Správný postup likvidace vánočního stromku se liší podle přístupnosti popelnice na směsný odpad. Podle toho stromek patří k popelnici na směs, nebo ke stanovišti kontejnerů na tříděný odpad. Pražské služby očekávají, že během ledna a února svezou přes 300 tisíc dosloužilých vánočních jehličnanů. Umělé stromky je také možné dát do sběrného dvora.

Pokud budete v pátek 7. 1. až v neděli 9. 1. u nějakého ptačího krmítka a budete mít hodinu čas, můžete se zapojit do Ptačí hodinky. O akci informuje Česká společnost ornitologická.

Dm drogerie letos uvedla novou ekořadu výrobků Pro Climate. Přestože název řady navádí pozornost spotřebitele k ochraně klimatu, drogerie tvrdí, že tyto výrobky jsou šetrné nejen ke klimatu, ale jsou neutrální k životnímu prostředí jako takovému. To je docela odvážné prohlášení. Pojďme se podívat, zda za ním něco stojí.

Loňská pandemie covid-19 zamávala s mnoha jistotami kolem nás, a mimo jiné se promítla i do osobní automobilové přepravy ve velkých městech. V drtivé většině případů tedy do výrazného snížení počtu vozů na silnicích a propadu počtu hodin, které řidiči trávili čekáním v kolonách. Kromě Londýna, kde se v roce 2019 začal masivně podporovat rozvoj jízdních pruhů pro cyklisty. Což analytiky z Inrix vedlo k závěru, že cyklopruhy – které mají silnice uvolňovat – naopak zvyšují jejich ucpání.

Od loňského prosince platí vyhláška, která se týká zákazu používání pyrotechnických výrobků na většině míst v centru Prahy a například na náplavkách, v parcích nebo v blízkosti nemocnic a sociálních zařízení. Zákaz platí pro většinu volně prodejné pyrotechniky i pro dny jako jsou Silvestr a Nový rok. Hlavní město proto apeluje na obyvatele, aby se v těchto dnech vyvarovali používání rachejtlí a dalších podobných výrobků a prohlédli si interaktivní mapu, která ukazuje, kde není možné pyrotechniku odpalovat.

Oblečení má dvě základní funkce: Chrání tělo před zimou a pohledy a slouží také jako symbol, jistý druh sebevyjádření a informace pro ostatní. Šaty dělají člověka. První funkci dokáže zajistit cokoliv od medvědí kožešiny přes sárí z jednoho kusu látky po různé variace na triko a džíny stejně dobře jako velká večerní. Šatníky nám tedy plní nikoliv skutečná fyzická potřeba, ale společenské požadavky, móda a reklama. Pokud to dokážeme oddělit, můžeme značně snížit svoji uhlíkovou stopu.

Vánoční nálada u mnoha lidí navozuje touhu vrátit vánočnímu kaprovi život a místo na pekáč jej odnést k řece či rybníku a vypustit jej na svobodu. Jenže takto znovunabytou svobodu si kapr dlouho neužije.

U ekologického nakládání s odpady je vždy na prvním místě prevence – odpad, který nevznikne, nemusíme řešit. Netěžily se kvůli němu suroviny, odpadá doprava, výroba, potisk, mizí popelářské vozy, recyklační linky nebo dokonce spalovny a skládky. Pro představu: Výroba budoucího odpadu tvoří 85 % jeho uhlíkové stopy; nakládání se skutečným odpadem (recyklace atd.) 15 %. Skutečný závazek a výzva pro jednotlivce i společnost tedy není v třídění odpadu, ale jeho minimalizaci.

Ústřední prvek environmentálních debat o výživě lidí se v posledních letech omezil na to, zda a jak radikálně omezit konzumaci masa. Nejrůznější studie přitom polstrují daty skutečnost, že dieta 3 % světové populace veganů (a 5 % vegetariánů) je teoreticky udržitelnější než strava 92 % zbývající populace. Plynou z toho rozepře, které neprospívají ani tak životnímu prostředí, ale spíš těm, kdo stojí za produkcí ultra procesně zpracovaných potravin. Jak to?