšete, jsem také zažil. A stejně s podobným brzkým odstraněním. Já ale chápu ty obavy z vysokých stromů v ulici. Pozoroval jsem v Nizozemí, že takové stromy průběžně odstraňovali, ale nově vysazovali už skutečně veliké. A dobře se o ně starali, takže žádný neuschnul. Ale v parcích měli stromy staré a veliké.
Jaroslav Pokorný
6.7.2025 19:24 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
6.7.2025 12:35Ekolist.cz
https://ekolist.cz › publicistika › příroda