Ve třetím dílu našeho seriálu zaměřeného na úspory energie bez potřeby drahých investic si posvítíme na osvětlení a domácí elektroniku. Zvláště na podzim a v zimě je osvětlení důležitá položka naší domácí spotřeby.

Nedávné výrazné zdražení energie prodražuje náklady na naše domácnosti. Svést souboj s dodavatelem energie můžeme ale i mírumilovně a bez většího omezování. Druhý díl našeho seriálu zaměřeného na úspory energie bez potřeby drahých investic je zaměřen na domácí spotřebiče a jejich úsporné používání.

Skokové zvýšení cen energie, případně krach levného dodavatele, znamená pro mnohé z nás velký zásah do domácího rozpočtu. Náklady na energie lze ale snížit nejen výběrem vhodného dodavatele elektřiny a plynu, ale také nízkou spotřebou. V naší sérii článků se zaměříme na takové úspory energie, které nás nebudou nic stát a nebudou nás ani výrazně omezovat. V prvním dílu se budeme zabývat vytápěním a teplou vodou.

Organický odpad, který byl dosud z Pražské tržnice týdně svážen v klasických hnědých popelnicích, bude nyní přímo v areálu přeměněn na hodnotný kompost. Speciální kompostér Rocket pojme stovky litrů organického odpadu týdně ze zeleninového trhu v Hale 22, v budoucnu pak i zbytky jídla a kávy z kaváren a restaurací v areálu, food trucků či jednorázových kulturních akcí, včetně kompostovatelného jednorázového nádobí.

Občané jsou klimatickou krizí znepokojeni, ale většina z nich se domnívá, že již nyní dělají pro ochranu planety dostatek a jen málokdo je ochotný změnit vlastní životní styl, vyplynulo z průzkumu společnosti Kantar v deseti zemích. Respondenti jsou přesvědčeni, že pro boj s klimatickými změnami dělají více, než vlády, velké korporace nebo média. O průzkumu, zveřejněném u příležitosti právě probíhající konference OSN o změnách klimatu COP26, napsal list The Guardian.

Cigaretové nedopalky, chcete-li špačky či vajgly, jsou ve světě podobně neodbytné odpady jako mikroplasty. K nalezení jsou zrovna tak prakticky všude, a navíc mají tu nepříjemně dvojakou podobu fyzického i chemického znečištění. Za jejich vznikem je třeba hledat 1,13 miliardy kuřáků, kteří ročně v tabákových výrobcích zkonzumují okolo 6 bilionů ekvivalentů cigaret. Z nichž asi třetina končí típnutá, volně odhozená, padni kam padni. Co se s nimi pak děje dál a jak ovlivňují životní prostředí?

Tichá voda břehy mele. A právě tak nenápadně – meziročně o cca 5-10 % – zdražuje voda v Česku. Šetřit vodou dává čím dál větší smysl nejen ekologicky, ale i ekonomicky.

Jestli žijete ve městě, v bytě bez zahrady, pak třídění bioodpadu pro vás není tak snadné. V zásadě máte tři možnosti. Můžete si objednat hnědý kontejner na svoz bioodpadu (pokud je u vás zaveden), pořídit si interiérový vermikompostér (a recyklovat bioodpad s pomocí kalifornských žížal) a nebo se připojit k sousedům a začít kompostovat komunitně. Komunitní kompostování má u nás už relativně dlouhou tradici a také zatím velký nevyužitý potenciál.

Pomozte vědcům sledovat výskyty nepůvodních druhů. V tomto ročním období můžeme v naší přírodě nalézt vrtuli ořechovou. Invazní moucha napadá ořešáky, nemá přirozené nepřátele a ve spolupráci s chorobami dokáže zničit celou úrodu vlašských ořechů. Díky občanským vědcům v projektu Najdi.je dnes víme, že se její areál v Česku rychle zvětšuje. Zapojte se do jejího sledování i vy. O projektu informuje Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV).