Civilizace je škodlivý a nebezpečný nesmysl, a to jak pro přírodu, tak pro člověka samotného. Tak by se daly zjednodušit výsledky úvah amerického environmentálního filosofa Johna Zerzana. Podobné naladění najdeme u řady environmentálních myslitelů současnosti i minulosti, Rousseauem počínaje. Zerzan to ovšem dovádí do poměrně radikální formy, však je také jedním z představitelů tzv. zeleného anarchismu a primitivismu. Současně se své úvahy snaží promýšlet poměrně důsledně a na základě rozsáhlého studia odborné literatury, zejména filosofické a antropologické. Jakkoli je levicového smýšlení, je dalek koketování s marxismem a tvrdě kritizuje takové ikony současného radikálně-levicového myšlení, jako jsou Chomsky či Žižek. Spíše u něj najdeme snahu kriticky navazovat na širší kontext evropské filosofie či antropologie. Přesto je možné s ním v lecčems polemizovat

Likvidace a nová výstavba severočeského města Most kvůli povrchové těžbě uhlí dodnes fascinuje. Jedná se o událost, která nemá obdoby. Jak mohlo k něčemu takovému dojít? Jaké síly stály v pozadí? Historik Matěj Spurný ve své poslední knize ukazuje, že tyto otázky nepatří minulosti: jsou dráždivě aktuální.

S dalším pokusem, jak do hlav lidí vpravit pravdu o ekologickém stavu naší planety, přicházejí aktuálně dvě renomovaná jména: National Geographic a Leonardo DiCaprio. Záruka kvality a pravdivých informací a jméno populární celebrity. Dohromady dobrý nápad k vytvoření dokumentu Before the flood, který by měl všechny přesvědčit, že globální oteplování je realita.

Laudato Si' je druhá encyklika papeže Františka, nese příznačný podtitul „Encyklika o péči o společný domov“. Již dlouho nevzbudil žádný církevní dokument takový rozruchu. Lví podíl na tom má nejen obsah encykliky, ale i samotná osoba současného papeže. Ten je jedněmi milován, druhými nenáviděn. Je tahle tzv. „zelená encyklika“ skutečně tak radikálně ekologická, jak hlásají její nesmlouvaví kritici? A je doopravdy tak revoluční a jestli ano, v čem spočívá její unikátnost?

Lektoři ekologické výchovy a lesních školek už delší dobu ze své zkušenosti tušili, že pobyt dětí venku dětem přináší výhody a poznání, které mohou těžko nesbírat jinde. Dosud jim ale chyběly pro diskuzi s širokou veřejností i s lidmi na rozhodujících místech přesvědčivé argumenty. Nyní jim je (ale zdaleka nejen jim) shrnuje nová publikace Petra Daniše Děti venku v přírodě: ohrožený druh?

Tady všude byl les. I tam, kde stojí váš dům. I tam, kde je dnes louka. Nový snímek Příběh lesa Jacquese Perrina a Jacquese Cluzauda přináší detailní pohled na život ve středoevropském lese. Stejně jako v předchozích dokumentech těchto autorů, které zachytily život v oceánu nebo v ptačím či hmyzím světě (Oceány, Ptačí svět, Mikrokosmos), jde o mistrně nasnímané záběry ze života v přírodě, tentokrát nám celkem dobře známé. A věříte, že i obyčejný ježek nebo sojka jsou neskonale úžasní? Diváci jsou zcela pohlceni pozorováním obyčejného života zvířat, stejně jako v předchozích snímcích v podstatě oproštěného od jakéhokoli komentáře.

Závidíte dnešním dětem možnost chodit do lesních mateřských škol? Nemusíte. Vyrazit do přírody, žít v jejím rytmu může celá rodina. Podobně jako pětičlenná rodina Suzanne Crockerové, která o svém devítiměsíčním pobytu v kanadské divočině natočila film Všechen čas na světě. Netradiční „rodinné video z dovolené“ uvede festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět.