Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Výskyt střevlí se podařilo prokázat v potocích Cerhovka a Barovka, přičemž v posledně jmenovaném toku byla ověřena přítomnost i kriticky ohroženého druhu mihule potoční. Kromě podkladů pro aktulizaci regionálního akčního plánu byla data použita i během jednání o projednávané projektové dokumentaci na budoucí podobu mostu přes Barovku u Libice nad Doubravou. Cílem je, aby se zachovala prostupnost pro ryby i po dokončení rekonstrukce mostu, a ochrana ohrožených druhů během vlastní stavby.
Střevle potoční dorůstá zhruba 10 cm. Tato dříve hojná ryba žije v hejnech, nyní již jen ojediněle v horských a podhorských potocích s čistou vodou, neupraveným korytem a kamenitopísčitým dnem. Zde se většinou zdržuje v úsecích s pomaleji tekoucí vodou a hloubkou do 50 cm. Samci se v období tření vybarví do pestré kombinace černé, sytě zelené a červené s nápadnou bílou skvrnou na skřelích a patří tak k našim nejbarevnějším rybám, která si nezadá s mnoha akvarijními tropickými rybkami. Mimo období rozmnožování se naopak střevle snaží být nenápadné a zbarvení se mění dle prostředí. Hřbet je šedozelený, boky zelenožluté až nazlátlé a břicho bělavé až nažloutlé. Typické drobné tmavé skvrny na hřbetě a bocích se mohou slévat v podélný pruh.
„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – záchranné programy či právě regionální akční plány. Péči financujeme z různých zdrojů, národních i evropským programů. Jedním z nich je evropský projekt PROSPECTIVE LIFE, který nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy. Na Vysočině jsme zatím připravili dva regionální akční plány – pro střevli potoční a bekasinu otavní,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
reklama
Dále čtěte |
Povodí Labe obnoví v Hradci Králové mrtvé rameno řeky Orlice zvané Holštejn
Olomoucká botanická zahrada zachraňuje zvonovec liliolistý, daří se množit
Chtěl léčit lidi, dnes léčí krajinu. Osobností krajiny Jihomoravského kraje se stal Vilém Jurek
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Miloš Zahradník
1.12.2025 10:04Vysychani krajiny? Z detstvi pamatuji mraky strevlat ve vysusenem koryte pod stavidly Jizery v nasem malomeste v Podkrkonosi, chytali jsme je jako deti v nadrzich, ktere jsme v te rece ve sterku a kameni staveli, spolu se strevlaty a mrenkami. Cisticky tehda nebyly a reky byly mnohem znecistenejsi nez dnes, barva reky Kamenice (tam teda uz moc ryb nebylo) se menila denne podle pouziteho barviva, jake ten den zrovna a textilce pouzivali
Cili jedina zajimava otazka je, proc nastal ten vseobecny ohromny pokles stavu ryb v rekach a potocich, driv plnych teto haveti? U vetsich ryb mozna bude casti odpovedi pozorovani, ze na miste nasich detskych her dnes
ve vode i uprostred mesta stoji volavky
Miloš Zahradník
1.12.2025 10:05 Reaguje na Miloš Zahradníkstrevlata spolu s vrankami a mrenkami
Michal Ukropec
1.12.2025 21:17 Reaguje na Miloš ZahradníkAlena Lyskova
1.12.2025 10:10Emil Bernardy
1.12.2025 11:30 Reaguje na Alena LyskovaSlavomil Vinkler
1.12.2025 12:08 Reaguje na Alena LyskovaJuraj Tabiczký
1.12.2025 16:39Rád by som sa opýtal čo by pomohlo Mihuli potiské (Eudontomyzon danfordi), ktorá prežíva v území Celoeuropského významu SK UEV 4011 Črmeľ . Tento chránený živočích živorí v potoku ,do ktorého ústia dve odľahčovacie komory s mestskými splaškami, v meste Košice.Doteraz prežila bárovanie sedimentov a otázne či prežije aj urbanizáciu územia ,ktorú pretlačilo UHA mesta


Divoké vývěry minerálních vod v nové přírodní rezervaci Číhanské slatě jsou ve střední Evropě raritou
V Českém středohoří bylo vysazeno 84 vzácných zvonovců liliolistých
Vzácný dravec orlík krátkoprstý si oblíbil novou národní přírodní památku Lom ČSA