Lektoři ekologické výchovy a lesních školek už delší dobu ze své zkušenosti tušili, že pobyt dětí venku dětem přináší výhody a poznání, které mohou těžko nesbírat jinde. Dosud jim ale chyběly pro diskuzi s širokou veřejností i s lidmi na rozhodujících místech přesvědčivé argumenty. Nyní jim je (ale zdaleka nejen jim) shrnuje nová publikace Petra Daniše Děti venku v přírodě: ohrožený druh?

Tady všude byl les. I tam, kde stojí váš dům. I tam, kde je dnes louka. Nový snímek Příběh lesa Jacquese Perrina a Jacquese Cluzauda přináší detailní pohled na život ve středoevropském lese. Stejně jako v předchozích dokumentech těchto autorů, které zachytily život v oceánu nebo v ptačím či hmyzím světě (Oceány, Ptačí svět, Mikrokosmos), jde o mistrně nasnímané záběry ze života v přírodě, tentokrát nám celkem dobře známé. A věříte, že i obyčejný ježek nebo sojka jsou neskonale úžasní? Diváci jsou zcela pohlceni pozorováním obyčejného života zvířat, stejně jako v předchozích snímcích v podstatě oproštěného od jakéhokoli komentáře.

Závidíte dnešním dětem možnost chodit do lesních mateřských škol? Nemusíte. Vyrazit do přírody, žít v jejím rytmu může celá rodina. Podobně jako pětičlenná rodina Suzanne Crockerové, která o svém devítiměsíčním pobytu v kanadské divočině natočila film Všechen čas na světě. Netradiční „rodinné video z dovolené“ uvede festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět.

Kniha Blbinky a bláto Andrease Webera nese podtitul Akční knížka vhodná do velkoměst a pro stavbu domečků na stromech. V oficiální anonci se pak píše, že přináší inspiraci rodičům, dětem i pedagogům. Ve skutečnosti však osloví spíš jen „přírodní“ rodiče a učitele. Děti kniha asi tolik bavit nebude.

Co si vybrat za námět či hlavní motiv z poutavého, poetického a rozsáhlého příběhu Tobiáše Lolnesse jako základ pro jeho inscenování? Napínavý děj? Zajímavé charaktery postav? Milostný příběh Tobiáše a Elíši nebo přátelství Tobiáše a Lea? Scénáristka Lenka Tretiagová vsadila hlavně na poetickou atmosféru a její sázka vyšla dokonale. Délka divadelního představení by nepojala příběh v celé jeho šíři a při extrakci zápletky by Tobiáš ztratil hodně ze svého kouzla. Důraz na atmosféru a pocity umožnil mimo jiné způsob zpracování. Nejde totiž o činohru, ale o tanečně divadelní inscenaci.

Jsou muzea a výstavy, kde návštěvník může leda tak pokorně hledět do vitrín a číst si odborné popisky. A pak jsou výstavy, kde si může sáhnout prakticky na cokoliv, kde nemá čas číst popisky, protože průvodce ho zapojí do příběhu výstavy. Přesně takový je LES, příběh stromů a lidí v Národním zemědělském muzeu na pražské Letné. Na své si přijdou hlavně děti.

Kniha Mé první léto v Sieře Nevadě není obyčejný deník zapáleného přírodovědce. Je to i osobní vyznání amerického spisovatele a ochránce přírody Johna Muira ze své lásky k divočině. Díky podrobným popisům a pozorování může mít čtenář při jeho čtení pocit jako by horami putoval společně s Muirem, pastevci a stádem ovcí i on sám.