https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslav-kolarik-katastrofa-jmenem-standardy-pece-o-prirodu-a-krajinu
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslav Kolařík: Katastrofa jménem Standardy péče o přírodu a krajinu

4.7.2025
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Obor péče o dřeviny (arboristika) je poměrně úzkou specializací, kterou sleduje jen malá skupina zainteresovaných odborníků. Jakmile se však toto ryze praktické a odborné téma dostane do širší společenské diskuse, vzniká reálné riziko, že si ho začnou všímat politici – a přinejhorším i státní úředníci. To často vede k politizaci problematiky, která by měla zůstat čistě odborná a pragmatická. Standardy péče o přírodu a krajinu (SPPK) jsou bohužel ukázkovým případem, jak může státní zásah poškodit původně dobře míněnou odbornou iniciativu.
 

Politizace odborných standardů – riziko pro arboristiku

SPPK byly zamýšleny jako doporučené postupy stanovující parametry výstupů a technický popis činností v péči o přírodu a krajinu. Vydavatelem je státní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ve spolupráci s vybranými akademickými pracovišti a dalšími odbornými autoritami. Původní myšlenka byla chvályhodná – sjednotit terminologii a postupy napříč oborem, zlepšit kvalitu praxe a zajistit srozumitelnost mezi projektanty, dodavateli, investory i úřady. Pokud by standardy zůstaly striktně odborným nástrojem, mohly výrazně prospět jak stromům, tak arboristům.

Slibný začátek SPPK (2011–2016)

Když jsem v roce 2011 přišel na AOPK ČR s projektem tvorby oborových standardů, měl jsem naivní představu, že ukotvení těchto standardů pod státní agenturu povede k rychlé implementaci do praxe a rozšíření mezi všechny zainteresované strany – zejména mezi vlastníky pozemků a stromů na nich rostoucích. A zpočátku to skutečně vypadalo nadějně. Do roku 2016 vzniklo prvních 12 titulů arboristických standardů (řada A) a ty se záhy staly základem ceníků prací, oborových softwarů pro hodnocení stavu stromů a pronikly do vzdělávacích programů od certifikací až po akademickou sféru. Například AOPK ČR promítla nově definované typy řezů stromů do svých oficiálních ceníků obvyklých opatření, což sjednotilo terminologii napříč republikou.

Důležité je, že vývoj těchto prvních standardů byl transparentní a otevřený. Koordinaci zajišťovalo akademické pracoviště (tehdy Arboristická laboratoř při MENDELU) a do vývojové rady se mohl přihlásit kterýkoli zástupce zájmové skupiny, který měl o konkrétní řešenou problematiku zájem. V praxi se tak u jednoho stolu setkávali odborníci různých názorových proudů, tříbila se terminologie a vyjasňovaly priority. První zveřejněné standardy byly přijaty velmi pozitivně jak veřejnou správou, tak podnikatelskou sférou i profesními spolky. Zdálo se, že obor arboristiky konečně získává pevné mantinely kvalitní praxe, za kterými stojí celá komunita.

Vstup státu do vývoje a selekce expertů

Tato idylická situace však netrvala dlouho. Kolem roku 2016 do procesu vývoje standardů vstoupil stát přímo – AOPK ČR převzala koordinaci a do čela vývoje se postavil úředník. Důsledky na sebe nenechaly čekat. Z vývojové skupiny byli obratem vyřazeni členové, kteří nevyhovovali osobním preferencím nového vedoucího. Paradoxně tak v aktuální skupině pro vývoj standardů chybějí zástupci majoritních organizací poskytujících arboristické vzdělávání a certifikace v ČR.

Ještě závažnější však byly následné změny v obsahu standardů. Standardy, které v praxi úspěšně fungovaly téměř 10 let, se začaly "inovovat". Samotná potřeba občasné aktualizace je samozřejmě legitimní – žádný standard nemůže zůstat neměnný navždy, obzvlášť s rozvojem nových poznatků a technologií. Problém však nastal v tom, jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou změny prosazovány.

Konzistence a kompatibilita: zásady ignorované při inovacích

Při aktualizaci oborových standardů je nutné zachovat určité hranice a protokol. Minimálně dvě klíčové zásady by měly být respektovány:

• Konzistence: Zásady a pravidla, na kterých se obor jednou dohodl a která byla kodifikována na dostatečně dlouhou dobu, se nemají měnit jen proto, že noví členové vývojového týmu mají "svůj názor". Jednou zavedená a praxí prověřená pravidla nelze libovolně přepisovat – má to dalekosáhlé důsledky. Co bylo v arboristické praxi upevněno za uplynulých 10 let, nelze najednou anulovat jen rozmary úředníka, který možná plně nechápe všechny dopady, jež jsou však pro odborné arboristy denní realitou.

• Kompatibilita: Standardy musí představovat souhrn zásad kvalitní praxe vycházejících z aktuálních poznatků a z mezinárodních zkušeností. Nelze se uzavírat do národní bubliny – stromolezecká a arboristická komunita je mezinárodní a sdílí osvědčené postupy napříč státy. V současnosti jsou nejlepším vyjádřením mezinárodních zkušeností Evropské arboristické standardy (European Arboricultural Standards), vytvořené s participací Evropské arboristické rady (EAC) a zapojením desítek zemí. Jde o projekt financovaný EU, na němž spolupracovalo 11 evropských zemí od roku 2019 a jehož cílem bylo do roku 2025 vydat jednotné technické standardy pro arboristickou praxi. Tyto evropské standardy jsou nyní postupně překládány a implementovány ve více než 30 zemích Evropy i mimo ni – jsou zkrátka vnímány jako autorita v oboru.

Bohužel, aktuální vývoj SPPK obě výše zmíněné zásady zcela ignoroval. Inovace standardů proběhly bez respektu ke kontinuitě pravidel a bez snahy o sladění s mezinárodně uznávanými postupy.

Sporné změny ve standardech SPPK (příklady)

Co konkrétně se stalo špatně? Zmíním několik nejzávažnějších změn, ke kterým v posledních aktualizacích standardů došlo:

• Přepsání klíčových definic řezu stromů (SPPK A02 002): V aktualizované verzi standardu Řez stromů došlo ke změně obsahu zásadních technologických kategorií, jako je obvodová redukce koruny a lokální redukce. Jinými slovy, to, co bylo dosud v praxi chápáno pod určitými termíny řezu, nová verze definuje jinak. Následek? Projekty a hodnocení stromů provedené podle standardů z let 2012–2024 nebudou zpětně kompatibilní s projekty realizovanými od roku 2025 dále. V praxi byly od roku 2012 posouzeny a ošetřeny podle původních definic doslova miliony stromů. Teď by každý realizátor musel zjišťovat, zda arborista, který daný strom hodnotil nebo navrhoval řez, měl na mysli technologii podle standardu z roku 2015, anebo tu „novou“ z roku 2025. To je samozřejmě nereálné a do péče o stromy by to vneslo chaos.

Veteranizace stromů v Národním parku Podyjí.
Veteranizace stromů v Národním parku Podyjí.
Foto | Martin Škorpík / NP Podyjí

• Legalizace záměrného poškozování cenných stromů (SPPK E02 005): Česká republika je aktuálně zřejmě jedinou zemí, která ve svých standardech legalizuje úmyslné poškozování stromů – tzv. veteranizaci – a to dokonce u těch nejcennějších, senescentních nebo památných stromů. Jakkoli je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, nic to nemění na faktu, že takový postup vůbec standard připouští. V zahraničí je něco takového nemyslitelné – veteranizace stromů se tam provádí jen experimentálně nebo výjimečně pro biodiverzitní účely, ale určitě není kodifikována jako běžná praxe v národních standardech péče o dřeviny.

• Tolerance nekvalitního výsadbového materiálu (SPPK A02 001 a A02 002): Dalším alarmujícím posunem je postoj k výsadbě stromů. Místo aby standardy důsledně trvaly na používání kvalitních sazenic a školkařských výpěstků, normalizuje se využívání nekvalitního materiálu. Aktualizovaný standard Výsadba stromů pracuje s variantou, že vysadíme i technologicky nekvalitně vypěstovaný strom (např. s poškozeným kořenovým systémem či nevhodnou korunou) a následně to „napravíme“ razantním řezem koruny na stanovišti – včetně případného zakrácení terminálního výhonu (vrcholu) stromu. Dokonce se uvádí kategorie „výrazná redukce koruny po výsadbě“ pro opadavé listnáče prostokořenné nebo technologicky chybně pěstované stromy. Evropské standardy přitom takový postup odmítají – správný postup je vysazovat pouze kvalitní stromky s vhodně upraveným kořenovým systémem a správnou strukturou koruny, aby žádný drastický řez po výsadbě vůbec nemusel být aplikovaný. České aktualizované standardy tak de facto legitimizují neprofesionální přístup některých dodavatelů (použití levného, nekvalitního materiálu s tím, že „ono se to pak nějak ořeže“), namísto aby ho jasně odsoudily.

Dopady na praxi: odborníci mezi státním kladivem a kovadlinou

Díky oné nešťastné politizaci oborových standardů se Česká republika ocitá zcela mimo hlavní proud profesionální arboristiky. Vytváří se velmi nebezpečná dichotomie pro všechny skutečné odborníky v oboru:

• Konformita vs. odbornost: Buď se rozhodnete „držet basu“ se státem a budete navenek deklarovat používání státem schválených (byť odborně problematických) standardů – čímž si zajistíte klid před úředníky, ale popřete současné vědecké poznatky a mezinárodně osvědčené postupy. Nebo budete ve své praxi vycházet z nejnovějších publikovaných výzkumů a oborově uznávaných metod, což však před úředními orgány raději zatajíte, protože by formálně neodpovídaly českým SPPK.

Tato situace staví profesionální arboristy do nepříjemné role – buď budou “papírově” používat horší postupy, nebo dělat kvalitní práci potají. Mezi tímto kladivem a kovadlinou se ocitli i mnozí vlastníci stromů (včetně velkých měst a majoritních správců stromové populace), kteří si v uplynulých letech nechali zpracovat plány péče o spravované stromy podle původních standardů z let 2012–2020. Nyní by teoreticky měli tyto plány aktualizovat podle nekompatibilních verzí standardů z roku 2025 – což je prakticky nemožné. Lze očekávat, že v zájmu zachování kontinuity péče budou mnozí nadále využívat původní (neaktualizované) verze metodik, oficiální „platnost“ neplatnost. To ovšem dále podrývá autoritu nových SPPK a vytváří zmatek.

Nenechme se odradit: poučení a výhled do budoucna

Vykreslil jsem výše velmi pochmurný obraz současnosti oboru arboristika v ČR. Přesto bych nerad, aby to vyznělo jako definitivní prohra. Historie nás učí, že odborná správná cesta si nakonec místo najde, byť třeba navzdory státu. Ještě kolem roku 2000 vydávala tatáž státní agentura (AOPK ČR) metodiky, které požadovaly řez stromů paralelně s kmenem (flush cut) a zatírání řezných ran penetračními nátěry. Dnes každý profesionální arborista ví, že to jsou nevhodné postupy, které stromům spíše škodí. Fakt, že stát tehdy vyžadoval něco, co odborníci v terénu nechtěli a neměli dělat, není tedy nic nového. Postupně se i státní orgány musely přizpůsobit novým poznatkům a tyto zastaralé požadavky opustit.

Věřím, že podobně i nyní (byť se zpožděním) bude Česká republika donucena okolnostmi přejít zpět ke kvalitním a osvědčeným postupům, jaké akceptují mezinárodní arboristické autority. Evropské arboristické standardy jsou již realitou a bude stále obtížnější je ignorovat. Snad do té doby nezničíme příliš mnoho stromů a nezdeformujeme názory příliš mnoha mladých lidí vstupujících do oboru.

Na závěr si dovolím osobní poznámku a ponaučení. Omlouvám se celému oboru arboristiky za svou dřívější naivitu, se kterou jsem projekt SPPK předal do rukou státní agentury. Tato zkušenost mě naučila, že dobré úmysly je třeba hájit před politickými vlivy mnohem obezřetněji. Sdílím tento příběh zejména jako varování pro kolegy v dalších zemích, kde nyní s obrovským nasazením implementují Evropské arboristické standardy: buďte opatrní a snažte se vyhnout tomu, abyste své rozpracované standardy přenechali ke spravování státním úřadům. Úřední akceptace výsledků bohatě stačí – přímá regulace totiž může nadělat více škody než užitku.


reklama

foto - Kolařík Jaroslav
Jaroslav Kolařík
Autor je arborista s dlouholetou praxí, který inicioval vznik Standardů péče o přírodu a krajinu a dodnes se věnuje praktické i školicí činnosti v oboru.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

4.7.2025 08:48
No nevím. Dotknout se AOPK se neodpouští.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.7.2025 09:41 Reaguje na DAG
1*
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.7.2025 11:22 Reaguje na DAG
Bohužel AOPK je státní politicko - ekologická agentura. S nikým a ničím se nemaže, a není odborný orgán, který by na ni dohlížel.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.7.2025 12:47 Reaguje na DAG
Pokud nově skutečně platí možnost veteranizace senescentních a pámátných stromů, tak by za to měl někdo dostat setsakramentsky po kulách.
Odpovědět
JH

Jan Horník

4.7.2025 13:40 Reaguje na Jakub Graňák
Takové stromy veteranizovat nepotřebují. Jde o to, že v krajině chybí staré stromy, coby biotopy pro hmyz. Tak se přistupuje k tomuto řešení. Že se poškozují stromy zdravé, aby se v nich urychlila tvorba dutin s trouchem apod. Je to fakt úlet, ale když v lese i jinde v krajině ty stromy kdoví proč nejsou...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.7.2025 14:18 Reaguje na Jan Horník
Staré stromy chybnou (ne)péčí rychle mizí v Lednicko valtickém areálu a na Soutoku.
Odpovědět
JH

Jan Horník

4.7.2025 14:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, když se o strom dobře pečuje, dá se mu život o dost prodloužit. Situaci na jihu Moravy detailně neznám.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.7.2025 14:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
CHKO je zřízeno čtyři dny, brečíte hezky ale na špatném hrobě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.7.2025 17:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Solitérní duby se například neudržují solitérní a podrůstají náletem bybyk a habrů. Chybí kosení a zaplavování povodní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.7.2025 17:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nevysazují se nové solitéry zato se v parku těží, frézuje a herbiciduje jako v nejsprostším hospodářeském lese.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.7.2025 12:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Víte, jak je takový vyhnívající pařez neestetický? Návštěvníci si (svými daněmi) platí správu parku a tak mají nárok vidět ho hezký. A navíc se v tom pařezu množí všelijaká odporná žoužel, mravenci, všelicos chlupatého a nohatého a kouše to lidi. Příp. roznáší nemoci. A když máme tu techniku která pařez pěkně odfrézuje a místo se urovná, hned je to hezčí.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.7.2025 12:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Staré stromy hrozí pádem a tím ohrožují návštěvníky. A proto je nutné je buď hodně ořezat - ale pak jsou neestetické - takže lépe shodit rovnou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.7.2025 08:53 Reaguje na Jan Horník
Mně to vysvětlovat nemusíte, jsem entomolog... nicméně zásadně nesouhlasím s veteranizací senescentních a památných stromů.
Odpovědět
JH

Jan Horník

5.7.2025 08:55 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud vím, tak to nikdo nedělá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.7.2025 09:16 Reaguje na Jan Horník
Cit z článku: "Legalizace záměrného poškozování cenných stromů (SPPK E02 005): Česká republika je aktuálně zřejmě jedinou zemí, která ve svých standardech legalizuje úmyslné poškozování stromů – tzv. veteranizaci – a to dokonce u těch nejcennějších, senescentních nebo památných stromů."
Odpovědět
JH

Jan Horník

5.7.2025 09:53 Reaguje na Jakub Graňák
Už rozumím, pardon. Standard si přečtu, moc se mi to nezdá. Nedává to smysl.
Odpovědět
JH

Jan Horník

5.7.2025 10:52 Reaguje na Jan Horník
Standard 02 005 se týká kácení dřevin, tedy jak se kácí. Víceméně školení, jak postupovat, aby se podařilo strom skácet a nikomu se nic nestalo. O veteranizaci se tam vůbec nepíše.
Odpovědět
LP

