Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Výskyt střevlí se podařilo prokázat v potocích Cerhovka a Barovka, přičemž v posledně jmenovaném toku byla ověřena přítomnost i kriticky ohroženého druhu mihule potoční. Kromě podkladů pro aktulizaci regionálního akčního plánu byla data použita i během jednání o projednávané projektové dokumentaci na budoucí podobu mostu přes Barovku u Libice nad Doubravou. Cílem je, aby se zachovala prostupnost pro ryby i po dokončení rekonstrukce mostu, a ochrana ohrožených druhů během vlastní stavby.
Střevle potoční dorůstá zhruba 10 cm. Tato dříve hojná ryba žije v hejnech, nyní již jen ojediněle v horských a podhorských potocích s čistou vodou, neupraveným korytem a kamenitopísčitým dnem. Zde se většinou zdržuje v úsecích s pomaleji tekoucí vodou a hloubkou do 50 cm. Samci se v období tření vybarví do pestré kombinace černé, sytě zelené a červené s nápadnou bílou skvrnou na skřelích a patří tak k našim nejbarevnějším rybám, která si nezadá s mnoha akvarijními tropickými rybkami. Mimo období rozmnožování se naopak střevle snaží být nenápadné a zbarvení se mění dle prostředí. Hřbet je šedozelený, boky zelenožluté až nazlátlé a břicho bělavé až nažloutlé. Typické drobné tmavé skvrny na hřbetě a bocích se mohou slévat v podélný pruh.
„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – záchranné programy či právě regionální akční plány. Péči financujeme z různých zdrojů, národních i evropským programů. Jedním z nich je evropský projekt PROSPECTIVE LIFE, který nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy. Na Vysočině jsme zatím připravili dva regionální akční plány – pro střevli potoční a bekasinu otavní,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
reklama
Dále čtěte |
Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě
Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníků
V Brništi na severu Čech má vzniknou další "domov pro přírodu" - sad, alej, remízek i pastvina
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Miloš Zahradník
1.12.2025 10:04Vysychani krajiny? Z detstvi pamatuji mraky strevlat ve vysusenem koryte pod stavidly Jizery v nasem malomeste v Podkrkonosi, chytali jsme je jako deti v nadrzich, ktere jsme v te rece ve sterku a kameni staveli, spolu se strevlaty a mrenkami. Cisticky tehda nebyly a reky byly mnohem znecistenejsi nez dnes, barva reky Kamenice (tam teda uz moc ryb nebylo) se menila denne podle pouziteho barviva, jake ten den zrovna a textilce pouzivali
Cili jedina zajimava otazka je, proc nastal ten vseobecny ohromny pokles stavu ryb v rekach a potocich, driv plnych teto haveti? U vetsich ryb mozna bude casti odpovedi pozorovani, ze na miste nasich detskych her dnes
ve vode i uprostred mesta stoji volavky
Miloš Zahradník
1.12.2025 10:05 Reaguje na Miloš Zahradníkstrevlata spolu s vrankami a mrenkami
Michal Ukropec
1.12.2025 21:17 Reaguje na Miloš ZahradníkAlena Lyskova
1.12.2025 10:10Emil Bernardy
1.12.2025 11:30 Reaguje na Alena LyskovaSlavomil Vinkler
1.12.2025 12:08 Reaguje na Alena LyskovaJuraj Tabiczký
1.12.2025 16:39Rád by som sa opýtal čo by pomohlo Mihuli potiské (Eudontomyzon danfordi), ktorá prežíva v území Celoeuropského významu SK UEV 4011 Črmeľ . Tento chránený živočích živorí v potoku ,do ktorého ústia dve odľahčovacie komory s mestskými splaškami, v meste Košice.Doteraz prežila bárovanie sedimentov a otázne či prežije aj urbanizáciu územia ,ktorú pretlačilo UHA mesta




Ani zvonek, ani lilie: Do národní přírodní rezervace Karlštejn se vrací zvonovec liliolistý
"Rohatí" pomáhají v Pekle u Robečského potoka na Liberecku zlepšovat podmínky pro bledule
Vzácným hořečkům pomůže pěstování v botanické zahradě