https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/tanky-pomahaji-prezivat-ohrozenym-druhum.jejich-pojezdy-vytvari-idealni-prostredi-pro-vzacne-rostliny-motyly-kobylky-i-ptaky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tanky pomáhají přežívat ohroženým druhům. Jejich pojezdy vytváří ideální prostředí pro vzácné rostliny, motýly, kobylky i ptáky

22.5.2025 05:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
Narušování drnu se coby péče již několik let úspěšně praktikuje v přírodní památce Načeratický kopec u Znojma. Jízdy na motokrosové dráze se v tomto opuštěném vojenském prostoru řídí pokyny ochránců přírody.
Narušování drnu se coby péče již několik let úspěšně praktikuje v přírodní památce Načeratický kopec u Znojma. Jízdy na motokrosové dráze se v tomto opuštěném vojenském prostoru řídí pokyny ochránců přírody.
Zdroj | Beleco
Může se to zdát jako paradox: Tam, kde burácí tanky, přežívají vzácné druhy. Řízené projíždění nejen vojenskou technikou významně přispívá k ochraně ohrožených druhů v opuštěných vojenských prostorech, zjistila studie vědců z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a spolku Beleco.
 
„Řízené jízdy vozidel – ať už terénních, vojenských nebo motocyklů – podporují vznik otevřených, narušených ploch, které jsou klíčové pro přežití mnoha specializovaných druhů,“ vysvětluje hlavní autor studie Jiří Reif z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ve srovnání s pastvou nebo sečením se pohyb vozidel ukázal dokonce jako nejvíce přínosný. Díky němu se v lokalitě dařilo druhům napříč různými skupinami organismů. Pastva sice prospívala motýlům nebo ptákům, kosení podpořilo ohrožené rostliny a kácení dřevin pomohlo ohroženým kobylkám, jiným organismům se ale při těchto typech péče tolik nedařilo.

„Pouze vozidlový management přinesl jednoznačně pozitivní efekt napříč všemi skupinami – cévnatými rostlinami, rovnokřídlými, motýly i ptáky. To z něj činí výjimečný nástroj v ochraně přírody,“ uvádí Pavel Marhoul z organizace Beleco.

Vědecký tým sledoval 42 menších opuštěných vojenských výcvikových ploch napříč Českou republikou, například lokalitu u Hodonína na Pánově, dvě plochy u Bzence, známou lokalitu Na Plachtě na okraji Hradce Králové nebo Drmoul v západních Čechách. A porovnával různé typy péče o ně. Od tradiční pastvy a kosení přes kácení náletových dřevin až po právě „vozidlový management“.

Čím je pojezd vozidel v bývalých vojenských výcvikových prostorách tak užitečný? Jak je možné, že se nejedná o „ničení přírody", ale o péči o ni?

Pohyb techniky omezuje zarůstání plochy, narušuje drn a obnažuje půdu. Někde se projede opakovaně, někde jen jednou. Ohrožené druhy tu těží z různorodosti stanovišť, na kterých se daří raným sukcesním stádiím, i nízkého obsahu živin.

„Toto se nejvíce blíží disturbančnímu režimu, který na lokalitách panoval v době aktivního vojenského výcviku a který podporuje druhy, jež v dnešní krajině nemají skoro žádné vhodné biotopy,“ objasňuje Jiří Reif.

„Z hlediska holocénní historie krajiny to nahrazuje disturbance, které vytvářeli zemědělci silným přepásáním některých ploch - ač bylo obecně zemědělství málo intenzivní, někde se zvířata koncentrovala, a tam ty holé plochy vznikaly. Na svazích tento vliv podpořila i vodní eroze a obnažovala půdu ve větší míře. V ještě delší perspektivě je zase zemědělství náhradou za působení megafauny, která tu byla v předchozích dobách meziledových a kterou jsme téměř dokonale vyhubili,“ pokračuje Jiří Reif.

Jízdy vozidel často vytvářejí prohlubně, kde se drží voda. Na cestách tak vznikají periodické kaluže, kde se rozmnožuje naříklad listonoh letní (vlevo nahoře), žábronožka letní (vlevo dole), či některé druhy vzácných obojživelníků, například kuňka žlutobřichá (vpravo nahoře) a ropucha krátkonohá (vpravo dole).
Jízdy vozidel často vytvářejí prohlubně, kde se drží voda. Na cestách tak vznikají periodické kaluže, kde se rozmnožuje naříklad listonoh letní (vlevo nahoře), žábronožka letní (vlevo dole), či některé druhy vzácných obojživelníků, například kuňka žlutobřichá (vpravo nahoře) a ropucha krátkonohá (vpravo dole).
Zdroj | E. Uchelen a Beleco

Jak řízené pojezdy vozidel v praxi probíhají, závisí velmi na konkrétním území a ochranářských cílech. Je potřeba dokonale znát místní podmínky. „Existují druhy, kterým může technika uškodit, a pokud se tam vyskytují, je třeba se jim vyhnout nebo aplikovat jiný management,“ upozorňuje Jiří Reif.

V době rozmnožování by se měla technika vyhýbat tůním, které osídlili vodní bezobratlí. Nebezpečí plyne i pro ptáky hnízdící na zemi, proto je vhodné jezdit mimo hnízdní sezonu. „Ještě před ní na jaře obnažené plochy hezky zarostou vegetací vázanou na holou půdu, resp. různá přechodná stádia,“ dodává Jiří Reif. Na větších plochách se však podle něj dá jezdit po celý rok.

Vzniklé obnažené plochy jsou tak malé, že se není třeba bát vzniku eroze. „Ve smyslu ztráty orné půdy nemá význam a z hlediska biodiverzity by byla spíš přínosem - udržela by tu holou půdu, což je prostě alfa a omega celého toho snažení,“ podotýká Jiří Reif.

Jiné způsoby péče jsou podle studie pro biodiverzitu opuštěných vojenských prostorů a nejen jich také prospěšné, jen nedokáží vytvořit tak silné disturbance vedoucí až k obnažené půdě. Proto vědci doporučují pro maximální ochranu druhové rozmanitosti kombinovat více metod péče.

Plochy obnažené pojezdy techniky obsazují kriticky ohrožené druhy rostlin, jako je například bělolist žlutavý (vlevo), otočník evropský (vpravo nahoře) a chruplavník větší (vpravo dole), které v dnešní zarůstající krajině nenacházejí vhodná stanoviště.
Plochy obnažené pojezdy techniky obsazují kriticky ohrožené druhy rostlin, jako je například bělolist žlutavý (vlevo), otočník evropský (vpravo nahoře) a chruplavník větší (vpravo dole), které v dnešní zarůstající krajině nenacházejí vhodná stanoviště.
Zdroj | Beleco

Prospěch z řízených pojezdů nemusí mít jen bývalé vojenské prostory, ale i další stanoviště čelící zarůstání, jako jsou opuštěné pastviny, lomy, pískovny či brownfieldy.

„Legislativa tomu nebrání, problém je dostupnost techniky a cena pojezdů. Často se ale aplikuje třeba motokros, který je daleko rozšířenější. Obecně se pojezdy hodí všude, kde je potřeba obnažit holou půdu, což se týká mnoha území, ať už to jsou lomy nebo jiné plochy,“ vysvětluje Jiří Reif.

Tanky a další vojenská technika se může projíždět dokonce i v chráněných územích. „Formální ochrana dané lokality je naopak výhodou, protože po zahrnutí do plánu péče o dané chráněné území je provedení snazší a ochrana přírody při něm má silnější slovo,“ uvádí Jiří Reif.

Protože je vojenská technika vzácná, zatímco rekreační aktivity časté, může pojezdy tanky nahradit třeba zmiňovaný motokros. Jeho přínos je ale nevyhnutelně menší. „Pneumatika endura holt tankový pás nenahradí,“ uzavírá Jiří Reif.

Výsledky rozsáhlého výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Journal of Environmental Management.
Reif, J., Chajma, P., Dvořáková, L., Marhoul, P., Koptík, J., Čížek, O., Kadlec, T. (2025). Management actions based on vehicle rides support threatened species of multiple taxa in open-habitat biodiversity hotspots – Abandoned military training areas. Journal of Environmental Management, 380, 125055. https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2025.125055


reklama

 
foto - Vítková Zdeňka
Zdeňka Vítková
Autorka je šéfredaktorkou serveru Ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

22.5.2025 06:59
Bezzásahovci čtěte. Tanky a další vojenská technika se může projíždět dokonce i v chráněných územích. „Formální ochrana dané lokality je naopak výhodou, protože po zahrnutí do plánu péče o dané chráněné území je provedení snazší a ochrana přírody při něm má silnější slovo,“
Ale to by mělo platit i pro plány péče v NP, včetně nového zákona. Nikoli smrtící bezzásah. Bránit plošným kalamitám, ale vytvářet bodové disturbance.
Odpovědět
PE

Petr Elias

22.5.2025 09:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jojo. Budeme jezdit po Šumavě v tancích a dovezeme i slony, aby došlo i na to spásání.

