Květnaté pásy v českobudějovickém parku Stromovka jsou v plném květu Obrazem

"Pokud porovnáme květnaté pásy s běžně sečenými trávníky ve městě, rozdíl v počtu druhů i jedinců je v obou sledovaných skupinách propastný,“ říká entomolog Jiří Řehounek ze spolku Calla, který monitoring koordinuje."
Pane jo, to je ale náročný monitoring a překvapivé výsledky. To vyžaduje tak velké schopnosti, že by to měli provádět jen žáci první třídy. Pro kohokoliv staršího je to výsměch.

Jestli něco tak obyčejného je projekt univerzity, tak je to ostuda.

Dobrý den,
díky za názor. Pokusím se vysvětlit, o co jde, poněkud přesněji, než zvládne tisková zpráva na A4, neboť delší v podstatě nemá cenu do médií posílat. Čímž nemyslím Ekolist, který přebírá i delší texty.
Květnaté pásy vznikly jako projekt botaniků na Přírodovědecké fakultě JU. Jde o vysetou směs semínek, resp. směsi dvě - jednu pro vlhčí park Stromovka, druhou pro vědecký kampus. Předpokládám, že asi nezpochybníte, že semínka do těch směsí měli vybrat botanici. A od té doby probíhá botanický monitoring, který sleduje úspěšnost uchycování druhů v pásech. Jde o pilotní projekt v městském prostředí, který už inspiroval založení květnatých pásů v jiných městech.
Od začátku běží také entomologický monitoring, který mám tu čest koordinovat a jehož podrobné výsledky každoročně zveřejňujeme v obsáhlé zprávě. Týká se denních motýlů a žahadlových blanokřídlých. Nejsem si úplně jistý, zda by takový monitoring zvládli žáci první třídy. Osobně jsem moc rád, že některé na určování kritické skupiny nám určují kolegové z PřF JU nebo Biologického centra AV ČR.
Pokud vás zajímají podrobné výsledky, zprávy najdete tady:
https://toolkit.ecn.cz/img_upload/9d071e7a0b4401e6e87c036eef20523a/zprava_calla_2025_motyli_final.pdf
https://toolkit.ecn.cz/img_upload/9d071e7a0b4401e6e87c036eef20523a/zprava_calla_blanokridli_2025.pdf
Porovnávají se v nich květnaté pásy, extenzivně/mozaikově sečené trávníky a intenzivně/normálně sečené trávníky.
A ještě nakonec vysvětlení, proč to vlastně děláme, když to porovnání každý "vidí" i sám. Jednak je dobré vědět, které druhy a hlavně které ohrožené druhy pásy vyhledávají, abychom tomu mohli uzpůsobit péči o ně nebo poradit dalším zájemcům s osevní směsí.
Další důvod je, že okometrickému pozorování mnozí zodpovědní lidé nevěří nebo nechtějí věřit. Když jsme se podobně před lety pokoušeli prosadit přírodě blízkou obnovu po těžbě jako rovnocennou alternativu lesnickým a zemědělským rekultivacím, mnohým nestačilo říct, že v přírodě ponechaných pískovnách a kamenolomech je příroda bohatší, protože to všichni vidíme. Takže mnozí biologové publikovali mnohé výzkumy ve vědeckých i popularizačních časopisech, aby se to nedalo zpochybnit. A ve stejné situaci jsme byli před pár lety s městskými trávníky a květnatými pásy. Dokažte, že to funguje. Tak dokazujeme, publikujeme a popularizujeme, třebas na Ekolistu.
Doufám, že to jako vysvětlení postačí. Kdyžtak se ptejte dál, ale v létě mám delší reakční dobu, neboť jsem často na monitoringu :-)
S pozdravem a přáním pěkného léta
Jiří Řehounek, Calla

Dobrý den a děkuji za ochotu si popovídat. Uznávám, že jsem se vyjádřil dost primitivně, ale nemůžu si pomoct, z mého pohledu to prostě působí jinak, než z vašeho profesionálně zaujatého. Nijak nepopírám vaše odborné důvody a cíle, ale když napíšete například to, co jsem citoval, moc velký objev to zrovna není.

Dobře, je to mediální zkratka. Když uděláte tiskovou zprávu na A4, tak ji některá média přetisknou jako celek, jiná z ní vyberou dva citáty. Rozhlasová reportáž bude mít pět minut, televizní minutu a půl, pokud si rozhlas nebo televize všimnou.
Ale slibuju, že až něco odborného k tématu publikujeme, uděláme na Ekolist obsáhlejší shrnutí podstatných věcí, které jsme zjistili.
Mimochodem, z té pískorypky chrastavcové máme velkou radost a už ji máme z více míst v Budějovicích. Je to konkrétní ohrožený druh, kterému pásy a mozaiková seč trávníků pomohla a bez monitoringu bychom to nevěděli.
Zdraví Jiří Řehounek

Na to se těším a podstatné věci si tady přečtu velmi rád.

A jak vlastně vypadá takový monitoring?

Ke každému květnatému pásu máme jednu plochu mozaikově/extenzivně sečenou a jednu plochu intenzivně, tedy normálně sečenou, pokud možno co nejblíž a co nejpodobnější. Celkem tedy 24 ploch, 4x za rok - květen, červenec, červenec a srpen. Na každé se pracuje zhruba 15 minut. jednoduché druhy na určování se rovnou čárkují na papír - může tam být třeba za tu čtvrthodinu i desítky jedinců včely medonosné, běžnějších druhů čmeláků apod. Denní motýli se dají skoro vždycky určit na místě. Některé druhy nafotíme a určí se z fotky nebo se ověří, jestli jsou určené správně. Některé druhy si musíme nechat a poslat na určení specialistům. V podstatě mnohem víc práce je ještě v třídění fotek a nasbíraného materiálu, komunikaci se specialisty, zapisování do tabulek atd.
A k tomu je třeba připočíst, že člověk se síťkou je nápadný, vzbuzuje zvědavost a lidi se zastavují, aby se zeptali, co se tam děje. Ale to je příjemná a důležitá část monitoringu, i když pak v tabulkách a grafech není vidět.

Když mají hodně vody na zavlažování a nebude se sekat, pokvete každá louka i bez výzkumu.
Ovšem je mnoho květů na které včely nebo jiný hmyz vůbec nejde. Nejvíce hmyzu vidím na zcela nenápadných květech, pro člověka. Ty přitahují hmyz mnohem víc než velké květy, které obdivuje člověk. Zase na druhé straně, až nějaká včela štípne dítě, rychle se ve městech zakáží, jako nebezpečné rostliny.

Dobrý den,
i vám díky za názor. Ujišťuji vás, že květnaté pásy se nezavlažují. Pokud jsou rostliny opalované hmyzem, nějaký hmyz na ně chodí. Mnoho druhů patří mezi potravní specialisty, třeba pískorypka chrastavcová, kterou máte v článku na fotce. A samozřejmě je důležité, aby ve směsi semínek byly různé byliny, nejen ty nápadné, ačkoli ve městech musíme brát ohled i na estetické hledisko.
S námitkou, že na kvetoucím trávníku bude více včel a ty poštípou děti jsem se setkal jednou. Musím souhlasit s tím, že na kvetoucím trávníku nebo květnatém pásu je opravdu obvykle více včel, ale i motýlů, brouků, sarančí a dalšího hmyzu. A je to tak dobře, protože krátce sečených ploch je v každém městě i tak více než dost.
K tomu nebezpečí včel ale ještě jedna poznámka. Žádné město neseká trávníky tak často, aby zcela eliminovalo kvetení, snad s výjimkou opravdu výjimečných ploch v centru. A pokud nepřijede sekačka "včas" vykvetou jako první rostliny typu jetel plazivý. A když si včel medonosné mezi sebou "řeknou", kde je potrava, hrozí vám pak na intenzivně sečeném trávníku žihadlo mnohem víc.
Přeju pěkný den.
Jiří Řehounek

Žihadlo jsem dostal vždy jen když jsem dělal alotrie blízko úlů, kdy mě včely považovaly za vetřelce, nebo jsem se připletl nějaké včele do "startovací dráhy". Od pracující včely nikdy, ta je zcela zaujatá prací a nikoho si nevšímá. S trochou přehánění ji klidně můžete podrbat za uchem.

To o žihadlech bylo nadnesené ,ale tím chci říci ,že kdyby se to stalo a některá maminka by si stěžovala, udělá se z komára velbloud.