Odborníci na plazy žádají vyšší ochranu unikátní lokality v místě bývalé skládky v Krnově

Herpetologové žádají vyšší ochranu bývalé skládky na Cvilíně v Krnově. Chtějí, aby lokalita byla prohlášena za přírodní památku. Několikaletý odborný průzkum totiž potvrdil výskyt chráněných či ohrožených druhů včetně kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé. ČTK to řekla mluvčí města Dita Círová. Dosavadní ochranná opatření vyprší v srpnu. Herpetolog Filip Šiffner navrhl, aby krajský úřad s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zahájily kroky k vyhlášení Přírodní památky. Zatím ale není jasné, kdy úřad rozhodne. "V tuto chvíli nelze odhadnout, kdy bude rozhodnuto. Předpokládáme, že v řádech týdnů," uvedla mluvčí kraje Nikola Birklenová. Dodala, že lokalita má přírodovědnou hodnotu, zejména z hlediska výskytu obojživelníků a plazů, včetně zvláště chráněných druhů. Celou záležitost úředníci konzultují s agenturou, aby mohli zvolit další odpovídající postup. Podle mluvčí je nutné zohlednit nejen výsledky odborného průzkumu. "Krajský úřad proto v této fázi nepředjímá konkrétní výsledek, ale činí kroky směřující k tomu, aby na základě kompletních podkladů odpovědně posoudil, zda je namístě přistoupit k návrhu na vyhlášení území jako zvláště chráněného," uvedla.

Zlomový pro ochranu místa byl nález kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé v roce 2019. Vedl k zastavení plánované rekultivace a vyhlášení přechodně chráněné plochy v roce 2021. Zároveň začal dlouhodobý průzkum.

"Potvrdili jsme stabilní populaci užovky hladké a výrazně expandující populaci kuňky žlutobřiché. Ze širokého spektra ohrožených druhů se v území vyskytuje kriticky ohrožená ropucha krátkonohá a blatnice skvrnitá, jejichž populace zde rovněž prokazatelně reprodukují. Další druhy, jako ropucha zelená nebo skokan zelený, se vyskytují spíše sporadicky nebo migračně, zatímco čolci obecný a horský již vykazují známky reprodukce," uvedl Šiffner.

Z plazů kromě užovky hladké zaznamenali užovku obojkovou, ještěrku obecnou či slepýše východního.

Nynější rozsah přechodně chráněné plochy podle Šiffnera nestačí. Chrání jen centrální část o rozloze 1,3 hektaru. "Nepokrývá všechna cenná stanoviště a nezbytné zázemí pro udržení životaschopných populací plazů a obojživelníků. Pro zajištění dlouhodobého přežití populací ropuchy krátkonohé a zejména plazů, jako je užovka hladká, je nezbytné chránit celistvý biotop," vysvětlil Šiffner.

Podle expertů se i místo po těžbě a skládkování může při správné péči změnit v biologický "poklad". Je třeba ale zamezit zarůstání lokality vegetací. "Je potřeba neustále narušovat povrch, udržovat okolní plochy, pečovat o štěrkové a písčité struktury a uchovat mozaiky vodních ploch. Důležitá je také údržba tůní a případná tvorba nových," řekl Šiffner.

---

reklama

---