Tank a slon do každé rodiny! :)
Odpovědět
HH

Honza Honza

22.5.2025 10:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je přesně to, o čem stále mluvíme (píšeme): diverzitu nutno podporovat, nikoli omezovat, sukcese postupuje sama nezadržitelně, není třeba ji podporovat.
To ale vůbec neznamená, že nejlepší příroda je: tankodrom - vytěžený povrchový důl - výbuch atomové elektrárny - atomová válka.
Dokonce i působení kůrovce v NP je sporné v tomto pohledu- rovněž jako tank ničí porost, působí proti sukcesi, přehoustnutí porostu, umožňuje obnovu lesa, působí jako predátor ve stádu býložravců, to ano, v tom mají přírodovědci pravdu, přesto je to katastrofa.

Ale hlavní, proboha, je, pochopte to, prosím, p. Vinklere neměnit celou přírodu na tankodrom, to vy neříkáte- mluvíte o bodových disturbancích, to je naprosto správné, to vím, ale svými zásahy rovněž posunujete přírodu někam, kde není, dokonce kde by ji to škodilo - vyschla by (v případě změnit EU na prérii- s řídkými lesíky!)
Odpovědět
HH

Honza Honza

22.5.2025 12:33 Reaguje na Honza Honza
Dokonce ani asi není vhodné měnit přírodu na to, co já sám propaguji: na zavodněný močál plný života, oproti vaší vyschlé stepi.
proč? No prostě proto, že taková není, nejsme Sibiř!
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

22.5.2025 11:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na Houpáku jsme čuměli asi před 15ti roky.Vypalování křovin benzínem za asistence hasičskýc aut,mnoho,a policie,kterým to také nebylo pod fousy..... To jsme čuměli jak se chrání přírody,kanystry benzínu.My turisti a trampové.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

28.5.2025 10:04 Reaguje na Emil Bernardy
Oheň byl je a bude součástí přírody, jen my s tím máme problémy.
Odstraní masu stařiny, sterilizuje povrch půdy, takže umožňuje klíčení některých semen, některá semena potřebují pro klíčení trochu "tepla".
Umožní i život četného hmyzu, který potřebuje holé plošky v travním porostu.
Ale musí se to dělat ve správnou u dobu, kdy hmyz ještě zimuje pod povrchem, a tam, kde je to vhodné.
Navíc - je to dobré i z hlediska omezení velkých nekontrolovaných požárů, kdy suchá biomasa na ploše k podpálení moc nepotřebuje, kolikrát i nedohašená cigareta.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

28.5.2025 10:04 Reaguje na Emil Bernardy
Oheň byl je a bude součástí přírody, jen my s tím máme problémy.
Odstraní masu stařiny, sterilizuje povrch půdy, takže umožňuje klíčení některých semen, některá semena potřebují pro klíčení trochu "tepla".
Umožní i život četného hmyzu, který potřebuje holé plošky v travním porostu.
Ale musí se to dělat ve správnou u dobu, kdy hmyz ještě zimuje pod povrchem, a tam, kde je to vhodné.
Navíc - je to dobré i z hlediska omezení velkých nekontrolovaných požárů, kdy suchá biomasa na ploše k podpálení moc nepotřebuje, kolikrát i nedohašená cigareta.
Odpovědět
va

vaber

26.5.2025 18:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Bodové disturbance se vyskytují všude i u jednotlivců.
Taková divoká prasátka taky vytvářejí bodové disturbance ,pořádně zem rozryjí ,ale odborníci říkají že škodí. Je lepší vzít třeba dělostřelecký granát, jak píše autorka. No a užívat tuto skvělou metodu zejména v NP, tak uděláme NP ještě lepší a krásnější.
Odpovědět
Dorian Černý