Luděk Praus

5.7.2025 15:58 Reaguje na Jan Horník
To je standard řady A, arboristický. Onen haněný standard je z řady E, která se týká druhové ochrany, nikoli péče o dřeviny. https://aopk.gov.cz/documents/20121/5362546/SPPKE02005_Pece-o-stromy-jako-biotop_final-vcetne-podpisu.pdf/5ee1c49b-c6e8-b707-fc82-7ed5716a5e6d?t=1705916297113
Odpovědět
JH

Jan Horník

5.7.2025 18:45 Reaguje na Luděk Praus
Díky, omlouvám se za zmatky.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

5.7.2025 10:59 Reaguje na Jakub Graňák
já si myslím, že nikdo památné apod. stromy nevetaranizuje. Ty jsou sami o sobě veterány a je třeba je zachovat co nejdéle. Možná občas dojde k případu, že strom má být pokácen a někdo navrhne jeho radikální ořez, či ztorzování-to je určitě lepší než ho kácet a to většinou ty arboristé začnou řvát a jsou proti...každopádně pan Kolařík si hlídá svůj segment trhu a pak se mu hodí do argumentace cokoliv.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.7.2025 12:37 Reaguje na Michal Krátký
pan Kolařík si hlídá svůj segment trhu ........
Taky bych to tak viděl. Nad některými zásahy odborných(?) arboristů bych zaplakal.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.7.2025 12:28 Reaguje na Jan Horník
ale když v lese i jinde v krajině ty stromy kdoví proč nejsou... ........
Protože odborní lesníci jsou vyučováni, že takové nemocné a chátrající stromy je nutné z lesa co nejrychleji odstraňovat, protože se v nich množí škodlivý hmyz, jako třebas tesaříci a pod.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.7.2025 15:24 Reaguje na Jaroslav Pokorný
A ony ty staré zchátrale stromy ve větší míře v posledních pár set letech snad v lesích byly? Vždy měl větší šanci zestárnout strom v rámci nelesní zeleně. Myslíte si, že těch různých páchníků, tesaříků bylo někdy " hodně"? No a pokud nebylo tak proč chceme dnes aby jich hodně bylo? Jak se říká , čistota půl zdraví. To bezezbytku platí i o lese.
Odpovědět
JH

Jan Horník

6.7.2025 16:27 Reaguje na Jarek Schindler
Ty stromy v lesích normálně byly. Při současných způsobech hospodaření jich razantně ubylo. Tesaříků a pachniku podle nabídky biotopů. Když nejsou biotopy, nejsou brouci.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

6.7.2025 21:32 Reaguje na Jarek Schindler
Posledních pár set let byly v pařezinách. Ty se nám jaksi vytratily
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.7.2025 06:42 Reaguje na Michal Krátký
Typické pařeziny u nás už hodně dlouho nejsou. Jak velké pařezy jsou podle vás v těch pařezinách? Jinak pařezina nejhorší forma lesa a to ve vstahu pomalu ke všemu. To oeravdu nikomu nevadí, že je to mimo jiné například forma nejvíce degradující lesní půdu. Stromy byly? Současný systém hospodaření tu je víc než 300 let a teprve posledních 60 let je omezována maximální výměra paseky. Zajímavé že páchníci to přežili. Otazkou je přežijí lesy ten konglomerát ekolog- stromy poškozující hmyz?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.7.2025 08:47 Reaguje na Jarek Schindler
Pravdu díte Jarku, když tvrdíte, že těžiště výskytu saprofágů je posledních pár století mimo les, snad s výjimkou některých lužních porostů... hlavní příčinou úbytku saprofágů je tedy především "hospodaření" s mimolesní zelení v minulých dekádách.
Z mého pohledu by příspěvek ke zlepšení stavu ze strany lesnictva mohl být takový, že sem tam nechají nějaký vhodný strom (nejlépe na nějakém okraji) být na stanovišti až do úplného rozkladu - o tom už jsme se tu spolu bavili, pamatujete?
S čím však nemohu souhlasit, je Vaše sdělení, že páchníci jsou škůdci stromů. Páchníci se živí červeným a bílým trouchem - tedy shnilým dřevem. Z mých již bohatých zkušeností se stromy osídlenými tímto "nájemníkem" bych si troufal tvrdit, že páchníci stromům rozhodně neškodí. Larvy přispívají k redukci trouchu a tím i k vysychání dutiny - a to je pro strom jednoznačně pozitivní. Mohu doložit příklady s GPS souřadnicí, pokud by jste na tom trval, ale radši bych kdyby jste netrval, přece jen jsme na veřejném fóru...
Odpovědět
JH

Jan Horník

4.7.2025 10:42
Přečetl jsem si aktuální standard A02 001 Výsadba stromů. Nic o toleranci výsadby nekvalitního materiálu jsem tam nenašel. Je tam dle mého názoru detailně popsáno, co je potřeba před výsadbou zkontrolovat, jaký materiál vyřadit atd.
Rád bych se pana autora zeptal, která změna ve standardu znamená jim uváděnou "normalizaci používání nekvalitního materiálu". Děkuji
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.7.2025 12:42
Záměrné poškozování stromů vytrhujete ze souvislosti. Neb v lesích patřící do CHKO a NP je to důležitý krok k zvýšení biodiverzity vázané na poškozené stromy. Nemáme na to ani mamuty, ani se tam netěží (při přibližování se dost stromů poškodí), nejsou pastevní zvířata a ani ty tanky a BVP tam nejezdí.
Odpovědět
JH

Jan Horník

4.7.2025 13:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ono tolik nejde o poškození stroji a mamuty. Jde o staré stromy s různými vadami, jako jsou vykotlané dutiny po uschlých větvích. To je ideální líhniste pro vzácný hmyz, hnízdní dutiny apod.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.7.2025 14:16 Reaguje na Jan Horník
To poškození není cíl, ale nutný počátek toho co píšete.
Odpovědět
JH

Jan Horník

4.7.2025 14:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, ale mnohem větší smysl dává neodstranovat ty staré. Jen je včas ošetřit, aby se minimalizovalo riziko pádu větví a jiných škod. Apriori veteranizaci neodsuzují, kde to má smysl.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.7.2025 15:18 Reaguje na Jan Horník
Je to ale hloupost, chudáci stromy. Hmyz si místo najde. Ta údajně přemnožená zvěř vám stromy dostatečně nepoškodí?
Odpovědět
MK

Michal Krátký

4.7.2025 21:26 Reaguje na Jarka O.
bohužel nepoškodí, žere to moc za mlada
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.7.2025 15:29 Reaguje na Michal Krátký
Zvěř snad loupe "moc za mlada"? Můžete převést to vaše moc za mlada na šíslo.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

6.7.2025 21:36 Reaguje na Jarek Schindler
Loupe, nebo žere stromy od věku 0 do cca 10 let. Pak už ne. Tím biotopový strom vznikne za hodně dlouho. Slona musí nahradit člověk
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.7.2025 06:52 Reaguje na Michal Krátký
Evidentně nevíte o škodách zvěří pomalu nic. V televizi to říkali, v novinách psali. Co by asi ta zvěř na stromcích 0 až 10 let loupala? Takže ,největším problémem a nejdražší škodou jsou škody loupáním či ohryzem na porostech +-20 až 40 let. Posledních 300 let tu bylo stromů na to aby ten páchník či další druhy přežili dost a dost. Dnes budeme ničit stromy aby přežil a dostatečně se namnožil škůdce stromů. Aby nakonec tu péči o brouky přežil i ten les.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

5.7.2025 06:27 Reaguje na Jarka O.
Tomuto už rozumím.
Odpovědět
JH

Jan Horník

5.7.2025 09:02 Reaguje na Jarka O.
Chápu, že z pohledu lesníka je to "zločin". Ale fakt tu jde jen o snahu zajistit vzácným druhům místo pro život. Ty druhy jinde žít neumí. Zvěř ničí mladé stromy, to je něco úplně jiného.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

5.7.2025 09:14 Reaguje na Jan Horník
KOukají na to také milovníci přírody,tůristé,ochotníci.Musíte s námi mít v odborných lesnických diskuzích shovívavost.
Odpovědět
JH

Jan Horník

5.7.2025 09:54 Reaguje na Emil Bernardy
Zdravím milovníky :)
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

5.7.2025 09:34 Reaguje na Jan Horník
Záměrné poškozování......pod okny nám teď kvetou levandule a na nich jsou čmeláčí orgie,tolik čmeláků se hned tak nevidí.A to nikdo v okolí nemá módní čmeláčí domečky.
Odpovědět
JH

Jan Horník

5.7.2025 12:47 Reaguje na Emil Bernardy
Čmelákům stačí díra do země...
Ty jsou mimo.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

5.7.2025 11:02 Reaguje na Jarka O.
a co chudák kytka ve váze
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.7.2025 15:02 Reaguje na Michal Krátký
Někdo do kytek vrtá : ( ?!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.7.2025 09:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
A přemnožená zvěř tam pravděpodobně také není.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

4.7.2025 18:35
Pane Kolařík vítejte v klubu. To na co si stěžujete , my zemědělci zažíváme již 20 let. A ačkoliv křičíme a protestujeme, tak je nám to většinou prd platný a ještě se navíc dozvíme jak škodíme.
Práci zdar.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.7.2025 12:24
Neustále se zamýšlím, jak jsme kdysi pracovali a starali se o přírodu bez
těch mouder z EU a z hlav ochranářů a jiných aktivistů. A přitom jsme tu
nežili na poušti, ale právě naopak. Měli jsme zdravé lesy, hojnost zvěře,
kterou sem jezdili lovit lovci ze zemí, které nám nyní radí a kde už ji
tehdy neměli. Všude haldy předpisů, nařízení a výsledek je žalostný. Je
to cíl a nebo pouze chyba, kterou lze napravit? Obávám se, že moloch
zvaný EU a jemu podřízené národní agentury typu AOPK si svůj rybník asi
samy nevypustí. Vytvoří další předpisy a nařízení a převezmou roli
tvůrců toho, co kdysi lidé vytvářeli s citem spontánně a bez velkých nákladů a nebo dokonce zdarma. Za socíku jsme vysadili álej z náletů
po dohodě se zemědělci a dnes se sází drahá certifikovaná sadba tak
idiotsky, že álejí už nyní neprojede moderní zemědělská technika a
větve jsou v koruně nasazeny metr a půl nad zemí. Co ty stromy čeká,
pokud s hrstkou kořenů z kontejneru přežijí letošní sucha? Čeká je asi
mrzačení zemědělskou technikou, ale bude důvod zemědělce kritizovat.
My sázeli nálety zvyklé na skromné podmínky a ihned se jim upravila
koruna jako vysokokmen. Po přeměření šířky strojů a meze jsme tehdy
upustili od oboustranné výsadby a osázeli pouze jednu stranu. Dnes
tam rostou statné zdravé stromy bez nutnosti ořezů a bez mrzačení
stroji. Tehdy to ale byla součinnost praktiků z řad ochranářů a taky
zemědělců bez dotací a ceduliček, že to investovala EU jako dnes.
Nálety jsme mohli z lesa vykopat grátis se souhlasem lesníka a bez
certifikátů rostou lépe, jako ty mrzáky s certifikáty vyžadující
mnoho let opory, aby mohutné koruny nevyvrátil vítr z hrstky kořenů.
Jámy na stromy kopal traktor Bělorus ze Státního statku a bez nároků
na mzdu řidiče a naftu. Ředitel statku byl myslivec a tak s tím rád
souhlasil. Nechápu, jakou odbornost studovali ti, co tu dnešní výsadbu navrhli a co ji dozorují. Asi chodili za školu a nebo je učili nedouci.
Odpovědět
JH

Jan Horník

5.7.2025 12:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Zemský ráj to na pohled. Akorát za posledních 50-100 let je vyhynutím ohroženo 25 - 70 % hmyzích druhu. Ze 60 druhů orchidejí v přírodě u nás běžně potkáte tak 4 možná 5. Nikdo nikomu nebrání přesazovat nálety. Zdravé lesy, v půlce 30. let po mnišce, nebo sedmactyricatem po suchu? Máte pocit, že je v krajině málo zvěře?
Odpovědět
Ra

Radek

5.7.2025 14:44 Reaguje na Jan Horník
Já mám pocit že v krajině muže být pouze tolik zvěře kolik jí krajina uživí .
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.7.2025 15:00 Reaguje na Jan Horník
Jen ty kurovcem sežrané bory nešumí.
Mezi těmi 25-70% (?) zmizelých hmyzů bohužel chybí komár a mucha, s orchidejemi velmi moc zkreslujete. Koroptve a zajíce vidíte na každém rohu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.7.2025 16:54 Reaguje na Jan Horník
Víte já si pamatuji traktorové vlečky plné zajíců a bažantů.
Pamatuji i poplatkové lovy západních lovců na vysokou a nebo
bažanty v bažantnici Šilheřovice, kde tehdy každého lovce
obsluhovali dva nabíječi, kteří mu podávali nabité pušky.
V obchodech pak nabízeli ulovené bažanty a zajíce a dnes?
Jeden bažant a jeden zajíc v tombole mysliveckého bálu je
běžnou praxí ve většině mysliveckých spolků a podzimní
hony jsou spíše procházkou a vzpomínkami na dřívější hony.
A hmyz? Před komáry jsme museli utíkat z lesů a před
ovády a mouchami z pastvin. Co venkovská chalupa, to
hnízda jiřiček a vlaštovek a ty žraly co, když tu nebyl
ten hmyz? Koukněte na entomologické sbírky předků, co
vše ještě běžně žilo před 35 roky v naší přírodě. Pak
ale přišli rozumbradové a změnili vše obráceně a výsledky
se brzo dostavily. Ubylo domácích zvířat, hnoje a taky jejich lejn plných hmyzu a much na pastvinách a tím i
hmyzožravých ptáků. To, že přibylo kůrovců není úspěch,
ale pohroma a že přibylo predátorů na úkor kořisti taky.
Ekologistické kecy, názory a nařízení jsou často tak
idiotské, že hraničí s debilismem, ale musí se za každou
cenu dodržovat, ač už se v praxi negativně projevují.
Pouze idiot se neumí poučit z vlastních chyb a dál lpí
na jejich dodržování až do hořkého konce. Vojenské lesy
předaly NP Šumava zdravé lesy a LČR totéž NP ČŠ a dnes?
Na Šumavě různověké smrky vystřídaly stejnověké smrčiny
a smíšené lesy NP ČŠ vystřídaly břízy na spáleništi. Už
nemám dál chuť vám vyvracet vaše ekologistické kecy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.7.2025 10:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Pamatujete traktorové vlečky zajíců, ale nepamatujete, že k největšímu propadu populací zajíců u nás došlo mezi lety 1970 - 1989... ačkoli jste na to byl opakovaně upozorňován včetně odkazů na statistická data. Jen pro info: v Rakousku měli v průběhu 70-80 let se zajíci tentýž problém, a ejhle dnes jsou na stavech z dob před zelenou revolucí. Jak se jim to sakryš povedlo? Že by to byly přesně ty metody v hospodaření s krajinou, které tady soustavně kritizujete? - malé výměry jednotlivých plodin, meze, remízy, stromořadí?
Koukám na entomologickou sbírku předka a sebe a konstatuji: O hmyzu raději moc nepolemizujte, dobu předDDTovou jste zažil maximálně jako malé děcko. Po r 89 zažila hmyzí biodiverzita a početnosti podstatné zlepšení, naopak po vstupu do EU pokles... v korelaci s poklesem a pozdějším nárustem intenzity produkce. Jestli chcete znát skutečnou diverzitu a početnosti před zelenou revolucí doporučuji publikace Františka Klapálka nebo Brehmův život zvířat sv IV. členovci a nižší bezobratlí. Pasených hospodářských zvířat v tuzemsku je zhruba tolik, co za první republiky... ubylo ustájených zvířat. Problém rozpadu koprofágních společenstev je ovšem spojen s intenzifikací pastvy.
Odkdypak Vy "brečíte" nad nedostatkem komárů?...
Nebyl jste to náhodou Vy, kdo tady možná týden zpátky dštil síru na malochovatele? Tak co si teď stěžujete? Si dobře pamatuju v devadesátkách ty kecy: "Ty chováš doma slipky, kačeny, králíky, morky, nutrie?" "Proč se na to nevysereš a radši si to nekoupíš?" Ty Vaše výkřiky jsou v podstatě totéž. Navíc si neuvědomujete, že kromě skalních venkovských chovatelů by to začalo dělat víc lidí jen za jedné podmínky - prudkého trvalého zdražení potravin - to by jste asi nerad.
Obligátní výlev žluči v poslední čtvrtině Vašeho příspěvku nemíním komentovat.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.7.2025 12:53 Reaguje na Jakub Graňák
Pasených hospodářských zvířat v tuzemsku je zhruba tolik, co za první republiky... ubylo ustájených zvířat. ............
No, paseného dobytka bylo za I. republiky určitě více, ještě v dobách mého dětství bylo na vesnicích hodně krav i koz a drůbeže, ano, hlavně proto, že se to nedalo koupit. I když nyní nekoupíte kozí maso či nutrie. Ale jinak s vámi souhlasím, že se velmi negativně projevila chemizace a šablonovité scelování pozemků.
Odpovědět
JH

Jan Horník

6.7.2025 11:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdo za to všechno tedy může? Kdo jsou ekologisti?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.7.2025 09:37 Reaguje na Jan Horník
Pokud vím, je to AOPK kdo na Soutoku slibuje likvidaci hmyzu i s komárama. Co chtějí zlikvidovat dál, zatím netuším.
Odpovědět
JH

Jan Horník

6.7.2025 11:07 Reaguje na Michal Ukropec
To není pravda, můžete to nějak doložit?
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

5.7.2025 14:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Tvrdé - ale asi pravdivé...
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.7.2025 12:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Měli jsme zdravé lesy, hojnost zvěře, kterou sem jezdili lovit lovci ze zemí, které nám nyní radí a kde už ji tehdy neměli. ...........
Doporučil bych knihu Lovecký průvodce vypravuje.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.7.2025 12:46 Reaguje na Břetislav Machaček
dnes se sází drahá certifikovaná sadba tak idiotsky, že alejí už nyní neprojede moderní zemědělská technika a větve jsou v koruně nasazeny metr a půl nad zemí. ..........
To víte, je nutno utratit všelijaké dotace a k tomu je nutno doložit, že nakoupeno bylo od schválených dodavatelů a byly dodrženy všechny předepsané standardy.
Moje tetička, a nejen ona, za socialismu pěstovala květiny, ale i salát, který dodávala do školní a nemocniční jídelny. Vždy jí zavolala vedoucí kuchyně, kolik salátů by potřebovaly, tetička brzičko raníčko vstala, salát nařezala a na kárce dovezla. Něco takového nyní naprosto nemožné. Neměla by hen tú certifikaci.
Odpovědět
PD

Petr Dubský

5.7.2025 19:12
Chci se zeptat diskutujících, které zvíře využije úpravu stromu z NP Podyjí. Já nevím o žádném, ale rád se nechám poučit. Stejně tak se nechám poučit, jak přírodní cestou vznikne poškození ne fotografii. Podle mne jde o vandalismus a ten, kdo toto navrhla a nařídil, by měl dostat doživotní zákaz práce v organizacích napojených na státní rozpočet a zabývajících se ocranou přírody. Děkuji za odpovědi. Petr Dubský
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.7.2025 12:56 Reaguje na Petr Dubský
Nejsem zrovna odborník specialista, ale pochopil jsem, že se jedná o podporu některých druhů hmyzu. Ano, na první pohled se jedná o vandalismus, ale stejně bychom mohli posuzovat ořezáváni hlavatých vrb nebo pařezení v lesích. Jenomže to, co dříve bylo (nutnou) hospodářskou činností je nyní nutno nahrazovat umělým "mrzačením" stromů.
Odpovědět
PD

Petr Dubský

5.7.2025 19:12
Chci se zeptat diskutujících, které zvíře využije úpravu stromu z NP Podyjí. Já nevím o žádném, ale rád se nechám poučit. Stejně tak se nechám poučit, jak přírodní cestou vznikne poškození ne fotografii. Podle mne jde o vandalismus a ten, kdo toto navrhla a nařídil, by měl dostat doživotní zákaz práce v organizacích napojených na státní rozpočet a zabývajících se ocranou přírody. Děkuji za odpovědi. Petr Dubský
Odpovědět

6.7.2025 09:11 Reaguje na Petr Dubský
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/veteranizace-pollarding-a-krouzkovani-stromu-vs.jejich-ochrana?logout=1
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.7.2025 09:45 Reaguje na Petr Dubský
Nebojte se. Ten strůjce těch poškození to brzo doloží instalováním
nějakého brouka ze své sbírky a nebo vycpaným netopýrem, či ptákem.
Mne zaráží poměr nové umělé dutiny vůči průměru kmene, který asi
nepřežije prvý pořádný vítr. Ona je navíc rozdíl dutina po větvi,
kde ji obklopují vlákna dřeva kolem dokola a ne jako zde napříč
vlákny v bezsukatém a nepříliš stabilním kmeni stromu vyrostlém
v zápoji. Stromy v lese původně pěstované na rovný štíhlý kmen
nelze nějakým šetrným zásahem změnit na pevný kmen, který bude stabilní i s tou dutinou. Je to naprosté neumětelství nedouků,
kteří bez praxe vymýšlejí podle nich moudré nápady. Opak je ale
pravdou a výsledky jsou často pouze na škodu. Ona je ta ochrana
přírody v CHKO, NP a i jinde o personálním obsazení a podle toho
to pak vypadá. Vedení se jmenuje podivnými způsoby a vybírají
se vzájemně nějak spřízněné osoby(názorově a taky politicky).
Povím to vulgárně: Já tebe, ty mně a nebo jiného kamaráda a je
vymalováno. Jeden podrží druhého a v jednotě je jejich síla páchat
podobné zhovadilosti. Ono i mnohé takzvaně odborné arboretistické
zásahy urychlují zmar stromů podivnými ořezy, které ty stromy
neunesou. Ono něco lze ořezávat na větevní kroužek, protože se
rána zatáhne a zhojí, ale jiné se musí řezat na čep, protože ten
vadí méně, než když by byla větev uříznutá na větevní kroužek.
Je to strom od stromu a taky podle jeho stáří. Kdysi jsem se už
neudržel a zkritizoval ořez nebezpečných topolů ve městě, kde
jsem řekl, že než nevhodný ořez a kácení za pět let, tak raději
kácet hned a za pět let tam už budou mladé zdravé vzrostlé stromy.
Torza vydržely roky čtyři, s vylamováním nově vyrašených větví za
každého většího větru a mokrým sněhem. Tak už tam mohly růst nové
stromy a nemusely tam 4 roky stát torza zmrzačených stromů. Ale
vše bylo údajně OK podle orgánů ochrany přírody a s certifikátem
odborné arboretistické firmy. To zmrzačené stromořadí bylo asi
3x do vykácení ohrazeno páskami a padající větve poškodily dvě
zaparkovaná auta. Stálo to za to lpění na starých stromech i za
tuto cenu? Ono všude schází hmotná zodpovědnost úředníků, kteří
nezodpovídají stejně, jako fyzická osoba za svoji činnost a tak
dělají své pokusy i na stromech. Osobní zodpovědnost by měla být zakotvená u všech lidí včetně vlády a měli by za své činy ručit
i svým majetkem. To by si sakra rozmysleli plýtvat prostředky,
krást a "vyvádět" majetek do svých kapes. Ty spolky potížistů by
si zase rozmyslely zdržovací žaloby různých staveb a podávaly by
pouze takové, které by měly většinovou podporu alespoň místních.
Oni ale stojí často i proti názorům místních a dělají jim peklo
z jejich životů a to prosím beztrestně a bez zodpovědnosti za
všechna příkoří, která tím způsobí.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.7.2025 13:05 Reaguje na Břetislav Machaček
V celku s vámi souhlasím. Až na ten "řez na čep", protože ten vždy vede k zasychání a k hnilobě do kmene. To už je lepší "lízanec" a pořádné zatření rány. Jinak ty "vegetarizované" stromy, pokud jsou v zápoji, tak vítr vydrží.
S těmi topoly mám podobnou zkušenost, soudil bych, že se jednalo o topoly vlašské, které ale mají dřevo hodně pevné. Ovšem větve prosychají a ulamují se. Jejich ořezání, přesně jak píšete, jsem také zažil. A stejně s podobným brzkým odstraněním. Já ale chápu ty obavy z vysokých stromů v ulici. Pozoroval jsem v Nizozemí, že takové stromy průběžně odstraňovali, ale nově vysazovali už skutečně veliké. A dobře se o ně starali, takže žádný neuschnul. Ale v parcích měli stromy staré a veliké.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.7.2025 19:24 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Pardon: "Veteranizované" stromy.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.7.2025 12:35
Veteranizace, pollarding a kroužkování stromů vs. jejich ...
Ekolist.cz
https://ekolist.cz › publicistika › příroda
Odpovědět
PD

Petr Dubský

6.7.2025 17:43
Pane Horníku, mohl byste konkrétně napsat, který druh vzácného hmyzu využije zásah zobrazený na fotografii. Protože pták tam asi hnízdit nebude. Děkuji za konkrétní odpověď. To je totiž důležité, aby ty zásahy měly skutečně smysl.
Odpovědět
JH

Jan Horník

6.7.2025 23:30 Reaguje na Petr Dubský
Doporučuji přečíst ten standard E02005. Tam jsou ty druhy uvedeny. Chápu, že veteranizace/poškozování stromů je kontroverzní téma.Nemám na to jednoznačný názor, ale chápu, že je to řešení tam, kde chybí staré stromy se vhodnými podmínkami pro ty druhy hmyzu jako je např. páchník hnědý, velké druhy tesaříků apod.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.7.2025 07:00 Reaguje na Jan Horník
Kde chybí staré stromy? Porostů starších 100 let u nás máme nějakých +- 10 až 15 % ze všech lesů plus stromy mimolesní zeleně. To se vám zdá málo? Jinak ten páchník, tesaříci, to jsou všechno škůdci stromů. Potřebujeme opravdu více škůdců?
Odpovědět
PD

Petr Dubský

7.7.2025 18:08
Pane Horníku, opravdu by Vám zničilo klávesnici, kdyby jste napsal několik druhů? Takže ještě jedna otázka, vlastně opakování, jak bez přičinění člověka vzniká zobrazené poranění. Protože má jít o nápodobu přírody.
Odpovědět
PD

Petr Dubský

7.7.2025 18:57
Pane Horníku, zadal jsem si Vámi uvedený zdroj a nenašel. Škoda, že si šetříte klávesnici, pochybuju, že takový hmyz, který by měl prospěch z takové rány ve skutečnosti existuje. Ale dřevokazným houbám by se to líbilo. Jenže takový strom dlouho nežije. Takže čirý vandalismus a ne biodiverzita.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist