Asi málokoho těší, když musí svému psovi či kočce vyndavat klíšťata. Ale všechno zlé může být pro něco dobré. Pokud na svém zvířeti najdete pořádně nacucané klíště, můžete s ním udělat radost bioložce Markétě Novákové. Ta díky takto zaslaným klíšťatům zkoumá méně známé bakterie, které klíšťata přenášejí. A pokud na svém domácím miláčkovi najdete pijáka lužního, což je klíštěti podobný parazit, můžete s ním udělat radost zase Dominice Mažgútové, která zkoumá rozšíření tohoto zvláštního parazita u nás. S nápadem, aby lidé vědcům posílali nalezené parazity poštou, přišel vědec David Modrý.

První celý týden v květnu patří Mezinárodnímu týdnu propagace kompostu. První celý týden v květnu je teď. Jděte ke svému kompostéru a dejte mu kytičku z mrkvové nati. Jako poděkování.

Nejlevnější je, pokud svůj bazén můžete alespoň částečně naplnit dešťovou vodou. Ale v tom případě počítejte s vyššími náklady na úpravu vody, která je vždy zatížena látkami, které spláchne. Dešťová voda je oproti kohoutkové také lepší substrátem pro biologické oživení. Pokud na úpravu vody nejste vybaveni, nezbývá než využít vodovod. Jak přitom bazén napustit, abyste nepůsobili problémy ostatním uživatelům vodovodu nebo neporušili smluvní podmínky? To poradí Filip Wanner, odborný asistent Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR.

Je známou skutečností, že dosavadní běžný způsob nakládání s dešťovou vodou v zastavěné krajině je neudržitelný. Byly proto podniknuty změny v legislativě, takže nejhorší řešení – neprodlené odvádění veškerých dešťových vod z povrchů rovnou do řek – není u nových či rekonstruovaných objektů až na výjimky legální. Také dotační program Dešťovka se snaží motivovat k co nejekologičtějšímu nakládání s dešťovou vodou. Dostát požadavkům legislativy je bezesporu finančně a někdy i technicky náročné. My vám však v tomto článku chceme na reálných příkladech ukázat, že to jde a že výsledek má často i jiný přínos, než jen ten ekologický. V tomto prvním díle se zaměříme zejména na využívání dešťové vody, retenční nádrže a protipovodňovou ochranu.

Čína letos pěkně zamotala hlavu evropským odpadářům. Zakázala dovoz směsných plastů. Odpadové firmy a města si teď lámou hlavu, jak se svými plastovými odpady naložit. Praha má svou spalovnu komunálních odpadů, a nabízí se otázka, zda by nebylo lepší plastové odpady posílat do ní, aby pomohly při pálení směsného odpadu. Má tedy v Praze smysl třídit plasty?

Každý Čech podle Českého statistického úřadu předloni zkonzumoval průměrně 249 vajec. Čechům stále víc záleží na původu vajec a snaží se vyhýbat těm z velkochovů. Informuje o tom projekt Z farmy domů, který se specializuje na prodej produktů od českých farmářů. Cílem projektu je zamezit plýtvání potravinami a naučit spotřebitele zodpovědnému přístupu k potravinám.

Život ve městě je mnohem příjemnější, když je v něm dostatek zeleně a vody. I u nás existuje řada realizací, které vodu a zeleň do měst navrací. Některé zajímavé z nich jsme vybrali.

Jak se vyrovnáváme s nepříjemnými vzpomínkami? Jednoduše: zapomínáme na ně. A podle psychologů a marketérů Ohijské státní univerzity (OSU) na stejném principu vylučujeme z naší paměti informace o výrobcích, jejichž původ je neetický. Prostě zapomeneme, že jsme to o nich věděli. O výzkumu nevědomé ignorace se píše na stránkách OSU.

Česko si jako každá bohatá země užívá výdobytků spotřební společnosti. Někteří lidé ale začínají být citliví na její negativní projevy. Třeba na přemíru zbytečných obalů a odpadů z nich. Zde je přehled webů, kde lze hledat inspiraci.