Sumec velký (Silurus glanis) je největší čistě sladkovodní rybou Evropy. Vrcholový nevybíravý predátor. Zatímco v našich vodách je původním přirozeně se vyskytujícím se druhem, ve státech na jihu Evropy se jedná o druh invazní. Zdejší teplé vody mu poskytují ty nejlepší podmínky k životu. Narůstající populace tohoto superpredátora obrací zdejší ekosystém naruby a ohrožuje místní vzácné endemitské druhy. „Je to jako vypustit ussurijské tygry do českých luhů a hájů,“ přirovnává dopad sumců v jihoevropských vodách Martin Čech z Biologického centra AV ČR. Čeští vědci v současnosti spolupracují v rámci evropského projektu LIFE Predator s italskými a portugalskými odborníky na regulaci sumce v jezerech a nádržích na jihu Evropy.

Poskytují útočiště mnoha druhům rostlin i živočichů a zároveň zachovávají staré ovocné odrůdy s cennými genetickými informacemi. Význam lučních sadů a starých ovocných alejí je i kulturně-historický. Na ochranu a obnovu těchto tradičních krajinných prvků v česko-německém pohraničí se nyní zaměřuje společný projekt Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a partnerů z Česka i Saska. Význam těchto míst pro biodiverzitu a potřebnou péči o ně popisuje Lenka Dubová, která na univerzitě projekt odborně řídí.

Jarní očista může být mnohem víc než jen o cídění, mytí a leštění našich domovů. Dopřát novou vzpruhu můžeme i sami sobě, našemu tělu a mysli. Probouzející se příroda přímo vybízí k jarním procházkám a nadechnutí se čerstvého vzduchu. Justina Danišová z týmu Učíme se venku se dlouhodobě zabývá přínosy pobytu venku pro učení školních dětí i naše celkové blaho. V rozhovoru prozrazuje, proč bychom se měli naučit znovu žasnout a jak nabrat síly v přírodním „wellness“.

Od 12. března bude mít Hnutí DUHA novou ředitelku. Dosavadní ředitelka Anna Kárníková po šesti letech opouští svůj post. Jak se pod jejím vedením proměnila jedna z nejvlivnějších českých ekologických nevládek?

Bude Ždánický les něco jako lesnická laboratoř pro návrat středního lesa? A má smysl zkoumat a obnovovat tento historický způsob hospodaření? O středním lese jsme si povídali s Janem Kadavým z Mendelovy univerzity, který spolupracuje na projektu Obnova hospodaření tvarem lesa středního v kategorii lesů zvláštního určení.

Kam až můžeme vystopovat počátky environmentálního hnutí u nás za minulého režimu? Co všechno bylo tehdy myslitelné a jak se environmentální hnutí proměnilo po revoluci? O tom jsme si povídali s historikem Matějem Spurným.

Yvonna Gaillyová v pondělí 28. 10. převzala z rukou prezidenta republiky medaili Za zásluhy I. stupně, a to za zásluhy o stát v oblasti vědy. Yvonna Gaillyová byla nominována Zeleným kruhem, který zastřešuje významné české ekologické organizace. V nominaci mimo jiné stojí, že „Yvonna Gaillyová je mimořádnou osobností, která se svým dlouhodobým nezměrným úsilím výrazně podílí na formování občanské společnosti po roce 1989, utváření odpovědného vztahu k ochraně přírody, krajiny, klimatu i celé planety Země. Svým skromným přístupem ke spotřebě je obdivuhodným příkladem zodpovědného usilování o udržitelný život. Environmentální osvěta se v jejím pojetí za všech okolností vyznačuje vysokou odbornou úrovní, ale i srozumitelností, aktuálností i patřičnou naléhavostí.“

Mokřady jsou jako „klimatizační jednotky“ krajiny. Když je vody hodně, dokáží ji v sobě zadržet a dlouhodobě akumulovat. Za sucha pak okolní krajinu vodou dotují. Hrají rovněž zásadní roli v koloběhu živin. Díky obnově malých lesních mokřadů se lesy stávají odolnější, i vůči kůrovci. V době klimatické změny je jejich význam o to větší.

Odhalit člověka, který ve volné krajině klade otrávené návnady, není jednoduché. Nedávno se díky spolupráci Policie ČR a psí jednotky České společnosti ornitologické povedlo jednoho traviče odhalit. O práci a výcviku psí jednotky jsme hovořili s Klárou Hlubockou, psovodkou České společnosti ornitologické.