V Kampusu Hybernská v centru Prahy bude v první polovině listopadu k vidění výstava fotografií s environmentálním přesahem, kterou organizuje hlavní město a Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO). Výstava snímků fotografa Stanislava Honzíka Pasti na ptáky je součástí stejnojmenné osvětové kampaně, která upozorňuje na zbytečné úhyny ptáků. Doplní ji skici ptačích kostýmů od Jany Smetanové, které k tématu vznikly už dříve pro emotivní video, a expozice malířky Kateřiny Štenclové prezentující transparentní malby na prosklené plochy. Pro školní kolektivy bude připravený workshop s výrobou polepů, které uchrání ptáky před smrtícími nárazy do oken. 

Nový časosběrný dokument mapující nelehkou cestu česko-indonéské neziskové organizace Kukang za ochranou ohrožených outloňů na Sumatře bude oficiálně premiérově odvysílán na ČT2 v sobotu 6. září 2025 v 7.45 hodin a zároveň poběží nepřetržitě i online na iVysílání ČT. Snímek Kukang Movie s podtitulem „Příběh o outloních a lidech“ vytvořili dokumentaristé ze Slezské univerzity v Opavě Ondřej Smékal a Vít Kanyza, kteří na Sumatře natáčeli v průběhu tří let.

Dlouhodobá pastva ovcí v České republice poškozuje přírodně cenné lokality a vede k jejich ochuzování. To je jedno z důležitých sdělení jedinečné knihy Louky: Dobrodružství poznávání, která získala prestižní ocenění Magnesia Litera za rok 2023, když zvítězila v kategorii naučná literatura.

Víkendová potní kůra s sebou nese výsadu schovat se pod peřinou s knihou. A tak jsem si otevřel nový román Jiřího Hájíčka, spisovatele krajiny jižních Čech. Autor tentokrát nechal vzniknout fiktivní obci Nový Lhotec a místnímu statku, akciové společnosti vlastněné převážně místními podílníky.

Na čtení knihy Český soběstačný dům jsem se těšil. Sleduju po očku projekt Pavla Podruha skoro od samého začátku a doufal jsem, že se z knihy dozvím, jak ten podivný dům vznikl a jak funguje. A to mi kniha splnila.

Současná diskuse kolem konceptu antropocénu je mimořádně zajímavá pro snahu nově uchopit, nebo alespoň nahlédnout nově místo nás samotných ve světě s ohledem na současné environmentální problémy. Málo co oživilo již poměrně dávné diskuse na téma vztahu člověka a přírody tolik jako tento pojem, použitý prvně v souvislosti s geologií, ale postupně vtahující další a další disciplíny nejen z přírodních, ale i humanitních a sociálních věd. Pěkným a originálním příspěvkem je malá, ale myšlenkově nabitá knížka Antropocennosti. Průvodce světem antropocénu, kterou připravily editorky Eliška Fulínová a Anna Kvíčalová pro nakladatelství Academia.