Pomalá móda, pomalé cestování, etické nákupy, zodpovědný konzumerismus, kosmetika netestovaná na zvířatech, nontoxic kosmetika, nákup lokálních a sezónních potravin, snižování produkce odpadu... Je toho hodně, co "musíme" sledovat, chceme-li se chovat udržitelně. Počkat, musíme? Kdo říká, že musíme?

Vnitrobloky jsou ve městě jedno z míst, kde se dá snadno něco udělat pro zlepšení městského klima i sousedských vztahů. Jenže vnitrobloky (i lidské vztahy) bývají často zanedbané. Pět videí, která zveřejnil spolek Bieno, může lidem přinést inspiraci i navézt ke konkrétním řešení.

Počítání uhlíkové stopy je jako sport, který vám i planetě Zemi může prospět, ale také přivodit újmu. Třeba na duševním zdraví. Záleží totiž na tom, jak poctivě chcete své osobní emise počítat a co všechno při tom vezmete do úvahy. Spotřebitelská dilemata environmentálně uvědomělého jedince dobře demonstruje článek ABC.net.

V polovině července způsobil ve světě velký rozruch článek nizozemského biologa Erika Meijaarda a jeho kolegů. S jeho obsahem jste se mohli seznámit v textu Produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů než je tomu u palmového oleje. Do jisté míry mohl působit jako snaha o očištění neblahé ekologické reputace plantáží palem olejných. Svou reakcí a názorem do odborné debaty přispěl i český tropický ekolog Stanislav Lhota.

Na jedné straně nezpochybnitelná snaha o nápravu sociálních rozdílů mezi chudým globálním jihem a stabilnějším severem, podpora myšlenek udržitelnosti, potravní i ekonomické bezpečnosti v zemích třetího světa a také propagace nelhostejného vztahu k životnímu prostředí. Na straně druhé pak nejasnosti, komu vlastně taková snaha nakonec pomáhá, protože sami producenti z něj, zdá se, zrovna příliš netěží. A čím déle se debata o prospěšnosti tohoto sociálně-tržního hnutí vede, tím hůře z ní celý koncept férovosti vychází.

Právě probíhající migrace netopýrů hvízdavých s sebou přináší riziko, že netopýři se nastěhují do přístupných vnitřních prostor, odkud se velmi špatně dostávají. Zejména Plzeň je důležitou migrační křižovatkou, destinací a cestou pro tento druh létajících savců. Letos se netopýrů hvízdavých navíc extrémně „urodilo“, jejich počty jdou do stovek.

K létu neodmyslitelně patří výlety do přírody. Lidé se vydávají do lesů nejen za turistikou, ale také například za houbařením. Na co je třeba pamatovat při procházce v lese a jakým činnostem se raději vyhnout, shrnul spotřebitelský časopis dTest.

Meteorologové z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vytvořili jednoduchou aplikaci, která srovná emise vyprodukované starým a novým kotlem pro vytápění. Aplikace tak ukazuje, že výměna starého kotle má na ovzduší pozitivní vliv. Aplikaci meteorologové zveřejnili na svém blogu.

Letošní počasí sice potlačilo půdní sucho, ale zase prospělo některým škůdcům, zejména slimákům. Největší škody působí plzák španělský. Likviduje salát i okrasné rostliny. Podle odborníků z Mendelovy univerzity by lidé měli ze zahrádek odstranit nepotřebné nádoby a další úkryty, ve kterých slimáci nacházejí vlhké prostředí, a zvážit aplikaci volně prodávaných přípravků. Často používaná sůl škodí půdě.