Dorian Černý

22.5.2025 12:02
Ježišikriste to nejde normálně civilizovaně pěstovat ohrožený organismy někde v botanické zahradě? Přírodní by to bylo asi stejně, jenom by se nemuselo po lese jezdit s tankem jak u blbečků na dvorečku. Budou tam s ním jezdit až do skonání světa? Pro mě tohle neni ochrana přírody, ale zahrádkaření nekonvenční technikou.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.5.2025 12:19 Reaguje na Dorian Černý
jo, ale pár "joudů" může jásat, jak přírodu přelstili...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.5.2025 12:51 Reaguje na Dorian Černý
Celá evropská příroda je už aspoň 12 tisíc let zahrádkaření.
„Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“

Lidé vybili megafaunu, stali se zemědělci, rozmnožili se na miliardu, ...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.5.2025 14:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
a je to snad dobře, že přírodu tak odrbáváme, zotročujeme dle rádoby přání? Co je příroda? přešlechtěný park, nebo místo, kde jsou bobři, vlci, motýli, vodní plochy nezatíženy průmyslem vodního inženýrství přikrmovaných "prasat" Overturismu?
Je otázka, jestli musíme introdukovat tankovými prostředky něco, co tam jinak není, abychom si mysleli, že jsme více IN.
Za mě tohle dělají rezervaci Česká krajina v Milovicích.

PROBLÉM JE PŘECI, ŽE NEJSME POŘÁD PŘIPRAVENI PŘIJÍMAT DO KRAJINY ZVÍŘATA, KTERÁ JSOU NA VYŠŠÍM STUPNI POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE, AŤ UŽ JSOU MASOŽRAVÉ ČI BÝLOŽRAVÉ.
MY TU PŘÍRODU BETONUJEME NA NEŽIVOTASCHOPNÝCH KONCEPTECH ROZVOJE, ALE TÍM JE HLAVNĚ MYŠLENO BYZNYS, NIKOLIV UDRŽITELNOST PŘÍRODY A PŘÍRODNÍCH PROCESŮ PŘIROZENÝMI PROSTŘEDKY přičemž lidské zásahy výrazně ovlivňuje kondici území ale většinou myšlení kondici byznysu.




Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.5.2025 12:08 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No, když se na to člověk podívá bez té vaší naprosto zbytečné demagogie tak zjistí, že příroda je i to kilo zeminy ve vašem květináči. Potom je potřeba poznat a uznat, že ten květináč má nějakou omezenou kapacitu a nemůže se do něj narvat cokoliv co si zrovna nějaký zelený fanatik vymyslí.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

28.5.2025 10:14 Reaguje na Dorian Černý
To není možné, mnoho rostlin je závislých na geologickém podloží, na mikroklimatu lokality kde rostou a na ně je vázáno mnoho dalších organismů, které nelze do zahrad přesunout. Některé rostliny, hmyz atd., mají velmi složitý vývoj, kde bez jiných organismů nemohou vzklíčit, růst či se z vajíčka vyvinout v dospělého jedince.
Naše příroda se vyvíjela tisíce let díky činnosti člověka zemědělce a pokud její rozmanitost chceme zachovat, tak dál musíme se o ni starat jako předci a nebo do ní vrátit velké býložravce a s tím i dost šelem.
Bylo by super, obnovit zemědělství v tradičním hospodaření tak co bylo d2/2 20 století, tedy vedle velkovýroby vrátit i malovýrobu, jak je chov bejčků na výkrm, králíků apod., kdy chovatele ještě v sedmdesátých letech vysekávali kdejaký palouček, stráň, loučku pro zemědělce nerentabilní.
To se nestane - na venkově smrdí i králík, natož jedinci skotu, raději dovezeme.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.5.2025 13:30
😃 )))))))))))))) co věta to perla.

„Existují druhy, kterým může technika uškodit, a pokud se tam vyskytují, je třeba se jim vyhnout nebo aplikovat jiný management,“ ..tankem vyhnout a aplikovat granát soudruhu?
„Pouze vozidlový management přinesl jednoznačně pozitivní efekt napříč všemi skupinami – cévnatými rostlinami, rovnokřídlými, motýly i ptáky. To z něj činí výjimečný nástroj v ochraně přírody,“ Nepřemnoží se, že?
„Často se ale aplikuje třeba motokros, který je daleko rozšířenější. Obecně se pojezdy hodí všude, kde je potřeba obnažit holou půdu, což se týká mnoha území, ať už to jsou lomy nebo jiné plochy,“
„Pneumatika endura holt tankový pás nenahradí,“ To ne, účinnost je vopravdu jak nebe a dudy. Ale není aplikace ježdění tankem pro Vás nebezpečná, Jiří?

Terazky hadra!
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

22.5.2025 18:26
Autor článku by si ještě mohl zajet třeba do Mongolska, kde se auty, místo po silnicích, jezdí po travnatých pláních. Rozježděná krajina, kdy se po nevyhovujících trasách už nedá jezdit, se spontánně zvětšuje, lidé si prostě vyjezdí nové, takže jich přibývá. Ale určitě netuší, že to, co dělají, je "vozidlový management". Navrhuji, aby se tam autor vypravil, trochu si tam pojezdil, a aby se už ani nevracel.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

23.5.2025 07:41
Co vlastně ochránci chtějí? Myslel jsem si, že přírodu před tím než člověk do ní zasáhl zemědělsky, tedy i pastvou. Šumavu nechali zničit a přitom to byl tři století hospodářský les, tedy les o který se musí člověk starat, protože ho změnil ve svůj prospěch. Krkonoše likvidace kosodřeviny a přitom se tam vysazovala kvůli sesuvům, dnes podle pastvi domácích zvířat. A nyní tanky, jak to může někdo říci, že vraždící technika je prospěšná. Vraťte potoky do svých koryt, stačí zasypat meliorace a potok si cestu najde, objeví se tůně a mokřady. To ale nejde, voda se musí odvést, naše stroje nemají jinak šanci. A za další. To nemůžete uhlídat, že se nevrátí tank na cvičení a znovu vše živé nerozrajtuje. Nevím......
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

28.5.2025 10:19 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Tanky tam jezdily desítky let, a zůstala tam poměrně rozmanitá druhová pestrost. Jistě něco přejedou, ale nepřejedou všechno.
Kosodřevina je problém, že od dob vysazení se nadměrně rozrostla. A potlačuje cenné druhy, které pod ní nemohou růst.
Šumava - nechte je ještě chvíli. Až se po volných plochách pořádně rozroste třtina, tak jako v šedesátkách ji budou zalesňovat buldozery.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.5.2025 10:12
Když dva dělají totéž, tak to totéž není. Koleje od Lakatoše jsou v lese
fuj, protože to dělají lesáci při těžbě, která je taky fuj, ale když ty
koleje na zakázku ochranářů vyjezdí tanky, tak je to prospěšná činnost.
Má někdo představu kolik živých organismů ale v nesprávnou dobu ježděním
zahyne? Tato činnost by se měla provádět v době klidu v zimě a měl by
tomu předcházet monitoring zazimovaných organismů a jejich případné
záchranné přemístění. Ony ty břehy těch rygolů jsou často i zimovišti
žab a jiných tvorů. Pod pásy tak hynou celoročně a nejen mimo zimu.
Co oči nevidí, srdce nebolí, ale to není řešením. Mnohdy by byla
šetrnější lopata a rýč ochranářů, ale to bolí a ochranář dnes pouze
pozoruje, rozumuje a ruce si šetří ke klávesnici PC. Jako turisté,
jsme chtěli cyklisty rozježděnou stezku s kalužemi zpevnit, aby
byly sjízdné a dostali jsme stopku kvůli listonohům. Nabídli jsme
vybudovat těsně vedle stezky podobné kaluže, ale bylo nám řečeno,
že ty kaluže musí být pojížděny pravidelně. Tak jsem dotyčnému
chytrolínovi řekl, že má možnost vzít kolo a v těch kalužích mimo
stezku denně pojíždět. Navíc jsem dodal, že kaluže vznikly pojížděním
a kdyby nebylo cyklistů, tak nebyly ani kaluže. Zíral na mne jako na zjevení, které po něm chce práci! Bez úprav došlo k tomu, že kaluže cyklisté objíždějí po trávě a z dvoumetrové stezky je dvojnásobná
a místy i širší. Kalužemi nejezdí a co ti listonozi? Už nejsou
záminkou kaluže zasypat a vykopat vedle jiné? Považuji tak takové
ochranáře za pouhé líné potížisty, kteří se nechtějí o přírodu s
nikým jiným dělit a dělají vše proto, jak jim to znechutit.
Odpovědět
va

vaber

26.5.2025 18:12
Pro každou i naprostou blbost, se v lidské populaci najdou nadšenci ,kteří budou hlásat jak je to skvělá věc. Obvykle tito nadšenci nejsou schopni rozumně zhodnotit ani pro, ani proti. Prostě jsou nadšeni ,neví proč a stačí jim to.
,,Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.,, Tak se to píše ,ale dnešní odborníci na náboženství varují, že to neznamená to co to znamená. Je to prý nepochopení textu, jinak by to vypadalo jako úplná pitomost, takové království nebeské.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2025 18:34 Reaguje na vaber
To nadšení má svůj původ ve vysoké diverzitě hmyzu a ptáků. Hodně cest je zničeno i s hmyzáky, významné procento ale přežívá, neb krátery mají své jedinečné umístění.
Odpovědět
va

vaber

28.5.2025 08:49 Reaguje na Karel Zvářal
Když jsem byl malý ještě byly polní cesty, pamatuji jak v loužích s měkkým bahnem na cestách byly řetízky žabích vajec a potom pulci a potom louže vyschly a pulci se usmažili na slunci. Dnes se všechny cesty i lesní, zasypou kamením , zpevní a kolem je odvodnění ,aby ty obludy mohly projet a nezapadly do bahna, nebo aby mohla být možná zásahovost.
Lesníci co těží stromy dělají podobnou věc,když co nejvíc rozryjí les a budou všude dusat a jezdit , je to záchrana diverzity?
Já bych řekl ,že ve vojenských prostorech byl diverzita vždy vyšší ,ale hlavně proto ,že tam nemohli lidé.
V našem lese je hodně všelijakých jam, prý se tam kdysi dávno hledalo zlato ,ale voda v nich nikdy není. Jen chci říci ,že jáma v lese nezaručuje, že tam bude jezírko s čolky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.5.2025 09:19 Reaguje na vaber
Máte pravdu, že každý kráter, či vyjetá kolej není
to pravé ořechové, protože při jejich dočasnosti
bývají dokonce kontraproduktivní. Žáby putují za
vodou i kilometry, ale když cestou objeví novou
"kaluž", tak ji použijí, ale ona může být pro pulce pastí, kde nemusí pouze uhynout, ale taky být snadno
ulovitelní predátory. Ony i ty plytké tůně bývají
pouze krmelištěm predátorů, pokud jim člověk sám
nepomůže. Stačí tam pouze naházet větve a pro
brodivé jsou větve překážkou. Marné nejsou třeba na dně staré drenážní trubky, kam se mohou ukrýt před
predací , ale hlavně nesmí vyschnout dříve, než
dokončí svůj vývoj. U nás obnovovali tůně podle
rad "odborníků" z AOPK , což bylo fiasko. Tůně měly
namnožit ubývající populaci žab, ale hned vedle z
pokácených stromů a klestí vybudovali hadníky. Tak
jsem se jich ptal na priority. Zda žáby, či užovky?
Prý obojí, ale podporovat množení predátorů tam,
kde zachraňuji populaci jejich kořisti je idiocie!
Radil jsem jim do tůní naházet větve bránící těm
brodivým pulce a žáby lovit a dokonce mi bylo
vyhrožováno, že pokud tam ty větve najdou, tak je
jim jasné, kdo je tam naházel. Asi chtějí nakrmit
volavky a čápy a o žáby jim nejde. Jsem zhrozen
kam až profesionální ochrana přírody došla a o
názorech aktivistů už ani nediskutuji. Jinak ta
vojenská cvičiště byla o tom klidu s občasným
cvičením, ale bohužel často v nevhodnou dobu,
kdy do rygolů s pulci najely tanky a ostré střelby
prováděli v době hnízdění a rozmnožování zvířat.
Obávám se, že po nadšení zpřístupnit a zcivilnit
vojenská cvičiště brzo skončí a budou tu cvičit
i cizí armády, jak už se taky děje. A ostrá munice
je stále účinnější s ničivějšími účinky, než ta
cvičná jako kdysi.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.5.2025 14:47 Reaguje na vaber
Ten první odstavec se mi líbí, to jste napsal moc hezky.

Legrační je, že někteří nadšenci se po čase nadchnou pro něco jiného a horují pro to stejně nadšeně jako předtím pro něco, co bylo pravým opakem. Celkem často se to objevuje v souvislosti s tématy zdrojů energie a boje proti změnám klimatu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist