Bylo jednou jedno moře
Krátký film Bylo jednou jedno moře má svou vlastní vypravěčskou kvalitu, která zachovává prvky krátkého filmu a nesklouzává k vysvětlování nebo věcnému podávání příčin a následků. Zároveň prostřednictvím zobrazených scén a rozhovorů vyvolává v divákovi řadu emocí, zejména těch nepříjemných.
Svým způsobem jde o katastrofický film, ale zároveň si můžeme vybrat, zda se zaměříme na poselství, které zanechává, tedy na to, abychom podnikli kroky k ochraně životního prostředí a zabránili podobným ekologickým katastrofám, nebo na slepou uličku, do níž se obyvatelé Mujnaku postupně politickými rozhodnutími dostali.
Pozoruhodnou stránkou filmu je animace. Je zkrátka jiná, než na jakou jsme možná zvyklí, což nás může vyvést z určité komfortní zóny, znejistit nás, nebo naopak něčím zaujmout. Je provedena velmi minimalisticky, bez častého používání sytých barev, většinou v černé a bílé barvě, s použitím modré barvy symbolizující vodu, a dále obrysů osob a předmětů pomocí různě silných čar.
Animace místy přechází do umělecké formy, která zase může někomu skutečně vyhovovat, a tak se celých 16 minut sledování filmu stane i příjemným uměleckým zážitkem.
Režisérka Joanna Kozuch vytvořila film na základě své vlastní několikaleté cesty k Aralskému moři. Některé postavy potkala osobně, o některých jen slyšela z vyprávění lidí, které potkala.
Dokument otevírá emotivní pohled na jednu z největších ekologických katastrof v našich dějinách. A vybízí k zamyšlení, ať už nad osudem samotného Aralského moře a hrůz, které se mu v důsledku lidské činnosti staly, nebo o to, že pokud budeme v podobných činnostech pokračovat, zánik dalších jezer, moří a vod nemusí být tak daleko od nás v Asii, ale může být stále reálnější i v našem nejbližším okolí.
Pokud o situaci Aralského moře nic nevíte, něco se dozvíte. Pokud už něco víte, možná vás bude zajímat především jiný formát, se kterým jste se v souvislosti s katastrofou vysychání Aralského moře možná neměli možnost setkat. Světlana, Gulšat, kapitán a Sergej. Příběhy obyvatel, kteří vzpomínají na minulost, kdy Aralské moře zářilo vodou, a touží po tom, aby se opět naplnilo, ve vás budou doznívat ještě dlouho po skončení filmu.
Za svou jedinečnost získal film ocenění na festivalu Ekofilm 2022 a slovenskou cenu za nejlepší animovaný film Slunce v sieti.
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Vladimir Mertan
11.3.2023 19:25Miloš Zahradník
12.3.2023 08:41Bolsevik to sice jakoby zpusobil ale ani v dobe po nem zadny navrat Aralskeho more samozrejme uz nikdy nebude. Z ekonomickych duvodu, te vody
je proste vic potreba na zavlazovani nez ji nechat neuzitecne vysychat
v jezeru uprostred pousti a polopousti
Neco se tam ale prece jen podarilo zachranit. Syr Darja sice prakticky vyschla ale zbytku jejich vod se podarilo vyuzit v severnim Aralu, hrazi oddelenem od vyschleho zbytku jezera. Snad tam zacal lokalne prosperovat
i rybolov byt samozrejme v mnohem mensim meritku nez driv. Zajinala by mne
vodni bilance Amu Darje poslednich let a jak fluktuuji, v zavislosti na promennych srazkovych uhrnech ruznych let, zbytky toho byvaleho "more" pod zminenou hrazi Severniho Aralu
Na plany obracet toky rek ze severu se tez pamatuji, bylo by to asi strasne drahe. Realistictejsi by to nejspis bylo pres Volhu a pak kanalem mirne nahoru do Aralu. Ze zapadni Sibire - z tech jejich partii kde uz tecou poradne reky a neni tam jen malovodna step - je to prece strasne daleko
Miloš Zahradník
12.3.2023 08:46 Reaguje na Miloš Zahradníkv poustio co jsou napajene odpadni vodou zavlazovacich kanalu. Asi je to tedy plne pesticidu a dalsiho svinstva. A zlepseni efektivity zavlazovani asi nepomuze. Usporenou vodu daji spis na dalsi rozsireni zemedelske produkce pro exponencialne rostouci pocet obyvetel toho regionu nez to poustet do solne pouste, ktera je zbytkem davneho jzera
Miloš Zahradník
12.3.2023 08:54 Reaguje na Miloš ZahradníkVladimir Mertan
12.3.2023 19:02 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
12.3.2023 19:41 Reaguje na Vladimir MertanVzpominam na diskusi o tomto v ruskem tisku za Gorbacova. Vedci tehda varovali ze ubytek vody v Obu odvedeny do Aralu
by prodlouzil rozmrzani Severniho ledoveho okeanu v dusledku mensiho pritoku letni teple vody Obem
A jako perlicku uvedu udaj z roku cca 1985 kdy u jezero bylo jen dvoutretinove ale jeho slanost byla porad mala. Rozsahle melciny s vysychajicimi "kaluzemi" vysychaly a vitr tu sul odnasel vetsinou mimo jezero. Ten hydrolog co osak tu knizku z ktere cituji si odmitaql uvedomit, ze tento stav casem skonci az jezero ztrati vic vody