Tanky pomáhají přežívat ohroženým druhům. Jejich pojezdy vytváří ideální prostředí pro vzácné rostliny, motýly, kobylky i ptáky

Ve srovnání s pastvou nebo sečením se pohyb vozidel ukázal dokonce jako nejvíce přínosný. Díky němu se v lokalitě dařilo druhům napříč různými skupinami organismů. Pastva sice prospívala motýlům nebo ptákům, kosení podpořilo ohrožené rostliny a kácení dřevin pomohlo ohroženým kobylkám, jiným organismům se ale při těchto typech péče tolik nedařilo.
„Pouze vozidlový management přinesl jednoznačně pozitivní efekt napříč všemi skupinami – cévnatými rostlinami, rovnokřídlými, motýly i ptáky. To z něj činí výjimečný nástroj v ochraně přírody,“ uvádí Pavel Marhoul z organizace Beleco.
Vědecký tým sledoval 42 menších opuštěných vojenských výcvikových ploch napříč Českou republikou, například lokalitu u Hodonína na Pánově, dvě plochy u Bzence, známou lokalitu Na Plachtě na okraji Hradce Králové nebo Drmoul v západních Čechách. A porovnával různé typy péče o ně. Od tradiční pastvy a kosení přes kácení náletových dřevin až po právě „vozidlový management“.
Přečtěte si také |

Čím je pojezd vozidel v bývalých vojenských výcvikových prostorách tak užitečný? Jak je možné, že se nejedná o „ničení přírody", ale o péči o ni?
Pohyb techniky omezuje zarůstání plochy, narušuje drn a obnažuje půdu. Někde se projede opakovaně, někde jen jednou. Ohrožené druhy tu těží z různorodosti stanovišť, na kterých se daří raným sukcesním stádiím, i nízkého obsahu živin.
„Toto se nejvíce blíží disturbančnímu režimu, který na lokalitách panoval v době aktivního vojenského výcviku a který podporuje druhy, jež v dnešní krajině nemají skoro žádné vhodné biotopy,“ objasňuje Jiří Reif.
„Z hlediska holocénní historie krajiny to nahrazuje disturbance, které vytvářeli zemědělci silným přepásáním některých ploch - ač bylo obecně zemědělství málo intenzivní, někde se zvířata koncentrovala, a tam ty holé plochy vznikaly. Na svazích tento vliv podpořila i vodní eroze a obnažovala půdu ve větší míře. V ještě delší perspektivě je zase zemědělství náhradou za působení megafauny, která tu byla v předchozích dobách meziledových a kterou jsme téměř dokonale vyhubili,“ pokračuje Jiří Reif.

Jak řízené pojezdy vozidel v praxi probíhají, závisí velmi na konkrétním území a ochranářských cílech. Je potřeba dokonale znát místní podmínky. „Existují druhy, kterým může technika uškodit, a pokud se tam vyskytují, je třeba se jim vyhnout nebo aplikovat jiný management,“ upozorňuje Jiří Reif.
V době rozmnožování by se měla technika vyhýbat tůním, které osídlili vodní bezobratlí. Nebezpečí plyne i pro ptáky hnízdící na zemi, proto je vhodné jezdit mimo hnízdní sezonu. „Ještě před ní na jaře obnažené plochy hezky zarostou vegetací vázanou na holou půdu, resp. různá přechodná stádia,“ dodává Jiří Reif. Na větších plochách se však podle něj dá jezdit po celý rok.
Přečtěte si také |

Vzniklé obnažené plochy jsou tak malé, že se není třeba bát vzniku eroze. „Ve smyslu ztráty orné půdy nemá význam a z hlediska biodiverzity by byla spíš přínosem - udržela by tu holou půdu, což je prostě alfa a omega celého toho snažení,“ podotýká Jiří Reif.
Jiné způsoby péče jsou podle studie pro biodiverzitu opuštěných vojenských prostorů a nejen jich také prospěšné, jen nedokáží vytvořit tak silné disturbance vedoucí až k obnažené půdě. Proto vědci doporučují pro maximální ochranu druhové rozmanitosti kombinovat více metod péče.

Prospěch z řízených pojezdů nemusí mít jen bývalé vojenské prostory, ale i další stanoviště čelící zarůstání, jako jsou opuštěné pastviny, lomy, pískovny či brownfieldy.
„Legislativa tomu nebrání, problém je dostupnost techniky a cena pojezdů. Často se ale aplikuje třeba motokros, který je daleko rozšířenější. Obecně se pojezdy hodí všude, kde je potřeba obnažit holou půdu, což se týká mnoha území, ať už to jsou lomy nebo jiné plochy,“ vysvětluje Jiří Reif.
Tanky a další vojenská technika se může projíždět dokonce i v chráněných územích. „Formální ochrana dané lokality je naopak výhodou, protože po zahrnutí do plánu péče o dané chráněné území je provedení snazší a ochrana přírody při něm má silnější slovo,“ uvádí Jiří Reif.
Protože je vojenská technika vzácná, zatímco rekreační aktivity časté, může pojezdy tanky nahradit třeba zmiňovaný motokros. Jeho přínos je ale nevyhnutelně menší. „Pneumatika endura holt tankový pás nenahradí,“ uzavírá Jiří Reif.
Přečtěte si také |

Výsledky rozsáhlého výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Journal of Environmental Management.
Reif, J., Chajma, P., Dvořáková, L., Marhoul, P., Koptík, J., Čížek, O., Kadlec, T. (2025). Management actions based on vehicle rides support threatened species of multiple taxa in open-habitat biodiversity hotspots – Abandoned military training areas. Journal of Environmental Management, 380, 125055. https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2025.125055
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Slavomil Vinkler
22.5.2025 06:59Ale to by mělo platit i pro plány péče v NP, včetně nového zákona. Nikoli smrtící bezzásah. Bránit plošným kalamitám, ale vytvářet bodové disturbance.
Petr Elias
22.5.2025 09:37 Reaguje na Slavomil VinklerTank a slon do každé rodiny! :)
Honza Honza
22.5.2025 10:39 Reaguje na Slavomil VinklerTo ale vůbec neznamená, že nejlepší příroda je: tankodrom - vytěžený povrchový důl - výbuch atomové elektrárny - atomová válka.
Dokonce i působení kůrovce v NP je sporné v tomto pohledu- rovněž jako tank ničí porost, působí proti sukcesi, přehoustnutí porostu, umožňuje obnovu lesa, působí jako predátor ve stádu býložravců, to ano, v tom mají přírodovědci pravdu, přesto je to katastrofa.
Ale hlavní, proboha, je, pochopte to, prosím, p. Vinklere neměnit celou přírodu na tankodrom, to vy neříkáte- mluvíte o bodových disturbancích, to je naprosto správné, to vím, ale svými zásahy rovněž posunujete přírodu někam, kde není, dokonce kde by ji to škodilo - vyschla by (v případě změnit EU na prérii- s řídkými lesíky!)
Honza Honza
22.5.2025 12:33 Reaguje na Honza Honzaproč? No prostě proto, že taková není, nejsme Sibiř!
Emil Bernardy
22.5.2025 11:22 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Jeřábek
28.5.2025 10:04 Reaguje na Emil BernardyOdstraní masu stařiny, sterilizuje povrch půdy, takže umožňuje klíčení některých semen, některá semena potřebují pro klíčení trochu "tepla".
Umožní i život četného hmyzu, který potřebuje holé plošky v travním porostu.
Ale musí se to dělat ve správnou u dobu, kdy hmyz ještě zimuje pod povrchem, a tam, kde je to vhodné.
Navíc - je to dobré i z hlediska omezení velkých nekontrolovaných požárů, kdy suchá biomasa na ploše k podpálení moc nepotřebuje, kolikrát i nedohašená cigareta.
Pavel Jeřábek
28.5.2025 10:04 Reaguje na Emil BernardyOdstraní masu stařiny, sterilizuje povrch půdy, takže umožňuje klíčení některých semen, některá semena potřebují pro klíčení trochu "tepla".
Umožní i život četného hmyzu, který potřebuje holé plošky v travním porostu.
Ale musí se to dělat ve správnou u dobu, kdy hmyz ještě zimuje pod povrchem, a tam, kde je to vhodné.
Navíc - je to dobré i z hlediska omezení velkých nekontrolovaných požárů, kdy suchá biomasa na ploše k podpálení moc nepotřebuje, kolikrát i nedohašená cigareta.
vaber
26.5.2025 18:24 Reaguje na Slavomil VinklerTaková divoká prasátka taky vytvářejí bodové disturbance ,pořádně zem rozryjí ,ale odborníci říkají že škodí. Je lepší vzít třeba dělostřelecký granát, jak píše autorka. No a užívat tuto skvělou metodu zejména v NP, tak uděláme NP ještě lepší a krásnější.

Dorian Černý
22.5.2025 12:02Jaroslav Řezáč
22.5.2025 12:19 Reaguje na Dorian ČernýSlavomil Vinkler
22.5.2025 12:51 Reaguje na Dorian Černý„Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“
Lidé vybili megafaunu, stali se zemědělci, rozmnožili se na miliardu, ...
Jaroslav Řezáč
22.5.2025 14:26 Reaguje na Slavomil VinklerJe otázka, jestli musíme introdukovat tankovými prostředky něco, co tam jinak není, abychom si mysleli, že jsme více IN.
Za mě tohle dělají rezervaci Česká krajina v Milovicích.
PROBLÉM JE PŘECI, ŽE NEJSME POŘÁD PŘIPRAVENI PŘIJÍMAT DO KRAJINY ZVÍŘATA, KTERÁ JSOU NA VYŠŠÍM STUPNI POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE, AŤ UŽ JSOU MASOŽRAVÉ ČI BÝLOŽRAVÉ.
MY TU PŘÍRODU BETONUJEME NA NEŽIVOTASCHOPNÝCH KONCEPTECH ROZVOJE, ALE TÍM JE HLAVNĚ MYŠLENO BYZNYS, NIKOLIV UDRŽITELNOST PŘÍRODY A PŘÍRODNÍCH PROCESŮ PŘIROZENÝMI PROSTŘEDKY přičemž lidské zásahy výrazně ovlivňuje kondici území ale většinou myšlení kondici byznysu.
Jarek Schindler
27.5.2025 12:08 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Jeřábek
28.5.2025 10:14 Reaguje na Dorian ČernýNaše příroda se vyvíjela tisíce let díky činnosti člověka zemědělce a pokud její rozmanitost chceme zachovat, tak dál musíme se o ni starat jako předci a nebo do ní vrátit velké býložravce a s tím i dost šelem.
Bylo by super, obnovit zemědělství v tradičním hospodaření tak co bylo d2/2 20 století, tedy vedle velkovýroby vrátit i malovýrobu, jak je chov bejčků na výkrm, králíků apod., kdy chovatele ještě v sedmdesátých letech vysekávali kdejaký palouček, stráň, loučku pro zemědělce nerentabilní.
To se nestane - na venkově smrdí i králík, natož jedinci skotu, raději dovezeme.
Jarka O.
22.5.2025 13:30„Existují druhy, kterým může technika uškodit, a pokud se tam vyskytují, je třeba se jim vyhnout nebo aplikovat jiný management,“ ..tankem vyhnout a aplikovat granát soudruhu?
„Pouze vozidlový management přinesl jednoznačně pozitivní efekt napříč všemi skupinami – cévnatými rostlinami, rovnokřídlými, motýly i ptáky. To z něj činí výjimečný nástroj v ochraně přírody,“ Nepřemnoží se, že?
„Často se ale aplikuje třeba motokros, který je daleko rozšířenější. Obecně se pojezdy hodí všude, kde je potřeba obnažit holou půdu, což se týká mnoha území, ať už to jsou lomy nebo jiné plochy,“
„Pneumatika endura holt tankový pás nenahradí,“ To ne, účinnost je vopravdu jak nebe a dudy. Ale není aplikace ježdění tankem pro Vás nebezpečná, Jiří?
Terazky hadra!
Josef Střítecký
22.5.2025 18:26FRANTIŠEK PTÁČNÍK
23.5.2025 07:41Pavel Jeřábek
28.5.2025 10:19 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKKosodřevina je problém, že od dob vysazení se nadměrně rozrostla. A potlačuje cenné druhy, které pod ní nemohou růst.
Šumava - nechte je ještě chvíli. Až se po volných plochách pořádně rozroste třtina, tak jako v šedesátkách ji budou zalesňovat buldozery.
Břetislav Machaček
26.5.2025 10:12fuj, protože to dělají lesáci při těžbě, která je taky fuj, ale když ty
koleje na zakázku ochranářů vyjezdí tanky, tak je to prospěšná činnost.
Má někdo představu kolik živých organismů ale v nesprávnou dobu ježděním
zahyne? Tato činnost by se měla provádět v době klidu v zimě a měl by
tomu předcházet monitoring zazimovaných organismů a jejich případné
záchranné přemístění. Ony ty břehy těch rygolů jsou často i zimovišti
žab a jiných tvorů. Pod pásy tak hynou celoročně a nejen mimo zimu.
Co oči nevidí, srdce nebolí, ale to není řešením. Mnohdy by byla
šetrnější lopata a rýč ochranářů, ale to bolí a ochranář dnes pouze
pozoruje, rozumuje a ruce si šetří ke klávesnici PC. Jako turisté,
jsme chtěli cyklisty rozježděnou stezku s kalužemi zpevnit, aby
byly sjízdné a dostali jsme stopku kvůli listonohům. Nabídli jsme
vybudovat těsně vedle stezky podobné kaluže, ale bylo nám řečeno,
že ty kaluže musí být pojížděny pravidelně. Tak jsem dotyčnému
chytrolínovi řekl, že má možnost vzít kolo a v těch kalužích mimo
stezku denně pojíždět. Navíc jsem dodal, že kaluže vznikly pojížděním
a kdyby nebylo cyklistů, tak nebyly ani kaluže. Zíral na mne jako na zjevení, které po něm chce práci! Bez úprav došlo k tomu, že kaluže cyklisté objíždějí po trávě a z dvoumetrové stezky je dvojnásobná
a místy i širší. Kalužemi nejezdí a co ti listonozi? Už nejsou
záminkou kaluže zasypat a vykopat vedle jiné? Považuji tak takové
ochranáře za pouhé líné potížisty, kteří se nechtějí o přírodu s
nikým jiným dělit a dělají vše proto, jak jim to znechutit.
vaber
26.5.2025 18:12,,Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.,, Tak se to píše ,ale dnešní odborníci na náboženství varují, že to neznamená to co to znamená. Je to prý nepochopení textu, jinak by to vypadalo jako úplná pitomost, takové království nebeské.

Karel Zvářal
26.5.2025 18:34 Reaguje na vabervaber
28.5.2025 08:49 Reaguje na Karel ZvářalLesníci co těží stromy dělají podobnou věc,když co nejvíc rozryjí les a budou všude dusat a jezdit , je to záchrana diverzity?
Já bych řekl ,že ve vojenských prostorech byl diverzita vždy vyšší ,ale hlavně proto ,že tam nemohli lidé.
V našem lese je hodně všelijakých jam, prý se tam kdysi dávno hledalo zlato ,ale voda v nich nikdy není. Jen chci říci ,že jáma v lese nezaručuje, že tam bude jezírko s čolky.
Břetislav Machaček
28.5.2025 09:19 Reaguje na vaberto pravé ořechové, protože při jejich dočasnosti
bývají dokonce kontraproduktivní. Žáby putují za
vodou i kilometry, ale když cestou objeví novou
"kaluž", tak ji použijí, ale ona může být pro pulce pastí, kde nemusí pouze uhynout, ale taky být snadno
ulovitelní predátory. Ony i ty plytké tůně bývají
pouze krmelištěm predátorů, pokud jim člověk sám
nepomůže. Stačí tam pouze naházet větve a pro
brodivé jsou větve překážkou. Marné nejsou třeba na dně staré drenážní trubky, kam se mohou ukrýt před
predací , ale hlavně nesmí vyschnout dříve, než
dokončí svůj vývoj. U nás obnovovali tůně podle
rad "odborníků" z AOPK , což bylo fiasko. Tůně měly
namnožit ubývající populaci žab, ale hned vedle z
pokácených stromů a klestí vybudovali hadníky. Tak
jsem se jich ptal na priority. Zda žáby, či užovky?
Prý obojí, ale podporovat množení predátorů tam,
kde zachraňuji populaci jejich kořisti je idiocie!
Radil jsem jim do tůní naházet větve bránící těm
brodivým pulce a žáby lovit a dokonce mi bylo
vyhrožováno, že pokud tam ty větve najdou, tak je
jim jasné, kdo je tam naházel. Asi chtějí nakrmit
volavky a čápy a o žáby jim nejde. Jsem zhrozen
kam až profesionální ochrana přírody došla a o
názorech aktivistů už ani nediskutuji. Jinak ta
vojenská cvičiště byla o tom klidu s občasným
cvičením, ale bohužel často v nevhodnou dobu,
kdy do rygolů s pulci najely tanky a ostré střelby
prováděli v době hnízdění a rozmnožování zvířat.
Obávám se, že po nadšení zpřístupnit a zcivilnit
vojenská cvičiště brzo skončí a budou tu cvičit
i cizí armády, jak už se taky děje. A ostrá munice
je stále účinnější s ničivějšími účinky, než ta
cvičná jako kdysi.
Karel Ploranský
27.5.2025 14:47 Reaguje na vaberLegrační je, že někteří nadšenci se po čase nadchnou pro něco jiného a horují pro to stejně nadšeně jako předtím pro něco, co bylo pravým opakem. Celkem často se to objevuje v souvislosti s tématy zdrojů energie a boje proti změnám klimatu.