Toto krátké zamýšlení navazuje na článek Proč je třeba nařídit nové vyšetřování otravy Bečvy?, ve kterém jsme si ukázali, že oficiální verze otravy Bečvy skrz tzv. rožnovskou výpust (ve zmíněném článku je značena písmenem R) je krajně nepravděpodobná, poněvadž pokus Jakuba Hrušky měl z důvodů vyložených v tomto článku vyšší validitu než experiment Jiřího Klicpery s fluoresceinem.

Volební programy reálně volič bohužel moc nečte a rozhoduje se spíše podle emocí a pocitů ohrožení (strach z migrantů, z Babiše…apod.). Je to škoda. Samozřejmě ani dobrý program nemusí být zárukou té správné volby, s čímž mám řadu zkušeností nejen jako politik, ale i jako člověk aktivní v ochraně přírody. Velmi důležité je, kdo reprezentuje program, jaký má životní příběh a zda mu lze v dané věci věřit. Věřím, že právě i v tomto je síla Zelených.

Ve středu schválili poslanci senátní verzi zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice, přezdívaného Lex Dukovany. Její znění v důsledku diskvalifikuje Rosatom jako dodavatele i přesto, že parametry tendru stejně jako jeho širší souvislosti dělaly z Rusů favority. Počínaje okolností, že blok o výkonu do 1200 MW v tuto chvíli dokáže dodat jen Rosatom, přičemž ostatní účastníci se do nevyzpytatelného tendru beztak neženou. To proto, že je tak či onak prakticky nerealizovatelný už jen kvůli tomu, že stojí na problematickém modelu financování. Výstavba nového bloku Dukovan má stát nějakých 162 miliard, odhaduje se ale spíš na čtvrt bilionu. A jak vysoký by účet za nový blok byl ve skutečnosti, to si člověk ani nechce domýšlet. Celý tento faraónský projekt má zaplatit stát, tedy my, a z kapes nás jednotlivců stejně jako firem také bude dotována výroba elektřiny z nového bloku.

Na evropské úrovni se jedná o finální podobě společné zemědělské politiky. V rámci trialogu bylo dosaženo dohody o její podobě a čeká se na finální schválení evropským parlamentem. Přesto se společná zemědělská politika stala hlavním zemědělským tématem letošních voleb. Příkladem mohou být přímé platby, kdy někteří politici jsou pro jejich zastropování, ovšem v měkčí podobě, než se schvaluje na evropské úrovni. Bohužel si neuvědomují, že pravidla Evropské unie nelze změkčit. Buď přijmeme zastropování ve schválené podobě, nebo tento režim nepřijmeme. Jiná možnost není.

Cena zemního plynu na burze PXE vystřelila ze 14 EUR/MWh v září 2020 na současných 40 EUR/MWh (1). Důvodem je obnova světového hospodářství, zvyšující se poptávka rostoucích ekonomik a výpadky jeho těžby. Spotřebu také akcelerují globální ekologické tlaky na energetiku, aby přešla na zemní plyn, který při spalování uvolňuje o 45 až 55 % emisí skleníkových plynů méně než uhlí. V důsledku těchto faktorů se celosvětový roční objem spotřebovaného plynu za posledních deset let zvýšil o více než pětinu a v minulém roce dosáhl 3823 miliard metrů krychlových (2). Podle prognózy analytiků McKinsey Global Energy Outlook 2050(3) bude zemní plyn jediné fosilní palivo, u kterého se očekává růst spotřeby po roce 2030, přičemž jeho vrchol bude v roce 2037.

Stav českých vod je alarmující. Podzemní i povrchové vody jsou znečištěny pesticidy. To říká tzv. Modrá zpráva, která je na dnešním programu vlády. Na zhoršující se situaci upozorňuje koalice Pirátů a Starostů opakovaně. Připravila proto plán na zajištění kvalitní pitné vody pro každého.

Pokácení a doprava pouhých cca 150 inertních, starých smrkových souší stojí za rozsáhlou devastací části turisticky vyhledávané rezervace Plakánek u hradu Kost v jižní části CHKO Český ráj. Zcela nevhodný způsob dopravy vytěženého dřeva těžkou lesnickou technikou po zamokřeném dnu pískovcového „kaňonu“ způsobil vážné, částečně nevratné poškození údolní nivy Veseckého potoka a nezákonné poškození vzácné chráněné přírody.

Celní správa v tomto týdnu informovala o nezákonných aktivitách organizované skupiny, která měla v držení mnoho nepovolených trofejí a zřejmě se také zabývala nelegálním lovem na území České republiky. Českomoravská myslivecká jednota opětovně odsuzuje jakýkoli nelegální lov. Problém držení nepovolených trofejí je ale hlubšího rázu a stát by měl přijít s jeho systémovým řešením.

Na úvod si stručně a krátce zopakujme známá fakta. Podrobnosti lze nalézt v investigativních článcích Deníku Referendum věnovaných této politováníhodné události. Zvídavý čtenář zde najde i podrobnou mapku jejího dějiště včetně infografiky. Tak tedy: