Odhalit člověka, který ve volné krajině klade otrávené návnady, není jednoduché. Nedávno se díky spolupráci Policie ČR a psí jednotky České společnosti ornitologické povedlo jednoho traviče odhalit. O práci a výcviku psí jednotky jsme hovořili s Klárou Hlubockou, psovodkou České společnosti ornitologické.

Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.

Kočičí útulky praskají ve švech, obce volně žijící kočky zpravidla nijak neřeší a kočky se množí. A umí to velmi rychle. Zabřeznout může už čtyřměsíční kočka. Do roka může mít tři vrhy po třech čtyřech koťatech. A podle Kamily Dvořákové, autorky petice na ochranu koček, současná legislativa nechrání kočky před týráním a strádáním, ke kterému toto volné množení vede. Jedním z požadavků petice je zavést povinnou evidenci a kastraci koček, které nejsou určeny na chov.

O světelném znečištění mluvíme v posledních letech více než kdy dřív. I proto, že množství elektrického světla v noci přibývá, jak se rozrůstají města. Ministerstvo životního prostředí proto nechalo vypracovat technickou normu, která by pomohla tomuto rušivému světlu nastavit meze. Ta byla přijata v březnu letošního roku. S jejím autorem Petrem Žákem jsme si povídali o tom, k čemu taková norma je, i když není právně závazná, a jestli někdy závazná bude.

Tvrdí, že změna způsobů výběrových řízení v lesním hospodářství a odstranění neúměrných škod zvěří působených na lesních porostech jsou hlavními podmínkami pro úspěšné vyřešení problémů lesů a lesního hospodářství. Lidská kritéria pro obhospodařování lesů jsou v některých případech na hlavu postavená, říká lesník, který pěstuje les jinak.

České lesy nejsou v dobrém stavu. Z vyčerpané půdy rostou vyčerpané stromy. Ty se obtížně vypořádají s déletrvajícím suchem, nálety kůrovce, nárazovými větry a dalšími výzvami přírody. V takovém prostředí vynikne les, kterého jako by se tyto problémy netýkaly. Kůrovec mu neublížil, mezi smrky tu nově vyrůstají jedle a další dřeviny, a přesto se tu vytěží více stromů než v běžných hospodářských lesích, nevznikají zde holiny. Klokočná. Vydali jsme se sem s lesníkem Vladislavem Ferklem, který tu před 34 lety začal hospodařit přírodě blízkým způsobem.

Rozhovor se starostou Kněžic Milanem Kazdou o tom, co všechno stojí za energetickou soběstačností malé středočeské vsi.

Vlci znovu nacházejí své místo v české krajině. S odhadovaným počtem kolem jednoho až dvou stovek se stávají nedílnou součástí naší biodiverzity. V rozhovoru s Miroslavem Kutalem, který působí na Mendelově univerzitě a zároveň v projektu Šelmy.cz se ponoříme do světa vlků v Česku. Mimo jiné se v rozhovoru zaměříme na to, co přináší Life Wild Wolf, projekt zaměřený na sdílení zkušeností a spolupráci v oblasti ochrany a udržitelného soužití s vlky.

Globální úbytek druhové rozmanitosti, biodiverzity, může být jeden z největších ekologických problémů dneška. Panují dokonce obavy, že lidstvo spustilo šesté masové vymírání druhů. Nicméně nám stále chybí přesná čísla o tom, kde a jak rychle biodiverzita ubývá. Údaje o množství a rozšíření zvířat a rostlin na Zemi jsou kusé, nesetříděné a nevyhodnocené. Chybí nám celkový pohled. O ten se snaží makroekolog Petr Keil, který působí na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, a je čerstvým držitelem prestižního European Research Council (ERC) grantu. Jeho pětiletý projekt má právě přinést celkový obrázek. Chce odpovědět na otázku, co se na světě děje s biodiverzitou.