V Česku máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, ovšem pro velkou část Evropy bylo historicky nejteplejším vůbec. Ještě ve středu 9. září zaznamenalo 48 meteorologických stanic na našem území tropický den – a tak si pojďme zhodnotit horké dny v letošním roce, stav půdy, vodních zdrojů a toků, širší kontext měnícího se klimatu včetně rekordně teplého středozemního moře a nastupujícího jevu El Niňo. A také zoufale podfinancovanou adaptaci krajiny na probíhající změny.

Hraboš polní (Microtus arvalis) je drobný stepní hlodavec dosahující hmotnosti do 50 g, jež se do našich končin rozšířil až po vyklučení lesa s příchodem prvních zemědělců. Původně je to nížinný druh travnatých stepí, luk a polí. V posledních desetiletích ale proniká už i celkem vysoko do hor. Je proslulý svým způsobem množení, jež hlavně na polních pozemcích (i lesních) je často obrovským problémem, a proto vznikl i tento článek.

Ohře je naše čtvrtá nejdelší a současně nejméně známá řeka. Dnes jsou její vody a biotopy pod zvyšujícím se tlakem dvou rizik. Pokud si vypůjčíme básnický jazyk, tak ji z jedné strany ohrožuje Charybda klimatických změn, a na druhé straně Skylla stoupajících nároků průmyslu, sanací po těžbě uhlí a nově také vládních záměrů zásobovat její vodou novou soustavu přehrad na vysychajícím Žatecku a Rakovnicku. Proto jsme na sklonku suchého srpna většinu jejího toku projeli lodí či – kde plout nešlo – prošli pěšky. Zjistili jsme, jak moc právě tahle řeka dostávala v uplynulém století od budovatelů průmyslu naloženo. Další zásahy by ji při současném klimatickém režimu mohly hodně ublížit.

Letos na jaře jsme na Malovance otevřeli městský holubník. Slouží k humánní regulaci holubů ve městě na místo „tradičního“ způsobu – odchytu do živolovných klecí a následného plynování. Holubi se po většinu času soustředí v holubníku nebo v jeho bezprostředním okolí (stromy a keře v rámci tramvajové smyčky Královka).

Poslanecká sněmovna dnes přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu a schválila novelu stavebního zákona a souvisejícího balíku změn celkem 55 zákonů včetně rozsáhlých změn v ochraně přírody a památkové péči. Arnika, Hnutí DUHA a Zelený kruh vyzývají prezidenta Petra Pavla, aby novelu vetoval.

Zmírňovat dopady sucha zadržováním vody v krajině je dlouhodobý proces, který vyžaduje systematický a komplexní přístup. Zatím se zdá, že rezignujeme na některá efektivní, levná a v jiných oblastech vodního hospodářství osvědčená řešení a upínáme se na ta opatření, na která jsou praxe i státní instituce dlouhodobě zavedeny. Během přívalových srážek nám ze zemědělsky využívaných částí povodí bez užitku odtéká voda, kterou dokáží zadržet už jen vodní nádrže na tocích (ne na všech vodních tocích jsou vybudovány a ani nemohou být). Kapacita vodních nádrží má svoje limity, přitom objem i účinnost akumulace vody (dlouhodobé zadržení vody) pod povrchem půdy je z hlediska využití vodních zdrojů výrazně vyšší – vyžaduje to však přehodnocení současných přístupů. Proč je důraz dáván jen a jen na retenci (krátkodobé zadržení vody) a přitom to dlouhodobé zadržení je podceňováno (tedy vyjma vodních nádrží)?

Vážené poslankyně, vážení poslanci,
Senát 20. srpna zamítl 55 hlasy z 66 přítomných rozsáhlou novelu stavebního zákona. Zamítnutí předtím doporučily také všechny čtyři senátní orgány, které návrh projednávaly. Nyní se návrh vrací do Poslanecké sněmovny.

Konečné výsledky voleb v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko potvrzují jasné vítězství ultrapravicové AfD a prudký propad ostatních politických stran. Celé Německo se dnes probudilo do zcela nové reality, v níž krajně pravicová strana získala téměř většinu v parlamentu země s víc jak dvěma miliony obyvatel a rozlohou odpovídající Moravě. Jedinou světlou výjimkou jsou Zelení, kteří zde - k vlastnímu překvapení - dosáhli se svou ekologickou a sociální politickou nabídkou svého nejlepšího výsledku od doby, kdy v této východoněmecké zemi padl komunistický režim.

Poslední dobou mám trochu blues ze zemědělské debaty.