Spolek ČSOP Jižní Čechy pečuje o louky a mokřady. Pravidelně odstraňuje invazní rostlinu lupinu
Na začátku září ochránci zatočili se zarůstáním přírodní památky Ďáblík na Trhosvinensku. Akce byla náročná a pomohli dobrovolníci z řad veřejnosti i ti firemní. Firemní dobrovolnictví je oblíbená forma teambuildingu, kdy se kolegové sejdou a pomohou s dobročinným projektem ve svém okolí.
V říjnu, pořádal spolek akci u Sušice. V sousedství známé zříceniny hradu Rabí je kopec Líšná, chránící květnaté louky v podhůří Šumavy. Tyto louky bylo potřeba posekat a odstranit starou trávu (stařinu), aby se na jaře mohly zdravě zazelenat a vykvést. Do „Podzimní seče na Líšné“ se zapojilo přes patnáct dobrovolníků z řad místních obyvatel i studentů. Po odvedené práci se všichni sešli u ohně a opékání buřtů, což k podzimním brigádám patří.
Díky této péči zůstanou louky na Sušicku plné druhů: roste tam například vzácný hořec hořepník či prha arnika a žije řada motýlů včetně modrásků, perleťovců a soumračníků. „Bez pravidelné seče by louka během pár let zarostla náletem a cenný hmyz a květiny by zmizely,“ upozorňuje předseda spolku Jan Šural. Část cenných luk byla během podzimu vykoupena z veřejné sbírky Místo pro přírodu.
Invazní rostliny jsou dalším problémem, na který se Jihočeši zaměřují. Koncem září proto uspořádali akci s názvem „Na lupinu potřetí!“ zaměřenou na likvidaci lupiny neboli vlčího bobu na Pacově hoře nedaleko Tábora. Lupina mnohokvětá je sice krásně kvetoucí, leč nepůvodní rostlina, která se agresivně šíří na úkor domácích druhů. Na Pacově hoře vytlačuje chráněné rostliny a mění půdní složení. Dobrovolníci ČSOP Jižní Čechy se proto už třetím rokem vydali odstraňovat lodyhy lupiny v květu a její porost ručně vytrhávat. Letos se podařilo vyčistit další kus svahu a je naděje, že výskyt této invaze bude v příštích letech slábnout.
„Je to běh na dlouhou trať, ale už vidíme pokroky – tam, kde jsme loni lupinu vytrhali, vidíme letos kruštíky, hruštice, hruštičky a vratičky,“ říká jeden z dobrovolníků. Podobné zásahy jsou důležité pro zachování rozmanitosti rostlin a hmyzu na lokalitě. Lupina totiž svou agresivitou vytvoří často monokulturu, pod kterou nic jiného neroste. Boj s invazemi tedy vrací do krajiny druhovou pestrost kvetoucích bylin, jež poskytují nektar včelám, čmelákům i motýlům.
Poslední akcí v terénu byla tradičně seč louky u Velkých Hydčic s hořečky nahořklými. Tato kriticky ohrožená bylina byla ještě před sto lety téměř všude, nicméně změna hospodaření v krajině její výskyt zredukovala na pár posledních míst.
ČSOP Jižní Čechy se kromě praktických zásahů věnuje také environmentální výchově a osvětě veřejnosti. Důležitým prvkem jejich činnosti je totiž i zapojení veřejnosti: chtějí lidem ukazovat přírodu zblízka a vysvětlovat, proč má smysl ji chránit. Na každou brigádu proto zvou kohokoli, kdo má chuť přiložit ruku k dílu, a často se na nich sejde pestrá směsice lidí – od místních nadšenců přes studenty až po seniory, kteří tímto tráví aktivně volný čas.
Jihočeští dobrovolní ochránci přírody tak přispívají k tomu, že krajina na jihu Čech zůstává plná života. Jejich zásahy pomáhají udržet louky plné květin, na kterých bzučí hmyz, i tiché mokřady, kde se ozývá kuňkání žab. To vše má význam nejen pro zachování přírodního dědictví, ale i pro kvalitu života lidí – rozkvetlá louka či čistý les potěší oko a zlepšují prostředí v okolí.
ČSOP Jižní Čechy uvítá každého, kdo by chtěl pomoci. Stačí sledovat webové stránky či Facebook, kde pravidelně zveřejňují termíny akcí, a dorazit s pracovními rukavicemi a chutí do práce. Odměnou je dobrý pocit, nové zážitky a často i přátelství vzniklá při společné péči o přírodu.
Spolek ČSOP Jižní Čechy je součástí Skupiny JARO – sítě organizací, které pečují o přírodu napříč českou krajinou. Obnovuje mokřady, louky a pastviny, vrací vodu do krajiny, chrání ohrožené druhy, pečuje o zraněná zvířata a zapojuje do ochranářských aktivit veřejnost. Více na www.skupinajaro.cz
reklama

Dále čtěte |
Ceny za ochranu přírody putují letos do Českého středohoří, Beskyd a Podyjí
CHKO Lužické hory slaví 50 let, prioritou jsou osvěta, voda a zachování krajiny
Z české přírody mizí voňavý poklad - kriticky ohrožený lýkovec vonný
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Alena Lyskova
17.3.2026 11:58Chlubit se, že ve dvaceti lidech vyhrabali stařinu, která mohla posloužit jako pastva, tomu se říká produktivita práce. To je fakt něco. Na druhou stranu si lidé stěžují na drahé a nedostupné kvalitní potraviny. To si nikdo neuvědomujete, že ty Vaše výmysly nejsou k užitku ale jen prostředek jak Vám zdražit potraviny.
Každé omezení se promítne do ceny výsledného produktu, protože vše je vždy jen o penězích. Jen se podívejte jak neziskovky kvičí, když mají zveřejnit odkud mají přijmy. Máme v současné době daňovou kontrolu. Dva roky zpětně musíme doložit co jsme koupili odkud jsme na to vzali, bankovní výpisy o zaplacení. Je to v pořádku, vůbec to nezpochybňuji ale ať je to pravidlo platné pro všechny. Když nekomu stížíte hospodaření měli by jste mu to kompenzovat. Když ochránci přírody požadují omezení měli by náhradu škody převzít na svá bedra, závazek by neměl jít z státem a daňovými poplatníky. Né všichni daňoví poplatníci souhlasí s omezeními. Tudiž ochránci přírody by újmy v důsledku stíženého zemědělského hospodaření měli platit z peněz, které si sami vydělají a nebo obdrží jako sponzorský dar od Svých stejně zfanatizovaných mecenášů.
Slavomil Vinkler
17.3.2026 16:28 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
19.3.2026 07:42 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
19.3.2026 11:15 Reaguje na Emil BernardyBřetislav Machaček
18.3.2026 08:46 Reaguje na Emil Bernardyje dost dusíku, což znamená, že ty louky zahálí a dusík se
v nich hromadí. Pokud byly pravidelně sečeny a spásány, tak
se jim naopak musel dusík dodávat ve formě močůvky a nebo
později i umělých hnojiv. Zahálka louky plodí ty problémy
a nezachrání to jednou ročně odstranit stařinu. Kdysi jsme
takovou louku 2x sklízeli na seno a na podzim spásali až
do prvního sněhu a nebylo ji třeba zbavit stařiny a lupiny.
To ale nebyli vlkomilové!
Emil Bernardy
19.3.2026 07:44 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
19.3.2026 11:14 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.3.2026 15:57 Reaguje na Slavomil Vinklerna květenství. Jako pro hmyz hodnotná bylina byla
záměrně vysévána, ale všude se ji nedařilo.





Modré květy mizí z krajiny. Skupina JARO pečuje o poslední lokality hořců a hořečků v Česku
Dobrovolníci zachraňují stepní stráně jižní Moravy i jejich obyvatele
Motýlí království na pomezí Čech a Moravy ožívá díky novým tůním a sadům