Klára Kocmanová: Novela lesního zákona ohrožuje budoucnost našich lesů

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Zrušení povinného podílu listnáčů a jedlí

Novela ruší povinnost soukromých vlastníků vysazovat minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (listnáčů a jedlí). Tyto dřeviny jsou přitom klíčové pro odolnost lesů vůči klimatické změně, zadržování vody a podporu biodiverzity. Jejich absence může vést k opakování kůrovcových kalamit, které jsme nedávno zažili ve smrkových monokulturách. Namísto toho zavádí dotace za něco, co je dnes standardem.

Odklad vyhlášky o starých stromech a mrtvém dřevu

Vyhláška stanovující limity pro ponechání tzv. těžebních zbytků a starých stromů v lesích byla odložena až do roku 2030, nezačne tedy platit ani 10(!) let potom, co je zákonnou povinností. Pomalu se rozpadající dřevo je přitom zásadní pro zdraví lesní půdy, koloběh živin a podporu biodiverzity. “Vyčištění” lesa vede k degradaci půdy a oslabení lesních ekosystémů. A po těžbě ponechané stojící staré stromy, alespoň pár na každém hektaru, to by mohly být ostrůvky života na pasekách.

Nedostatečná ochrana lesní půdy

Novela neřeší dostatečně ochranu lesní půdy před poškozením těžkou technikou. Při těžbě a dopravě dřeva často dochází k vytváření hlubokých erozních rýh, které způsobují odtok vody a půdy z lesů. Zákon stále používá vágní formulaci o "nepřiměřeném" poškození, což umožňuje různé interpretace a nedostatečnou ochranu.

Co víc, lesní půda se často před novým sázením doslova rozmixuje frézami nebo zorá jako pole, i tento předpotopní způsob pěstování lesa zůstává umožněn.

Příliš krátké lhůty pro zalesnění

Prodloužení lhůty pro zalesnění ze dvou na pět let je sice krokem vpřed, ale stále nedostatečným. Pro skutečně efektivní přirozenou obnovu by bylo potřeba minimálně 10 let. Přirozené zmlazení vytváří odolnější a ekologicky hodnotnější lesy než umělé zalesnění, protože místní podmínky samy nejlépe vyberou, které stromky na daném místě nechají vyrůst. Je navíc výrazně levnější a nevyžaduje další státní dotace jako dnes.

Státní lesy a veřejný zájem

Novela neukotvuje povinnost státních lesů upřednostňovat veřejně prospěšné funkce před ekonomickým ziskem. Státní lesy by přitom měly být příkladem udržitelného hospodaření a plnit ekologické a společenské funkce jako zadržování vody, ochrana půdy, stabilizace klimatu a podpora biodiverzity. Právě příkladné hospodaření ve státních lesích (dvě třetiny všech lesů) by mohlo umožnit rozvolnění pravidel pro soukromé hospodáře. Stát by mohl zajistit výrazné zlepšení biodiverzity, odolnosti i akumulace uhlíku na svém a menším soukromým hospodářům pak ponechat prostor pro inovativní přístupy.

Nedomyšlené penězovody

Ačkoliv novela jako celek nepřispívá zlepšení zdraví a odolnosti lesů, snaží se to dohnat finančním nástrojem na podporu tzv. ekosystémových funkcí. Zároveň ale výrazně snižuje zákonné požadavky. Stát si tak nově bude “kupovat” to, co podle předchozího stavu zákona bylo povinným základem hospodaření.

Deklarované rozvolnění se tak jeví jako příprava na nové dotační penězovody, které pokřiví trh. Za své peníze bude stát draze pořizovat to, co by mohl podstatně levněji zajistit sám lepším hospodařením ve státních lesích. Taková změna by navíc neznamenala ztrátové hospodaření státního podniku (jak ukazují mnozí soukromí vlastníci a lesy v národních parcích), byla by levnější než chystané dotace, ale samozřejmě by vyžadovala upravit současné zaběhané postupy a postoje. A to vládu bolí víc, než nachystat díru do rozpočtu.

Závěrem

Tyto nedostatky právě odstraňovaly moje pozměňovací návrhy. Všechny směřovaly k tomu, aby zejména státní lesy nebyly jen místem pro těžbu dřeva a ekonomický zisk, ale také abychom brali v úvahu jejich přirozené funkce, jako je ochrana přírody, podpora biodiverzity a schopnost přizpůsobit se změnám klimatu. A aby v soukromých lesích byla co největší volnost pro vlastníky se svým majetkem nakládat, ale za zachování toho nejzákladnějšího, jako je pestrá druhová skladba.

Chceme, aby lesy nejen produkovaly dřevo jako důležitý obnovitelný zdroj, ale aby pomáhaly zlepšovat životní prostředí a kvalitu života všech lidí, například tím, že zadržují vodu v krajině, poskytují domov rostlinám a živočichům a poskytují prostor pro odpočinek a rekreaci. Naším cílem je ukázat, že lesy mají pro celou společnost velkou hodnotu, kterou si musíme chránit a podporovat. Z tohoto pohledu ministr zemědělství Marek Výborný opět selhal.