Bude Ždánický les něco jako lesnická laboratoř pro návrat středního lesa? A má smysl zkoumat a obnovovat tento historický způsob hospodaření? O středním lese jsme si povídali s Janem Kadavým z Mendelovy univerzity, který spolupracuje na projektu Obnova hospodaření tvarem lesa středního v kategorii lesů zvláštního určení.

Kam až můžeme vystopovat počátky environmentálního hnutí u nás za minulého režimu? Co všechno bylo tehdy myslitelné a jak se environmentální hnutí proměnilo po revoluci? O tom jsme si povídali s historikem Matějem Spurným.

Yvonna Gaillyová v pondělí 28. 10. převzala z rukou prezidenta republiky medaili Za zásluhy I. stupně, a to za zásluhy o stát v oblasti vědy. Yvonna Gaillyová byla nominována Zeleným kruhem, který zastřešuje významné české ekologické organizace. V nominaci mimo jiné stojí, že „Yvonna Gaillyová je mimořádnou osobností, která se svým dlouhodobým nezměrným úsilím výrazně podílí na formování občanské společnosti po roce 1989, utváření odpovědného vztahu k ochraně přírody, krajiny, klimatu i celé planety Země. Svým skromným přístupem ke spotřebě je obdivuhodným příkladem zodpovědného usilování o udržitelný život. Environmentální osvěta se v jejím pojetí za všech okolností vyznačuje vysokou odbornou úrovní, ale i srozumitelností, aktuálností i patřičnou naléhavostí.“

Mokřady jsou jako „klimatizační jednotky“ krajiny. Když je vody hodně, dokáží ji v sobě zadržet a dlouhodobě akumulovat. Za sucha pak okolní krajinu vodou dotují. Hrají rovněž zásadní roli v koloběhu živin. Díky obnově malých lesních mokřadů se lesy stávají odolnější, i vůči kůrovci. V době klimatické změny je jejich význam o to větší.

Odhalit člověka, který ve volné krajině klade otrávené návnady, není jednoduché. Nedávno se díky spolupráci Policie ČR a psí jednotky České společnosti ornitologické povedlo jednoho traviče odhalit. O práci a výcviku psí jednotky jsme hovořili s Klárou Hlubockou, psovodkou České společnosti ornitologické.

Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.

Kočičí útulky praskají ve švech, obce volně žijící kočky zpravidla nijak neřeší a kočky se množí. A umí to velmi rychle. Zabřeznout může už čtyřměsíční kočka. Do roka může mít tři vrhy po třech čtyřech koťatech. A podle Kamily Dvořákové, autorky petice na ochranu koček, současná legislativa nechrání kočky před týráním a strádáním, ke kterému toto volné množení vede. Jedním z požadavků petice je zavést povinnou evidenci a kastraci koček, které nejsou určeny na chov.

O světelném znečištění mluvíme v posledních letech více než kdy dřív. I proto, že množství elektrického světla v noci přibývá, jak se rozrůstají města. Ministerstvo životního prostředí proto nechalo vypracovat technickou normu, která by pomohla tomuto rušivému světlu nastavit meze. Ta byla přijata v březnu letošního roku. S jejím autorem Petrem Žákem jsme si povídali o tom, k čemu taková norma je, i když není právně závazná, a jestli někdy závazná bude.

Tvrdí, že změna způsobů výběrových řízení v lesním hospodářství a odstranění neúměrných škod zvěří působených na lesních porostech jsou hlavními podmínkami pro úspěšné vyřešení problémů lesů a lesního hospodářství. Lidská kritéria pro obhospodařování lesů jsou v některých případech na hlavu postavená, říká lesník, který pěstuje les jinak.