Pražské oázy biodiverzity: I v hlavním městě lze stále objevovat v Česku dosud neznámé lišejníky
Kalvárie v Motole: Nové druhy i oranžový parazit
Přírodní památka Kalvárie v Motole (Praha 5), tvořená především výchozy silurského diabasu a stepními trávníky, ukrývá překvapivě pestrou lišejníkovou flóru. Právě zde byl vůbec poprvé na území České republiky zaznamenán lišejník Lepraria bergensis, který se vyskytuje na skalách i mechorostech a připomíná jemný šedavý prach. Neméně pozoruhodný je objev houby parazitující na lišejnících Erythricium aurantiacum. Tato poměrně nápadná mikroskopická houba vytváří na povrchu stélek jiných lišejníků drobné oranžové útvary – tzv. bulbily – o velikosti zhruba 0,1 mm. Z ČR nebyla dosud uváděná.
Obora Hvězda: Nečekané poklady na pískovcích a opukách
Další pražskou lokalitou, která skrývá překvapení, je Obora Hvězda v Praze 6 – historický lesopark a chráněná přírodní památka. I zde vědci identifikovali hned několik nových druhů lišejníků pro českou flóru. Mezi potvrzené patří například Arthonia ligniaria a Verrucaria inornata, pionýrské druhy osídlující zdejší pískovce. Další tři taxony byly zatím určeny předběžně, tj. s určitou mírou nejistoty v jejich pojmenování – Thelidium subabsconditum, Verrucaria inaspecta a Verrucaria pilosoides. Tyto druhy se vyskytují na vápnitých substrátech, jako jsou některé zdejší pískovce a opuky. Obora Hvězda tak rozšířila národní seznam lišejníků o pět nových položek, což potvrzuje její mimořádné hodnoty.
Celkové počty zaznamenaných lišejníků na obou lokalitách překvapily i samotné výzkumníky. „Na Kalvárii v Motole bylo zdokumentováno 222 druhů, v Oboře Hvězda 173. Každé z těchto míst tedy hostí alespoň desetinu všech druhů lišejníků známých z ČR,“ říká Jiří Malíček z Botanického ústavu AV ČR.
Lišejníky jsou z hlediska významu pro člověka pozoruhodné např. svojí citlivostí na znečištěné ovzduší nebo změnou společenstev v závislosti na způsobu hospodaření v krajině. Jejich rozšíření a početnost vypovídá o historickém i současném stavu našeho životního prostředí.
„Zvláště fascinující je skutečnost, že i po dvou stoletích od prvních zaznamenaných sběrů lišejníků v těchto oblastech dochází stále k objevům zcela nových druhů pro naši přírodu. Tyto nálezy jsou důkazem, že chráněné přírodní památky ve městech nejsou pouhými rekreačními zónami – představují opravdové oázy biodiverzity, jejichž zachování má význam pro přírodu i poznání,“ uzavírá Jiří Malíček.
Více informací
Malíček J. & Palice Z. (2025): Lišejníky přírodní památky Kalvárie v Motole v Praze. – Bryonora 75: 41–70.
Palice Z. & Malíček J. (2025): Lišejníky přírodní památky Obora Hvězda v Praze. – Bohemia centralis 39: 99–135.
reklama
Dále čtěte |
Povodí Labe obnoví v Hradci Králové mrtvé rameno řeky Orlice zvané Holštejn
Olomoucká botanická zahrada zachraňuje zvonovec liliolistý, daří se množit
Chtěl léčit lidi, dnes léčí krajinu. Osobností krajiny Jihomoravského kraje se stal Vilém Jurek
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Jan Šimůnek
26.12.2025 15:48Mnohdy je problém i v tom, že se pracuje s českými (československými) klíči, v nichž druhy neznámé v ČSSR nebo ČR nebývají zařazeny.




Většina lidí invazní druhy nezná. Jejich regulaci proto podporuje jen málo, vyplynulo z globálního průzkumu
Obnova českých luk potřebuje správná semena. Genetické mapy ukazují, odkud mají pocházet
Odborníci ze tří zemí zachraňují kriticky ohrožený sinokvět chrpovitý a obnovují vzácné písečné duny