Válka se Zemí: Zamyšlení nad dokumentárním filmem Josefa Šmajse
V tomto dokumentu je divákům objasněna příčina této krize, kterou je střet člověkem vytvářené kultury s přírodou. Prudká expanze umělé kultury na úkor přírody činí bohužel možnost naší sebezáhuby reálnou. Člověk je totiž nedílnou součástí přírody a pokud má jako biologický druh prosperovat, pak jeho perspektiva závisí na „zdravotním stavu“ Země. Edukativní rozměr „Války se Zemí“ spočívá v tom, že srozumitelným způsobem objasňuje vznik, rozvoj a řešení dnešní existenciální krize. Pomáhá divákovi zorientovat se ve složité problematice globálního ekologického konfliktu, jak v rovině pojmové, tak v rovině praktické, konativní.
Nadřazenost člověka nad přírodou nelze spatřovat v tom, že je vrcholem evoluce biosféry a vlastníkem Země, jak je nám účelově podsouváno soudobou vědou a politikou, ale v tom, že má vrozenou schopnost vytvářet umělé bytí – kulturu. Současná podoba kultury však neodpovídá našim zájmům, ale jde naopak proti nim. Není totiž kompatibilní s hostitelskou přírodou, rozvíjí se na její úkor a tím existenciálně ohrožuje svého tvůrce – člověka, tedy nás všechny. Východisko z této situace je jediné. Chceme-li sami přežít a zachovat příznivé podmínky pro život příštích generací, musíme se vzdát nadřazeného antropocentrického způsobu myšlení a nahradit ho myšlením, které bude uctivé k přírodě.
V zájmu sebezachování musíme uznat primát přírody jako svébytného systému s vlastní hodnotou, která je zcela nezávislá na zájmech člověka. V této souvislosti je ve filmu poukázáno na nutnost takzvané biofilní transformace kultury. Je třeba změnit protipřírodní orientaci naší kultury, změnit její vnitřní informaci, opustit její predátorské nastavení, které je ve stávající situaci destruktivní. S přírodou nesmíme bojovat, ale spolupracovat.
Snímek „Válka se Zemí“ je kritikou letargické, reklamami přesycené konzumní společnosti, kritikou krátkozrakých politických systémů posedlých ekonomickým růstem. Je proto i kritikou vzdělávacího systému. Právě konzervativní, obsahově zastaralý způsob vzdělávání, který přeceňuje duchovní tradici lidstva vede k úspěšnému zakrývání konfliktu kultury s přírodou. Dnešní žáci a studenti se ve školách s evoluční ontologií nesetkají, a proto neznají příčinu ani způsob řešení ekologické krize. Budou to však právě oni, kteří pocítí její důsledky a budou nuceni čelit jejím výzvám.
Dokument „Válka se Zemí“ není lichotivý ani líbivý. Odhaluje totiž široké veřejnosti pravdu o stavu světa. Dozrál však čas, řečeno slovy klasika, probudit se z dogmatického spánku a přijmout zodpovědnost za své dílo. Právě ambiciózní projekt, kterým „Válka se Zemí“ bezesporu je, by v tomto ohledu mohl být velmi přínosný. Dejme mu tedy šanci.
Snímek byl odvysílán na ČT 2 dne 18. 8. 2024. Je v archivu České televize, kde je možné jej dohledat.
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (28)
Miroslav Vinkler
20.8.2024 12:53Místo toho jsou mainstreamy podsouvána bulvární témata, v lepším případě oficiální politické názory poplatné primitivnímu materialismu.
Pavel Smola
31.8.2024 22:41 Reaguje na Miroslav Vinklerano jak píšete také vše podepisuju, úchvatný dokument, jen je vlastně hodně smutný, pokud mu porozumíte v tom co se snaží předkládat
četl jsem většinu knih JŠ, takže pro mne je to první mediální verze jeho teorie vytvořená pro veřejnost
Anyr
20.8.2024 14:17Tak jsem to viděl (https://www.ceskatelevize.cz/porady/16239015256-valka-se-zemi/) - a, popravdě, mám s tím spoustu problémů.
1) "Dokument" je plný jakože faktických tvrzení, o kterých jsem si dosud nemyslel, že by je někdo mohl myslet vážně. Že lidstvo má kulturu za přirozené pokračování přírody? Nebo že přírodu správně poznáváme proto, že jí umíme technologicky využívat? A mnoho dalších perel, o kterých netuším, kde se tam vzaly.
2) Se spoustou věcí tam lze souhlasit. Zjednodušování, manipulace, špatné nastavení vědy, která je podřízena zisku, antropocentrismu... a důležitost odklonu současné kultury lidstva, která jde proti přírodě (viz ta dnešní, naprosto zvrácená informace o tom, jak Češi podporují uhelné elektrárny), odklonit se od fosilních paliv, plastů, atd...
3) Velmi mne potěšila silná kritika školství, a celého systému.
4) Chtěl jsem to celé začít vypisovat v dalších bodech, ale zjistil jsem, že mi v mysli neustále vyskakují další a další myšlenky. Takže, končím, mrkněte na to sami.
Jen mám obavu, že dobré dvě třetiny lidí nemají kapacitu pochopit, o co autorovi, autorům, jde.
Přidám k tomu ještě jednu věc, z mého pohledu věřícího, křesťana. Onen "dokument" mi totiž přišel příliš přísně "vědecko-logicko-materialisticko-filozofický" (což je v pořádku, když autorem je filozof). Nelze ale popřít, vyloučit, duchovní rozměr člověka, který je dokazatelný, a plně přesahuje možnosti vysvětlení lidské vědy.
"Useberu to do jednoduchosti", řečeno stylem profesorky Hogenové. :D nebo se o to alespoň pokusím.
Bůh dal člověku jasný úkol. Svým způsobem jediný skutečný úkol na Zemi. A to je podílet se na Stvoření. Pečovat o Zemi, vládnout jí (ve smyslu správcovství, ne tak, jak jí vládnou komunisté či kapitalisté či primárně katolická církev, byť František je pecka. :D). Co to z křesťanského pohledu znamená? Udržovat ji nepoškozenou, zdravou, ctít ji, respektovat, a změny provádět v souladu s pravidly, které byly dány.
Zmíním třeba františkány, kteří za bratra považují strom, Slunce, psa.
No, dál.
Čím více byli u moci lidé, zvláště ti do sebe zahledění, tím více nastával odklon od Boha a příklon k člověku a JEHO, lidské, vědě. Dnes to došlo do bodu, kdy většina Západu Boha buď nahradila člověkem a jeho vědou, nebo v Boha věří, ale v Boha silně překrouceného, "osobního". Abych citoval Jiřího Grygara: "Současný rozpad hodnot a étosu atlantické civilizace, která se od ideje Boha programově usilovně odvrací, je podle mého soudu důkazem, jak to dopadne, když se každý jedinec spolehne na svůj rozum a bude jak svým průvodcem, a dokonce i soudcem." (https://www.e15.cz/archiv/jiri-grygar-vychazime-z-nedokazatelnych-tvrzeni-kterym-muzeme-jenom-verit-1272370).
Podtrženo sečteno: osobně nepovažuji dnešní katastrofální stav přírody za to, co udělala "kultura, civilizace", ale co udělelo lidstvo především sobě. Ona duchovní vyprahlost a odklon od Boha způsobil neuvěřitelné poškození vztahů mezi lidmi, hodnot společnosti, přístupu ke Stvoření a zpřetrhání vztahů právě s přírodou. Mám za to, že jak člověk poškozoval sebe a svou duši, tak se to promítalo do všeho, co ovlivňoval. Vlastně, hezky to vystihla paní Figarová: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/419235100161016/ - čas cca 8:25.
Je to podobné psychické nemoci, jen s mnohem hlubším základem.
Takže, myslím si, že cesta, jak vyléčit naší civilizaci, náš svět, naší společnost a znovu se "hezky" chovat k přírodě, je vyléčit svou duši. Stát se znovu lidskou bytostí a přestat být strojem, přestat být součástí sociálního inženýrství a pouhým kolečkem v systému, který nás měří pouze podle produktivity, vlivu na hospodářství.
Kéž by pak, zvláště Češi, dokázali zavrhnout antropocentrismus, a socialisty/komunisty tolik protlačovaný ateismus...
"Člověk není Bůh, není pánem vesmíru, je jen člověkem v řádu, který není možné ovládnout, jak si to představovali osvícenci minulí a jak si to představují ti současní. Technicky se vesmír nedá ovládnout, vždy odněkud se „přihasí“ nahodilost! Vědě by slušela skromnost! V tomto ohledu je „barbarství předností před kulturními národy“. - Jinakost jako fenomén dneška, Anna Hogenová.
Nakonec opět mohu doporučit prostudování prací již zmiňované filozofky Hogenové, (nejen) bioložky Librové, (nejen) biologa Váchy, (nejen) astrofyzika Grygara.
A nakonec, hlavně poznat sami sebe. Objevit v sobě to popřené, stísněné, tu Pravdu a úděl každého jednoho z nás.
PS: Omlouvám se případně za chybky či rozlétanost myšlenek, píšu to už ve velké rychlosti, z poloviny jsem v práci a z poloviny ve WoWku. (XD:D)
Honza Honza
20.8.2024 14:56 Reaguje na Anyr-podstata idealizmu a náboženstí: člověče, starej se především o to, jak bys mohl prospět druhým, ne sobě. Svůj cíl a uspokojení najdi v radosti ze služby druhým.
pavel peregrin
21.8.2024 07:45 Reaguje na AnyrPavel Smola
1.9.2024 00:13 Reaguje na pavel peregrinvíte bez snahy Vás nějak provokovat, chci naznačit, že nikdo si nikdy nevylámal zuby tolik jako Ti, co chtěli boha (i osobního ) vyvracet, ne že by na tom byli Ti co hledali důkazy pro jeho existenci lépe, ale u CG Junga lze najít mnohá tvrzení která nahrávají věřícím, a byl to lékař vědec, nevypustil by tato tvrzení bez empirických údajů
vypůjčím si jedno jeho tvrzení, "nikdo nehovoří o Bohu jako takovém, ale jen vždy o obrazu boha", každá výpověď je totiž jen dotyčného pohled popis, jestli jí věří jako objektivní hodnotě je jeho věc a jeho tvrzení, ikdyby se jednalo o kolektivní společné vyznání
proto si myslím, že může koexistovat, být na světě více náboženství vedle sebe najednou
Jiří Svoboda
23.8.2024 12:09 Reaguje na AnyrVy v podstatě mluvíte (a film také) o lidstvu jako o člověku. Jenže člověk je jedinec a lidstvo je obrovsky složité široké spektrum jedinců žijících v obrovském širokém spektru společností a podmínek. Máme-li tedy dosáhnout nějakého globálního cíle, nelze toho dosáhnout změnou chování jednotlivých lidí jako značně rozdílných jedinců (to by byla nekonečná práce) ale změnou většinového chování lidstva účinnými nástroji. A k tomu znám jediný účinný nástroj: peníze a volný trh (ne volný trh podle Klause), kde jsou odstraněny negativní externality jako poškozování planety adekvátním zpoplatněním.
Jen příklad z termodynamiky: Když chci uvolnit pohyb molekul vody zabudovaných ve struktuře ledu, stačí dostatečně navýšit teplotu dodáním energie z vnějšku, aby led roztál. Stačí udělat technicky tak jednoduché opatření. Podobně by stačilo odstranit negativní externality lidské činnosti jejich férovým zpoplatněním (taktéž technicky jednoduchý nástroj) a nechat společnost žít dál, jak žije. Ochrana planety by se automaticky stala součástí našeho konzumního života.
Pan Šmajs je snílek a divím se, že je někým brán vážně. To ale neznamená, že film samotný nemá svou hodnotu. Minimálně, aspoň pro mne, ukazuje, kudy cesta nevede.
Pavel Smola
31.8.2024 22:18 Reaguje na Jiří Svobodazatím to neúčtují v tom celém měřítku nikomu, a komu třeba budete účtovat již zničené živočišné rostlinné druhy, vytěžené suroviny ? .. do cen to zatím vůbec nijak nejde, možná pokuty v budoucnu ale o tom nehovoříte
a aby byl tlak od spotřebitelů musí chápat že je (negativní externality) všechny výrobky více méně obsahují
Jiří Svoboda
2.9.2024 10:37 Reaguje na Pavel SmolaJen trh s maximem důsledně odstraněných (zpoplatněných) negativních externalit je opravdu volný a spravedlivý a může smysluplně fungovat ve prospěch udržitelného rozvoje. Jenže tomu se kapitál a na něj napojení politici (i ti nejvíce eko) brání. Mají z toho obrovský byznys.
Pan Šmajs nedává použitelný návod k řešení. Z mého pohledu je to kontraproduktivní - odvádí pozornost od dobrého řešení.
Pavel Smola
10.9.2024 10:01 Reaguje na Jiří Svobodadobré řešení nemusí být jediné to Vaše, mohou být i další, lze i třeba jen spolupracovat v rozdílných oblastech i cílech .)
Pavel Smola
31.8.2024 22:13 Reaguje na Anyrale upřímně, planetě by prospělo snížit populaci na 4 miliardy
zkuste to otevřít mezi věřícími, milujte a množte se vyhovuje spíš globalizovanému kapitálu, aby měl komu co prodávat, než živoucí planetě
Jedno pojmové uchopení JŠ že vesmír je "vysoce a přirozeně uspořáda(va)ná skutečnost" je možné doplnit třeba takto
vesmír je "VĚDOMĚ vysoce a přirozeně uspořáda(va)ná skutečnost"
tam si zkuste zasadit k pojmu "vědomě" Boha a já se klidně mohu podepsat .)
JŠ by s tím jako ateista asi nesouhlasil, ale zdá se mi, že jeho láska, úcta ke všemu ve vesmíru je taková, že ji může závidět lecjaký věřící
Honza Honza
20.8.2024 15:03civilizace jednoznačně směřuje ven z přírody, mimo přírodu, mimo život, směrem k umělé inmteligenci, směrem k technologickému pokroku. Další civilizace bude jednoznačně umělá, robotická, nezávislá na přírodě, s vlastními cíly a zájmy. Příroda pro ni bude pouhý zdroj energie, nic jiného.
Petr Pavlata
22.8.2024 03:10 Reaguje na Honza HonzaNaši potomci jednou ponesou život mezi hvězdami a budou osívat doposavad mrtvé světy.
Jiří Svoboda
23.8.2024 12:20Ve filmu ani ve Vašem výstižném komentáři jsem nezaznamenal, že by byl brán v úvahu fakt, že nás na Zemi žije přes 8 miliard a přírodní přístup podle pana Šmajse by zvládl zajistit život na mnohem nižší úrovni tak zhruba tisíciny tohoto počtu. Co s takovou námitkou?
Pavel Smola
31.8.2024 22:00 Reaguje na Jiří Svobodamá představa 3,4 miliard by byla ještě lepší
ale ano na Váš dotaz bych odpověděl, no je nás moc ..
bereme si planetu jen pro sebe, a bereme ji přespříliš a bez větší reflexe všem druhým, takže pokud by bylo po uvážení všemi a toto snižování populace samozřejmě jen demokraticky dosahováno, asi by to stálo za to
Jiří Svoboda
2.9.2024 10:43 Reaguje na Pavel SmolaPavel Smola
2.9.2024 20:51 Reaguje na Jiří Svobodatak mu třeba napište, nebo slečně která sepsala tento článek
nechci dělat svoje závěry, ale myslím si že by se snížila populace maximálně o polovinu
ale JŠ psal o potřebě vždy jen demokraticky vedené diskuze a demokraticky přijatých rozhodnutích
Jiří Svoboda
3.9.2024 12:08 Reaguje na Pavel SmolaTo si fakt myslíte, že jenom ta sama příroda bez využití techniky (kultury) uživí 4 miliardy lidí?
A co je přírodní a co již kulturní. Kdo definuje tu hranici. Řekl bych, že podle pana Šmajse by se lidé měli živit jen sběrem a lovem bez jakýchkoli nástrojů.
Tady vedeme demokratickou diskusi a autoři se nezapojují. Pročpak?
Pavel Smola
10.9.2024 10:13 Reaguje na Jiří Svobodapřírodní hranici asi definuje to co je převážně tvořeno lidmi a naší civilizací,
to že by se lidé měli zabývat sběrem a lovem, je buď malé popíchnutí a ale také možná nedorozumnění, za mne takhle ty věci rozhodně nechápu, jinak jsem si všiml, že skripta se shánějí opravdu dost těžko, je o ně velký zájem, ale sám jsem získal tu zkušenost, že lépe se vysledují argumenty pro jeho tvrzení
no pokud jste vnímal diskuzi s p. Šmajsem jako beznadějnou, tak by mne zajímalo proč ?
a také to možná platí i pro druhou stranu
Pavel Smola
10.9.2024 10:13 Reaguje na Jiří Svobodapřírodní hranici asi definuje to co je převážně tvořeno lidmi a naší civilizací,
to že by se lidé měli zabývat sběrem a lovem, je buď malé popíchnutí a ale také možná nedorozumnění, za mne takhle ty věci rozhodně nechápu, jinak jsem si všiml, že skripta se shánějí opravdu dost těžko, je o ně velký zájem, ale sám jsem získal tu zkušenost, že lépe se vysledují argumenty pro jeho tvrzení
no pokud jste vnímal diskuzi s p. Šmajsem jako beznadějnou, tak by mne zajímalo proč ?
a také to možná platí i pro druhou stranu
Miroslav Mácha
23.8.2024 12:42Bez té kritizované vědy by už autoři byli pravděpodobně po smrti jako většina čtenářů a diváků, mne nevyjímaje. A ti žijící by se s tím nemohli seznámit, protože by nebyla média.
Bez vědy bychom ani nevěděli, co děláme špatně.
Jiří Svoboda
23.8.2024 12:57 Reaguje na Miroslav MáchaJá si z filmu odnesl jen to, že buď něco zásadního udělá lidstvo nebo se něco zásadního stane s lidstvem. Návod od pana Šmajse ale rozhodně neberu.
Pavel Smola
1.9.2024 00:26 Reaguje na Miroslav MáchaPavel Smola
31.8.2024 22:33nic jiného ohledně přírody a planety mne tolik nezasáhlo jako jeho celistvý pohled, byť je to dílo náročné na chápání
ale to lze říci i o jakékoli jiné nové teorii
podobně třeba jako dílo CGH Junga vyžaduje i dílo JŠ jisté plné soustředěné úsilí
dnes je obecně málo lidí co by věnovalo svůj volný čas a energii dlouhodobé aktivitě mimo svět zábavy a moderní techniky
Pavel Smola
1.9.2024 00:40mám řadu přátel, kteří česky nevládnou, ale asi by je dokument zajímal
díky za odpověď, pokud víte o něčem co je na cestě
Pavel Karel
1.9.2024 15:22Zdroj: https://casopisargument.cz/59070
Jiří Svoboda
2.9.2024 10:53 Reaguje na Pavel KarelNebo byste chtěl, aby Shell vyráběl syntetický bezemisní benzín a prodával vám ho za stejnou cenu jako ten z ropy? Co by nastalo, kdyby těch 56 korporací přestalo fungovat (což si asi přejete)?
Pavel Smola
10.9.2024 10:20 Reaguje na Jiří Svobodaukazují to dnes a denně v jejich výsledovkách kde cílem je maximalizace výnosů
my všichni jsme v tom s nimi, jen někdo více někdo méně
podle toho jak jim vidíme do karet a také jaký vidíme v životě samém smysl
pokud je to hlavně v zábavě a spotřebě, pak se s nimi snadno najdeme
neb nám nabídkou mělkou zábavu za dostupné ceny
otázkou tak nadále bude, jak jim začít účtovat ty neg. externality, když to budou chtít vměstnat do konečné ceny "zábavy"
míra neznalosti a lhostejnosti veřejnosti k tomu co se děje kolem nás, tomu bude dále dost napomáhat